top of page

PRAHA 6 - II. ČÁST



Záběr z Přírodní rezervace Divoká Šárka
Záběr z Přírodní rezervace Divoká Šárka

★★★★★ - Přírodní rezervace Divoká Šárka, Praha 6:

Velmi ceněné místo z hlediska botanického. Ostré buližníkové vrchy vytvářejí velmi exkluzivní biotop. Na vrchních polohách se velmi daří teplomilné vegetaci, zatímco na místě v úzkém chladném území našli místo zaslíbené rostliny milující chlad a vlhko. Hlavní skalní buližníkové hřbety odděluje Litovický potok, který je ale známější pod názvem Šárecký. Hlavní hřbety tvoří Šestákova skála a Kozákova skála.

Poloha: 50.0983128N, 14.3200958E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Divoká Šárka (1,2 km)

Vlaková zastávka: Praha - Ruzyně (3 km)


GALERIE: DIVOKÁ ŠÁRKA


Z Nebušické vyhlídky je nádherný pohled na vyhlídku Dívčí skok
Z Nebušické vyhlídky je nádherný pohled na vyhlídku Dívčí skok

★★★★★ - Nebušická vyhlídka, Praha 6:

Jde o součást Přírodní rezervace Divoké Šárky. Dovede nás k ní odbočka červené turistické stezky. Je odsud nádherný kruhový výhled kolem celé vyhlídky. Vidět jsou jak zastavěné části metropole, tak i lokalita pražského ruzyňského letiště.

Poloha: 50.1036050N, 14.3214378E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: K Noskovně (1,2 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2,6 km)


GALERIE: NEBUŠICKÁ VYHLÍDKA


Vyhlídka nad Přírodním amfiteátrem
Vyhlídka nad Přírodním amfiteátrem

★★★★★ - Vyhlídka nad Přírodním amfiteátrem, Praha 6:

Musíme se k ní vydat krátkou odbočkou z červené turistické stezky. Nachází se znovu na vrcholu buližníkových skal. Pod touto vyhlídkou najdeme přírodní amfiteátr. Oficiální začátek umělecké produkce v tomto přírodním divadle byl v roce 1913, kdy se zde hrály v plenéru opery a hry z produkce Národního divadla. V té době se jednalo o největší přírodní divadlo v Evropě, kam se vešlo 18 tisíc lidí. Díky nezalesněným kopcům zde byla vrcholná akustika, to všechno ale skončilo v roce 1922. K obnově činnosti zdejšího přírodního divadla došlo v roce 2005 a od té doby každý rok se vždy první neděli v září prezentuje jedna opera z produkce Národního divadla.

Poloha: 50.1001136N, 14.3270344E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Divoká Šárka (1,2 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (1,9 km)


GALERIE: NAD AMFITEÁTREM


Vyhlídka Dívčí skok
Vyhlídka Dívčí skok

★★★★★ - Vyhlídka Dívčí skok, Praha 6:

Nachází se na nejvyšším místě Přírodní rezervace Divoká Šárka. Skály zde dosahují výšky 350 metrů. Z údolí Divoké Šárky vypadá vyhlídka Dívčí skok naprosto děsivě, cesta k ní je však velmi pohodlná. Trochu nepříjemný je jen poslední úsek cesty, a to zvláště za vlhka. Z místa je vidět do údolí Litovického (Šáreckého) potoka, ale i třeba na místní koupaliště, které z výšky nabízí zajímavé záběry.

Poloha: 50.1003586N, 14.3226531E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Divoká Šárka (1,1 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2,5 km)


GALERIE: DÍVČÍ SKOK


Vyhlídka Divoká Šárka a výhled směrem k Dejvicím
Vyhlídka Divoká Šárka a výhled směrem k Dejvicím

★★★★★ - Hradiště a vyhlídka Šárka, Praha 6:

Lidské osídlení zde bylo zaznamenáno už v pravěku a raném středověku. Hradiště mělo rozlohu zhruba 25 hektarů a nejvyšší a nejdůležitější místo se nacházelo na Kozákově skále. Dvě nižší předhradí se nacházela na nižších rovinatých územích. Nejstarší nalezené zbytky keramiky pocházejí od lidí kultury lineární keramiky a řivnáčské kultury. Hodně živě tu podle nálezů bylo i v době únětické a štítarské kultury či v době halštatské. Zdejší hradiště začalo ztrácet na významu se vznikem Pražského hradiště a následně sloužilo už jen jako výrobní a náboženské středisko. Přesto nám tu z té doby zůstaly zajímavé nálezy - sestava avarských opaskových kování nebo západofranské mince. Z desátého století také pocházejí nalezené hroby, ve kterých archeologové nalezly esovité záušnice či skleněné perly.

Poloha: 50.0965536N, 14.3208989E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Divoká Šárka (0,8 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2,5 km)


GALERIE: VYHLÍDKA ŠÁRKA


Skalní ostroh Přírodní památky Jenerálka
Skalní ostroh Přírodní památky Jenerálka

★★★★ - Přírodní památka Jenerálka, Praha 6:

Břidlicový skalní suk pojmenovaný po nedalekém zámečku. Jeho svahy jsou orientovány na všechny světové strany, a tak se tu můžeme setkat s různými typy rostlinného zastoupení. Samotný ostroh je chápán jako místo jednoho z nejstarších osídlení Prahy. O tom svědčí kosti ulovených pravěkých zvířat, které se tu našly. Archeologové zde objevily kosterní pozůstatky mamuta, nosorožce, soba, tura nebo koně. Ze samotného vrcholu Jenerálky je zajímavý výhled na nejbližší okolí.

Poloha: 50.1042611N, C4.3515097E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jenerálka (0,6 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (1,5 km)


Štola Jenerálka
Štola Jenerálka

★★★ - Štola Jenerálka, Praha 6:

Samotný kopec je tvořen starohorními břidlicemi a z části sopečnými horninami. Štola je pozůstatkem pokusů o těžbu železné rudy. Další průzkumnou štolu najdeme i na temeni návrší. Zajímavá je také oblast bývalé cihelny na jihovýchodní patě hřebene, kde jsou významná naleziště zkamenělin.

Poloha: 50.1045042N, 14.3507583E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jenerálka (0,5 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (1,4 km)


GALERIE: JENERÁLKA


Vodní nádrž Džbán dosahuje největší hloubky 7,5 metrů
Vodní nádrž Džbán dosahuje největší hloubky 7,5 metrů

★★★ - Vodní nádrž Džbán, Praha 6:

Jde o druhé největší přírodní koupaliště v Praze. Hned po Hostivařské přírodní nádrži. Džbán má rozlohu 13 hektarů, maximální hloubka je 7,5 metrů a pojme více než 300 tisíc vodních kubíků. Vodní nádrž byla budována pět let od roku 1966.

Poloha: 50.0944958N, 14.3244267E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Divoká Šárka (460 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2 km)


GALERIE: NÁDRŽ DŽBÁN


Zámeček Jenerálka
Zámeček Jenerálka

★★★ - Zámek Jenerálka, Praha 6:

Původně šlo o hospodářský dvůr, který byl na počátku 20. století novobarokně přestavěn, a tak vznikla tato zámecká budova. Název získala lokalita od sídla rakouského císařského generálního štábu, který zde sídlil v 18. století. Další osudy nemovitosti byly značně rozdílné, v roce 1922 se Jenerálka stala domovem pro vysloužilé legionáře. Velmi smutné osudy zažil zámeček v době protektorátu. Zato v dobách socialismu zde sídlil národní podnik Tesla. Do údržby nebyly investovány žádné prostředky, a tak byla budova po roce 1989 značně zchátralá. Odkoupila jí však baptistická církev, která zámek opravila a byl tu zřízen Mezinárodní baptistický teologický seminář. V nedávné době byla prodána budova znovu, koupila ji tentokrát realitní kancelář.

Poloha: 50.1061733N, 14.3514308E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jenerálka (270 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (1,7 km)


Pamětní deska dětí popravených rodičů za heydrichiády na zámečku Jenerálka
Pamětní deska dětí popravených rodičů za heydrichiády na zámečku Jenerálka

★★ - Pamětní deska dětí popravených rodičů za II. světové války, Praha 6:

Zámeček Jenerálka za protektorátu byl domovem 46 dětí ve věku od 2 do 16 let. Šlo o potomky rodičů, kteří byly po atentátu na Reinharda Heydricha popraveni. Zámeček sloužil jako dětský domov pro tyto děti až do roku 1944.

Poloha: 50.1059983N, 14.3527633E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Jenerálka (220 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (1,7 km)


Na jaře rozkvetají nejvyšší patra svahů Přírodní památky Vizerka květy Koniklece lučního
Na jaře rozkvetají nejvyšší patra svahů Přírodní památky Vizerka květy Koniklece lučního

★★ - Přírodní památka Vizerka, Praha 6:

Jde o nejjižnější část meandru Šáreckého potoka. Odnedávna byla lokalita využívána k pastvě ovcí a koz. Ty zabraňovaly tomu, aby se zde rozšířily náletové rostliny. K tomu však došlo ve velké míře od 80. let 20. století. V současné době je prováděna velká rekultivace oblasti, která je nutná k záchraně teplomilných druhů rostlin. Zvláště ceněným rostlinným druhem je Koniklec luční.

Poloha: 50.1091383N, 14.3380300E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Škola Nebušice (0,8 km)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2 km)


GALERIE: V TICHÉ I DIVOKÉ ŠÁRCE


Výlet 2: Neopakovatelné vyhlídky Divoké a Tiché Šárky, jejich skalní království i zajímavá místa spojená s uměním a kulturou (pěší)


Start: Praha-Liboc, Tramvajová stanice Divoká Šárka

Cíl: Praha-Liboc, Tramvajová stanice Divoká Šárka

Délka trasy: 11,4 km

Časová náročnost: 3:55 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Šárka je místo opředené českou historií, ale zároveň lokalita, nad kterou zaplesají srdce všech milovníků přírody. Zajímavé skály nabízejí zajímavé pohledy nejen od jejich paty, ale hlavně z vrcholů, kdy při dobrém počasí a viditelnosti skutečně vidíte do dalekého kraje. Lokalitou se dá projít pohodlně po turistických stezkách vedoucích údolím, ale tuto cestu si záměrně nebudeme vybírat. Půjdeme náročnějšími cestami po vyhlídkách. Z tohoto důvodu patří výlet vůbec mezi nejtěžší městské výlety v republice.

Vhodnost: Abychom se do tohoto výletu pustili, je potřeba mít něco našlapáno, protože cesta po skalách není jednoduchá. Nejvýše vystoupáme do výšky 363 metrů nad mořem, kam se dostaneme na Nebušické vyhlídce. Naopak nejníže nás trasa zavede v blízkosti zámečku Jenerálka, kde budeme ve výšce 226 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 425 metrů, proto je výlet zařazen v pátém stupni náročnosti. Výhodou je skutečnost, že na této cestě bychom neměli potkat žádný automobil, protože nebudeme křížit žádné silnice. Na výlet se však vydávejte jen za suchého počasí. Skály kloužou a nejeden výlet v Šárce skončil tragicky pádem ze skal. Pokud se na trasu vydáte v létě, můžete závěrečný úsek oživit vykoupáním ve vodní nádrži Džbán. Nezapomeňte proto na plavky.


Zastávky:

Praha-Liboc, Přírodní rezervace Divoká Šárka (0,5 km) – Praha-Liboc, Vyhlídka z Šestákovy skály (0,6 km) – Praha-Liboc, Vyhlídka z Kozákovy skály (1,8 km) – Praha-Liboc, Hradiště a vyhlídka Šárka (2,2 km) – Praha-Liboc, Vyhlídka Dívčí skok (2,6 km) – Praha-Liboc, Vyhlídka Dívčí skok II (2,7 km) – Praha-Liboc, Přírodní divadlo Divoká Šárka (3,1 km) – Praha-Liboc, Nebušická vyhlídka (3,7 km) – Praha-Dejvice, Přírodní památka Vizerka (5,2 km) – Praha-Dejvice, Zámek Jenerálka (6,5 km) – Praha-Dejvice, Pamětní deska dětí rodičů popravených za heydrichiády (6,6 km) – Praha-Dejvice, Štola v Přírodní památce Jenerálka (6,9 km) – Praha-Dejvice, Přírodní památka Jenerálka a výhled Jenerálka (7,1 km) – Praha-Vokovice, Vyhlídka na Šárecké údolí (8,7 km) – Praha-Dejvice, Jeskyně v Šáreckém údolí (9,2 km) – Praha-Dejvice, Výhled nad přírodním amfiteátrem (10,4 km) – Praha-Dejvice, Vodní nádrž Džbán (11 km)


Národní kulturní památka Letohrádek Hvězda vyniká svoji atypickou střechou i půdorysem
Národní kulturní památka Letohrádek Hvězda vyniká svoji atypickou střechou i půdorysem

★★★★★ - Národní kulturní památka Letohrádek Hvězda, Praha 6:

Absolutní perla severského stylu renesančního stavitelství. Budovu založil v roce 1555 habsburský arcivévoda Ferdinand Tyrolský a vybudoval ji tandem stavitelů Bonifác Wolmuth – Hans Tirol. V roce 1620 byla budova vážně poškozena během Bitvy na Bílé Hoře. Zásadní rekonstrukci objekt uskutečnil v roce 1952 architekt Pavel Janák. Poté byla Hvězda přeměněna na muzeum Mikoláše Alše a Aloise Jiráska. Nedaleko od letohrádku se zachovala také budova Císařské kuchyně.

Poloha: 50.0833958N, 14.3261542E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Libocká (440 m)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,5 km)


GALERIE: LETOHRÁDEK HVĚZDA


Vyhlídka od mohyly na Bílé Hoře
Vyhlídka od mohyly na Bílé Hoře

★★★★★ - Národní kulturní památka Bojiště bitvy na Bílé Hoře, Praha 6:

Toto místo zaujímá v dějinách naší země opravdu významné místo. 8. listopadu 1620 tu na sebe narazila dvě vojska. Na jedné straně stálo vojsko císařské pod vedením Karla Bonaventury hraběte Buquoye a v jeho barvách bojující Katolická liga v čele s vévodou Johannesem Tserclaesem hrabětem Tilly. Proti nim se postavila česká stavovská armáda, do jejíhož vedení se postavil český král Friedrich Falcký. Bitva netrvala dlouho a za krátkou dobu bylo rozhodnuto o tom, že se České království na tři století stalo nedílnou součástí Habsburské říše.

Poloha: 50.0785008N, 14.3194583E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Bílá Hora (0,5 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,1 km)


Mohyla na bojišti bitvy na Bílé Hoře
Mohyla na bojišti bitvy na Bílé Hoře

★★★★★ - Národní kulturní památka Mohyla na Bílé Hoře a vyhlídka na Bílé Hoře, Praha 6:

Mohyla z neopracovaných kamenů byla na bojišti vztyčena v den 300. výročí bitvy na Bílé Hoře. Za vzpomínkou z roku 1920 stojí sokolové z Podbělohorské sokolské župy. Z vyvýšeného místa u mohyly je krásný pohled do okolí. Dobře je vidět Letohrádek Hvězda.

Poloha: 50.0782236N, 14.3192458E

Parkoviště: na kraji lokality

Tramvajová zastávka: Bílá Hora (0,6 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,1 km)


Národní kulturní památka kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře
Národní kulturní památka kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře

★★★★★ - Národní kulturní památka poutní Kostel Panny Marie Vítězné a klášter benediktinek, Praha 6:

Nejstarší částí kostela je jednoduchá obdélníková kaple na západní straně kostela. Ta byla postavena záhy po bitvě na Bílé Hoře v letech 1622-24. V roce 1628 pak byl položen základní kámen kostela Panny Marie Vítězné, který měl připomínat velké vítězství císařských vojsk a katolické církve nad českými stavy. Pokládání základního kamene se 25. dubna 1628 zúčastnil císař Ferdinand II, jeho manželka Eleonora a syn Ferdinand III. Zároveň se začalo se stavbou kláštera. Vpád Švédů za třicetileté války přinesl poškození původní kaple a její postupnou přeměnu na kostnici. V první pětině 18. století se kolem kostela objevil ambit a v uzavřeném areálu vznikl Rajský dvůr. Ambity jsou dílem, podle tvrzení mnoha historiků, Jana Blažeje Santini Aichla. Nikde však nebylo nalezeno nic, co by tuto informaci podpořilo.

Poloha: 50.0760614N, 14.3221483E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Bílá Hora (100 m)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,6 km)


GALERIE: KOSTEL BÍLÁ HORA


Přírodní památka Obora Hvězda
Přírodní památka Obora Hvězda

★★★ - Přírodní památka Obora Hvězda, Praha 6:

Osídlení této lokality pochází už z doby halštatské. To potvrdily intenzivní archeologické nálezy, které v roce 2004 odkryly nejbohatší naleziště této kultury v naší zemi, a to včetně několika hrobů a staveb. První zmínky pocházejí z roku 993, kdy se místo stalo součástí hospodářských objektů u nově založeného Břevnovského kláštera. Obora Hvězda je spjata s každoroční svatomarkétskou pouti, která je prosebným procesím za spuštění deště na místní krajinu. Poprvé se tu konala už 13. července 1262. Začátkem 30. let 16. století zakládá Ferdinand I. Habsburský novou oboru, která je základem dnešního Hvězdy. Tehdy ji s Břevnovským klášterem spojovalo dubové dvouřadí. V roce 1555 je pak položen základní kámen dnešního letohrádku a do té doby také spadá výstavba květinové zahrady, která však nebyla nikdy dokončena. Mnohokrát však byla zdejší obora zpustošena, a to zvláště v dobách válečných, kdy se tu přímo na bojišti vedly bitvy a nebo zde tábořila vojska. Devastace vojsky pokračovala i v době II. světové války. Dnes je Obora Hvězda vděčným místem procházek místních obyvatel a návštěvníků Prahy.

Poloha: 50.0818947N, 14.3335769E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Libocká (0,7 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (2,1 km)


Klášter kongregace milosrdných sester svatého Karla  Boromejského s kostelem svaté Rodiny
Klášter kongregace milosrdných sester svatého Karla Boromejského s kostelem svaté Rodiny

★★★ - Klášter kongregace milosrdných sester svatého Karla Boromejského, Praha 6:

Budova kláštera byla postavena v letech 1858-64 v klasicistním stylu. Klášter slouží nejprve jako sirotčinec, po čtyřech letech však zde byla zřízena ženská trestnice. Důvodem zrušení sirotčince byla skutečnost, že mezi 400 sirotky se epidemicky rozšířila oční nemoc trachom. Ta svoji činnost ukončila až v roce 1948, kdy byla přestavěna na domov důchodců. Ani ten tu však nevydržel dlouho a už v roce 1958 zde sídlil Výzkumný ústav zemědělské techniky. Sametová revoluce umožnila návrat majetku sestrám boromejkám. Ty zde zřídily domov pro nemocné seniory, ale zároveň se zde nachází i oddělení výkonu trestu pro ženy. Součástí kláštera je i přístupný kostel svaté Rodiny s nádhernou barevnou a bohatou výmalbou ve stylu beuronské malby. Ta se však vrátila na zdi až po sametové revoluci, v 50. letech byly fresky zabíleny a prostor kostela se používal jako garáž pro nákladní automobily. Ve zdejším domově prožila své poslední dny zpěvačka Eva Pilarová.

Poloha: 50.0694094N, 14.2951569E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Škola Řepy (60 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zličín (0,7 km)


Náhrobní kámen loupežníka Václava Babínského na řepském vězeňském hřbitově
Náhrobní kámen loupežníka Václava Babínského na řepském vězeňském hřbitově

★★★ - Hřbitov Řepy, Praha 6:

Hřbitov je rozdělen na několik částí. V hlavní části se nacházejí hroby a márnice. Umělecky nejcennějším náhrobkem je bezesporu z černého mramoru vyhotovená hrobka majitelů továrny JASO se sochou jedné z majitelek - Jenky Studničkové. Továrna JASO byla velmi věhlasnou firmou na výrobu patentních zámků. Dodnes se zachovalo zkrácené logo JAS a hlava hlídacího psa v logu. V této části najdeme i hrob zavražděného Václava Kočky mladšího. Prostřední velmi úzká část řepského hřbitova představuje řeholní hřbitov, kde jsou pochovány sestry z řepského kláštera. V této části se natáčela povídka Svatební košile z filmu Kytice. Hned za touto zdí se nachází vězeňský hřbitov, kam se pochovávaly ostatky žen, které zemřely v ženské kázeňské věznici. Dodnes zde můžeme najít náhrobní kámen Václava Babínského, který po svém propuštění ze žaláře sloužil v klášteře jako zahradník.

Poloha: 50.0730650N, 14.3056100E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Radnice Řepy (220 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zličín (1,6 km)


GALERIE: HŘBITOV ŘEPY


Kostel svatého Martina v Řepích
Kostel svatého Martina v Řepích

★★★ - Kostel svatého Martina, Praha 6:

Jedná se o původně románskou jednolodní stavbu. Ta vznikla už ve třetí čtvrtině 12. století. Věž byla ke kostelu dostavěna až ve století sedmnáctém. Jedná se o významnou stavební památku šestého městského pražského obvodu.

Poloha: 50.0713564N, 14.3002047E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ke Kaménce (170 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zličín (1 km)


Kostel svatých Šebestyána a Floriána v pražské Liboci
Kostel svatých Šebestyána a Floriána v pražské Liboci

★★★ - Kostel svatých Šebestyána a Floriána, Praha 6:

Hlavní církevní stavba pražské Liboce. Dnes má klasicistní podobu, ale kostel vyrostl na místě původně románského svatostánku, který zde stál už ve 13. století. Kolem kostela najdeme hřbitov. Nejcennějším uměleckým dílem uvnitř je oltářní obraz svatých Fabiána a Šebestyána od Josefa Helicha.

Poloha: 50.0870408N, 14.3289292E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Libocká (80 m)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,7 km)


Zámeček Veleslavín
Zámeček Veleslavín

★★★ - Zámek Veseslavín, Praha 6:

Patrová novobarokní budova byla postavena v první polovině 18. století. Autorem návrhu byl Kilián Ignác Dienzenhofer. Od roku 1910 se zde nacházelo plicní a také psychiatrické sanatorium. K léčebným účelům slouží až do dnešního dne. Během pruského obléhání Prahy zde bydlel pruský král Fridrich II. S psychickými problémy se zde léčila i manželka prezidenta Charlotte Gariggue Masaryková. V zahradě zámku najdeme vzrostlý památný strom Dub u zámku Veleslavín.

Poloha: 50.0932769N, 14.3508769E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Nádraží Veleslavín (440 m)

Vlaková zastávka: Praha-Veleslavín (360 m)


Kamenný renesanční vodovodní domek na Veleslavíně byl postaven v roce 1555
Kamenný renesanční vodovodní domek na Veleslavíně byl postaven v roce 1555

★★★ - Vodovodní domek, Praha 6:

Kamenný renesanční domek byl postaven už v roce 1555. Tento kamenný renesanční domek sloužil k čištění vody a rour nejdelší z větví královského hradního vodovodu.

Poloha: 50.0943581N, 14.3478567E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Nádraží Veleslavín (340 m)

Vlaková zastávka: Praha-Veleslavín (180 m)


Pomník nejslavnějšího veleslavínského rodáka Daniela Adama z Veleslavína vytvořil sochař Antonín Procházka
Pomník nejslavnějšího veleslavínského rodáka Daniela Adama z Veleslavína vytvořil sochař Antonín Procházka

★★ - Pomník Daniela Adama z Veleslavína, Praha 6:

Pomník nejslavnějšího rodáka z Veleslavína byl slavnostně odhalen 8. června 1902. Bustu spisovatele, překladatele, humanisty a tiskaře Daniela Adama z Veleslavína vytvořil sochař Antonín Procházka.

Poloha: 50.0944917N, 14.3474922E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Nádraží Veleslavín (310 m)

Vlaková zastávka: Praha-Veleslavín (150 m)


Evangelický toleranční hřbitov na Ruzyni
Evangelický toleranční hřbitov na Ruzyni

★★ - Evangelický toleranční hřbitov, Praha 6:

Jedná se o jediný toleranční hřbitov na území Prahy. Toleranční hřbitovy jsou vlastně hřbitovy zakládané podle tolerančního patentu z roku 1781 a sloužící pro příslušníky evangelického vyznání. Tento hřbitov vstoupil do historie v roce 1848, kdy tehdejší čeští studenti chtěli uctít památku padlých na bojišti Bílé Hory, tehdejší úřady jim to však odmítly povolit, a tak smuteční tryznu uskutečnili na zdejším hřbitově. Poslední pohřeb se zde konal krátce po skončení II. světové války.

Poloha: 50.0811028N, 14.3201547E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Ruzyňská škola (0,5 km)

Vlaková zastávka: Praha-Veleslavín (1,1 km)


Funkcionalistická podoba studničního domku Světlička v pražské Oboře Hvězda
Funkcionalistická podoba studničního domku Světlička v pražské Oboře Hvězda

★★ - Studniční domek a pramen Světlička (Světluška), Praha 6:

Dnešní podoba studničního domku je funkcionalistická. Nicméně pramen, který se zde nachází má mnohem delší historickou stopu. Tento potok byl odváděn trubkami, umělým korytem i podzemní štolou a sloužil jako zásobárna vody pro Pražský hrad. Jednalo se proto o velmi strategické místo. Když nefungovalo přirozené zásobování hradu vodou, byly každý den vyslány na místo koně s povozy, které vodu na hrad přivážely.

Poloha: 50.0816500N, 14.3250981E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Libocká (0,8 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,6 km)


Studniční domek v Oboře Hvězda
Studniční domek v Oboře Hvězda

★★ - Studniční domek, Praha 6:

Nachází se na nejvyšším bodě Obory Hvězda. Pod budovou se nachází třicetimetrová studna. V posledních letech prošla stavba rekonstrukcí. Bohužel není veřejnosti přístupná, ale pohledem do okna uvidíme rumpál a ruční čerpací zařízení na odběr podzemní vody.

Poloha: 50.0828603N, 14.3362714E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Libocká (0,9 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (2,4 km)


Štola číslo 1 v Oboře Hvězda sloužila k těžbě písku a kamene, možná i hnědého uhlí; dnes zde sídlí kolonie netopýrů
Štola číslo 1 v Oboře Hvězda sloužila k těžbě písku a kamene, možná i hnědého uhlí; dnes zde sídlí kolonie netopýrů

★★ - Štola číslo 1, Praha 6:

V jižní části Obory Hvězda najdeme jednu z mnoha místních štol. Každopádně se ví, že právě tady se těžil písek a kamen, ale mohlo se tu těžit v počátcích i hnědé uhlí, protože mezi písečnými slujemi si malé naleziště uhlí nacházejí. Dnes jsou vstupy do štol uzavřeny a sídlí zde kolonie netopýrů.

Poloha: 50.0807681N, 14.3269078E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Libocká (0,8 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,5 km)


Pomník profesora Otto Wichterleho na pražských Petřinách
Pomník profesora Otto Wichterleho na pražských Petřinách

★★ - Pomník profesora Otto Wichterleho, Praha 6:

Odhalen byl v roce 2005 před Ústavem makromolekulární chemie Akademie věd, který Otto Wichterle založil. Pomník Michala Gabriela, Olega Hamana a Jany Podpěrové symbolizuje rozvětvený strom s makromolekulárními strukturami. Na vrcholu každé větve je napsané číslo. Tato čísla jsou čísla patentů, které jsou pod jménem Otto Wichterle uloženy. Je jich celkem 64. Mezi ty nejvýznamnější patří například vynález měkkých kontaktních čoček. Přístroj na jejich odlévání si sestavil vědec sám díky stavebnici Merkur.

Poloha: 50.0862331N, 14.3388669E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Sídliště Petřiny (90 m)

Vlaková zastávka: Praha-Veleslavín (1,5 km)


Kubrův statek v Ruzyni
Kubrův statek v Ruzyni

 - Kubrův statek, Praha 6:

Jedna z nejstarších hospodářských staveb v Praze. První zmínka o ní pochází už z roku 1568. Statek vlastnili vždy ty nejvýznamnější rody v oblasti, rychtáři a hospodáři s velkými pozemky nejen v Ruzyni, ale i ve Stodůlkách. Původně tento barokní a následně klasicistní statek tvořily čtyři samostatné budovy. Dodnes se zachovala jen obytná budova a stodola.

Poloha: 50.0807469N, 14.3105664E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Staré náměstí (190 m)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (0,5 km)


Rozhledna s tobogánem na sídlišti Řepy
Rozhledna s tobogánem na sídlišti Řepy

 - Vyhlídková věž s tobogánem, Praha 6:

V nové části Řep najdeme tuto zajímavou věž. Je 9 metrů vysoká a je hlavně dětskou prolézačkou. Dá se však po ní vylézt až nahoru a dolů sjet krytým nerezovým tobogánem. Z místa je zajímavý rozhled nad střechami okolních domů.

Poloha: 50.0710183N, 14.3170153E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Boroviček (260 m)

Vlaková zastávka: Praha-Zličín (2 km)


Osmá kaple poutní hájecké cesty na Bílé Hoře byla kvůli rekonstrukci Karlovarské ulice o pár metrů přemístěna
Osmá kaple poutní hájecké cesty na Bílé Hoře byla kvůli rekonstrukci Karlovarské ulice o pár metrů přemístěna

 - VIII. kaple hájecké cesty, Praha 6:

Poutní cestu z Prahy do Hájku tvořilo 20 kaplí. Tato osmá z nich na Bílé Hoře byla při velké rekonstrukce ulice Karlovarské přemístěna o několik metrů blíž k významnému kostelu Panny Marie Vítězné. Hájecká cesta byla tradiční barokní poutní kaplí, která vznikla společně s výklenkovými kapličkami v první třetině 18. století.

Poloha: 50.0758544N, 14.3206750E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Bílá Hora (160 m)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (1,5 km)


Pramen Veleslavínka
Pramen Veleslavínka

 - Pramen Veleslavínka, Praha 6:

Zdroj pitné vody v minulosti velmi důležitý pro celou oblast Veleslavína. Dnes je okolí upravené na odpočinkové místo. Průtok vody kolísá podle množství srážek.

Poloha: 50.0889014N, 14.3353997E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Sídliště Petřiny (0,5 km)

Vlaková zastávka: Praha-Veleslavín (1,3 km)


Socha Jana Roháče z Dubé stála původně u pražské Staroměstské radnice, dnes ji najdeme v Oboře Hvězda
Socha Jana Roháče z Dubé stála původně u pražské Staroměstské radnice, dnes ji najdeme v Oboře Hvězda

 - Socha Jana Roháče z Dubé, Praha 6:

Podoba husitského hejtmana vznikla na konci 50. let 20. století. Autorem je sochař Alois Sopr. Původně socha stála na místě hejtmanovy popravy u Staroměstské radnice, v roce 1966 však byla převezena a umístěna v Oboře Hvězda.

Poloha: 50.0846169N, 14.3363331E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Libocká (0,6 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (2,2 km)


Schubertova vila byla dřív nejkrásnější vilou v pražském Liboci
Schubertova vila byla dřív nejkrásnější vilou v pražském Liboci

 - Schubertova vila, Praha 6:

Nejkrásnější vila v Liboci. Jejím architektem je Zdenko Schubert von Soldern a stavba vznikla v roce 1871. Její atraktivitu zvyšuje asymetričnost, vyhlídková věž, toskánské sloupy a vůbec je na celé stavbě vidět italská inspirace. Bohužel je dnes vila v naprosto zoufalém stavu a jen největší optimisté doufají, že se jí vrátí její původní sláva a krása.

Poloha: 50.0854014N, 14.3349481E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Libocká (0,5 km)

Vlaková zastávka: Praha-Ruzyně (2,1 km)


GALERIE: ZAJÍMAVOSTI VÝLETU


Výlet 3: Bojiště na Bílé Hoře, renesanční skvost Letohrádek Hvězda a turistické zajímavosti Veleslavína a Řep (pěší)


Start: Praha-Veleslavín, železniční stanice Praha-Veleslavín

Cíl: Praha-Veleslavín, železniční stanice Praha-Veleslavín

Délka trasy: 14,7 km

Časová náročnost: 4:15 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Výlet nás provede nejzajímavějšími částmi šestého pražského městského obvodu. Bílá Hora je spojena s nejtemnějšími historickými událostmi v dějinách naší země a my jim věnujeme dostatečnou pozornost, včetně přilehlého kláštera a kostela, a to i přesto, že kostelní stavba měla navždy připomínat potupu českého národa. Dalším stěžejním místem, kam se podíváme je renesanční skvost – Letohrádek Hvězda s přilehlou stejnojmennou oborou. Toto odpočinkové místo jistě zaujme všechny cestovatele. V Řepích na nás čeká kromě zajímavých církevních staveb také postava loupežníka Václava Babínského, kterého tu prostě musíme zmínit. Naopak ve Veleslavíně nám nezbyde nic jiného, než si připomenout tamního nejslavnějšího rodáka – Daniela Adama z Veleslavína a také jednu věru velmi zajímavou technickou památku.

Vhodnost: Výlet by neměl dělat nikomu žádné problémy. Je jen nutno připomenout, že není veden po žádných turistických stezkách, takže velký pozor, ať nezabloudíte. Stejně tak je nutné dávat velký pozor na dopravní ruch, protože v některých úsecích půjdeme skutečně kolem hodně frekventovaných komunikací. Nejvyšším bodem výletu je samotná Bílá Hora, kde budeme ve výšce 382 metrů nad mořem. Nejníže budeme u Libockého rybníka, nedaleko pramenu Veleslavínka. To budeme 312 metrů nad zemí. Celkové převýšení je 183 metrů a zařadili jsme ho do druhého náročnostního koše.


Zastávky:

Praha-Veleslavín, Pomník Daniela Adama z Veleslavína (0,2 km) – Praha-Veleslavín, Vodovodní domek (0,25 km) – Praha-Veleslavín, Zámek Veleslavín (0,4 km) - Praha-Břevnov, Pomník profesora Otto Wichterleho (1,8 km) – Praha-Liboc, Schubertova vila (2,3 km) - Praha-Liboc, Pomník Jana Roháče z Dubé (2,5 km) – Praha-Liboc, Studniční domek v oboře Hvězda (2,7 km) – Praha-Liboc, Přírodní památka Obora Hvězda (3 km) – Praha-Liboc, Národní kulturní památka Letohrádek Hvězda (3,7 km) – Praha-Liboc, Studniční domek Světlička (4 km) – Praha-Liboc, Štola č. 1 (4,2 km) – Praha-Ruzyně, Hřbitov Ruzyně (4,8 km) – Praha-Ruzyně, Národní kulturní památka Bojiště Bitvy na Bílé Hoře (5,3 km) – Praha-Ruzyně, Národní kulturní památka Mohyla na Bílé Hoře a vyhlídka na Bílé Hoře (5,4 km) – Praha-Řepy, VIII. Kaple hájecké cesty (5,8 km) – Praha-Řepy, Národní kulturní památka Kostel Panny Marie Vítězné a Klášter benediktinek na Bílé Hoře (6 km) – Praha-Řepy, Vyhlídková věž s tobogánem (6,9 km) – Praha-Řepy, Klášter kongregace Milosrdných sester a kostel svaté Rodiny (9 km) – Praha-Řepy, Kostel svatého Martina (9,5 km) – Praha-Řepy, Hřbitov Řepy (10,1 km) – Praha-Ruzyně, Kubrův statek (11,4 km) – Praha-Liboc, Kostel svatých Fabiána a Šebestyána (13,2 km) – Praha-Veleslavín, Pramen Veleslavínka (13,5 km)


Květuška byla z vyhlídky Baba ve stejnojmenné přírodní památce naprosto učarovaná
Květuška byla z vyhlídky Baba ve stejnojmenné přírodní památce naprosto učarovaná

★★★★★ - Přírodní památka Baba a vyhlídka Baba, Praha 6:

Vysoký skalní ostroh na levém břehu Vltavy. Místo tvoří staré břidlice a najdeme ho na svazích nad železniční tratí, která vede z Prahy do Drážďan. Nutností pro záchranu zdejšího biotopu je nutnost pastvy, která brání zarůstání přírodní památky náletovými dřevinami a rostlinami. Nejcennějšími druhy, které tu můžeme vidět, jsou Oman německý a Užovka hladká. Zdejší výhledy na tok řeky Vltavy patří k nejkrásnějším v Praze.

Poloha: 50.1181167N, 14.3907586E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Sídliště Baba (0,6 km)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,5 km)


GALERIE: VYHLÍDKA BABA


Sutnarova vila je ukázkovým příkladem funkcionalismu
Sutnarova vila je ukázkovým příkladem funkcionalismu

★★★★★ - Sutnarova vila (Průhledová 1790/2), Praha 6:

Funkcionalistická vila z roku 1932. Pro průmyslového grafika a designera Ladislava Sutnara ji vytvořil architekt Oldřich Starý. Jedná se o unikátní dílo, které stojí na pylonech ve svahu. Okna prozrazují, kde najdeme obytnou část a kde se nachází umělcův ateliér.

Poloha: 50.1140369N, 14.3851889E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Matějská (180 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,2 km)


Janákova vlastní vila je dokonale spjata se svým prostředím
Janákova vlastní vila je dokonale spjata se svým prostředím

★★★★★ - Janákova vlastní vila (Nad Paťankou 1785/16), Praha 6:

Funkcionalistická vila, která vyrostla v tehdy podporovaném prostoru sídliště Baba. Měla tu vzniknout živá expozice příkladných vil, které se měly stát inspirací pro další podobné lokality. Tuto si nechal postavit pro sebe architekt Pavel Janák. Od této vily je nejkrásnější výhled na Prahu z celé lokality.

Poloha: 50.1150203N, 14.3873478E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sídliště Baba (200 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1 km)


Vila Antonína Černého
Vila Antonína Černého

★★★★★ - Vila Antonína Černého (Matějská 1986/9), Praha 6:

Pro sebe a svoji rodinu si ji nechal vystavět architekt Antonín Černý. I když se jedná o funkcionalistické dílo, stavba vznikla až po II. světové válce. Na rozdíl od jiných vil v oblasti se tato vyznačuje výrazně předsunutou střechou. Zajímavým ozdobným prvkem je také velké kruhové okno.

Poloha: 50.1159572N, 14.3860883E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sídliště Baba (100 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,1 km)


Paličkova vila
Paličkova vila

★★★★ - Paličkova vila (Na Babě 1779/9), Praha 6:

Dům vznikl pro stavebního podnikatele Jiřího Paličku a jeho ženu textilní výtvarnici Emílii Paličkovou-Mildeovou. Jen pro zajímavost právě stavební firma Jiřího Patočky stála za další věhlasnou vilou v lokalitě – za vilou Lídy Baarové. Architektem byl tentokrát nizozemský Mart Stam. Tomu se povedlo vytvořit unikátní funkcionalistické dílo.

Poloha: 50.1148158N, 14.3862683E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sídliště Baba (220 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,1 km)


Kytlicova vila
Kytlicova vila

★★★★ - Kytlicova vila (Nad Paťankou 1788/22), Praha 6:

Vila postavená pro radu ministra školství a národní osvěty Karla Kytlicu. V roce 1932 zde vytvořil architekt Josef Gočár budovu v duchu emotivního funkcionalismu. Jedná se o lokalitu, která nabízí nádherné výhledy na Prahu, stejně jako ostatní vily v okolí. Zajímavé byly i malby uvnitř budovy, které navrhl také architekt Gočár.

Poloha: 50.1145556N, 14.3862069E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Matějská (310 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,1 km)


Vila Košťál
Vila Košťál

★★★★ -  Vila Košťál (Na ostrohu 1791/41), Praha 6:

Vznikla pro profesora pražské ČVUT Jana Košťála a jeho rodinu. Architektem stavby byl František Kerhart. Povedlo se vytvořit dílo, které vytvořilo z funkcionalismu pojem a jedná se o nejvíce oceňovanou stavbu v celé oblastí. Naprostým vrcholem je pak přirozené prosvícení prostor přírodním světlem.

Poloha: 50.1156175N, 14.3871150E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sídliště Baba (30 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,1 km)


Sukova vila
Sukova vila

★★★★ - Sukova vila (Na ostrohu 1794/49), Praha 6:

Jedná se o jedinou vilu na Babě, kterou projektovala žena – Hana Kučerová Záveská. Budova vznikla pro stavitele Václava Suka a jeho ženu Antonii. Architektka vycházela z tendencí, které nastolil v architektuře Le Corbusier. Minimalizovány jsou i vnitřní prostory. Dominantou stavby je venkovní schodiště, které pomalu sestupuje na venkovní terasu. V době socialismu byla budova rozdělena na tři bytové jednotky.

Poloha: 50.1150742N, 14.3856686E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sídliště Baba (150 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,2 km)


Spíškova vila
Spíškova vila

★★★ - Spíškova vila (Na Babě 1777/11), Praha 6:

Další z úžasných funkcionalistických staveb vznikla pro sekčního šéfa Ministerstva školství Ferdinanda Spíška. Architektem byl v tomto případě Ladislav Machoň. Spíšek emigroval v roce 1948, přesto zůstal majitelem domu až do konce šedesátých let, kdy ho prodal státu. Ministerstvo vnitra zde následně zřídilo rezidenci pro své hosty. V té době vznikla řada zcela nevhodných přestaveb uvnitř budovy. V současnosti budova patří Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Poloha: 50.1145103N, 14.3857658E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sídliště Baba (270 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,2 km)


Vila Evžena Linharta
Vila Evžena Linharta

★★★ - Vila Evžena Linharta (Na Viničních horách 774/46), Praha 6:

Funkcionalistická vila vznikla v letech 1927-29. Postavil si ji pro vlastní rodinu architekt Evžen Linhart. Jde o významné dílo českého funkcionalismu, které je velmi poznamenané díly Le Corbusiera. V tomto případě je budova více ceněna v zahraničí, než doma, protože zmínky v zahraničním odborném tisku jsou četnější než v domácím.

Poloha: 50.1030433N, 14.3688064E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Hanspaulka (450 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2,1 km)


Zřícenina Baba
Zřícenina Baba

★★★ - Zřícenina Baba, Praha 6:

Jde o poslední zbytky viničného lisu ze 17. století. Budova patřila k letohrádku Serváce Engela z Engelflussu. Dnes zde najdeme už jen zbytky stavby čtvercového původu, která byla ještě v 19. století novogoticky přestavěna. O co méně ze stavby zbývá, o to hrději se ale ční nad hladinou řeky Vltavy a je tu odtud nádherný výhled na stáčející se řeku. Koneckonců místo je známým cílem řady návštěvníků Prahy i místních obyvatel.

Poloha: 50.1188228N, 14.3906494E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Sídliště Baba (0,5 km)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,4 km)


Lokalita Přírodní památky Nad mlýnem poskytuje krásné výhledy do Šáreckého údolí, na jaře zde rozkvétá množství  Konikleců lučních
Lokalita Přírodní památky Nad mlýnem poskytuje krásné výhledy do Šáreckého údolí, na jaře zde rozkvétá množství Konikleců lučních

★★★ - Přírodní památka Nad mlýnem, Praha 6:

Čtyřhektarová lokalita, která je chráněna kvůli zachovalému biotopu skalních stepí a lesostepí. Ochranáři oceňují i listnatý les na vrcholcích přírodní památky. V průběhu historie byly tyto svahy využívány i jako místo, kde se pěstovala vinná réva a byly zde i pastviny. Opět je to místo, kde najdeme na jaře řadu rozkvetlých exemplářů Koniklece lučního českého. Pod přírodní památkou se nachází událost Vokorínka nebo Kalinův mlýn, který dal zdejší lokalitě i jméno.

Poloha: 50.1124283N, 14.3686364E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Na Mlýnku (390 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (2,4 km)


GALERIE: NAD MLÝNEM


Přírodní památka Zlatnice
Přírodní památka Zlatnice

★★★ - Přírodní památka Zlatnice, Praha 6:

Výrazný svah nad Šáreckým údolím. Název památka získala podle nedaleké barokní zemědělské usedlosti. Jde o skalnatý ostroh s výrazným vřesovištěm. Pod lokalitou najdeme na hraně této přírodní památky také zajímavé místo s meandry Litotického (Šáreckého) potoka, které zdobí také zajímavé uměle vytvořené tůňky.

Poloha: 50.1066236N, 14.3662025E

Parkoviště: na kraji lokality

Autobusová zastávka: Kuliška (440 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2,5 km)


GALERIE: PP ZLATNICE


Zámeček Hanspaulka, kde dnes sídlí Institut Václava Klause
Zámeček Hanspaulka, kde dnes sídlí Institut Václava Klause

★★★ - Zámeček Hanspaulka, Praha 6:

Na místě dnešního zámečku se nacházely už od 16. století vinice. První velkou zemědělskou usedlost zde nechal zřídit Jiří z Lobkovicz. K velkému rozšíření plochy došlo před třicetiletou válkou, kdy se zdejší usedlost nazývala Diskaciátkou a jezdíval jsem rád i císař Rudolf II. Následně měnila nemovitost stále své majitele a stala se společenským centrem oblasti. S rozvojem města a vznikem Velké Prahy koupilo usedlost samotné město a zřídilo tu archeologické muzeum. Depozitář sbírek zde vydržel až do 70. let 20. století. Dnes v této barokní budově sídlí Institut Václava Klause.

Poloha: 50.1061358N, 14.3783853E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dyrinka (450 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,9 km)


GALERIE: HANSPAULKA


Pohled na hřbitov a kostel svatého Matěje
Pohled na hřbitov a kostel svatého Matěje

★★★ - Kostel svatého Matěje, Praha 6:

Legenda vypráví, že kostel založil už kníže Boleslav II. Pobožný. Stalo se tak prý, když na honu zabloudil do míst, kde lstivá Šárka se svými spolubojovnicemi přemohla Ctirada a jeho družinu. Tady Boleslav II. objevil hroby mužů Ctiradových, ale zaútočil na něj medvěd, kterého ovšem zcela náhodou zastřelil muž, který se představil jako Matěj. Nicméně kostel tu stál už na konci desátého století. Dnešní podoba je barokní a zdejší lokalita je známá tím, že kostel svatého Matěje je nejen cílem tradiční pouti, ale ve vánočním období se zdobí perníkovými betlémy.

Poloha: 50.1132389N, 14.3774542E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Matěje (360 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,6 km)


Až trochu morbidně působí v parku Hadovka umělecká skulptura El Niňo Stefana Milkova
Až trochu morbidně působí v parku Hadovka umělecká skulptura El Niňo Stefana Milkova

★★★ - Park Hadovka, Praha 6:

Park Hadovka vznikl v roce 2004 při výstavbě okolních kancelářských budov. Samotné sady vznikly z areálu původního zahradnictví a přilehlých skleníků. Park navrhl architekt Luboš Pata a vyznačuje se hlavně velkým zapojením současného venkovního umění. Zaujme nás tak při procházce řada krásných uměleckých skulptur a soch.

Poloha: 50.0984175N, 14.3741728E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Hadovka (180 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (2,1 km)


Usedlost Hadovka měla velmi pestrou minulost, sloužila dokonce jako letní sídlo svatovítských proboštů
Usedlost Hadovka měla velmi pestrou minulost, sloužila dokonce jako letní sídlo svatovítských proboštů

★★ - Usedlost Hadovka, Praha 6:

Budova vypadá jako škola kouzel a čar v Bradavicích a mnohokrát do její historie vstoupily chyby, které by se daly nazvat Ztraceno v překladu. Na začátku 16. století se zde nacházelo několik menší vinic, které postupně splynuly v jednu. Původně se nedaleko nacházel jediný viniční lis, a tak se rozhodlo o výstavbě druhého. Ten právě tady zřídil Jan Jakub Paravicini. V té době se vinici říkalo Paušrajbka. To ale byla zkomolenina názvu původního povolání majitele – to byl stavební písař – německy Bauschreiber. A z toho vznikla Paušrajbka. Během třicetileté války byly vesnice zničeny a jejich znovuvytvoření je dílem císařského notáře a právníka Františka Ferdinanda de Serponte. Usedlosti se začalo říkat Serpentka a později se nesprávně počeštila podle francouzského slova had – serpens na Hadovku. Dnešní podoba pochází z poloviny 19. století, kdy už ale dávno patřila Františku Janouškovi, který byl majitelem továrny vyrábějící zámečnické výrobky. Tento muž začal s novogotickou přestavbou. Brzy však usedlost přešla pod správu metropolitní kapituly a Hadovka se stala letním sídlem svatovítských proboštů. Od roku 1948 zde sídlilo kanadské velvyslanectví a později získala budovu společnost PPF včetně blízkého hotelu Praha. Ten byl zbourán na počátku 21. století a společnost PPF Petra Kellnera měla v plánu tady a v usedlosti Hadovka vybudovat obrovské vzdělávací centrum pro děti a mládež.

Poloha: 50.1001386N, 14.3772397E

Parkoviště: v místě

Tramvajová zastávka: Hadovka (410 m)

Vlaková zastávka: Praha - Dejvice (2 km)


GALERIE: HADOVKA


Usedlost Perníkářka vyrostla na místě bývalé vinice
Usedlost Perníkářka vyrostla na místě bývalé vinice

★★ - Usedlost Perníkářka, Praha 6:

Vyrostla na samém konci 17. století v lokalitě bývalé vinice. Majitelem byl Václav Doležal a od něj má jméno, protože tento muž byl staroměstský perníkář. Po I. světové válce bylo v plánu zde vystavět vojenskou nemocnici, ale nakonec zvítězila lokalita na pomezí Střešovic a Petřin. Následně sloužil objekt Akademii věd České republiky, dnes je v soukromém vlastnictví.

Poloha: 50.1015394N, 14.3686844E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Sušická (390 m)

Vlaková zastávka: Praha - Veleslavín (2 km)


Pamětní deska Aloise Eliáše
Pamětní deska Aloise Eliáše

 - Pamětní deska Aloise Eliáše (Fetrovská 1447/4 ), Praha 6:

Jde o vzpomínku na popraveného politika protektorátní vlády. Pamětní desku najdeme na domě, kde žil.

Poloha: 50.1073186N, 14.3781197E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: Dyrinka (420 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,9 km)


Tyto dva sloupy jsou vzpomínkou na první pražskou trolejbusovou trat
Tyto dva sloupy jsou vzpomínkou na první pražskou trolejbusovou trat

 - Památník první pražské trolejbusové trati, Praha 6:

Musíte si dávat velký pozor, abyste ho nepřehlédli. Jedná se totiž o obyčejný sloup s převěsem a krátkým úsekem trolejového vedení. Památník byl instalován u příležitosti 50. výročí ukončení provozu na první trolejbusové trati ve městě. Ta vedla z vozovny Střešovice ke Svatému Matěji. Trolejbusy zde jezdily v letech 1936-1959.

Poloha: 50.1111897N, 14.3788039E

Parkoviště: v místě

Autobusová zastávka: U Matěje (180 m)

Vlaková zastávka: Praha - Podbaba (1,6 km)


GALERIE: STŘÍPKY Z VÝLETU


Výlet 4: Za nejkrásnějšími vilami na Babě, vyhlídkou od zdejší zříceniny a údolím Dolní Šárky přes Perníkářku na Hadovku (pěší)


Start: Praha-Dejvice, Tramvajová zastávka Hadovka

Cíl: Praha-Dejvice, Tramvajová zastávka Hadovka

Délka trasy: 11,7 km

Časová náročnost: 3:45 hodiny, bez prohlídky lokalit

Popis: Bydlet na Babě za I. republiky něco znamenalo. Tento pocitu luxusu v bydlení ale přetrval až do dnešních dní, a tak je stále o luxusní domy a vily na Babě velký zájem. O tom se konec konců přesvědčíme i dnes, když si prohlédneme nejkrásnější vily v této části. Až se nabažíme povětšinou funkcionalistických krasavic, zbyde nám čas i na samotnou zříceninu Baba. Mnoho lidí se mylně domnívá, že jde o zříceninu zámku či hradu, pravda je ale daleko prostší. Šlo jen pouhý viniční lis, ze kterého dnes nezbylo téměř nic. Na druhou stranu výhledy, které nám toto místo nabízí však stojí za to. Pak už sejdeme do údolí Dolní Šárky, abychom se následně zase vydali na dvě zajímavá přírodní místa. Zpět se vrátíme přes usedlost Perníkářka, která bude pro nás nejvyšším bodem celého výletu – 317 metrů nad zemí. Milovníci moderního umění se nabaží svého hned na začátku při prohlídce parku Hadovku.

Vhodnost: Nejnižší bod výletu na nás čeká v údolí Dolní Šárky, a to jen 184 metrů nad mořem. Celkové převýšení výletu je 325 metrů. Několikrát ale zažijeme cestu nahoru a dolu, proto je dobré zvážit svůj aktuální fyzický stav. Výlet není ani jednoduchý, ani náročný, ale může nám dát pořádně zabrat. Výhodou je jeho poměrně krátká vzdálenost. Zařazujeme ho do čtvrtého náročnostního koše.


Zastávky:

Praha-Dejvice, Park Hadovka (0,2 km) – Praha-Dejvice, Usedlost Hadovka (0,5 km) – Praha-Dejvice, Zámeček Hanspaulka (1,5 km) – Praha-Dejvice, Pamětní deska Aloise Eliáše (1,6 km) – Praha-Dejvice, Památník první pražské trolejbusové tratě (2,1 km) – Praha-Dejvice, Kostel svatého Matěje (2,6 km) – Praha-Dejvice, Sutnarova vila (3,2 km) – Praha-Dejvice, Kytlicova vila (3,3 km) – Praha-Dejvice, Janákova vlastní vila (3,4 km) – Praha-Dejvice, Paličkova vila (3,7 km) – Praha-Dejvice, Spíškova vila (3,8 km) – Praha-Dejvice, Sukova vila (4 km) – Praha-Dejvice, Vila Košťál (4,1 km) – Praha-Dejvice, Vila Antonína Černého (4,3 km) – Praha-Dejvice, Přírodní památka Baba (4,9 km) – Praha-Dejvice, Zřícenina Na Babě a vyhlídka Na Babě (5 km) – Praha-Dejvice, Usedlost Břetislavka (6 km) – Praha-Dejvice, Přírodní památka Dolní Šárka (7,5 km) – Praha-Dejvice Přírodní památka Nad mlýnem (9,2 km) – Praha-Dejvice, Přírodní památka Zlatnice (10,4 km) – Praha-Dejvice, Vlastní vila Evžena Linharta (11,1 km) – Praha-Dejvice, Usedlost Parukářka (11,2 km)

66 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

SLANÝ

VELVARY

Comentarios


bottom of page