★★★★★ - Národní kulturní památka Bazilika svatých Petra a Pavla, Praha 2 (UNESCO):
Původní chrám založil na Vyšehradě už český král Vratislav II. v letech 1070-80. Tehdejší trojlodní bazilika byla vystavěna v románském slohu. Už po padesáti letech došlo k první přestavbě a rozšíření, které inicioval kníže Soběslav I. V roce 1249 byla budova velmi těžce poškozena požárem požárem a došlo k výstavbě v podstatě celého nového chrámu. Stalo se tak za vlády císaře Karla IV. K další renesanční přestavbě došlo v 16. století a o sto padesát let později čekala budovu znovu přestavba, tentokrát barokní. Poslední velmi významná úprava se uskutečnila v 80. letech 19. století, kdy podvedením architekta Josefa Mockera vyrostly dvě 58 metrů vysoké vyšehradské věže tvořící dnes dominantu města. Vnitřní vybavení je naprosto unikátní, protože zasahuje do řady uměleckých období a směrů. Najdeme zde pozůstatky gotických maleb, ale i řadu renesančních, barokních, ale i secesních uměleckých předmětů. V roce 2003 byl chrám povýšen papežem Janem Pavlem II. na basilicu minor.
Poloha: 50.0644239N, 14.4178456E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
GALERIE: VYŠEHRADSKÁ BAZILIKA
VIDEO: POVĚSTNÉ VYŠEHRADSKÉ ZVONY
★★★★★ - Národní kulturní památka Vyšehradský hřbitov, Praha 2 (UNESCO):
Rozloha vyšehradského hřbitova je téměř zanedbatelná, činí necelý jeden hektar. Přesto se tu nachází ohromné množství lidí, kteří patří k elitě českého národa. Hřbitov se tu nacházel už ve 13. století, ale až teprve od 19. století se proměnil v národní pohřebiště. Tuto myšlenku navrhl politik František Ladislav Rieger. Už v té době měl ale vyšehradský hřbitov výjimku jako jediný v metropoli. Nařízením z roku 1785 bylo totiž zakázáno pohřbívat na hřbitovech, které jsou uvnitř městské zástavby. Kolem původního hřbitova vyrostly nejprve neorenesanční arkády podle návrhu architekta Antonína Wiehla, kde vznikly první velké hrobky. Velkou dějinnou události bylo pak převezení ostatků spisovatele Karla Hynka Máchy na vyšehradský hřbitov v předvečer II. světové války. Tady byly pohřbeny do vysvěcené půdy 7. května 1939. Na hřbitově najdeme také dva kenotafy. Jedná se o hroby bez ostatků. Jedná se o místa odpočinku Milady Horákové a malíře Josefa Čapka.
Poloha: 50.0647161N, 14.4180161E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Albertov (0,6 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
GALERIE: VYŠEHRADSKÝ HŘBITOV
★★★★★ - Národní kulturní památka Pohřebiště Slavín, Praha 2 (UNESCO):
Společná hrobka národních velikánů - pantheon. S myšlenkou na založení tohoto místa přišel vyšehradský probošt Mikuláš Karlach a smíchovský starosta Petr Matěj Fischer. Výstavba Slavína trvala čtyři roky od roku 1889 do roku 1893. Hlavní slovo měl architekt Antonín Wiehl. Původně ve hře byly dvě varianty podoby. První z nich byla společná velkolepá hrobka, nakonec však zvítězila tato varianta - tedy čestné pohřebiště. O sochařskou výzdobu se postaral Josef Mauder, který vytvořil sochu okřídleného génia na rakvi na hlavním pylonu pohřebiště. Po stranách tohoto pylonu se nacházejí další dvě Mauderovy sochy - Vlast vítězná a Vlast truchlící. Ve 30. letech 20. století došlo k přestavbě Slavína, kterou provedl architekt Josef Fanta. Do prostoru krypty je vstup povolen pouze ve vybraný čas každoročně o adventu, jinak jsem mohou vstupovat pouze pozůstalí. O čestné pohřebiště se dnes stará Hlavní město Praha a spolek Svatobor.
Poloha: 50.0646206N, 14.4187011E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Albertov (0,5 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)
GALERIE: SLAVÍN
★★★★ - Národní kulturní památka Rotunda svatého Martina, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o nejstarší budovu na pražském Vyšehradě. Zároveň je to nejstarší ze všech pražských rotund. Pochází z období vlády Vratislava II. z druhé poloviny 11. století. V době husitských válek byla silně poničena a často se využívala i k jiným, než církevním účelů Sloužila jako sklad prachu či výrobna nábojů, ale dokonce i jako bydliště chudiny. Zajímavostí je pak ve zdi zazděná dělová koule, která pochází z roku 1757, kdy Prahu obléhalo pruské vojsko.
Poloha: 50.0631664N, 14.4217114E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Ostrčilovo náměstí (0,6 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,9 km)
★★★★ - Národní kulturní památka Knížecí a královská akropole, Praha 2 (UNESCO): (bez fotografie)
Bezesporu jde o historicky nejcennější území dnešního Vyšehradu. A to se může zdát mnoha návštěvníkům zvláštní, protože se tu zdánlivě nenachází téměř nic než parková zeleň. Jde však o místo, kde stával původní přemyslovský palác, jehož základy můžeme při pečlivější obhlídce objevit. Největší budovou na Vyšehradě však byla barokní zbrojnice, která se na tomto místě nacházela až do roku 1927, kdy byla zničena požárem. Na místo, kde stála původně zbrojnice byly po II. světové války převezeny čtyři velká sousoší z Palackého mostu. Jejich autorem je Josef Václav Myslbek. Sochy byly částečně poškozeny po masivním bombardování Prahy v roce 1945.
Poloha: 50.0639211N, 14.4180992E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
★★★★ - Národní kulturní památka Sousoší Záboje a Slavoje, Praha 2 (UNESCO):
Sochy vznikly jako ozdoba Palackého mostu na konci 19. století. Jejich podobu podobu vytvořil sochař Josef Václav Myslbek a vytvořil je sochař Čeněk Vosmík přímo na tělese Palackého mostu. Toto sousoší bylo bombami téměř neponičeno, přesto bylo na konci roku 1947 převezeno na Vyšehrad. Dnes se nachází na místě, kde do požáru v roce 1927 stávala barokní zbrojnice.
Poloha: 50.0640211N, 14.4182581E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
★★★★ - Národní kulturní památka Sousoší Ctirad a Šárka, Praha 2 (UNESCO):
Čtyři metry vysoké sousoší představuje postavy z legendy o Dívčí válce. Původně bylo sousoší vytvořené pro Palackého most. Po bombardování v roce 1945 bylo však toto sousoší částečně poničeno, zrekonstruováno a v roce 1947 odvezeno na místo královské a knížecí akropole na Vyšehradě.
Poloha: 50.0639069N, 14.4182497E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
★★★★ - Národní kulturní památka Sousoší Lumír a Píseň, Praha 2 (UNESCO):
Původní sousoší se nedochovalo. Bylo zničeno při bombardování Prahy v únoru 1945. Původní sousoší stálo na Palackého mostě se třemi dalšími. Dvě se po náletu zachránila a byla převezena na dnešní místo na Vyšehradě v roce 1947, kopie dvou zničených byla na Vyšehradskou akropoli přidána v 50. letech 20. století. Lumír byl bájným přemyslovským pěvcem a zmínky o něm se objevují v Rukopisu královédvorském.
Poloha: 50.0639119N, 14.4174375E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,8 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
★★★★ - Národní kulturní památka Sousoší Přemysla Oráče a Libuše, Praha 2 (UNESCO):
Dílo Josefa Václava Myslbeka bylo zničeno při bombardování Prahy v roce 1945. Sousoší původně stálo přímo na Palackého mostě. Po skončení války bylo rozhodnuto o převozu původních nezničených soch na pražský Vyšehrad. Kopie dvou zničených sousoší pak přibyla v 50. letech 20. století.
Poloha: 50.0640367N, 14.4174494E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
★★★★ - Národní kulturní památka Vyšehradské kasematy, Praha 2 (UNESCO):
Chodby uvnitř barokní pevnosti Vyšehrad vznikly v době baroka. Nikdy však nebyly využity v přímém vojenském střetu. Dochoval se zhruba kilometr délky. Jedná se však o tři vzájemně nepropojené úseky, a tak je návštěvníkům otevřen a zpřístupněn jen asi 250 metrů dlouhý úsek od Cihelné brány k bastionu Gorlice. Cesty uvnitř hradeb jsou zhruba dva metry vysoké a 150 centimetrů široké. Na konci pruské války měly být kasematy i s celým Vyšehradem vyhozeny do povětří. Tomu se nakonec zabránilo díky odvaze hrstky Podskaláků. Ve vyšehradských kasematech se natáčel film Mission Impossible 4 s Tomem Cruisem. Ve filmu je však zdejší podzemní chodba vydávána za podzemní chodbu pod moskevským Kremlem.
Poloha: 50.0652350N, 14.4191961E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)
GALERIE: VYŠEHRADSKÉ KASEMATY
★★★★ - Národní kulturní památka Cihelná brána, Praha 2 (UNESCO):
Empírová brána vznikla ve vyšehradském fortifikačním systému až v letech 1841-2. Nechal ji vystavět Karel Chotek. Důvodem byla potřeba nové komunikace rozvíjejícího se města. Původní brána, která leží několik metrů východním směrem a dnes je zazděná, už dopravě v té době nevyhovovala. Komunikace byla příliš úzká a strmá. Ve velmi zajímavých lokalitách Cihelné brány se například natáčel seriál Neviditelní.
Poloha: 50.0652686N, 14.4191003E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)
GALERIE: CIHELNÁ BRÁNA
★★★★ - Národní kulturní památka Sál Gorlice, Praha 2 (UNESCO):
Tento podzemní sál v části kasemat pražského Vyšehradu sloužil jako shromaždiště vojska. Prostor o výšce 13 metrů byl původně rozčleněn na tři patra. Vešlo se do něj zhruba 1200 stojících vojáků. Později se zde nacházel sklad zásob a munice. K rekonstrukci došlo v 90. letech 20. století a od té doby je využíván pro výstavy a divadelní představení. Dnes se tu nachází několik originálů soch z pražského Karlova mostu. Prostory využívají i filmaři. Natáčely se tu například scény zvrhlé večeře ve filmu Jedna ruka netleská.
Poloha: 50.0652289N, 14.4212094E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Ostrčilovo náměstí (0,9 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,9 km)
GALERIE: SÁL GORLICE
★★★ - Národní kulturní památka Vyhlídka Gorlice, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o vyhlídku na severovýchodní výspě vyšehradského opevnění na bastionu Gorlice. Nabízí zajímavý pohled na profil Nuselského údolí, na Nuselský most, novostavby na Pankráci, ale i na stavební řešení čtvrti Nusle.
Poloha: 50.0653919N, 14.4212508E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Ostrčilovo náměstí (0,9 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,9 km)
GALERIE: VYHLÍDKA GORLICE
★★★ - Národní kulturní památka Vyhlídka Staré purkrabství na Vyšehradě, Praha 2 (UNESCO):
Snad nejkrásnější vyhlídka z vyšehradské pevnosti. Nabízí nádherný výhled na řeku Vltavu, její druhý břeh, ale i na místa kolem Pražského hradu. V historické budově Starého purkrabství se dnes pořádají divadelní a umělecká představení a konají se tu výstavy.
Poloha: 50.0628164N, 14.4171378E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,9 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)
GALERIE: STARÉ PURKRABSTVÍ
★★★ - Národní kulturní památka Leopoldova brána, Praha 2 (UNESCO):
Vnitřní brána vyšehradské pevnosti. Vyrostla v raně barokním slohu v druhé polovině 17. století a zajišťoval střežení vchodu do vnitřních částí vyšehradského opevnění. Později však vývoji této části města spíše překážela, protože branou vedla silnice spojující střet metropole s částí Pankrác.
Poloha: 50.0626206N, 14.4229081E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Vyšehrad (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (2 km)
★★★ - Národní kulturní památka Táborská brána, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o nejmenší ze současných vyšehradských bran. Postavena byla v letech 1655-56. Šlo v podstatě o celnici. Právě tudy vedla jediná historická silniční spojnice Prahy s jižními Čechami. Zajímavostí je, že v barokním opevnění se nachází na tomto místě brána s renesančními prvky.
Poloha: 50.0617092N, 14.4241697E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Vyšehrad (0,5 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (2,2 km)
★★★ - Národní kulturní památka Zbytky románského mostu, Praha 2 (UNESCO):
Najdeme je v blízkosti vlastní baziliky svatých Petra a Pavla. Tento fragment románského mostu byl odkryt ve 30. letech 20. století. Jde o stavbu, která byla vystavěna za vlády krále Vratislava II. V té době most překonávala hradební příkop, které se nacházel mezi budovami královské kapituly a vlastní bazilikou. Příkop pochopitelně dnes už dávno neexistuje a zbytky románského mostu jsou odkryty pro zraky turistů. Nesmíme je však přehlédnout, protože v blízkosti velkolepých soch působí velmi nenápadně.
Poloha: 50.0642161N, 14.4183319E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
★★★ - Národní kulturní památka Kubistický dům (Neklanova 98/30), Praha 2:
Vrcholné dílo české kubistické architektury zachované ve hmotě, dispozici i detailu. Mistrovské dílo architekta Josefa Chochola vzniklo v roce 1907. Jedná se o pětipatrový dům lichoběžníkovitého tvaru. Zajímavý je ostrý úhel nároží, který je zvýrazněn balkony upnutými do osmibokého sloupu. Neuvěřitelně dobře se zachovalo i vnitřní kubistické zařízení společných prostor, jako jsou dveře, okna a zábradlí, a to včetně dvojích vstupních dveří.
Poloha: 50.0663572N, 14.4210311E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Albertov (140 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)
★★★ - Národní kulturní památka Kubistický trojdům na Rašínově nábřeží 47/8, Praha 2 (UNESCO):
Vznikl podle návrhu Josefa Chochola. Stavba vznikala v letech 1912-13 a parcela patřila tehdy k nejlukrativnějším místům v Praze. Vznikla jedna z ikonických pražských kubistických staveb, které neuškodily ani až v průběhu projektu zařazené dvě čelní plastiky. Ty zachycují výjevy ze starých českých legend a navazují tak na vyšehradskou tradici. Kubistický trojdům byl také bydlištěm slavné české herečky Marie Rosůlkové.
Poloha: 50.0647211N, 14.4158300E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (400 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,4 km)
★★★ - Národní kulturní památka Kovařovicova vila (Libušina 49/3), Praha 2 (UNESCO):
Za stavbou stojí znovu architekt Josef Chochol. Vznikala dokonce ve stejné době jako jeho slavný kubistický trojdům nedaleko odsud. Jde o vrcholné dílo českého kubismu. Tomuto směru podléhají nejen fasády, ale i vnitřní interiéry, vybavení, půdorys zahrady, a to včetně oplocení. Při pohledu z Libušiny ulice se jedná o nenápadnou budovu. Její krása však vynikne při pohledu z Rašínova nábřeží. Vilu si nechal postavit Bedřich Kovařovic, inspektor stavebních podniků pražské obce.
Králíčkem i sochař Antonín Waigant.
Poloha: 50.0667586N, 14.4156731E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (180 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,3 km)
★★★ - Národní kulturní památka Kaple Panny Marie Šancovské, Praha 2 (UNESCO):
Novobarokní kaple nacházející se na místě dřívějšího kostela. Nejzajímavější částí stavby je věžička se zajímavou kupolí. Na ní najdeme vyobrazený zlatý kříž, který nese orel s žezlem a lev třímající v tlapě meč.
Poloha: 50.0642092N, 14.4216514E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Ostrčilovo náměstí (0,8 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,9 km)
★★★ - Národní kulturní památka Kostel Stětí svatého Jana Křtitele, Praha 2 (UNESCO):
Zajímavá původně církevní stavba, po které toho dnes už moc nezbylo. V době vlády Karla IV. zde vyrostl vysoký gotický kostel s příkrou střechou a dvěma loděmi. Za husitských válek byl výrazně poničen. Přesto i nadále sloužil svému účelu. Problém začal být až s výstavbou fortifikačního opevnění v 17. století, kdy se počítalo s jeho začleněním do obranného valu. Kostel musel být výrazně snížen, odbourán a zasypán. Zůstal tak pouze vchod na západní straně s neomítnutými cihlami. Od té doby sloužil prostory jako proviantní sklad a ještě později jako lapidární sklad uměleckých děl.
Poloha: 50.0642425N, 14.4217361E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Ostrčilovo náměstí (0,8 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (2 km)
★★★ - Národní kulturní památka Libušina lázeň, Praha 2 (UNESCO):
Je nepřístupné a legendami opředené místo v nejzápadnější části Vyšehradu. Místo se nachází přímo nad vyšehradským tunelem. Podle legendy zde měla kněžna Libuše místo, kde se koupala se svými milenci, které pak házela z hradeb do Vltavy. Dá se však předpokládat, že pětiboká stavba sloužila k mnohem pragmatičtějším věcem. Každopádně zde byla pozorovatelna umožňující kontrolu pohybu lodí a člunů po řece Vltavě. Dá se usuzovat, že se zde nacházelo zařízení, které umožňovalo vykládku zboží z lodí přímo do areálu přemyslovského hradu.
Poloha: 50.0634136N, 14.4161125E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Výtoň (0,5 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)
★★★ - Národní kulturní památka Podskalská celnice, Praha 2 (UNESCO):
Společně s kostelem svatého Kosmy a Damiána se jedná o poslední stavební památky osady Podskalí. V této budově se vybíralo clo za plavení dřeva. Voraři tu vytínali několik kmenů dřeva ze svých vorů a nechávali je tu jako clo - odtud název místní části Výtoň. Dnes v budově kromě restaurace najdeme i muzeum voroplavby na Vltavě. Zajímavé je, že budova ze 16. století v průběhu času poklesla kvůli neustálým úpravám okolí pod rovinu zdejšího terénu.
Poloha: 50.0678883N, 14.4154931E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (40 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,2 km)
★★★ - Národní kulturní památka Hřbitov sester voršilek, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o malý oplocený areál přímo u hlavní baziliky svatých Petra a Pavla na pražském Vyšehradě. V současné době zde však odpočívají i sestry z jiných náboženských řádů. Věčný odpočinek zde nalezla i herečka Marie Rosůlková, a to společně se svým bratrem, který byl knězem a neprovdaná herečka zasvětila celý svůj život jeho podpoře a službě jeho osobě.
Poloha: 50.0645961N, 14.4171839E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Výtoň (0,5 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,5 km)
★★★ - Národní kulturní památka Čertův sloup, Praha 2 (UNESCO):
Stavba jejíž význam je dodnes nejasný. Na místě v Kerlachových sadech se objevila až v roce 1888, kdy se původní církevní zahrada přeměnila na veřejné sady. Jedná se o tři kamenné sloupy o délce 160-240 centimetrů. Podle jedné z možností jde o dávný měřič času, jakéhosi předchůdce slunečních hodin. Jiní tvrdí, že to byl středověký pranýř a nebo součást původní románské baziliky na Vyšehradě z 11. století. Nejromantičtější legenda vypráví, že na tomto místě byl připoután čert, který prohrál sázku s jedním knězem.
Poloha: 50.0643517N, 14.4190375E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,6 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)
★★★ - Kostel Nejsvětější Trojice, Praha 2 (UNESCO):
Původně zde stávala gotická kaple svatého Ondřeje. Ta sloužila jako kaple pro řemeslníky, kteří budovali nedaleký klášter Emauzy. Ale i kaple svatého Ondřeje vyrostla na základech dřívější budovy. Husitské běsnění zničilo nejen klášter Emauzy, ale i tuto kapli. K obnově došlo v roce 1460 a od té doby nese název Kostel Nejsvětější Trojice. V polovině 18. století došlo k výrazné barokní přestavbě. Nejcennějšími artefakty současného kostela Nejsvětější Trojice je velké množství náhrobních kamenů, které se ukrývají v interiéru. Pocházejí ze 14. až 16. století.
Poloha: 50.0706278N, 14.4177622E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Botanická zahrada (120 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)
★★ - Národní kulturní památka Pozůstatky brány Špička, Praha 2 (UNESCO):
Tato dnes už neexistující brána vznikla v době vlády Karla IV. Šlo o součást gotického opevnění. V polovině 17. století ale musela být zbořena z důvodu rozšiřující se komunikace. Zůstaly tak patrné jen výběhy žeber. Přesto jí můžeme v Praze spatřit ještě dnes. Architekt Quido Bělský vytvořil na konci 19. století její repliku a postavil ji na Petříně. Dnes se v ní nachází zrcadlové bludiště.
Poloha: 50.0635278N, 14.4214389E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Vyšehrad (0,6 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (2 km)
★★ - Národní kulturní památka Budova akcízu a výběru mýta, Praha 2 (UNESCO):
Stavba vyrostla v polovině 19. století a na tomto místě se vybíralo mýtné a daně. Součástí budovy byla i mostní váha, která se však nedochovala. Ve 20. století v domku žila jedna ze zakladatelek českého ženského skautingu Popelka Biliánová, jejíž pamětní desku si můžeme na domě prohlédnout.
Poloha: 50.0626206N, 14.4229081E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Vyšehrad (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (2 km)
★★ - Národní kulturní památka Vila na Libušince (Rašínovo nábřeží 50/26), Praha 2 (UNESCO):
Architekt Emil Králíček vytvořil v letech 1912-13 zajímavé dílo. Vila spojuje prvky secese a kubismu. Dílo vzniklo pro lékaře Vojtěch Mrázka. Interiér zdobí velmi zajímavé zábradlí ve stylu geometrické secese, na celkovém vyznění domu spolupracoval s Králíčkem i sochař Antonín Waigant.
Poloha: 50.0665456N, 14.4154256E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (200 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,2 km)
★★ - Národní kulturní památka Sequensova vila (Libušina 48/5), Praha 2 (UNESCO):
Rodinný dům vznikal pro řídícího učitele Františka Sequense a jeho ženu Zdenu. O návrh se postaral architekt Otakar Novotný. Celá budova se vyznačuje přísně asketickými formami racionální moderny. Sequensovi si však vilu užívali jen krátce. Od roku 1913 do roku 1916, kdy ji prodali rodině Hanušů. V dobách socialismu zde sídlily jesle a rehabilitační středisko, dnes se vila vrátila potomkům rodiny Hanušových.
Poloha: 50.0669706N, 14.4159306E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (150 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,3 km)
★★ - Železniční most na Výtoni, Praha 2:
Otevřen byl v roce 1872 jako součást Pražské spojovací dráhy. Most spojoval tehdejší nádraží císaře Františka Josefa a Západní nádraží, tedy dnešní Hlavní a Smíchovské nádraží. Most původně také nesl název Železniční most Spojovací dráhy císaře Františka Josefa. Šířka železného mostu je 8,1 metru a původní délka byla 196,3 metrů. V roce 1901 už ale nevyhovoval zvýšenému železničnímu provozu, a tak se přistoupilo k jeho rekonstrukci, která navýšila jeho délku na 261 metrů, ale hlavně došlo k jeho zdvoukolejnění. V roce 1928 byl most elektrifikován. I dnes stojí železnice a hlavní město Praha před problémem, co s tímto mostem. Je totiž v havarijním stavu a zchátralý a už nevyhovuje současným bezpečnostním standardům. Na konci 20. století se mluvilo o jeho zbourání a výstavbě nového mostu, to ale zmařili památkáři, kteří stačili most vyhlásit technickou památkou. Jednou z variant dalšího vývoje je nutná rekonstrukce a přilepení moderního dvojčete k současnému tělesu mostu. Měla by zde také vyrůst železniční zastávka Praha - Výtoň. K tomu je však nutné původní mostní konstrukci alespoň o metr vyzdvihnout nahoru. Ne se všemi kroky plánované výstavby památkáři souhlasí, a tak se bude jednat ještě o běh na dlouhé trati.
Poloha: 50.0670086N, 14.4133428E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (180 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1 km)
★★ - Národní kulturní památka Limnigraf na Výtoni, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o vodočet, který byl na pražském nábřeží vystavěn v roce 1907. Secesní stavba si vzala na sebe podobu romantického glorietu a měla za úkol odečítat hladinu řeky Vltavy a její průtok. Kromě toho se zde v různých výklencích nacházely také teploměry, barografy, termografy, vlhkoměr a Lambrechtův povětrnostní telegraf. V roce 2003 došlo k rekonstukci stavby a jejímu znovuzprovoznění. Podobná budova vyrostla na začátku 20. století o pět let později také na vltavském břehu Na Františku.
Poloha: 50.0681811N, 14.4146417E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (70 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,2 km)
★★ - Národní kulturní památka Fontána v Karlachových sadech, Praha 2 (UNESCO):
Klasicistní kamenná fontána stála původně na pražském Fügnerově náměstí. Tady ale byla poničena bombami při náletu v roce 1945. Po rekonstrukci byla v roce 2000 kašna převezena do Karlachových sadů na Vyšehradě.
Poloha: 50.0641497N, 14.4203656E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,8 km)
★★ - Národní kulturní památka Studna v kapličce, Praha 2 (UNESCO):
Najdeme ji v Karlachových sadech poblíž samotného vyšehradského hřbitova. Tyto sady vznikly na popud tehdejšího probošta Mikuláše Karlacha ke konci 19. století. Zahradní studna byla obklopena neogotickou kapličkou. Tato stavba okouzlila českého malíře Jana Zrzavého, který ji několikrát použil na svých obrazech.
Poloha: 50.0644514N, 14.4200739E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,8 km)
★★ - Pamětní deska Josefa Lady (Ladova 2045/1), Praha 2 (UNESCO):
Místo, kde národní umělec Josefa Lada prožil 32 let. Společně s manželkou Hanou zde vychovávali dvě dcery. Do rodiny Ladových zde však zasáhla tragická událost. Mladší dcera Eva, nadějná klavíristka, zemřela na ulici 14. února 1945 při bombardování Prahy spojeneckými vojsky. Mrtvých bylo tehdy 701 civilistů. O to větší to byla tragédie, protože bombardování Prahy bylo navigační chybou. Za mlhavého počasí si američtí letci spletli naše hlavní město s Drážďanami. Josef Lada, autor známých typicky českých obrázků, se od místa tragédie nemohl odloučit a dožil zde svůj život.
Poloha: 50.0699236N, 14.4158058E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (330 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,5 km)
★★ - Národní kulturní památka Výhled z Libušinky, Praha 2 (UNESCO):
Krásný výhled na Prahu se otevře, pokud se vydáme od baziliky po schodech dolů na Rašínovo nábřeží. Zaujme nás výhled na Pražský hrad, ale i na železniční most na Výtoni. Dobrý čas na prohlídku je v době, kdy nejsou zdejší stromy olistěny. V blízkosti vyhlídky se nachází i pamětní deska českého geologa Jana Krejčího.
Poloha: 50.0650667N, 14.4165244E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Výtoň (0,5 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,4 km)
★★ - Národní kulturní památka Pomník probošta Václava Štulce, Praha 2 (UNESCO):
Václav Štulec byl český spisovatel a probošt na Vyšehradě. Na konci 19. století se pokoušel o obnovení slávy Vyšehradu. Pomník vznikl v roce 1910 a jeho autorem je Štěpán Zálešák.
Poloha: 50.0655925N, 14.4172278E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Výtoň (0,6 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,5 km)
★★ - Národní kulturní památka Pomník svatého Václava, Praha 2 (UNESCO):
Socha se nacházela původně na Václavském náměstí. Na Vyšehradě jde o kopii barokní jezdecké sochy. Originál Jana Jiřího Bendla se dnes nachází v lapidáriu Národního muzea. Socha zdobila původní Koňský trh, ale nebyla samostatnou dominantou, nýbrž byla součástí kašny na tomto náměstí.
Poloha: 50.0658250N, 14.4174325E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Výtoň (0,6 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
★★ - Pamětní deska Konstantina Biebla (Na Výtoni 401/7), Praha 2 (UNESCO):
Jak připomíná deska v tomto domě strávil Konstantin Biebl jedenáct let svého života. Zvláště v posledních letech to však nebyly roky poklidné. Básník českého snového poetismu a surrealismu, autor takových úžasných básnických sbírek jako S lodí, jež dováží čaj a kávu nebo Nový Ikaros, se v posledních letech svého života potýkal s pankreatitidou. Co ho však trápilo mnohem víc byly čistky, které se i mezi komunistickými umělci, jakým byl i Biebl, prováděly. Nebyl autorem socialistického realismu a to s v mnohém nelíbilo stranickým představitelům. 12. listopadu 1951 Konstantin Biebl tlak na svoji osobu už nevydržel a vyskočil z okna v domě Na Výtoni. Pamětní deska byla odhalena v roce 1979 a jejím autorem je Vladimír Turský.
Poloha: 50.0688058N, 14.4164217E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (220 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
★★ - Národní kulturní památka Vyšehradský tunel, Praha 2 (UNESCO):
Velmi důležitá dopravní tepna, která překonává Vyšehradskou skálu. Tunel ve skále byl proražen v roce 1903 a 11. prosince následujícího roku byl tunel otevřen pro veřejnost. Tunel je dlouhý 35 metrů a je určen pro tramvaje, silniční dopravu, cyklisty a chodce. V letech 1949-67 sloužil tunel i pro trolejbusy. Na začátku 21. století byl vytvořen smělý projekt pro visutou cyklistickou a pěší lávku, která by obepínala Vyšehradskou skálu. To však památkáři zatrhli.
Poloha: 50.0635072N, 14.4161686E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (0,5 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,3 km)
★ - Národní kulturní památka Památník podskalským plavcům, Praha 2 (UNESCO):
Pomník vznikl v roce 1971 ke 100. výročí vzniku spolku Vltavan. Jeho autorem je sochař Jan Jiříkovský. Ústřední kámen byl dopraven z Čertových proudů na horním toku Vltavu. Památník je poctou všech zemřelým a zahynulým plavcům.
Poloha: 50.0676739N, 14.4156072E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (60 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,3 km)
★ - Národní kulturní památka Hrušeň tisíciletí, Praha 2 (UNESCO):
Památný strom je genetickým potokem slavné památné hrušně, která se nacházela v obci Bělá u Turnova. Je tak zachován unikátní pokračování genetické linie unikátního stromu. K výsadbě tohoto potomka došlo v roce 2000 a patronkou stromu je šansoniérka Hana Hegerová.
Poloha: 50.0645111N, 14.4202861E
Parkoviště: na kraji lokality
Tramvajová zastávka: Albertov (0,8 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,8 km)
★ - Budova bývalého Všeobecného penzijního ústavu (Rašínovo nábřeží 390/42), Praha 2 (UNESCO):
Čtyřpatrová modernistická budova vyrostla na vltavském nábřeží podle návrhu českých architektů Jana Kotěry a Josefa Zasche. Prvně jmenovaný měl na starost fasádu budovy, druhý muž se podílel na podobě interiéru budovy. Na fasádě převládají kubistické prvky, budova patří mezi památkové objekty a dokončena byla v roce1914. Dnes zde sídlí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Poloha: 50.0694594N, 14.4148292E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (210 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,4 km)
★ - Pamětní deska Jaroslava Heyrovského (Ladova 2042/7), Praha 2 (UNESCO):
V tomto domě žil slavný český držitel Nobelovy ceny. Už v té době se potýkal s vleklými zdravotními problémy, které s největší pravděpodobností způsobila častá práce s rtutí. Právě v tomto domě v posledním roce zdejšího pobytu postihla Heyrovského mozková mrtvice, která se ale obešla bez vážnějších následků.
Poloha: 50.0699847N, 14.4165542E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výtoň (360 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,5 km)
★ - Pamětní deska Josefa Suka (Trojická 387/2), Praha 2:
Bronzovou desku najdeme na domě, kde hudební skladatel žil. Pamětní deska vznikla v dílně Zdeňka Kolářského v roce 1974.
Poloha: 50.0705061N, 14.4146892E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Palackého náměstí (170 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
GALERIE: VYŠEHRADSKÉ PERLY
Výlet 2: Návštěva legendárního a tajemného Vyšehradu, Slavína a procházka po kubistických památkách Výtoně (pěší)
Start: Praha-Nusle, Stanice metra Vyšehrad
Cíl:Praha-Nusle, Stanice metra Vyšehrad
Délka trasy: 7,8 km
Časová náročnost: 2:15 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Navštívit místa spojená s Vyšehradem, to je skutečné reálné dotýkání se české státnosti. Nejenže tu na vás promluví řada legend a pověstí, kterými jsou počátky českého státu opředeny, ale uvědomíte si velikost českého národa a jejich kulturní, společenské a historické bohatství. To vám nejlépe umožní návštěva zdejšího vyšehradské hřbitova a Národního pohřebiště Slavín. Navíc Vyšehrad jako vyvýšené místo umožňuje vyhlídku na metropoli a zažijete tu mnoho neopakovatelných pohledů na hlavní město. Vyšehrad ale historicky psal i novější dějiny historie a ty nás osloví v okamžiku, kdy budeme procházet zdejšími branami, ale i válečnými kasematy a historickým sálem Gorlice, který ale dnes ukrývá humánní, mírové a umělecké skvosty. Pak sestoupíme do podhradí Vyšehradu a navštívíme bývalou osadu Výtoň, která je více či méně spjata se životy místních vorařů. Nesmíme ale zapomenout na řadu kubistických skvostů, které se v lokalitě Vyšehradu objevují. Společně si ukážeme ty nejzajímavější kousky tohoto výjimečného architektonického stylu. A v neposlední řadě si připomeneme i osudy slavných osobností, které svůj život spojily právě s touto částí Prahy a mnohdy to byl život v mnohém tragický. Nejvyšší bod výletu se nachází 242 metrů nad mořem a najdeme ho v blízkosti zastávky metra Vyšehrad, pak půjdeme více či méně po rovině, abychom pak prudce sestoupili k Vltavě. Na jejím břehu budeme na nejnižším místě výletu - 187 metrů nad mořem. Pak ale budeme muset znovu vystoupat nahoru.
Vhodnost: Výlet je typicky městskou procházkou s převýšením 62 metrů. Při tomto výletu ale na nás čeká takové množství zajímavých a atraktivních lokalit, že klidně se nám návštěva výletu může protáhnout na celý dlouhý den. Bude to ale rozhodně stát za to. Výlet je zařazen na prvním stupni náročnosti.
Zastávky:
Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Táborská brána (0,5 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Pozůstatky brány Špička (0,6 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Budova akcízu a výběrčího mýta (0,65 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Leopoldova brána (0,75 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Rotunda svatého Martina (0,85 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Kaple Panny Marie Šancovské (0,9 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (1 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Vyhlídka Gorlice (1,2 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Gorlice (1,4 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Cihelná brána (1,6 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Vyšehradské kasematy (1,65 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Fontána v Karlachových sadech (2 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Hrušeň tisíciletí (2,1 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Studna v kapličce (2,2 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Čertův sloup (2,3 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Hrobka Slavín (2,35 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Vyšehradský hřbitov (2,4 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Vyhlídkové místo Staré purkrabství (2,6 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Libušina lázeň (2,7 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Královská a knížecí akropole (2,8 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Sousoší Záboj a Slavoj (2,85 km) – Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Sousoší Ctirad a Šárka (2,9 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Sousoší Lumír a Píseň (2,95 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Sousoší Přemysl a Libuše (3 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Zbytky románského mostu (3,1 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Bazilika svatých Petra a Pavla (3,15 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Hřbitov sester voršilek (3,2 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Pomník probošta Václav Štulce (3,25 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Pomník svatého Václava (3,3 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Vyhlídka na Libušince (3,5 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Vyšehradský tunel (3,9 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Kubistický trojdům Rašínovo nábřeží (4 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Vila Na Libušince (4,2 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Kovařovicova vila (4,3 km) - Praha-Vyšehrad, Národní kulturní památka Sequensova vila (4,35 km) - Praha-Vyšehrad, Železniční most (4,65 km) - Praha-Nové Město, Národní kulturní památka Památník podskalských plavců (5 km) - Praha-Nové Město, Národní kulturní památka Podskalská celnice (5,05 km) - Praha-Nové Město, Národní kulturní památka Limnigraf na Výtoni (5,15 km) - Praha-Nové Město, Budova bývalého Všeobecného penzijního fondu (5,3 km) - Praha-Nové Město, Pamětní deska Josefa Suka (5,45 km) - Praha-Nové Město, Kostel Nejsvětější Trojice (5,65 km) - Praha-Nové Město, Pamětní deska Josefa Heyrovského (5,8 km) - Praha-Nové Město, Pamětní deska Josefa Lady (5,85 km) - Praha-Nové Město, Pamětní deska Konstantina Biebla (6,05 km) - Praha-Vyšehrad, Dům v Neklanově ulici (6,6 km)
Comments