★★★★★ - Národní kulturní památka Zbraslavský klášter, Zbraslav:
Původní cisterciácký klášter byl založen v roce 1292. Zasloužil se o to král Václav II. Ten našel inspiraci ve francouzském klášteru Royaumont a v pohřebišti francouzských králů v Saint-Denis. Podle francouzského vzoru chtěl český král vytvořit na Zbraslavi přemyslovskou nekropoli. Ironií osudu to byl právě Václav II., který zde jako první v roce 1305 spočinul. Výstavba kláštera se začala protahovat a ještě v roce 1333 nebylo zdaleka dostavěno. Přesto byl gotický chrám Panny Marie na Zbraslavi unikátní a neuvěřitelnou budovou. S délkou 104 metry byl největším českým kostelem; o kousek ho přerostla až katedrála svatého Víta, Vojtěcha a Václava. Dnes známe přesnou podobu stavby, a to díky nálezu kresby v báni kostela v Horních Mokropsech v roce 1850. Podle ní víme, že stavba byla z lomového vápence, pískovce, opuky a terakoty. Totální zkázu přinesly klášteru husitské bitvy, zvláště rok 1420, kdy 10. srpna 1420 dovnitř vnikly houfy Pražanů a husitů vedených knězem Václavem Korandou. Opilý dav zneuctil ostatky královské rodiny a celý klášter lehl popelem. Cisterciáci se rozhodli pro obnovu kláštera, ale znovu byl do základů vypálen v době třicetileté války. Na začátku 18. století byl připraven plán na znovuvýstavbu kláštera, který připravil Jan Santini. Po jeho smrti v roce 1724 převzal stavbu František Maxmilián Kaňka. K dokončení velkolepého projektu ale nedošlo, protože klášter byl v roce 1785 zrušen.
Poloha: 49.9780886N, 14.3922442E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (240 m)
Vlaková zastávka: Praha – Zbraslav (1,1 km)
★★★★★ - Kostel svatého Jakuba Staršího (součástí NKP Zbraslavský klášter), Zbraslav:
Významná přemyslovská nekropole. Původně gotický farní kostel byl přestavěn v letech 1650-54. Jednolodní stavba s protáhlým chórem byla částečně rozšířena o boční kapli s předsíňkou. Plastická výzdoba je od Ignáce Františka Platzera, oltářový obraz od malíře Piazzetiho z let 1743 až 1744. Velmi cenným je obraz Zbraslavské madony, který namaloval kolem roku 1350 neznámý umělec. Kopie se nachází v kostele na oltáři jižní lodi; originál je v Anežském klášteře.
Poloha: 49.9782128N, 14.3924961E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (340 m)
Vlaková zastávka: Praha – Zbraslav (1,2 km)
GALERIE: ZBRASLAVSKÝ KLÁŠTER
★★★ - Přírodní památka Krňák, Zbraslav:
Lužní lesy kolem původního koryta Berounky, kterým se do roku 1834 vlévala do Vltavy. Vegetaci tvoří různé typy břehových a pobřežních stojatých vodních společenstev, poříčních vrbin, lužních luk, krátkostébelnatých trávníků a zbytky lužních lesů. Vodní a příbřežní společenstva jsou zastoupena rdesty či stulíkem, spatřit můžeme Blatěnku bažinnou, Šáchor hnědý, Ostřici říznou nebo Kamyšník přímořský. Na sušších místech jsou rozšířené Rozrazil rozprostřený nebo Trávnička obecná. Z hlediska výskytu živočichů je nejcennějším mrtvé rameno Berounky, kde se ve stojaté vodě vytvořila mohutná vrstva nánosů. Bylo zde zaznamenáno 22 druhů měkkýšů. Žije tu až 136 druhů motýlů, brouci, obojživelníci a oblast je hnízdištěm vodních ptáků.
Poloha: 49.9824472N, 14.3971003E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (0,5 km)
Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (1,4 km)
★★★ - Kostel svatého Havla, Zbraslav:
Původně románský kostel z poloviny 12. století. V 17. století byl barokně přestavěn. V interiéru na zdi pod a nad kruchtou se dochovaly fragmenty románských nástěnných maleb. Uvnitř je vzácný renesanční oltář od řezbáře známého pouze monogramem S. T., z doby kolem roku 1550. Ke kostelu patří kostnice a rozsáhlý hřbitov.
Poloha: 49.9748253N, 14.3867792E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (0,7 km)
Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (1,6 km)
★★ - Vila Vladislava Vančury, Zbraslav:
Vančurův přítel z Devětsilu nakreslil první plány vily v roce 1924. Návrh pojal radikálně v puristickém slohu jako dům s plochou střechou a pásovými okny zahnutými přes nároží. Schvalovacím řízením ale neprošla ani přepracovaná verze z roku 1926. Projekt nakonec realizoval místní stavitel Václav Vejvoda.
Poloha: 49.9748942N, 14.3913067E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Elišky Přemyslovny (230 m)
Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (1,2 km)
★★ - Vila Růže, Zbraslav:
Patrová vila z roku 1913 od vynikajícího architekta Otakara Novotného. Ukázka moderní architektury ve stylu secese s prvky art deca, naznačenými na fasádě. Původní charakter si zachovalo oplocení pozemku. Součástí vily je rozsáhlá udržovaná zahrada.
Poloha: 49.9761011N, 14.3961936E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (180 m)
Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (0,9 km)
★★ - Karlův stánek, Zbraslav:
Od roku 1850 zde byl litinový kříž na paměť zemřelé dcery zbraslavského lékaře J. Šurovského. V 70. letech 19. století byl z iniciativy knížete Oettingena nahrazen zděným altánem. Místo získalo název podle pověsti, která praví, že se tu při svém návratu do Čech zastavil císař Karel IV.
Poloha: 49.9757908N, 14.3903411E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zbraslavské náměstí (450 m)
Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (1,3 km)
★★ - Ottova vila, Zbraslav:
Ottova vila navržená architektem Otakarem Novotným pro majitele nakladatelství Jana Ottu. Jeho rodina jezdila na léto na Zbraslav od roku 1873. Sám Jan Otto na Zbraslav přijížděl za rodinou denně v kočáru obvykle k večeru. V roce 1909, ve svých 68 letech, nechal Jan Otto postavit na Zbraslavi malebnou vilu obklopenou zahradou.
Poloha: 49.9728858N, 14.3954961E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Most Závodu Míru (25 m)
Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (0,6 km)
★★ - Památník středověkého pohřebiště, Radotín:
Památník připomíná pohřebiště, kam lidé ukládali blízké v 9. - 11. století. Pohřebiště je největším archeologicky prozkoumaným raně středověkým hřbitovem v Čechách. Lokalita byla objevena v roce 1954 při stavbě nové silnice. Na ploše 135 x 25 metrů bylo nalezeno 400 kostrových hrobů. Byly zaznamenány protivampirické zásahy. Památník má podobu neopracovaného kamene z červeného sliveneckého mramoru.
Poloha: 49.9948236N, 14.3923461E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přístav Radotín (110 m)
Vlaková zastávka: Praha – Velká Chuchle (3,1 km)
★ - Lesopark Belveder, Zbraslav:
Nově zrekonstruovaný lesopark s hustou sítí štěrkopískových cest. Ty doplňují dřevěné chodníky v místech mokřadů, posezení u studánky nebo dřevěné altány.
Poloha: 49.9683181N, 14.3921917E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Na Plácku (412 m)
Železniční zastávka: Praha – Zbraslav (1,2 km)
★ - Vyhlídkové věže Lahovického mostu, Lahovice:
Dvojice netradičních věží umístěných na mostní konstrukci. Vznikly při rekonstrukci v roce 2004. Z devítimetrové výšky uvidíme soutok Berounky a Vltavy, Radotín, Zbraslav a jih Prahy.
Poloha: 49.9944100N, 14.3979017E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lahovický most (180 m)
Vlaková zastávka: Praha – Komořany (2,9 km)
GALERIE: ZBRASLAVSKÉ POHLEDNICE
Výlet 2: Po stopách slavných předků na Zbraslavi a kolem soutoku Vltavy s Berounkou (pěší)
Start: Praha-Zbraslav, Turistický rozcestník Zbraslav – železniční stanice
Cíl: Praha-Zbraslav, Turistický rozcestník Zbraslav – železniční stanice
Délka trasy: 12,8 km
Časová náročnost: 3:40 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet se zaměřuje na nejjižnější část Prahy 5. Zbraslav si zamilovala v minulosti řada slavných lidí, kteří si ji vybrali za letní sídlo nebo zde žili. My se podíváme na jejich vily. Budeme kráčet společně s historií, protože okolí bývalého zbraslavského kláštera je místem, kde české dějiny psaly kapitoly silnou tužkou a konečně narazíme i na místo, které je z přírodního hlediska velmi zajímavé. Jak často se totiž dostaneme do míst, kde velká voda vzala jednu řeku a přesunula ji o kilometr a půl jinam?
Vhodnost: Výlet z části prochází přírodními místy a z části velmi frekventovanými lokalitami, ale vždy po turistických či cyklistických trasách. Prvních 8,5 kilometru jdeme po naprosté rovině, při opětovném vstupu do Zbraslavi budeme stoupat až k nejvyšší lokalitě, kterou je kostel svatého Havla ve výšce 264 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 136 metrů, výlet rozhodně není náročný a je zařazen do druhého stupně náročnosti.
Zastávky:
Praha-Zbraslav, Ottova vila (0,4 km) – Praha- Zbraslav, Vila Růže (0,9 km) – Praha-Zbraslav, Přírodní památka Krňák (2 km) – Praha-Lahovice, Vyhlídkové věže Lahovického mostu (3,5 km) – Praha-Radotín, Památník středověkého pohřebiště (4,2 km) – Praha-Zbraslav, Kostel svatého Havla (9,8 km) – Praha-Zbraslav, Karlův stánek (10 km) – Praha-Zbraslav, Národní kulturní památka Zbraslavský klášter (10,3 km) – Praha-Zbraslav, Kostel svatého Jakuba Staršího (10,4 km) – Praha-Zbraslav, Pamětní deska Jaromíra Vejvody (10,5 km) – Praha-Zbraslav, Vančurova vila (10,6 km) – Praha-Zbraslav, Lesopark Belveder (11,7 km)
★★★★★ - Lom Mušlovka (součást NPP Dalejský profil), Řeporyje:
Bývalý vápencový lom, bohaté naleziště zkamenělin z období prvohor. Postranní část se nazývá Arethusinová rokle. Jméno získala podle stejnojmenného trilobita, jehož zkameněliny se tady hojně objevují. Mezi roklí a lomovou stěnou je místo paleontology nazvané Cromusová stráň. Název je odvozen od nálezů trilobita třídy Cromus. Vlastní lom Mušlovka byl opuštěn dělníky v roce 1918. Bez nadsázky se dá říct, že každý kámen obsahuje zkameněliny. Je pravda, že bychom potřebovali hodně silný mikroskop, protože se většinou jedná o vajíčka chitinozoí a konodonti – mikroskopické zoubky, které dodnes nedokáží odborníci řádně přiřadit ke správnému živočichu.
Poloha: 50.0311414N, 14.3328814E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Velká Ohrada (0,7 km)
Železniční zastávka: Praha – Holyně (1,7 km)
GALERIE: LOM MUŠLOVKA
★★★★ - Národní přírodní památka Požáry, Řeporyje:
Unikátní mezinárodně uznávaný geologický stratotyp. Jmenuje se ludlow-přídol a řadíme ho do svrchního siluru. Místo se stalo světovou normou pro určování historie světa. Jde o vrstvu označenou číslem 96 na skále, takže ji nemůžeme přehlédnout. Současně jsou Požáry významným nalezištěm zkamenělin, zejména ramenonožců, mlžů, gasropodů, hlavonožců, trilobitů, lilijic, chitinozoí a graptolitů.
Poloha: 50.0289100N, 14.3249675E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Řeporyjské náměstí (1,1 km)
Železniční zastávka: Praha – Řeporyje (1,3 km)
GALERIE: LOKALITA POŽÁRY
★★★★ - Přírodní památka Opatřilka – Červený lom, Jinonice:
Mezinárodně významná geologická lokalita. Známé naleziště zkamenělin. Lokalita se vyznačuje i výskytem zajímavých rostlinných druhů. Zjara tu vykvétá Sasanka lesní nebo Koniklec luční.
Poloha: 50.0359567N, 14.3524481E
Parkoviště: na kraji lokality cca 1 km
Autobusová zastávka: Klukovice (1,4 km)
Železniční zastávka: Praha – Holyně (1,2 km)
GALERIE: ČERVENÝ LOM
★★★★ - Národní přírodní památka Dalejský profil, Řeporyje:
400 milionů let stará památka. Jedná se o svahy odkryté těžbou vápenců, skalní výchozy a stěny opuštěných lomů, které jsou tvořeny prvohorními horninami. Lokalita dokazuje zajímavou kapitolu z historie naší země. Čechy a Morava před půl miliardou let tvořily vlastní kontinent. Ten se jmenoval Perunika a my jsme se tehdy pohybovali v okolí jižního polu. Uprostřed se vytvořila proláklina, kterou zalilo moře. Pak ovšem začaly na náš kontinent působit sousední Afrika a Baltika (Skandinávie), které nás sevřely do kleští. Tlakem se mořské dno vyklenulo, pomalu vysychalo a stala se z něj Pražská pánev.
Poloha: 50.0324947N, 14.3316758E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Velká Ohrada (0,6 km)
Železniční zastávka: Praha – Holyně (1,5 km)
★★★★ - Černý lom (součást NPP Dalejský profil), Holyně:
Lom se původně jmenoval Kamčatka. V roce 1923 dostal jméno "Černý" podle barvy tmavých silurských vápenců. Jedná se o významné naleziště lobolitů, tedy plovacího orgánu mořských lilijic. V lokalitě Černého lomu se dají objevit dva druhy trilobitů.
Poloha: 50.0316303N, 14.3364500E
Parkoviště: na kraji lokality ve Velké Ohradě
Autobusová zastávka: Velká Ohrada (1 km)
Železniční zastávka: Praha – Holyně (1,1 km)
★★★ - Hemrovy skály, Jinonice:
100 metrů dlouhý skalnatý hřbet. Jedná se o pozůstatek činnosti podmořské sopky, kterou odborníci nazvali Novoveská podmořská silurská sopka. Měla rozměr 4500 x 2200 metrů a poslední výbuch nastal před 430 miliony let. Dnes se skály jmenují podle dřívějšího majitele blízkého statku. Z vrcholu je nádherný výhled do tří stran.
Poloha: 50.0431947N, 14.3548244E
Parkoviště: na kraji lokality cca 800 metrů
Autobusová zastávka: Ovčí hájek (1 km)
Železniční zastávka: Praha – Holyně (2,1 km)
GALERIE: HEMROVY SKÁLY
★★★ - Národní přírodní památka U Nového mlýna, Holyně:
Ráj pro milovníky paleontologie. V geologickém profilu spodního a středního devonu se dají najít hojná naleziště zkamenělin. Jde o ramenonožce, mlže, trilobity a tentakulity.
Poloha: 50.0345700N, 14.3536644E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Holyně (1,3 km)
Železniční zastávka: Praha – Holyně (0,6 km)
GALERIE: U NOVÉHO MLÝNA
★★ - Kostel svatých Petra a Pavla, Řeporyje:
Původně románský kostel založený ve 12. století. Byl tvořen jednou čtvercovou lodí se čtyřmi apsidami po stranách, později k němu byla přistavěna hranolová věž. Roku 1772 došlo k výrazné přestavbě. Věž spolu se západní apsidou zůstala součástí kostela, zbytek nahradila chrámová loď s novým kněžištěm. V letech 1900-01 byla Františkem Machem provedena částečná rekonstrukce původní stavby do dnešní podoby.
Poloha: 50.0320761N, 14.3123653E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Řeporyjské náměstí (110 m)
Železniční zastávka: Praha – Řeporyje (270 m)
★★ - Kostel svatého Vavřince, Jinonice:
Kostel je pravděpodobně z 11. století a je jedinou zachovalou památkou prastaré osady na úpatí neolitického hradiště. Kostel prošel výraznými úpravami v roce 1571 a koncem 18. století. Dnešní podoba je výsledkem pseudorománské přestavby z roku 1894, kdy byla prodloužena loď a sjednoceny podoby fasády. V dřevěné zvonici byly původně tři zvony, dnes zůstal jen jediný. Jmenuje se Vavřinec, váží 500 kilogramů.
Poloha: 50.0477183N, 14.3672847E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Butovická (0,6 km)
Železniční zastávka: Praha – Jinonice (1,1 km)
★ - Tunel pro malodrážku, Řeporyje:
Technická zajímavost vznikla roku 1930. Tunel pro malodrážku sloužil k dopravě těženého vápence z lomu k železnici Praha-Rudná.
Poloha: 50.0287114N, 14.3244486E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Řeporyjské náměstí (1,1 km)
Železniční zastávka: Praha – Řeporyje (1,3 km)
GALERIE: DALEJSKÉ POZDRAVY
Výlet 3: Zkamenělá historie a nádhera údolí Dalejského potoka (pěší)
Start: Praha-Řeporyje, Turistický rozcestník Řeporyje-bus
Cíl: Praha-Jinonice, Turistický rozcestník Jinonice-metro
Délka trasy: 10,6 km
Časová náročnost: 3:35 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet je připraven pro ty, kteří milují kamennou krásu naší země a neporušené přírody, která je na dosah hlavního města a můžeme si zde vyčistit hlavu. Výlet začíná i končí v místech, kde je čilé a časté dopravní spojení.
Vhodnost: Výlet vhodný pro všechny věkové i výkonnostní kategorie. Celkové převýšení je 238 metrů. Nejvyšší místo je 324 metrů nad mořem v místě kostela svatého Vavřince, nejníže budeme ve výšce 243 metrů nad mořem, a to v místě, kde odbočujeme z naučné stezky společně s cyklostezkou. Výlet je na druhém stupni výkonnostního žebříčku.
Zastávky:
Praha-Řeporyje, Kostel svatých Petra a Pavla (0,1 km) – Praha-Řeporyje, Národní přírodní památka Požáry (1,3 km) – Praha-Řeporyje, Tunel pro malodrážku (1,4 km) – Praha-Řeporyje, Národní přírodní památka Dalejský profil (2,4 km) – Praha-Řeporyje, Lom Mušlovka (3,7 km) – Praha-Holyně, Lobolitová stráň (3,8 km) – Praha-Holyně, Černý lom (4 km) – Praha-Holyně, Národní přírodní památka U Nového mlýna (5,6 km) – Praha-Jinonice, Přírodní památka Opatřilka-Červený lom (6,6 km) – Praha-Jinonice, Hemrovy skály (8,3 km) – Praha-Jinonice, Kostel svatého Vavřince (9,7 km)
Comments