★★★★★ - Botanická zahrada, Praha 2 (UNESCO):
Univerzitní botanická zahrada byla založena už roku 1775. Zabírá rozlohu téměř 4 hektarů a po zásluze patří k nejvýznamnějším českým botanickým zahradám. Pýchou jsou zdejší tropické skleníky.
Poloha: 50.0708300N, 14.4207281E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Botanická zahrada (20 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (1,8 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka Kostel Panny Marie, svatého Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se snad o kostel s nejdelším názvem v Praze. Stavebně se jedná o velmi zajímavou církevní budovu. Její počátek je situován do období gotiky. Kostel sloužil pro benediktiny slovanské liturgie. V 17. století však přišli do kostela mniši ze španělského kláštera Montserrat. Dvacet let před koncem 19. století je vystřídali kněží německé kongregace z Beuronu. Stalo se tak kvůli církevní roztržce mezi Vatikánem a kancléřem Bismarckem. Beuronští mniši budovu regotizovali, odstranili barokní malby a vymalovali kostel nově v beuronském stylu. Od roku 1919 zde sídlili znovu čeští benediktini. Ti areál převzali v novogotickém stylu, a ve stejném duchu o něj pečovali. A to až do 14. února 1945, kdy ho velmi těžce poškodily bomby spojeneckého náletu. Klenba kostela se zřítila celá, stejně jako obě věže. Silné poškození potkalo i klášterní budovu s gotickými freskami. Rozvinula se velmi zdlouhavá a komplikovaná diskuze o tom, v jaké podobě kostel vrátit československé veřejnosti. Ve hře byla barokní podoba kostela nebo poměrně nová novogotická podoba či vzhledem k socialistickému naladění té doby byla ve hře i varianta kostel zbourat. Tomu však bránilo historické propojení s Otcem vlasti Karlem IV. a slovanskou liturgií, která zde byla praktikována. Po mnoha dlouhých letech bylo rozhodnuto o výsledku. Nakonec vyhrála původně opomíjená varianta moderní dostavby. Kostel tak dostal podobu dvou betonových asymetrických věží, které projektoval přední představitel českého funkcionalismu František Maria Černý. K dostavbě kostelních věží došlo až v roce 1968.
Poloha: 50.0723317N, 14.4175403E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Moráň (240 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,3 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka Kostel svatých Kosmy a Damiána, Praha 2 (UNESCO):
Maličký původně románský kostelík dnes vedle sousedních obrovských budov téměř zaniká. Přesto ho provází neuvěřitelná historie. Je datován nejméně do roku 1178, kdy je označován jako farní. S velkou oblibou ho prý navštěvoval kníže Václav a podle legend, zde bohoslužby sloužil i svatý Vojtěch a svatý Prokop Sázavský. V okamžiku, kdy z popudu Karla IV. v těsném sousedství kostelíku vyrostla gotická katedrála a klášter, sloužil kostel svatých Kosmy a Damiána jako lis na víno. V době vrcholného baroka se dočkal barokní přestavby, kterou vedl a vytvořil Kilián Ignác Dientzenhofer.
Poloha: 50.0724414N, 14.4168233E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Moráň (290 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,3 km)
★★★★★ - Národní kulturní památka Klášter benediktinů na Emauzech, Praha 2 (UNESCO):
Areál kláštera byl založen 21. listopadu 1347 českým králem a římským císařem Karlem IV. Jednalo se o klášter benediktinů slovanské liturgie a nejprve byl jejich centrem malý románský kostelík svatých Kosmy a Damiána. Klášter byl mezi poutníky jedním z nejoblíbenějších, protože putující měli zajištěny odpustky. Karel IV. důsledně prosazoval aplikaci východní slovanské liturgie, a tak byli v roce 1350 pozváni benediktinští řeholníci z kláštera v Tkonu na ostrově Pašman jižně od Zadaru. Během husitských válek byl klášter ušetřen běsnění kališníků, a to i proto, že tu bylo umožněno přijímání podobojí. Přesto od husitských válek se datuje úpadek kláštera s malými přestávkami, které znamenaly určité částečné vylepšení postavení kláštera v českém církevním kontextu. Velkou újmu utrpěl klášter v únoru 1945 při spojeneckém náletu, kdy byly zcela zničeny kostelní věže a katedrála vyhořela. Opravy se uskutečnily v době socialismu a budova dostala charakteristické věže. Nejcennější umělecké dílo, které vzniklo v klášteře na Emauzech je hlaholská část Remešského evangeliáře. Toto dílo se z kláštera ztratilo v době husitských válek a později se objevilo ve francouzské Remeši, kde se stalo součástí zdejšího chrámového pokladu. Klášter je přístupný, a to včetně císařské kaple, křížové chodby a můžeme si během prohlídky všímat i výzdoby ze 14. století.
Poloha: 50.0719492N, 14.4175814E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Botanická zahrada (300 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,4 km)
GALERIE: AREÁL EMAUZY
★★★★★ - Kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého s klášterem augustiniánů, Praha 2 (UNESCO):
Na české poměry velmi netypický kostel. Má totiž osmiúhelníkový půdorys. Kopíruje tak pohřební kapli Karla Velikého v německých Cáchách. Výstavba kostela začala v roce 1351 a podílela se na ní stavební huť Matyáše z Arrasu. Kostel byl vysvěcen o 26 let později. Velké devastace se kostel dočkal během husitských nepokojů. Na konci 15. století byl znovu vysvěcen a z té doby pocházejí dvě naprosto unikátní vitráže. Určitě za zmínku stojí unikátní gotizující klenba, která pochází až z konce 16. století. Zajímavá je na ní podvlečená síť žeber. Jenže hned na začátku 17. století stavbu poškodil blesk. Následující přestavby přinesly i výstavbu mariazellské kaple, kterou projektoval italský stavitel Giovanni Domenico de Orsi. Ta se však do dnešního dne nedochovala. Co se dochovalo jsou Svaté schody, které jsou replikou schodů Lateránské baziliky v Římě. K jejich výstavbě došlo na začátku 18. století a jsou připisovány Janu Blažeji Santinimu. Další požár poničil kostel i klášter roku 1755. Josefinské reformy budovy kláštera změnily na nemocnici. Na konci 19. století se chystala velká regotizace svatostánku, k ní ale došlo jen z velmi malé části. Klášter augustiniánů je dnes využíván jako Muzeum Policie České republiky.
Poloha: 50.0686950N, 14.4284611E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dětská nemocnice Karlov (240 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2 km)
GALERIE: VÝSTAVNÍ KOSTEL
★★★★★ - Michnův letohrádek, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o barokní předměstskou vilu, která byla vystavěna v první pětině 18. století. Návrh na výstavbu vily vytvořil Kilián Ignác Dientzenhofer a vznikl pro hraběte Michnu z Vacínova. Šlo o první Dientzenhoferovu práci v Praze po příjezdu z Vídně. Na této vile je patrná inspirace architektovým učitelem, kterým byl Lucas Hildebrandt. Právě on zavedl takzvaný francouzský páskový sloh, který je základem rokoka a první v tomto stylu postavenou pražskou budovou je právě Michnův letohrádek. Na zahradě najdeme sochy pocházející z dílny Matyáše Brauna. Už v roce 1793 byla zdejší zahrada přeměněna na anglický park. Michnovu letohrádku se občas říká také Vila Amerika. Tento název je odvozen od zahradní restaurace, která zde byla otevřena už v roce 1826. V polovině 19. století odkupuje lokalitu město Praha a budova slouží různým účelům. Bylo tu sídlo dívčího gymnázia Minerva a od roku 1932 zde sídlí Muzeum Antonína Dvořáka. Zajímavostí je, že v jednom ze dvou zahradních domků se roku 1884 narodila velká česká herečka Růžena Nasková.
Poloha: 50.0737131N, 14.4269614E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kateřinská (100 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,7 km)
GALERIE: MICHNŮV LETOHRÁDEK
★★★★ - Zemská porodnice u svatého Apolináře, Praha 2 (UNESCO):
Narodí se tu ročně zhruba 4500 dětí a od roku 1875, kdy byla slavnostně otevřena je jednou z nejdéle nepřetržitě působících porodnic na světě. Pro svoji mimořádnou architektonickou podobou a význam pro české lékařství se stala památkovým objektem. Autorem projektu a stavitelem byl Josef Hlávka, který v průběhu práce na projektu ochrnul a z Lažan musel práce řídit přes svého asistenta Čeňka Gregora. Stavba je postavena ve stylu severoněmecké nové gotiky z červených cihel. 14. února 1945 byla porodnice částečně zasažena bombardováním amerických letadel.
Poloha: 50.0713306N, 14.4265528E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Apolinářská (40 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,8 km)
★★★★ - Kaple svatého Kříže, Praha 2 (UNESCO):
Je součástí Zemské porodnice a nachází se přímo nad vstupními dveřmi. I jejím autorem byl Josef Hlávka. Samotná porodnice je vrcholem tehdejšího stavitelství, kaple je však drahokamem na vrcholu. Je zdobena sklípkovou hvězdicí, která je svedena na středový sloup kaple. Najdeme zde mramorovou křtitelnici a oltář, dubové zpovědnice, vše je vytvořeno ve stylu nové gotiky. O malířskou výzdobu se postarali Adolf Liebscher a Adolf Körber. Po roce 1948 byl v kapli sklad materiálu, ke svému původnímu účelu byla využita až téměř na konci 20. století. Přístupná je minimálně, většinou v době vánočních svátků, ale její návštěva rozhodně stojí za to.
Poloha: 50.0713994N, 14.4267797E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Apolinářská (20 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,8 km)
GALERIE: CIHLOVÝ SKVOST
★★★★ - Palackého most, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o třetí nejstarší most na území Prahy. Vznikl v letech 1876-78 podle návrhu Bedřicha Münzbergera. Výstavbu mostu si vynutila skutečnost rychle se průmyslově rozvíjejícího Smíchova. Stavbou mostu došlo k jeho propojení s Novým Městem. Most je kamenný a nachází se na něm sedm klenebních polí. I když se to nezdá, tak nejširší je prostřední klenba, která má oblouk o délce 32 metrů, postupně ke břehům se délka postupně vždy o 160 centimetrů zkracuje s každým dalším polem. Při budování pilířů mostu byly poprvé v historii v Praze použity kesony, které byly vyrobeny v Ringhofferových závodech na Smíchově. Délka mostu se nezměnila - činí 228,8 metrů. V průběhu let se však měnila jeho šířka. Původní šíře činila 10,7 metrů. K výraznému rozšíření na 13,9 metrů došlo po II. světové válce, kdy se odstraňovaly škody, které způsobilo spojenecké bombardování 14. února 1945. Rozšířena byla jak komunikace, tak i chodníky. V době poválečné rekonstrukce byly také odstraněny Myslbekovy sochy stojící na předpolí mostu. Dvě z nich byly odvezeny hned na Vyšehrad, jedna po náročné opravě a čtvrtá socha byla vymodelována znovu. Zajímavostí je i skutečnost, že Palackého most byl koncipován v národních barvách. Zábradlí je vybudováno z bílého kararského mramoru, poprsní zdi z červeného pískovce a pilíře a klenby oblouků z modré žuly. Bohužel tato barevná specifikace brzy vlivem exhalací zanikla a dnes je sotva viditelná. Palackého most byl také první pražský most, po kterém se vydaly na druhý břeh tramvaje. Stalo se tak pět let po vzniku mostu v roce 1883, kdy byla na mostovce otevřena linka koněspřežné tramvaje. Dnes po něm jezdí elektrické soupravy spojující Palackého náměstí a Anděl. Pokud bychom se mohli vrátit v čase do let 1911-12, často bychom tu potkávali rozcuchaného muže spěchajícího z domu v Lesnické ulici na německou univerzitu, kde učil. Jednalo se o Alberta Einsteina. A za zmínku stojí ještě změny názvu mostu. V letech 1876-78, kdy se teprve budoval, lidé často hovořili o Podskalském mostu. Se slavnostním otevřením však dostal oficiální název most Františka Palackého, a to až do roku 1940, kdy byl německými orgány přejmenován na most Wolfganga Amadea Mozarta. V roce 1945 se mu vrátil původní název.
Poloha: 50.0728467N, 14.4120908E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Palackého náměstí (350 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2 km)
★★★★ - Pomník Františka Palackého, Praha 2 (UNESCO):
Jeden z nejemotivnějších českých pomníků. František Palacký zemřel roku 1876 a už tehdy se diskutovalo o výstavbě pomníku. O dva roky později byl otevřen Palackého most. Prostranství však stále muselo čekat na reprezentativní úpravu. Ta přišla s velkou povodní v roce 1890. Následně byl Podskalský přívoz zasypán a zvýšením nábřeží vzniklo dnešní Palackého náměstí. Roku 1897 byla vypsaná soutěž na Palackého pomník, výsledky byly ale oznámeny až roku 1901, kdy zvítězila dvojice Stanislav Sucharda a Alois Dryák. V té době však už předpolí Palackého mostu zdobily sochy Václava Myslbeka na motivy starých českých pověstí. Práce na pomníku trvala dlouhých 11 let a ke slavnostnímu odhalení došlo 1. července 1912. Postava Františka Palackého je vytvořena Stanislavem Suchardou, bronzové sochy na pomníku modeloval Jan Mařatka. Za války měl být pomník roztaven, nakonec se zachoval rozložený v zahradě Obecního dvora na Invalidovně zarostlý plevelem.
Poloha: 50.0730203N, 14.4148325E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Palackého náměstí (40 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (1,9 km)
★★★★ - Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o vrcholně barokní dílo postavené podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V kostele bylo založeno Bratrstvo pod ochranou Panny Marie ku cti Jana Nepomuckého. Členkou tohoto bratrstva byla i císařovna Marie Ludovika Španělská. Svatostánek je vyplněn cennými uměleckými předměty. Zajímavostí je určitě dřevěná socha na hlavním oltáři, která představuje Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa. Jedná se o dřevěný model, podle kterého vznikla socha světce na Karlově mostě. Od roku 2016 je kostel centrem německojazyčné katolické farnosti v Praze.
Poloha: 50.0722814N, 14.4186058E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Botanická zahrada (210 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2 km)
★★★★ - Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské, Praha 2 (UNESCO):
Pochází z gotické doby. Tento styl však dnes drží už jen štíhlá průčelní věž vysoká 51,3 metrů, které se říká Pražský minaret. Kostel založil roku 1355císař Karel IV. a je jedním z pěti svatostánků Kostelního kříže. Současně s tím zde vyrostl i klášter augustiniánek. Na kostelu je zajímavá jeho osmiboká věž. Tyto tvary jsou pro české podmínky velmi nezvyklé, přesto se v Kostelním kříži Karla IV. objevují poměrně často. Kostel neunikl pozornosti rabujícího husitského vojska, které ho vypálilo a silně poničilo. Zchátralý kostel pak čekal na skvostnou barokní přestavbu, které se chopil Kilián Ignác Dientzenhofer a předvedl zde své mistrovské dílo. Kostel je historiky neuvěřitelně ceněn pro naprostou vnitřní jednotnost, která každým dílčím momentem a každou jednotlivostí hlásí příslušnost k baroku. Je to způsobeno tím, že krátce po barokní přestavbě byl klášter rozhodnutím Josefa II. zrušen a do areálu se nastěhoval Vojenský výchovný ústav a později Ústav pro choromyslné. Nebyl tak čas ani prostor na žádné přestavby. Dnes slouží jeden z nejcennějších pražských kostelů pravoslavné církvi. Vrcholným uměleckým dílem ve vnitřním vybavení jsou bohaté a působivé fresky Václava Vavřince Reinera, které znázorňují výjevy ze života svaté Kateřiny. Kolem kostela se rozkládá Kateřinská zahrada a v ní můžeme najít památný a chráněný strom Jírovec žlutý.
Poloha: 50.0736714N, 14.4253694E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Větrov (175 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,8 km)
GALERIE: KOSTEL SVATÉ KATEŘINY
★★★★ - Park Bastion, Praha 2 (UNESCO):
Patří mezi nejodvážnější a nejzajímavější počiny současné architektury. Tento park se nachází uvnitř posledního zdatovaného bastionu pražských hradeb s pořadovým číslem XXXI. V roce 2010 zde vznikl malý park logicky propojující oblast Folimanky s parkem Ztracenka. Zároveň je však svébytným uměleckospolečenským prostorem, kde se konají výstavy a kde je částečně do tělesa bastionu zapuštěna budova kavárny. Celý projekt byl velmi střídmě, ale přitom zajímavě připraven a po právu se dostal mezi 30 nejlepších projektů české architektury počátku 21. století. Je celkem logické, že v roce 2011 byla stavba oceněna nejvyšším možným českým architektonickým oceněním - Grand Prix.
Poloha: 50.0675686N, 14.4262442E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Albertov (430 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,1 km)
GALERIE: PARK BASTION
★★★ - Gotické hradby Nového města Pražského, Praha 2 (UNESCO):
Nechal je vybudovat císař Karel IV. v letech 1348-50. Jednalo se o zeď dlouhou kolem 3,5 kilometru a vedla kolem celého Nového města Pražského. Začínala v oblasti Těšnova, kde se hradby napojovaly na hradby Staroměstské, odsud vedly ulicí Na Poříčí a pak vedly téměř v podobě dnešní magistrály až ke Karlovu, kde sestupovaly do údolí k Botiči a napojily se na opevnění Vyšehradu. Hradební zeď byla dva metry široká a podle terénu dosahovala výšky 8-10 metrů. Do dnešního dne se dochoval jen úsek od Botiče ke Karlovu, který délkou přesahuje o něco málo 600 metrů.
Poloha: 50.0668989N, 14.4245953E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Ostrčilovo náměstí (260 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (2 km)
GALERIE: GOTICKÉ HRADBY
★★★ - Pomník Praha svým vítězným synům, Praha 2 (UNESCO):
Pomník s neblahou historii. Dílo vzniklo v roce 1932 a autorem je Josef Mařatka. Dílo představuje poklonu českým legionářům, kteří padli v bojích I. světové války. Pomník symbolizuje sedm legionářů - jeden je italský, dva ruští a čtyři francouzští kolem žulového 16 metrů vysokého obelisku. Spolu s nimi se na sousoší objevuje i ženská postava, která symbolizuje hlavní město Prahu. Původní pomník nepřežil německou okupaci. Bronzová kopie se na stejném místě objevila znovu v roce 1998, kdy byla odlita sochařkou Kateřinou Amortovou.
Poloha: 50.0722453N, 14.4156422E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Palackého náměstí (210 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (1,9 km)
★★★ - Park Ztracenka, Praha 2 (UNESCO):
Na starých pražských mapách z roku 1816 byla zahrada na tomto místě zakreslena. Částečně se zdejší lokalita využívala i jako sad nebo vinice. V dobách socialismu však Ztracenka zarostla nálety a k její revitalizaci došlo až v roce 2010. Vznikla tu řada zajímavých výhledů protkaných mlatovými cestičkami a zídkami z lícovaných cihel.
Poloha: 50.0683567N, 14.4266097E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Albertov (0,6 km)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (2,2 km)
★★★ - Kostel svatého Apolináře, Praha 2 (UNESCO):
Další osmiboká kostelní vysoká věž. I tento kostel byl součástí Kostelního kříže císaře Karla IV. Ba co víc, byl přímo v jeho středu. Kostel byl založen ve stylu gotiky v roce 1362. V době husitské to byl jediný kostel v okolí, který nebyl husity zničen, a to z důvodu, že zdejší kanovník Petr z Kroměříže se přidal na stranu husitů.
Poloha: 50.0708542N, 14.4238408E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Apolinářská (240 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2 km)
★★★ - Kostel Panny Marie Sedmibolestné, Praha 2 (UNESCO):
Jde o barokní svatostánek s jednolodním interiérem. V průčelí kostela vybudovaného v letech 1724-25 se nachází vysoká věžička. Autorem projektu Kilián Ignác Dientzenhofer. Nejzajímavějšími součástmi kostela je řezba Panny Marie na severní straně kostela, která pochází z konce 15. století a uvnitř stojí za zmínku určitě vyřezávaný oltář v kapli svaté Tekly, vynikající práce Ignáce Františka Platzera. Nesmíme zapomenout ani na deskový obraz Panny Marie s dítětem z poloviny 15. století. Zajímavostí celé stavby je skutečnost, že při úpravách komunikací v roce 1900 byla snížena úroveň silnice, a tak bylo nutné vystavět dvojí přístupové schodiště.
Poloha: 50.0694953N, 14.4204392E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Botanická zahrada (200 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)
★★★ - Vila Josefa Janečka, Praha 2:
Říká se jí takzvaná Vinohradská roubenka. Budova vznikla v roce 1921 pro ředitele kladenských dolů Josefa Janečka. Navrhl ji architekt Maxmilián Duchoslav ve stylu lidové architektury. Vila si prošla velmi krušným obdobím. V době II. světové války byla využívána jako ubytovna Hitlerjugend. Po komunistickém převratu se naopak do ní přestěhovali studenti z Arábie a Afriky, kteří v Praze studovali. Po roce 1990 tam byla jedna z poboček Prognostického ústavu.
Poloha: 50.0691306N, 14.4355556E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Nuselské schody (120 m)
Vlaková zastávka: Praha - Vršovice (1,2 km)
★★★ - Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku, Praha 2 (UNESCO):
Jedná se o nejstarší gotický kostel v Praze. Nechal ho roku 1360 zbudovat císař Karel IV. V blízkosti kostela se nachází také původní klášter řádu servitů. Kostel byl vážně poničen v době husitských válek i při bombardování Prahy v roce 1757 v rámci sedmileté války. Jeho dnešní podoba je výsledkem novogotické přestavby. Dnes kostel patří pravoslavné církvi, která ho přejmenovala na Chrám Zvěstování Přesvaté Bohorodice; pravoslavné církvi patří i blízký klášter. Zajímavostí je zdejší 38 metrů vysoká věž. Jedná se o nejšikmější pražskou věž, odchyluje se od své kolmé osy zhruba o 63 centimetrů.
Poloha: 50.0675906N, 14.4216025E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Albertov (100 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)
★★ - Purkyňův ústav, Praha 2 (UNESCO):
Budova byla postavena ve 20. letech 20. století v době velkého rozvoje zdejších zdravotnických budov. Architektem zajímavé stavby je Alois Špalek. Jemu největší poctu věnoval při návštěvě Purkyňova ústavu v roce 1928 slavný světový architekt Le Corbusier, který byl uhranut velmi zajímavým řešením zařízení sálů a poslucháren. Špalek vytvořil na severní straně budovy nejzajímavější polokruhovou skleněnou rotundu.
Poloha: 50.0683050N, 14.4225564E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Albertov (200 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (1,8 km)
★★ - Pamětní deska Boženy Němcové (Vyšehradská 1378/45), Praha 2 (UNESCO): (bez fotografie)
Na nenápadném domě v blízkosti botanické zahrady je umístěna pamětní deska. Je vytvořena z černého mramoru a zdobí jí bílý nápis. Upozorňuje na místo, kde žila do října roku 1855 nejznámější česká spisovatelka Božena Němcová. A právě v tomto domě dokončila své nejvýznamnější dílo - Babičku.
Poloha: 50.0711344N, 14.4186597E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Botanická zahrada (55 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchovské nádraží (1,9 km)
★★ - Klášter alžbětinek, Praha 2 (UNESCO):
Rozsáhlý nemocniční klášter byl v dřívějších dobách jednou z nejmodernějších evropských nemocnic. Vznik klášterní nemocnice iniciovala řada šlechtičen z rodu Thunů, Černínů, Valdštejnů a dalších významných šlechtických rodových linií. Tyto ženy se po velkém moru na počátku 18. století rozhodly pro výstavbu ženského špitálu. Základní kámen byl položen roku 1724 a o jedenáct let později byla budova podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera dostavěna. Tehdy se budova stala jednou z nejmodernějších nemocnic na evropském kontinentu. O nemocné se tu starali lékaři společně s řádovými sestrami. V polovině 19. století přibyla druhá nemocniční budova. Po roce 1948 byla budova znárodněna. Dnes patří znovu řádu alžbětinek a nemocnice poskytuje hlavně následnou péči.
Poloha: 50.0691797N, 14.4208525E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Botanická zahrada (240 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,7 km)
★★ - Park Albertovské svahy, Praha 2 (UNESCO):
Nedávno prošel výraznou revitalizací. Jedná se o park zasazený do prudkého svahu mezi kostelem svatého Apolináře a vlastní ulicí Albertov. Je odsud zajímavý pohled na Baziliku svatých Petra a Pavla na Vyšehradě.
Poloha: 50.0704156N, 14.4245853E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Apolinářská (270 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2,1 km)
★★ - Pomník Karla IV., Praha 2 (UNESCO):
Socha vznikla v ateliéru Josefa Maxe. Socha má připomínat Otce vlasti, který nechal vybudovat slavný pražský Kostelní kříž. V jednom z jeho ramen se nachází právě blízký kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého. Socha je datována rokem 1837 a najdeme ji výklenkové kapli před Muzeem Policie České republiky. Je součástí Parku Na Karlově, který byl dříve klášterní zahradou.
Poloha: 50.0689328N, 14.4285856E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dětská nemocnice Karlov (230 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2 km)
★★ - Kryt Folimanka, Praha 2:
Tento protiatomový kryt patří k největším v Praze. Vznikl na přelomu 50. a 60. let. Ukrýt se v něm může téměř 1500 osob. Dodnes je kryt plně funkční a udržovaný. O víkendech se zde konají prohlídky.
Poloha: 50.0677944N, 14.4324569E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Pod Karlovem (180 m)
Vlaková zastávka: Praha - Vršovice (1,4 km)
★★ - Bývalé nádraží Praha-Královské Vinohrady, Praha 2:
Nachází se u jižního ústí vinohradských tunelů. První vlak zde zastavil v roce 1888, ale to bychom tu tuto budovu hledali marně. V té době šlo jen o zastávku s nízkou hrázděnou chráněnou čekárnou. V této oblasti se však nacházelo velmi složité křížení železnice a ulice a výstavba tunelu všechno ještě zhoršila. Proto bylo v letech 1912-13 přistoupeno k výstavbě nádražní budovy. Tehdy byla také trochu zapuštěna do terénu silnice a naopak byl lehce vyzvednut železniční svršek, což v kombinaci umožnilo rozšíření tramvají až do Nuslí. Stanice byla zrušena v roce 1944 při výstavbě druhého vinohradského tunelu.
Poloha: 50.0685144N, 14.4364672E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Nuselské schody (50 m)
Vlaková zastávka: Praha - Vršovice (1,1 km)
★★ - Kaple svaté Rodiny, Praha 2:
Nenápadná ale malebná stavba vznikla v roce 1755. Šlo o malou viniční kapli, o jejichž zřízení se zasloužil pražský měšťan Karel Leopold Bepta.
Poloha: 50.0690167N, 14.4361428E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Nuselské schody (100 m)
Vlaková zastávka: Praha - Vršovice (1,2 km)
★★ - Park Folimanka, Praha 2:
Kdysi se v místě nacházela viniční usedlost. Po ní zde zůstaly zachovány svahy na pěstování révy se zídkami pod gotickými Novoměstskými hradbami. Víno zde rostlo ještě na začátku 20. století. Zídky byly využity při přeměně na park. Dnešní podoba parku se ustálila na přelomu 60. a 70. let, kdy byl vybourán kvůli stavbě Nuselského mostu jeden pás bloků obytných domů. Po dostavbě monstrózní stavby došlo na úpravu parku. V současné době prochází modernizací.
Poloha: 50.0672708N, 14.4294233E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Pod Karlovem (440 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (1,6 km)
GALERIE: PARK FOLIMANKA
★ - Bývalé nádraží Vyšehrad, Praha 2 (UNESCO):
Pražané tu zažili první železniční podchod v metropoli. Secesní budova vznikla v roce 1905 s výstavbou Pražské spojovací dráhy, která spojovalo dnešní Hlavní a Smíchovské nádraží. Architektem byl Antonín Balšánek, není to ale stoprocentně prokázané. Do vlaků se nastupovalo z nástupišť mezi kolejemi, a ta právě na vyšehradském nádraží vznikl první železniční podchod v Praze, aby byla pro cestující zajištěna bezpečnost. Provoz byl na stanici ukončen 29. května 1960, kdy se nádraží změnilo na pouhou výhybnu. V současné době je budova ve zcela žalostném a havarijním stavu a osud této secesní perly je velmi nejistý. V roce 2008 byla v areálu nádraží protiprávně zbourána chráněná dřevěná budova čekárny. Existuje myšlenka, že by budovu nádraží odkoupilo hlavní město Prahy a přestavělo ji na expozici Slovanské epopeje Alfonse Muchy.
Poloha: 50.0676989N, 14.4201183E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Albertov (10 m)
Vlaková zastávka: Praha - Smíchov (1,6 km)
★ - Jedová chýše, Praha 2 (UNESCO):
Jednalo se o legendární hospodu, doupě pražské galérky z dob Hříšných lidí města pražského. Jenže v té době už bylo v Jedové chýši klidno oproti dobám dávno dřívějším. Historie Jedové chýše spadá až do 13. století. Už ve 14. století to bylo místo časných přepadení i vražd. Podle legendy zde dokonce hostinští přivazovali lžíce řetízkem, aby nebyly ukradeny. Aby se neztrácely talíře, byly ve stolech vydlabány důlky, kam hostinský servíroval jídlo. V roce 1926 stačil natočit v Jedové chýši záběry k filmu Dobrý voják Švejk režisér Karel Lamač, ale bylo to skoro na poslední chvíli. V roce 1933 šla hospoda Jedová chýše k zemi. Byla jednou z nejdéle fungujících hospod na světě. Dnes na jejím místě stojí funkcionalistický obytný dům.
Poloha: 50.0709483N, 14.4242908E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Apolinářská (210 m)
Vlaková zastávka: Praha - Hlavní nádraží (2 km)
GALERIE: DOJMY Z VÝLETU
Výlet 3: Kostelní kříž císaře Karla IV. a prohlídka stavebních děl Kiliána Ignáce Dientzenhofera (pěší)
Start: Praha-Nové Město, Stanice metra Karlovo náměstí
Cíl: Praha-Nové Město, Stanice metra Karlovo náměstí
Délka trasy: 8,6 km
Časová náročnost: 2:30 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Císař Karel IV. je autorem symbolického Kostelního kříže. Jedná se o pětici staveb, které jsou propojeny myšlenými přímkami do ramen symbolického kříže. Tyto stavby založil císař Karel IV. Kostely se dnes nacházejí v různém stavu, ale pohled na všechny rozhodně zaujme a potěší. K těmto církevním stavbám si přidáme několik budov, u jejichž úpravy či vzniku stál slavný architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Shodou okolností v některých případech půjde zároveň o zmiňované svatostánky Kostelního kříže. Při prohlídce této části Prahy 2 nesmíme zapomenout ani na areál Univerzitní botanické zahrady. Můžeme ji obdivovat jen zvenčí či si prohlédnout její venkovní expozice. Zároveň můžeme ale navštívit i vnitřní prostory v tropických sklenících. V tom případě ale počítejte s úměrným prodloužením délky výlety. V neposlední řadě zavítáme na gotické Novoměstské hradby, ale hlavně do blízkých parků, které v dřívějších desetiletích anebo naopak ve žhavé současnosti, v jejich těsné blízkosti vyrostly. Nejvyšší bod výletu se nachází ve výšce 237 metrů a dorazíme k němu v okamžiku, kdy se budeme pohybovat po předpolí Nuselského mostu. Nejnižší bod na nás čeká na břehu Vltavy ve výšce 187 metrů.
Vhodnost: Výlet je typicky městskou procházkou s převýšením 108 metrů. Je nutné dbát pozor na zvýšený dopravní ruch. Procházka je zařazena v prvním náročnostním koši.
Zastávky:
Praha-Nové Město, Pomník Františka Palackého (0,4 km) – Praha-Nové Město, Palackého most (0,7 km) – Praha-Nové Město, Pomník Praha svým vítězným synům (1,1 km) – Praha-Nové Město, Kostel svatých Kosmy a Damiána (1,5 km) – Praha-Nové Město, Kostel Panny Marie a svatých Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa (1,55 km) – Praha-Nové Město, Klášter Emauzy (1,65 km) – Praha-Nové Město, Kostel svatého Jana Nepomuckého (1,85 km) – Praha-Nové Město, Pamětní deska Boženy Němcové (2 km) – Praha-Nové Město, Botanická zahrada (2,2 km) – Praha-Nové Město, Kostel Panny Marie Sedmibolestné (2,4 km) – Praha-Nové Město, Klášter alžbětinek (2,5 km) – Praha-Nové Město, Bývalé nádraží Vyšehrad (2,7 km) – Praha-Nové Město, Kostel Zvěstování Panny Marie Na Trávníčku (2,8 km) – Praha-Nové Město, Purkyňův ústav (3 km) – Praha-Nové Město, Gotické hradby Nového města (3,5 km) – Praha-Vinohrady, Park Folimanka (3,9 km) – Praha-Vinohrady, Kryt Folimanka (4,2 km) – Praha-Vinohrady, Bývalé nádraží Praha - Královské Vinohrady (4,5 km) – Praha-Vinohrady, Kaple svaté Rodiny (4,6 km) – Praha-Vinohrady, Vila Josefa Janečka (4,65 km) – Praha-Nové Město, Pomník Karla IV. (5,35 km) – Praha-Nové Město, Kostel Panny Marie a svatého Karla Velikého (5,4 km) - Praha-Nové Město, Park Bastion (5,8 km) - Praha-Nové Město, Park Ztracenka (6,1 km) - Praha-Nové Město, Kaple svatého Kříže (6,65 km) - Praha-Nové Město, Zemská porodnice U Apolináře (6,7 km) - Praha-Nové Město, Vyhlídkové místo Albertovské svahy (6,9 km) - Praha-Nové Město, Bývalý hostinec Jedová chýše (7 km) - Praha-Nové Město, Kostel svatého Apolináře (7,05 km) - Praha-Nové Město, Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (7,55 km) - Praha-Nové Město, Michnův letohrádek (7,95 km)
Comments