PRAHA 10 - I. ČÁST
- koubapardubice
- 15. 4. 2021
- Minut čtení: 25
Aktualizováno: 7. 9. 2021
6. května 1757 se v dnešním desátém pražském obvodu uskutečnila největší bitva na území Prahy – bitva u Štěrbohol; po téměř sedmihodinové bitvě mezi rakouskými a pruskými vojsky zůstalo 31 tisíc mrtvých
Katastrální území Záběhlic patřilo v první republice k místům, kde žila silná dělnická chudá komunita; právě tato lokalita se stala dějištěm legendárního šansonu Věry Nerušilové Kočka ze Záběhlic; dnes tu už pověstné malé křivé domky najdeme jen stěží – nahradila je nová výstavba
Městský obvod Praha 10 tvoří městské části Praha 10, Praha 15, Praha 22, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč a Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice a Praha-Štěrboholy. Z hlediska katastrálních území, která nás budou zajímat, patří do desátého pražského městského obvodu území Vršovice, Benice, Dolní Měcholupy, Dubeč, Hájek u Uhříněvsi, Horní Měcholupy, Hostivař, Kolovraty, Královice, Křeslice, Lipany, Malešice, Nedvězí u Říčan, Petrovice, Pitkovice, Strašnice, Štěrboholy, Uhříněves, Záběhlice a abychom byli politicky korektní, tak i malá část Vinohrad.
Významovým středem městského obvodu jsou Vršovice. Jejich historie sahá do dob, kdy se na nedalekém Vyšehradě usadila první knížata. Samotný název je poprvé zapsán v roce 1088 ve Vyšehradské kapitule. Následně Vršovice patřily významnému obchodníkovi Štukovi, který oblast kolem Botiče odprodal řádu německých rytířů.
Lokalita dvakrát okusila válečné příkoří, a to roku 1420, kdy ji zpustošila vojska zúčastněná v bitvě u Vyšehradu. O 28 let později zaútočil na Vyšehrad Jiří z Poděbrad a ani to se neobešlo bez újmy pro vzkvétající Vršovice. Již Karel IV. nechal osázet část výměry vinicemi, později se přidaly sady a v 19. století se Vršovice staly centrem českého hedvábnictví s velkými sady morušových stromů.
Jako plodiny se střídaly i vládnoucí rody – přišli Grantovští, následovali Trčkové z Lípy, ti ale o Vršovice přišli v době pobělohorské konfiskace; pak přišel čas Šternberků, Paarů, Wimmerů a naposled Buquoyů.
Vršovice nikdy nepatřily mezi průmyslová střediska metropole, přesto jim pomohla železniční trať, která byla vystavena v roce 1871; zastávka se ale objevila až o jedenáct let později, a to ještě nesla název Praha – Nusle. Na přejmenování stanice na Praha – Vršovice si místní počkali až do doby protektorátu. Přesto tu vznikly dvě významné továrny, které na dlouho ovlivňovaly zdejší život. První z nich byla rafinérie na cukr a sirob a druhou je slavná Waldesova Koh-i-noorka, která patří mezi světové legendy ve výrobě patentek a knoflíků.
Roku 1885 jsou Vršovice městysem a v roce 1902 přichází povýšení na město. V roce 1922 však Vršovice spolkne Velká Praha. Počátkem 30. let 20. století vyroste kostel svatého Václava, jedna z nejúžasnějších funkcionalistických církevních staveb – svoji výškou 56 metrů dominuje celé čtvrti.
V 50. letech dochází k masivnímu rozvoji bytové výstavby, a to hlavně v linii Eden – Kubánské náměstí. Tehdy dosahují Vršovice maximálního počtu obyvatel – 60 tisíc. Na sídliště Vlasta se stěhují českoslovenští vojáci, kteří museli se svými rodinami opustit Milovice, kde se po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 usadila sovětská posádka.
Vršovice se mohou pyšnit tím, že tu mají útočiště dva prvoligové fotbalové celky – jedná se o Slavii Prahu a Bohemians 1905.
Benice jsou velmi malou částí hlavního města. K připojení došlo v roce 1974. Žije zde pouhých 500 obyvatel a najdeme tu nejmenší pražský hřbitov. Místo tu našel i rekreační a sportovní komplex Park Holiday, který získal v roce 2008 ocenění Stavba roku.
Obyvatelé Měcholup se nemají čím chlubit, protože název jejich bydliště je odvozen od loupení měchů. Běžné tu tedy bylo, že se tu kradla cestovní zavazadla. První zmínka o Dolních Měcholupech pochází z roku 1293, historici se však domnívají, že osada je ještě mnohem starší. Známky osídlení se objevují už v době kamenné, kdy zde místo našli lidé kultury se šňůrovou keramikou.
V době písemných začátků byly Měcholupy místem, kam zasahovalo mílové právo pražského hradebního města. V této vzdálenosti nemohly být provozovány živnosti, které by ohrožovaly život a chod metropole. Z tohoto důvodu se v Měcholupech rozvíjelo hlavně zemědělství a vymítání lesů pro budoucí zemědělský, ale i stavební rozvoj.
Roku 1608 vstoupí Měcholupy do dějin; právě tady postavil svůj tábor arcivévoda Matyáš Habsburský. Ten se svým bratrem Rudolfem II. bojoval o vládu nad rakouskou říší. Poslové obou stran vedli jednání na dubečské tvrzi. Úspěch vyjednávání byl potvrzen podepsáním tzv. Libeňského míru. Podle něj zdánlivě vyhrál Rudolf II., kterému sice připadla císařská koruna, ale přišel o uherskou korunu. Tou byl Matyáš Habsburský korunován přímo v měcholupském vojenském stanu.
Ještě dvakrát v historii zpustošily armády oblast Měcholup. Poprvé roku 1639, kdy během třicetileté války zjizvili krajinu Švédové. Šlo o jednu z běžných vojenských akcí třicetileté války. Roku 1757 se však udál válečný konflikt mnohem většího významu. Bitva u Štěrbohol byla součástí války o rakouské dědictví a výrazně poznamenala vzhled Měcholup a okolí. Rok 1867 byl důležitý z hlediska dalšího členění území – Měcholupy se rozdělily na Horní a Dolní, zároveň vznikla další obec – Petrovice.
Roku 1873 byla dostavěna železniční trať mezi Prahou a Českými Budějovicemi, zastávka se tu však objevila až v roce 1926. Roku 1880 zažily Měcholupy slavnostní průvod, který vítal korunního prince Rudolfa. V období první republiky si místo oblíbil architekt Jaroslav Fragner, který tu navrhl řadu budov. K připojení k hlavnímu městu došlo v roce 1968.
Horní Měcholupy si i přes svůj vznik v roce 1867 oddělením od Dolních Měcholup udržely nadále zemědělský charakter. V době první republiky zde vyrostla jen továrna na výrobu celoluidových výrobků. Součástí hlavního města se Horní Měcholupy staly v roce 1968.
Katastrální území Dubeč (založené 1088) je původně uváděno v mužském rodě, dnes se uvádí i v ženském rodě. Pokud zůstaneme ještě chvíli u mateřštiny, tak zjistíme, že zdejší oblast byla silně porostlá lesy a obyvatelstvo se v otázce obživy specializovalo na kácení zdejších lesních porostů, převážně dubů. Dřevařskou osadu Jana Dubečského z Dubče povýšil roku 1502 král Vladislav II. Jagelonský na městečko. To už ale byla část Dubče nazvaná Dubeček (Malý Dubeč) dávno pustá, protože v roce 1470 ji zcela vyplnilo uherské vojsko. K obnově této části dochází až v 18. století. Součástí historie metropole je Dubeč od roku 1974. Dnes tu můžeme nalézt zajímavé přírodní památky – Rohožník – lom a Lítožnici. Za návštěvu stojí i zřícenina tvrze Dubeč a lítožnické tvrziště.
V jihovýchodní části města najdeme Hájek u Uhříněvsi. Jedná se o malou katastrální část, která je dnes pokryta hlavně vilovou výstavbou. Ke spojení s hlavním městem došlo v roce 1974.
O Hostivaři se píše poprvé v roce 1068 v Kosmově kronice. Jméno vzniklo podle přezdívky muže, který cizincům vařil. Roku 1132 byla část Hostivaře věnována špitálu Sázavského kláštera. Roku 1577 ves koupil i s osadou Práče Vilém z Rožmberka. V roce 1702 byla v Hostivaři postavena první dřevěná škola; o 138 let později ji nahradila škola kamenná.
14. prosince 1871 byla zprovozněna dráha císaře Františka Josefa z Vídně přes České Budějovice do Prahy. V Hostivaři byla vybudována jednoduchá zastávka. Nádraží, stavebně totožné jako v Uhříněvsi, vyrostlo až v roce 1905.
V roce 1912 bylo na pražské radnici rozhodnuto, že v severní části Hostivaře vyroste nový městský hřbitov o velikosti současných Olšanských hřbitovů; z projektu ale nakonec sešlo. Pro Hostivař byl důležitý rok 1922, kdy byla oblast připojena k Velké Praze. 3. ledna 1954 je přivedena tramvajová linka městské hromadné dopravy.
V současnosti prochází Hostivař velmi uspokojivým vývojem. Kulturní hodnota byla povýšena tím, že všechny univerzální svítilny ze 60. let byly nahrazeny historizujícími sloupy. Nedaleko nádraží se v průmyslovém areálu nacházejí kulisy, kde můžeme vstoupit do světa nekonečného seriálu televize Nova Ulice. Svůj život s Hostivaří dočasně či trvale spojily takové osobnosti jako astronom Jiří Grygar, literární kritik František Xaver Šalda, herečka Jiřina Bohdalová nebo agrární politik Antonín Švehla, kterému zde patřil velký statek. Dnes je nejstarší část Hostivaře vesnickou památkovou zónou; o odpočinek obyvatel se stará přehrada Hostivař založená na březích Botiče a také Přírodní památka Meandry Botiče, kterou prochází nejen naučná, ale i turistická stezka.
Za první zmínkou o vsi Kolovraty se musíme vydat do roku 1205. Z té doby pochází listina českého krále Přemysla Otakara II. I když se později zjistilo, že se jedná o historické falsum, její obsah dokazuje, že už mezi roky 1109-1140 věnoval Mladota darem klášteru v Davlích čtyři poplužní dvory v Kolovratech.
Vesnice ležela na královské cestě, která spojovala Prahu se Sázavou a Kutnou Horou. Kolovraty byly první vsí za hlubokým hraničním lesem, který odděloval území Přemyslovců a Slavníkovců. Z područí davelských mnichů se dostaly Kolovraty až za vlády Jana Lucemburského a přešly do majetku johanitské komendy v Uhříněvsi. Tam se ale dlouho neohřály, protože husité je uchopili už roku 1420. V Kolovratech byla tvrz. Za husitských bojů došlo k jejímu poboření a definitivně vzala za své po útocích švédského vojska v třicetileté válce.
I Kolovraty se dočkaly pokroku v roce 1871 zavedením dráhy císaře Františka Josefa, jenže na osobní zastávku musela obec čekat až do roku 1920. Připojení k Praze se uskutečnilo v roce 1974.
Královice je vesnicky vyhlížející část Prahy, která byla připojena v roce 1974. Žije zde 300 obyvatel a srdce původní obce je vesnickou památkovou zónou. Za zmínku stojí zdejší kostel svaté Markéty, kde se podle legendy narodila dcera Václava II. Markéta Přemyslovna. Dominantou zůstává Královická tvrz.
Ve stejném roce byly k Praze připojeny i Křeslice. Ty dnes mají téměř tisíc stálých obyvatel. Zdejší zástavba je složena z původních rodinných domů. Katastr Křeslic spadá z velké části do Přírodního parku Botič-Milíčov.
I Lipany se staly součástí hlavního města v roce 1974, ale samotná vesnice byla založena už před rokem 1325. Dnes tu žije necelých 300 obyvatel. Zajímavostí zůstává, že právě zde dva sedláci v roce 1948 ukryli pomník Antonína Švehly, který stál v Říčanech. Na traktoru jej v noci převezli přes zamrzlý Mlýnský rybník a ukryli ve studni statku v Lipanech čp. 3. Švehlova socha tu přečkala více než 40 let a po sametové revoluci se vrátila zpět na původní místo v Říčanech.
Malešice splynuly s Prahou v roce 1922, první zmínka pochází už z roku 1309. Historie se tu projevovala poněkud hrubě a lokalita měnila majitele velmi často. Nejprve ji zkonfiskovali husité, ale když Malešice do základů vyhořely, nikdo o ně nejevil zájem. Později byly prodány spojeným městům pražským, následně Novému Městu, aby je v polovině 16. století zabavil císař Ferdinand I. K opětovnému prodeji Novému Městu došlo za vlády Rudolfa II. Obec nakonec jako zemědělskou usedlost pro studenty a výzkum koupila roku 1727 pražská univerzita. Najdeme tu i čtvrtou nejvyšší budovu desátého pražského městského obvodu. Tou je bytový dům ByTyA1, který s dvaceti podlažími dosahuje 70 metrů. Každopádně nelze přehlédnout vůbec nejvyšší stavbu desátého obvodu. Tou je roku 1996 dostavěný komín místní spalovny. Je vysoký 179 metrů.
Jméno části Nedvězí u Říčan pochází od medvěda, proto se také dostal do znaku. Ten místní byl ale asi zemědělsky zdatný, protože drží ve svých předních končetinách cep. Jako jedna z mála obcí v okolí uniklo Nedvězí za třicetileté války drancování a vypálení ze strany švédských vojáků. Připojení k Praze se uskutečnilo v roce 1974.
Petrovice jsou městkou částí Prahy, která vznikla s největší pravděpodobností krátce před vládou Karla IV. či v rané době jeho vlády. Tehdy se osídlovaly všechny volné plochy v blízkosti Prahy. Proto nepřekvapí, že zdejší kostel svatého Jakuba nese ještě pozdně románské stopy. Lokalita byla připojena k Praze v roce 1968. Katastrální část Petrovic je jedna z nejmenších – má rozlohu 1,79 kilometru čtverečních; žije tu však přes šest tisíc obyvatel.
V katastrální části Pitkovice stojí za zmínku Přírodní památka Pitkovická stráň, kde najdeme řadu vzácných stepních rostlinných i živočišných druhů. To je nejdůležitější a nejzajímavější část této části hlavního města, která byla připojena k metropoli v roce 1974.
O Strašnicích jsou první zmínky v letopisech z roku 1185. Když zapátráme po původu názvu, zjistíme, že jde o ves, která patřila muži s názvem Strašen, který zde zaháněl zlé duchy; jde tedy o pravý opak toho, že by se zde strašilo. Ve 14. století tu vyrostla řada vinic a tvrz, která později sloužila jako terč pro nově ulitá děla.
Téměř definitivně vymazala Strašnice z mapy rakousko-pruská bitva u Štěrbohol, která se uskutečnila 6. května 1757. K obnovení zástavby dochází až v roce 1781, kdy vlastně vznikají Strašnice znovu. S touto pražskou částí jsou spojeny specifické stavby, které vyčnívají i v pražských souvislostech. Jednou z nich je bezesporu zdejší krematorium, které je tím nejslavnějším a nejčastěji zobrazovaným.
V části Hagibor vyrostla v roce 2008 jedna z nejstřeženějších budov v hlavním městě – jde o budovu Rádia Svobodná Evropa. Strašnice čeká v souvislosti s rozšiřováním metra velká budoucnost. Za stanicí Strašnická se v budoucnu bude linka A větvit na dva úseky. První z nich povede přes stanice Nádraží Strašnice, Zahradní město, Na Groši, Nádraží Hostivař, Horní Měcholupy až do stanice Petrovice, kam bude rozšířena linka C. Druhá trasa povede ze současné konečné v Depu Hostivař přes stanici Štěrboholy do konečné v Dubči. Ve Strašnicích najdeme první a třetí nejvyšší budovu desátého pražského městského obvodu. Obě jsou jednadvacetipodlažní; 74 metrů dosahuje bytový dům v Limuzské ulici čp. 10; druhá je o metr nižší hotel Fortuna Rhea. Ve Strašnicích uvidíme i dvě budovy oceněné titulem Stavba roku. Poprvé se to povedlo s provozně administrativní budovou MUZO v ulici v Olšinách. Tato stavba získala ocenění v roce 2000, o osmnáct let později se to povedlo zimnímu stadionu Škoda Icerink.
Štěrboholy jsou poměrně malým katastrálním územím. Nejstarší zmínka o nich pochází z roku 1371. Svou slávu si vybrala lokalita 6. května 1757, kdy se tu uskutečnila jedna z největších bitev v okolí metropole – Bitva u Štěrbohol.
V roce 1968 byly Štěrboholy připojeny k Praze. Zajímavostí je skutečnost, že se tu nalézá největší křižovatka celé metropole. V jednom místě se tu setkává Jižní spojka, Štěrboholská radiála a tři výpadovky – Černokostelecká, Kutnohorská a Průmyslová.
První zmínky o Uhříněvsi pocházejí z roku 1227, kdy je za majitele prohlášen klášter svatého Jiří na Pražském hradě. V pobělohorských konfiskačních dobách kupuje panství Karel I. z Lichtenštejna. V 19. století narůstá vliv Uhříněvsi na bezprostřední okolí a z vesnice se stává průmyslové centrum. Částečně to způsobilo přivedení železniční tratě od Český Budějovic, výstavbou místních průmyslových závodů – cukrovaru, cihelny nebo parního mlýna. To všechno vyvrcholilo roku 1913, kdy byla rozvíjející se lokalita povýšena na město. Dnes tu najdeme největší suchozemské překladiště ve střední a východní Evropě. Zajímavou lokalitou zůstávají duby na hrázi Podleského rybníka. Největší z nich má v obvodu kmene míru 575 centimetrů, což z něj dělá pátý největší strom v metropoli. K Praze byla Uhříněves připojena v roce 1974.
Posledním katastrálním územím, které patří do městského obvodu Prahy 10 jsou Záběhlice. Nenajdeme je tu celé, jejich malá část Spořilov – patří do čtvrtého obvodu. Záběhlice byly známou zemědělskou osadou už v době románské, první zmínka o nich pochází z Vyšehradské kapituly z roku 1088. Část obce vlastnil i klášter svatého Jiří na Pražském hradě.
Záběhlice se z pohledu dějinného mohou opírat o bohatou minulost; stávaly tu například dvě tvrze. Jedna z nich patřila králi Václavu IV., který zde v letech 1407-08 pobýval. Tvrz padla v husitských válkách a její destrukci dokonalo v roce 1770 zřízení Hamerského rybníka, který zbytky tvrze skryl pod hladinou.
Zajímavou budovou v je místní zámek, kde dlouhá desetiletí podle legendy strašila bílá paní. Ta zmizela až v okamžiku, kdy byly v nedalekém kostele zavěšeny nové zvony. Ty vydávaly tak hlasitý zvuk, že to bylo pro bílou paní nesnesitelné, tak raději zmizela. Na počátku 20. století se čtvrť stala domovem chudých dělníků. Jejich křivé domky tvořily malebné místo v lokalitě Dolních a Horních Chaloupek. Právě sem je situovaná slavná píseň šansoniérky Věry Nerušilové Kočka ze Záběhlic.
„Von porád čekal, že něco přijde, von porád čekal, nepřišlo vůbec nic Von porád čekal, že něco přijde, von porád čekal, nepřišlo vůbec nic
Já jsem se zaběhla, já jsem se zaběhla, kočka ze Záběhlic Já jsem se zaběhla, já jsem se zaběhla, kočka ze Záběhlic
Von porád volal, měl divnej horkej hlas, von porád volal, neříkám nic Von porád volal, měl divnej horkej hlas, von porád volal, neříkám nic
Já jsem se zaběhla, jsem kočka Záběhlic, já jsem se zaběhla, a nic
Von porád psával na papír s linkama, já jsem se spřáhla s místníma klukaka Von porád psával na papír s linkama, já jsem se spřáhla s místníma klukama
Já jsem ho doběhla, pak jsem ho doběhla, kočka ze Záběhlic Já jsem ho doběhla, pak jsem ho doběhla, kočka ze Záběhlic
Von porád doufal, že přijdu k rozumu, von porád doufal, a já nic Von porád doufal, že přijdu k rozumu, von porád doufal, a já nic
Jsem kočka zaběhlá, jsem kočka Záběhlic, jsem kočka zaběhlá, a nic
Ric pic bum, a smutek dejte k ledu, ric pic bum, já nikam nepojedu Ric pic bum, a smutek dejte k ledu, ric pic bum, já nikam nepojedu
Ric pic bum, utopte to svoje nic, zpívejte dál se mnou kočku ze Záběhlic Ric pic bum, utopte to svoje nic, zpívejte dál se mnou kočku Záběhlic
Zpívejte dál se mnou kočku ze Záběhlic, zpívejte dál se mnou kočku Záběhlic, kočku Záběhlic“
Dnes už lokalita pozbyla svého kouzla, protože novodobé přestavby domů zcela setřely původní podobu. Prvorepubliková doba přinesla do Záběhlic velkochovatelství ovcí a velkoobchodník Leopold Faktor se stal největším dodavatelem skopového pro metropoli. Stejně pověstná byla i místní zahradnictví a zelinářství a proslulost získaly i zdejší jahodové plantáže.
Součástí metropole jsou Záběhlice od roku 1922. Dnes tu najdeme druhý nejvyšší dům v desátém městském pražském obvodě. Obytný dům Arnika v Jabloňové ulici je vysoký 73 metrů a najdeme v něm 20 podlaží.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Prahou 10 neprochází žádné dálniční těleso; v budoucnu zde povede Pražský okruh, tedy dálnice D0. Zasahuje sem v podobě Jižní spojky a Štěrboholské radiály Městský okruh. Přes Uhříněves přichází do metropole silnice I. třídy číslo 2. Vzdálenosti Prahy 10 z českých měst: Pardubice (112 km), Jihlava (121 km), České Budějovice (141 km), Plzeň (108 km), Karlovy Vary (149 km), Ústí nad Labem (93 km), Liberec (106 km), Hradec Králové (109 km).
Autobus: V této části nenajdeme žádné klíčové autobusové nádraží, které by spojovalo se vzdálenějšími cíli v České republice a v zahraničí. Spojení autobusovými linkami je s přilehlými obcemi a městy v rámci Pražské integrované dopravy.
Vlak: Hlavním nádražím Prahy 10 je nádraží Praha Vršovice. Z něho nás vlaky rozvezou do Benešova, Dobříše, Čerčan, Českých Velenic, Českých Budějovic, Vraného nad Vltavou, Ledče nad Sázavou, Mšena, Doks, Tábora, Strančic, Mníšku pod Brdy, Horních Počernic, Říčan a na pražské hlavní nádraží a do Holešovic.
Metro: Prahu 10 obsluhuje linka A pražského metra. V městském obvodu najdeme stanice metra Strašnická, Skalka a Depo Hostivař.
★★★ - Přírodní památka Pitkovická stráň, Praha 10:
Velmi cenná lokalita. Jde o jižní stráň se stepními rostlinami. K nejvzácnějším patří Koniklec luční český nebo Chrpa chlumní. Oblast vznikla v poslední době ledové a poměrně nízká vrstva úrodné půdy bránila jejímu zalesnění, a tak nám tato zajímavá lokalita zůstala v nezměněné podobě.
Poloha: 50.0244389N, 14.5732147E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Pitkovice (470 m)
Vlaková zastávka: Praha Uhříněves (2,7 km)
★★★ - Vyhlídka Křeslice, Praha 10:
Upravená vyhlídka ve staré části pražské části Křeslice. Odpočinkové místo nabízí krásný výhled na Jižní Město, ale i na okolní krajinu.
Poloha: 50.0236406N, 14.5628444E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Křeslice (210 m)
Vlaková zastávka: Praha Uhříněves (3,9 km)
★★★ - Přehrada Hostivař, Praha 10:
Největší vodní plocha v Praze byla postavena v letech 1961-63. Původně existovalo v lokalitě koupaliště s několika bazény, které však zaplavila voda a zůstaly skryty na dně přehrady. Vodní dílo napájí svými vodami Hájský potok a Botič. Na počátku 21. století došlo k velkému odbahnění přehrady a v místě přítoku Botiče na začátku přehrady byly uměle vytvořeny dva ostrovy, které jsou určeny pro hnízdění vodních ptáků. 2. srpna 1990 se Hostivařská přehrada stala dějištěm teroristického útoku, při kterém na břehu vybuchla trubková bomba. Pachatel nebyl nikdy dopaden.
Poloha: 50.0394850N, 14.5402931E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Newtonova (1,4 km)
Vlaková zastávka: Praha Horní Měcholoupy (2,4 km)
GALERIE: HOSTIVAŘSKÁ PŘEHRADA
★★★ - Přírodní památka Meandry Botiče, Praha 10:
Tato přírodní památka se formovala už v pleistocénu. Krajinu tvořila tekoucí voda. V období holocénu byla však zanesené koryto Botiče přehloubeno. Lokalita nabízí řadu zajímavých přírodních pohledů a je rekreační zónou pro Pražany.
Poloha: 50.0507731N, 14.5265728E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Hostivařské náměstí (200 m)
Vlaková zastávka: Praha Hostivař (1,2 km)
★★★ - Kostel Narození Panny Marie, Praha 10:
Zajímavé je místo, kde kostel stojí. Není v centru bývalé obce, ani na vyvýšeném místě. To je velkou záhadou. Stojí totiž na ostrohu mezi Botičem a Hamerským rybníkem. Původně se jednalo o románskou stavbu, která vyrostla na královských pozemcích ve 12. století. V poslední třetině 19. století došlo k zásahu kostelní věže bleskem, a tak následovala velká přestavba v pseudorománském stylu.
Poloha: 50.0528281N, 14.4874725E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: V Korytech (260 m)
Vlaková zastávka: Praha Kačerov (2,9 km)
★★ - Hamerský rybník, Praha 10:
Vznikl v roce 1770 jako zdroj vody pro zdejší měděné hamry. Napájen je vodami Botiče. Po celou dobu existence byl rybník zanášen bahnitými sedimenty a zarůstal rákosem. Proto dochází od poloviny 20. století k velkému odbahnění lokality.
Poloha: 50.0526442N, 14.4872483E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: V Korytech (320 m)
Vlaková zastávka: Praha Kačerov (2,9 km)
★★ - Kostel svatého Jakuba Staršího, Praha 10:
Původní kostelík zde stál už ve 13. století. V průběhu let procházel významnými stavebními úpravami. Poslední úprava ze začátku 20. století, kterou inicioval hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca vrátila kostelu původní podobu s gotickými a románskými prvky. V těsném sousedství kostela se nachází také Zámek Petrovice, který je ale ve značně bídném stavu, zvláště jeho hospodářské budovy.
Poloha: 50.0338386N, 14.5552292E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Morseova (310 m)
Vlaková zastávka: Praha Uhříněves (3,2 km)
★★ - Vesnická památková zóna Stará Hostivař, Praha 10:
Nejstarší pozemková kniha Hostivaře pochází z roku 1567. Bylo do ní zapsáno v té době už 19 poddanských usedlostí. Mnohé z nich se zachovaly až do dnešní doby. Právě tyto stavby se staly kostrou této vesnické památkové zóny.
Poloha: 50.0489067N, 14.5243986E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hostivařské náměstí (240 m)
Vlaková zastávka: Praha Hostivař (1,4 km)
★★ - Kostel Stětí svatého Jana Křtitele, Praha 10:
Základy zdejšího kostela pocházejí už ze 13. století. Jsou však i historici, kteří tvrdí, že kostel má základy už z 11. století. Každopádně první výraznou přestavbu inicioval Sázavský klášter, pod jehož správu kostel v Hostivaři spadal.
Poloha: 50.0490478N, 14.5244267E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hostivařské náměstí (200 m)
Vlaková zastávka: Praha Hostivař (1,4 km)
★★ - Dřevěná zvonice, Praha 10:
Nachází se v těsné blízkosti hostivařského kostela. Podle odborníků se jedná o jednu z nejstarších dřevěných zvonic v Česku.
Poloha: 50.0487875N, 14.5242872E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hostivařské náměstí (250 m)
Vlaková zastávka: Praha Hostivař (1,4 km)
★★ - Vyhlídka na Javorové hoře, Praha 10:
Uměle vytvořený kopec vznikl při stavbě metra a blízkých sídlišť. Přebytečný materiál byl navážen na toto místo a časem vznikl svah, ze kterého je krásný výhled na moderní zástavbu v lokalitě.
Poloha: 50.0386047N, 14.5705064E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Janovská (0,8 km)
Vlaková zastávka: Praha Uhříněves (2,6 km)
★★ - Zámek Záběhlice, Praha 10:
Zámek vyrostl na místě původní historické tvrze, která byla zničena v době husitských válek. K přestavbě na zámek došlo v 17. století, kdy ji vlastnil sasko-lauenburský vévoda Julius Jindřich. Roku 1885 však zámek vyhořel a nový majitel Ludvík Korb z Weidenheimu ho nechal přestavět v novobarokním stylu. Od roku 1907 jej vlastnil velkostatkář Václav Černý, jehož dědicům se zámek po restitucích vrátil. Dnes je areál zámku nepřístupný. Podle pověsti se zjevovala v místnostech zámku v Záběhlicích bílá paní. Odešla odsud až poté, co nemohla snést hluk, který vytvářely nově instalované zvony v kostele Narození Panny Marie. Uvnitř soukromých parcel najdeme v blízkosti zámku v Záběhlicích i památný Dub v Záběhlicích.
Poloha: 50.0513644N, 14.4956422E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: U Lípy (130 m)
Vlaková zastávka: Praha Hostivař (3,4 km)
★ - Hradiště Šance Hostivař, Praha 10:
Náhorní plošina nad řekou Botičem byla osídlena lidmi už v době kamenné a ve starší době bronzové. Ve starší době železné zde dokonce lid kultury bylanské vybudoval hradiště. To zaniklo požárem v okamžiku, kdy na hradiště zaútočily Keltové. Ještě v 9. století zde bylo slovanské hradiště, které využívalo původně postavených obranných valů. Dnes zde najdeme už jen nepatrné zbytky zdvojeného valu.
Poloha: 50.0448739N, 14.5337758E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: K Lesoparku (0,9 km)
Vlaková zastávka: Praha Hostivař (1,6 km)
★ - Bývalá tvrz Václava IV., Praha 10:
Roku 1770 byly zaplaveny Hamerským rybníkem zbytky této tvrze. Ta byla vybudována v roce 1408. O 12 let později byla pobořena husity. V roce 1960 při odbahňování rybníka byly nalezeny zbytky zdejších středověkých místností. Zbytky tvrze se nacházejí na místě ostrova uprostřed Hamerského rybníka.
Poloha: 50.0521678N, 14.4862269E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: V Korytech (340 m)
Vlaková zastávka: Praha Kačerov (2,6 km)
★ - Hmatová stezka pro chůzi naboso, Praha 10:
Procházka po ní pomáhá odstraňovat ortopedické vady. Najdeme ji v blízkosti Kozinova náměstí a místo nepřehlédneme kvůli velmi zajímavému řezbářskému dílu, které zpodobňuje zuté boty.
Poloha: 50.0504200N, 14.5222500E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hostivařské náměstí (400 m)
Vlaková zastávka: Praha Hostivař (1,5 km)
★ - Zámek Práče, Praha 10:
Budova vyrostla na místě původní tvrze. Od roku 1710 stavba sloužila jako rezidence malostranských dominikánů kláštera u svaté Máří Magdaleny. Po zrušení kláštera lokalitu odkoupil Josef Meissner, který ji nechal adaptovat na zámeček. V těsné blízkosti stojí budova Mlýna Práče. Ten však byl technickými a nevhodnými přestavbami stavebně znehodnocen.
Poloha: 50.0527411N, 14.5072742E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Práčská (340 m)
Vlaková zastávka: Praha Hostivař (2,6 km)
★ - Sady zahradnické mládeže, Praha 10:
Sady se nacházejí v blízkosti ekocentra Toulcův dvůr. Jde o původní sady, kde jsou stromy už přežity a v mnoha případech i zplaněly. Lokalitou vede červená turistická stezka a místo nabízí zajímavé možnosti pro netradiční procházky.
Poloha: 50.0474944N, 14.5086086E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Na Košíku (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha Hostivař (2,6 km)
★ - Mokřad Triangel, Praha 10:
Lokalita byla odkoupena v rámci projektu Místo pro přírodu. Nachází se tu totiž řada vzácných živočichů, kteří se jinak v hlavním městě objevují jen minimálně. Patří k nim například ropuchy, kuňky, užovky, konopky, slavíci či myšice. V současné době je tendence o vyčištění lokality, kterou značně znehodnocuje blízká bezdomovecká kolonie.
Poloha: 50.0615525N, 14.5188042E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Královická (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha Hostivař (1,9 km)
Výlet 1: Procházka meandry Botiče, kolem Hostivařské přehrady a Hamerského rybníku (pěší)
Start: Praha-Horní Měcholupy, Železniční stanice Praha – Horní Měcholupy
Cíl: Praha-Hostivař, Železniční stanice Praha - Hostivař
Délka trasy: 23,5 km
Časová náročnost: 6:40 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Přírodní krajina kolem Botiče, Hostivařské přehrady a stavební památky této části desátého městského pražského obvodu. To jsou ve zkratce největší taháky tohoto výletu. Co se týká výškového reliéfu výletu, celou dobu se budeme houpat ve velmi nenápadných vlnách. Nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 289 metrů nad mořem. Narazíme na něj krátce po startu. Nejníže budeme ve výšce 216 metrů nad mořem, a to bude v lokalitě Hamerského rybníka. Nejkrásnější částí výletu je procházka Přírodní památkou Meandry Botiče, která musí vzít za srdce každého, a to i toho největšího škarohlída.
Vhodnost: Celkové převýšení výletu je zhruba 280 metrů. Tento údaj je uváděn se slovem zhruba, protože začátek a konec výletu v tomto případě není totožný. Šetříme tak nohy, protože bychom přecházeli poměrně dlouhý a nezáživný úsek běžnou zástavbou. Opět doporučujeme ostražitost, protože jde o městskou procházku, kde nás může překvapit v některých úsecích poměrně hustý dopravní provoz. Výlet je zařazen na druhém stupni náročnosti.
Zastávky:
Praha-Uhříněves, Vyhlídka na Javorové hoře (1,3 km) – Praha-Křeslice, Přírodní památka Pitkovická stráň (4 km) – Praha-Křeslice, Vyhlídka Křeslice (5,2 km) – Praha-Petrovice, Zámek Petrovice (7,1 km) – Praha-Petrovice, Kostel svatého Jakuba Staršího (7,6 km) – Praha-Hostivař, Přehrada Hostivař (9,8 km) – Praha-Hostivař, Hradiště Hostivař (10,7 km) – Praha-Hostivař, Přírodní památka Meandry Botiče (12,2 km) - Praha-Hostivař, Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (12,6 km) – Praha-Hostivař, Vesnická památková zóna Stará Hostivař (12,7 km) – Praha-Hostivař, Dřevěná zvonice (12,8 km) – Praha-Hostivař, Hmatová stezka pro chůzi naboso (13,1 km) – Praha-Hostivař, Sady zahradnické mládeže (14,3 km) – Praha-Záběhlice, Práčský mlýn (15,5 km) – Praha-Záběhlice, Zámek Práče (15,6 km) – Praha-Záběhlice, Dub v Záběhlicích (16,6 km) – Praha-Záběhlice, Hamerský rybník (17,5 km) – Praha-Záběhlice, Tvrz Václava IV. (17,6 km) – Praha-Záběhlice, Kostel Narození Panny Marie (17,7 km) – Praha-Hostivař, Mokřad Triangl (21,3 km)
★★★★ - Krematorium Strašnice, Praha 10:
Jde o největší evropské krematorium. Nádherná budova čistých konstruktivistických tvarů je dílem architekta Aloise Mezery. Budova vznikala v letech 1929-1932. V době nacistické a komunistické totality zde byly potají zpopelňovány oběti totalitní zvůle. Jen během druhé světové války zde bylo zpopelněno 2200 popravených. Krematorium má velkou obřadní síň pro 500 stojících a 80 sedících hostů. Součástí pietního místa je i malá Baxova síň.
Poloha: 50.0761892N, 14.4847706E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Krematorium Strašnice (150 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (2,6 km)
GALERIE: KREMATORIUM STRAŠNICE
★★★★ - Vinohradský hřbitov, Praha 10:
Druhý největší pražský hřbitov. Hřbitov o dnešní rozloze 10 hektarů byl založen v roce 1885 a postupně byl třikrát rozšiřován. Drtivá většina hrobek pochází z přelomu 19. a 20. století. Tehdy si zdejší hřbitov oblíbili jako místo posledního odpočinku bohatí pražští měšťané. Uprostřed hřbitova najdeme kapli svatého Václava, která vznikla při prvním rozšíření hřbitova v roce 1897.
Poloha: 50.0760508N, 14.4810650E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Vinohradské hřbitovy (300 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (3 km)
★★★★ - Kostel svatého Václava, Praha 10:
Jedna z nejzdařilejších funkcionalistických církevních staveb. Původně měl kostel vyrůst na Vršovickém náměstí, ale v té době už byl vypracován návrh na vznik parku v těchto místech, a tak se muselo hledat jiné místo. Volba padla na náměstí Svatopluka Čecha, kde se však musel zrušit starý zádušní hřbitov, kde se přestalo v roce 1903 pohřbívat. Budova architekta Josefa Gočára byla vysvěcena 21. září 1930. Dominantou je 56 metrů vysoká hranolovitá věž. Původně byla budova vybavena pěti zvony, ale ty byly během války zabaveny na válečné účely. Vrchol věže je osazen v noci osvětleným opaxitovým křížem. Zajímavostí je socha svatého Václava, kterou najdeme na spodní části věže. S ní už počítal původní plán kostela. Dílo Bedřicha Stefany se ale objevilo až 28. září 2010, kdy byla socha, na do té doby prázdný piedestal, umístěna.
Poloha: 50.0692150N, 14.4593003E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Čechovo náměstí (200 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (1,3 km)
★★★ - Vinohradská vodárenská věž, Praha 10:
Více než čtyřicetimetrová budova v novorenesančním stylu vznikla v roce 1882. Jejím úkolem bylo zásobovat oblast Vinohrad pitnou vodou. Sedmipodlažní budova má největší ozdoby v podobě troubících andělů na nárožních pylonech. Úplně na vrcholu se nachází vyhlídka, ze které jsou za dobrého počasí vidět i Krkonoše. Dnes slouží Vinohradská vodárenská věž jako luxusní byty.
Poloha: 50.0751958N, 14.4490758E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Vinohradská vodárna (130 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (1,5 km)
★★★ - Kaple svatého Václava, Praha 10:
Dílo architekta Antonína Turka vzniklo v novogotickém slohu 12 let po založení Vinohradského hřbitova. Kaple je obklopena arkádami, kde se nachází několik hrobek. Jedna z nich patří i rodině Havlů, kde je pochován prezident Václav Havel a jeho žena Olga.
Poloha: 50.0767708N, 14.4819681E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Vinohradské hřbitovy (280 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (2,8 km)
★★★ - Šalounova vila, Praha 10:
Tato vila vznikla poté, co slavný sochař Ladislav Šaloun vyhrál v soutěži na pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí. Jeho původní ateliér na Václavském náměstí byl nevyhovující, a tak si sochař pořídil nový prostor, kam se rozměrné sousoší vešlo. Autory secesního návrhu budovy se symbolistními prvky je sám Ladislav Šaloun a Josef Černý. Budova byla dokončena v roce 1912. Ve zdejším okultistickém sklepě, kde se konaly velké seance často hraničící s magickými obřady, se scházel výkvět české kultury té doby. K hostům patřil František Bílek, Otokar Březina, Alfons Mucha, Ema Destinová, Jan Kubelík, Alois Jirásek, Josef Machar, Jaroslava Vrchlický nebo Josef Váchal.
Poloha: 50.0724969N, 14.4495092E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Krymská (160 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (1,2 km)
★★★ - Dům bratří Čapků, Praha 10:
Místo, kudy chodila historie. Jedná se vlastně o spojení dvou vil postavených v roce 1923 Ladislavem Machoněm. Pravou část domu obýval Karel Čapek, v levé žil bratr Josef. K domu přilehá rozlehlá zahrada. Místo proslulo pravidelným setkáváním „Pátečníků“, což bylo setkání elity kulturního, společenského, politického i vědeckého života, které se konalo každý pátek. Uvnitř se dochoval poměrně bohatý mobiliář a osobní předměty Karla Čapka. V podkroví měl Josef Čapek malířský ateliér. Dnes desátý pražský obvod provádí rekonstrukci objektu a chce ho zpřístupnit veřejnosti.
Poloha: 50.0749322N, 14.4673294E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vlašimská (300 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (1,5 km)
★★★ - Trmalova vila, Praha 10:
V době svého vzniku v roce 1903 stála budova na samém konci města a okolo nebylo nic. Vilu postavil architekt Jan Kotěra pro významného pedagoga Františka Trmala. Budova v sobě snoubí prvky anglické moderny, ale i české lidové architektury. V současné době zde sídlí muzeum Jana Kotěry.
Poloha: 50.0738456N, 14.4883581E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Strašnická (310 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (2,4 km)
★★★ - Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Praha 10:
Netradiční budova moderního kostela. Stavba je dílem architekta Jindřicha Synka. Má tvar trojbokého jehlanu, v jehož plášti jsou dvě dlouhá vitrážová okna. Slavnostní otevření svatostánku se uskutečnilo 17. června 1994. Lze říci, že se jedná o jednu z nejzajímavějších moderních církevních staveb u nás.
Poloha: 50.0688775N, 14.4949756E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Staré Strašnice (340 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (2,4 km)
★★★ - Vršovický zámeček (Rangherka), Praha 10:
Původně zde byla viniční usedlost Špendlíkářka. V 70. letech 18. století ji ale zakoupil italský obchodník Guiseppe Rangheri z Lombardie. Ten pozvedl zdejší hedvábnictví. Největší zásluhu na dnešní podobě lokality má však jeho syn Enrico Rangheri. Ten vybudoval továrnu na hedvábí a velké morušové sady. Na přelomu 19. a 20. století došlo k velké přestavbě a budova začala připomínat zámeček. Morušové sady byly časem vykáceny a dnes na jejich místě najdeme Heroldovy sady. Budova slouží jako domov spokojeného stáří a uvnitř najdeme i obřadní síň desátého městského pražského obvodu.
Poloha: 50.0698733N, 14.4524181E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Vršovické náměstí (170 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (0,9 km)
★★ - Kotěrova vila, Praha 10:
Budovu v roce 1907 zakoupil slavný český architekt Jan Kotěra společně se svoji ženou Bertou. Následující rok začala velká rekonstrukce, která skončila v roce 1909. Stavba kombinuje režné zdivo s hrubou omítkou a jedná se o styl racionální neboli geometrické moderny.
Poloha: 50.0732425N, 14.4503553E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Krymská (330 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (1,3 km)
★★ - Kostel svatého Mikuláše, Praha 10:
První svatostánek tady stál už v neuvěřitelném roce 1028. Šlo o románskou kapličku. Pak ale přicházela řada postupných přestaveb. Dnešní barokní podoba pochází z roku 1704. Každopádně se však jedná o jednu z nejstarších církevních staveb na území celé metropole.
Poloha: 50.0693119N, 14.4519575E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Vršovické náměstí (210 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (0,8 km)
★★ - Dryákova vila, Praha 10:
Můžeme se setkat i s názvem Müllerova vila. Jedná se o památkově chráněnou vilu, kterou pro vlastní rodinu nechal postavit v letech 1898-99 architekt Alois Dryák. Budova byla postavena ve stylu romantického dekorativismu s intenzivními secesními detaily.
Poloha: 50.0740789N, 14.4505556E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Vinohradská vodárna (150 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (1,4 km)
★★ - Vila Františka Pokorného, Praha 10:
V roce 1928 přestavěl tuto vilu pro člena správní rady Maršnerovy čokoládovny Františky Pokorného Ladislav Machoň. Během přestavby přibyla architektonicky velmi zajímavá část, která je pokryta terakotovými deskami. Zajímavý je i interiér budovy vyzdobený maursko-arabskými motivy. Jeden ze salonů dokonce zdobí souhvězdí Orion. Pokorný věřil, že právě toto souhvězdí má magickou sílu a později dokonce inicioval přejmenování Maršnerovy čokoládovny na čokoládovnu Orion.
Poloha: 50.0740219N, 14.4500508E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Vinohradská vodárna (190 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (1,4 km)
★★ - Hřbitov Strašnice, Praha 10:
Znám je pod názvem Německý evangelický hřbitov. Pochází z roku 1795. Pochováváni zde byli hlavně němečtí protestanté. V roce 2000 se rozhodovalo o zboření hřbitova; na tomto místě mělo vyrůst pohřebiště vojáků wermachtu, kteří padli v závěru války v Praze a okolí. Projekt se však neuskutečnil. Dnes už je hřbitov zachráněn, protože v roce 2002 byl prohlášen kulturní památkou.
Poloha: 50.0779267N, 14.4847486E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Krematorium Strašnice (230 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (2,6 km)
★★ - Vršovický hřbitov, Praha 10:
Hřbitov byl založen na začátku 20. století. Zdejší hřbitovní kaple vyrostla na čtyřhektarovém hřbitově v roce 1906. Najdeme zde například hrob Štěpánky Haničincové nebo rodiny Zdeňka Svěráka.
Poloha: 50.0638808N, 14.4683194E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vršovický hřbitov (120 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (0,6 km)
★★ - Park Gutovka, Praha 10:
Velmi zajímavá lokalita ve Strašnicích. Park vznikl v roce 2012 a nabízí všestranné možnosti pro sportovní a odpočinkové vyžití. Vrcholem parku je obří lezecká stěna.
Poloha: 50.0711136N, 14.4910036E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Na Hroudě (260 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (2,1 km)
★ - Vila Františka Alberta Libry, Praha 10:
Jednalo se o slavného funkcionalistického architekta s vlastním jménem Schön. Tento význačný muž si pro sebe postavil stavbu, která mu sloužila zároveň jako ateliér, ale i přijímací kancelář. K jeho nejvýznamnějším realizacím patří Novoměstská Edisonova transformační stanice nebo synagoga ve Velvarech.
Poloha: 50.0734286N, 14.4552436E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Perunova (240 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (1,5 km)
★ - Husův sbor, Praha 10:
Dominantou budovy je 35 metrů vysoká věž, která vznikla stejně jako celá budova v konstruktivistickém stylu. Autorem stavby postavené v letech 1931-33 je architekt Pavel Janák. Zajímavostí je fakt, že když bylo nacisty během květnového povstání v roce 1945 vyřazeno studio v budově Československého rozhlasu na Vinohradské třídě, našli povstalci vysílací studio právě v této budově.
Poloha: 50.0744244N, 14.4489756E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Vinohradská vodárna (220 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (1,4 km)
★ - Husův sbor, Praha 10:
Jde o jednu z prvních českých staveb, kde byl využit předpjatý beton. Budova architektů Karla Truksy a Pavla Janáka vznikla v konstruktivistickém slohu v roce 1930. Dominantu tvoří 26 metrů vysoká věž. V podzemí funguje divadelní sál.
Poloha: 50.0688717N, 14.4539719E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Vršovické náměstí (70 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (1 km)
★ - Pamětní trolejbusová zastávka, Praha 10:
Nostalgické místo, odkud vyjel 15. října 1972 poslední trolejbus v dávné dopravní historii hlavního města. V roce 2010 na místě přibyla pamětní deska, ale i replika označníku trolejbusové zastávky. Místo je v lokalitě, kde dříve stávala tramvajová vozovna Královské Vinohrady, která později sloužila i jako trolejbusová. Ty se do Prahy vrátily znovu na den přesně po 45 letech, kdy začaly jezdit mezi Palmovkou a Prosekem.
Poloha: 50.0753703N, 14.4596158E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Orionka (100 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (1,9 km)
★ - Pamětní deska Oldřicha Lišky, Praha 10:
Najdeme ji v Žitomírské ulici čp. 33. Patří velkému propagátorovi zimního otužování, otužileckých srazů a plaveckých maratonů. Zároveň Liška stál také za zrodem plavby po ponorné říčce Punkvě. Oldřich Liška v tomto domě žil 42 let.
Poloha: 50.0712911N, 14.4579394E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Slovinská (70 m)
Vlaková zastávka: Praha Vršovice (1,6 km)
★ - Betlémská kaple, Praha 10:
Nenápadná modlitebna zbudovaná v roce 1924. Jde o kostelík z věžičkou nad průčelím a trojúhelníkově zaklenutými okny.
Poloha: 50.0737617N, 14.4901700E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Strašnická (160 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (2,2 km)
★ - Zbytek Berlínské zdi, Praha 10:
Část Berlínské zdi zakoupilo představenstvo hotelu, před kterým stojí. Z jedné strany najdeme nasprejovanou siluetu Berlína, z druhé strany se nachází portrét německého ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera.
Poloha: 50.0797061N, 14.4993647E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Poliklinika Malešice (220 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (3,3 km)
★ - Bečvářův dvůr, Praha 10:
Původní selská usedlost postavená v klasicistním stylu. Součástí byla i Bečvářova vila, která se však už nedochovala. Tomáše Bečvář byl největší zdejší sedlák, který měl v držení obrovské plochy půdy v této části Prahy. Po sametové revoluci se v restitucích přihlásila pětice vlastníků. Později začaly vycházet na povrch obrovské machinace, které se s Bečvářovým majetkem uskutečnily. Dodnes nebyl nikdo v tomto největším novodobém pozemkovém českém skandálu odsouzen.
Poloha: 50.0718747N, 14.4917322E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Strašnická (260 m)
Vlaková zastávka: Praha Eden (2,2 km)
★ - Bahenní lázně Járy Cimrmana, Praha 10:
Velmi vtipné recesistické dílo. Podle informací zde dřevěnou lávkou propadl do bahna Jára Cimrman a vyléčil se tak z revmatismu. Proto byly založeny zdejší bahenní lázně. Místo vzniklo z iniciativy komunity žijící v lokalitě Na Slatinách.
Poloha: 50.0618403N, 14.4838719E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Želivecká (1,1 km)
Vlaková zastávka: Praha Eden (1,9 km)
GALERIE: OBJEKTY PRAHY 10
Výlet 2: Architektonické skvosty centrálních částí Prahy 10 – Strašnic a Vršovic (pěší)
Start: Praha-Vinohrady, Stanice metra Želivského
Cíl: Praha-Vinohrady, Stanice metra Želivského
Délka trasy: 18,1 km
Časová náročnost: 5:05 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Tato městská procházka vede centrálními a středovými částmi desátého pražského obvodu – Strašnicemi a Vršovicemi. Tyto dvě čtvrti jsou plné zajímavých rodinných vil či církevních staveb. Navíc tyto budovy zpravidla mají impozantního ducha – jejich stěny zažily velmi zajímavá historická či umělecká setkání, která i nadále přenášejí v sobě svého genia loci. Nejvyšším bodem výletu je návrší mezi pamětní trolejbusovou zastávkou a domem bratří Čapků. Tam nás čeká výška 274 metrů nad mořem. Nejnižší bod na nás čeká ve výši 210 metrů nad mořem. Toto místo na nás čeká v blízkosti železniční zastávky Praha – Eden.
Vhodnost: Celkové převýšení výletu je 174 metrů. Problematický může být jen zvýšený městský provoz vyžadující vyšší pozornost. Výlet je zařazen v nejnižším prvním náročnostním stupni.
Zastávky:
Praha-Vinohrady, Vinohradský hřbitov (0,5 km) – Praha-Vinohrady, Kaple svatého Václava (0,7 km) – Praha-Vinohrady, Památník sokolům (1,25 km) – Praha-Vinohrady, Památník československým skautům (1,3 km) – Praha-Vinohrady, Krematorium Strašnice (1,5 km) – Praha-Strašnice, Strašnický hřbitov (1,9 km) – Praha-Strašnice, Zbytek Berlínské zdi (3,2 km) – Praha-Strašnice, Betlémská kaple (4,4 km) - Praha-Strašnice, Trmalova vila (4,6 km) – Praha-Strašnice, Bečvářův dvůr (5 km) – Praha-Strašnice, Park Gutovka (5,2 km) – Praha-Strašnice, Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (5,6 km) – Praha-Michle, Bahenní lázně Járy Cimrmana (7,3 km) – Praha-Záběhlice, Husův kámen (8,4 km) – Praha-Vršovice, Hřbitov Vršovice (10,1 km) – Praha-Vršovice, Pamětní deska Emila Hořčíka (11,4 km) – Praha-Vršovice, Kostel svatého Václava (12,9 km) – Praha-Vršovice, Husův sbor (13,4 km) – Praha-Vršovice, Kostel svatého Mikuláše (13,6 km) – Praha-Vršovice, Vršovický zámeček (Rangherka) (13,7 km) – Praha-Vršovice, Pamětní deska Oldřicha Lišky (14,3 km) – Praha-Vinohrady, Vlastní vila F. A. Libry (14,8 km) – Praha-Vinohrady, Kotěrova vlastní vila (15,1 km) – Praha-Vinohrady, Šalounova vila (15,3 km) – Praha-Vinohrady, Dryákova vila (15,6 km) – Praha-Vinohrady, Vila Františka Pokorného (15,7 km) – Praha-Vinohrady, Husův sbor (15,8 km) – Praha-Vinohrady, Vinohradská vodárenská věž (15,9 km) – Praha-Vinohrady, Pamětní trolejbusová zastávka (16,7 km) – Praha-Vinohrady, Dům bratří Čapků (17,4 km)
Comments