Městský obvod Praha 7 je sice jedním z nejmenších v hlavním městě, při seznámení s ním ale máte dojem, že se zde zajímavé věci nabízejí na každém metru; ojedinělé památky odtajní Národní technické muzeum, o zábavu se vám postará zoologická i botanická zahrada
Sedmý pražský obvod je také jedním z nejvíce zkoušených – zažil dva obrovské a zničující požáry Veletržního a Průmyslového paláce, nejtragičtější tramvajovou dopravní nehodu v Praze, Olga Hepnarová si vybrala Prahu 7 za cíl své divoké a smrtonosné jízdy a v roce 2002 velkou část obvodu zaplavila devastující povodeň
Městský obvod Praha 7 se skládá z městských částí Praha 7 a Praha-Troja. Z hlediska katastrálních území, která nás budou zajímat patří do sedmého pražského městského obvodu Holešovice, dolní část Troji a východní část Bubenče.
Se sedmým pražským obvodem jsou především spojovány Holešovice. V průběhu historie se potkáváme i s názvy Holišovice, Holejšovice nebo Holýšovice. O nich najdeme první zmínku už v kronice z roku 1228. Jenže pak se dlouhá staletí nic významného nedělo. Oblast tvoří vlastně zvláštní mohutný meandr řeky Vltavy, který vznikl už v době kamenné.
Holešovice byly malou zemědělskou osadou na hony vzdálenou Praze, která stávala v místech dnešního holešovického vlakového nádraží. Všude okolo se nacházely pole, vinice, louky, ladem porostlé plochy a podmáčené záplavové oblasti řeky Vltavy. Obyvatelé se věnovali hlavně zemědělství a rybolovu. V poklidné době převalujícího se stojatého vzduchu bylo největším vzrušením připojení osady Bubny k Holešovicím. Stalo se tak v roce 1850 a od té doby se používá spojený název Holešovice-Bubny.
Původní Bubny se vyznačovaly velmi frekventovaným brodem přes Vltavu, který hojně využívali obchodníci se svými povozy. Z původních Bubnů dnes zůstala stát snad jen stejnojmenná vlaková zastávka.
Klid v této oblasti zůstal až do poslední třetiny 19. století, kdy se změnily nevyužívané plochy na průmyslové předměstí Prahy. Byla tu nejdříve v roce 1888 otevřena nová plynárna, v roce 1895 městská jatka, v roce 1897 měšťanský pivovar a na přelomu století elektrárna.
Navíc místo poblíž Holešovic bylo vybráno jako areál, kde se v roce 1891 konala Zemská výstava. Do toho všeho vyrůstá na přelomu století v Holešovicích nový přístav, a to hned na protějším břehu toho libeňského. – na opačném břehu Vltavy, než je přístav libeňský.
Obrovský budoucí potenciál Holešovic-Bubnů už byl rozpoznán, a tak není divu, že začínají námluvy s Prahou. 8. listopadu 1884 se stává tato oblast oficiálně součástí Prahy a Holešovice-Bubny jsou historicky první obcí, které se připojují k Praze. Začlenění do Prahy ještě zvyšuje stavební boom.
V éře samostatného státu se vysušuje a překládá tok řeky Vltavy. Z mapy tak zmizí záplavové území Manin a vysušení půdy umožní výstavbu Libeňského mostu a mostu Barikádníků. V nově se rozvíjejícím území je postavena moderní budova Elektrických podniků, Dělnická úrazová pojišťovna a na konci 30. let unikátní Veletržní palác.
Za druhé světové války prosluly Holešovice velmi nechvalně sběrným židovským táborem, kterému se říkalo podle předválečného využití oblasti - Radiotrh. Z prostoru mezi ulicemi Dukelských hrdinů, Veletržní a Strojnická (bývalý Parkhotel) bylo v letech 1941-44 vypraveno do ghetta v Lodži a následně do Terezína více než 50 tisíc Židů.
Holešovice zažily i jedny z nejostřejších bojů na konci druhé světové války. Boje probíhaly kolem tehdejšího Trojského mostu, který byl následně přejmenován památečně na most Barikádníků. Ostré konflikty ale zažilo i okolí nádraží Bubny, Letenská pláň nebo Štvanice.
V roce 1955 vyrůstána Letné gigantický nomenklaturní pomník Josefa Visarionoviče Stalina. K zemi je poslán náloží dynamitu o sedm let později.
V roce 1960 mizí z oficiálního názvu městské čtvrti Bubny. Na přelomu 70. a 80. let je lokalita rozpůlena severojižní magistrálou a od roku 1984 jezdí do Holešovic metro.
V 70. letech se v Holešovicích stanou dvě události, které šokují celou republiku. V roce 1973 zavraždí Olga Hepnarová nákladním automobilem v ulici Obránců mírů (dnešní ulice Milady Horákové) 8 lidí. O rok později Československo šokuje monstrózní požár Veletržního paláce, který se nedaří uhasit celý týden. Velmi citelně ovlivnila Holešovice katastrofální povodeň v roce 2002. V ulici Komunardů šli k zemi dva velké domy a na Ortenově náměstí se ocitl pod vodou depozitář vzácných tisků Městské knihovny.
Poprvé se zmínky o této osadě objevují v roce 1197, ale v té době byste rozhodně nenašli na žádné mapě název Bubeneč. Tehdy se osada jmenovala Přední Ovenec a patřila vladykovi Hroznatovi. Ten v tomto roce odjížděl na křížovou výpravu na Blízký východ, a protože si nebyl jistý, jak výprava dopadne, sepsal závěť, kde oblast odkázal premonstrátům v Teplé.
Význam obce pak prudce vzrostl ještě na konci 13. století, kdy byla založena Královská obora. Jenže tu už hned v roce 1401 zcela zničila vojska vzdorokrále Ruprechta a v rámci následné pijatiky byla všechna vysoká zvěř vybita a snědena.
Karel IV. dokonce uvažoval, že Nové město pražské bude situovat právě do oblasti Předního Ovence. Další válečná vřava přišla do těchto míst v roce 1420, kdy se tu střetla vojska Jana Žižky a oddíly Jana z Michalovic. Další menší bitva se Předního Ovence dotkla hned po bitvě na Bílé hoře, kdy byl zpustošen mlýn s brusírnou drahokamů.
V listopadu 1741 sem dotáhla francouzská, saská a bavorská vojska. Při obléhání Prahy byla velmi poškozena Královská obora a navíc padlo plamenem i několik budov.
V roce 1880 dochází ke změně, kdy se oficiálně mění název osady Přední Ovenec na Bubeneč, ale už po celá dvě předcházející století se souběžně používaly oba názvy. Často se ale místo Ovenec říkalo také Vovenec a trochu pejorativně také Hovenec.
V roce 1904 byl císařem Františkem Josefem I. povýšen Bubeneč na město a hned o tři roky se začalo jednat s Prahou o připojení. K tomu ale došlo až v roce 1922.
Dnes je území Bubenče rozděleno mezi dva pražské městské obvody. Východní část, tedy Stromovka, Výstaviště a Letná jsou součástí sedmého obvodu, západní část sahající až k Vítěznému náměstí patří šesté městské části.
A na závěr si musíme říct, že Bubeneč je sice rodu mužského a skloňuje se podle vzoru stroj, ale pravidla českého pravopisu užívají i skloňování podle vzoru ženského.
Území Zadního Ovence, neboli Troja, bylo osídleno už v mladší době kamenné. To potvrzuje i objevené sídliště z mladší doby kamenné z usedlosti Kazanka, kde byla nalezena vypichovaná keramika.
Zdejší lokalita je jednou z nejstarších na území dnešní republiky, kde bylo zaznamenáno pěstování vinné révy. Málokdo si uvědomuje, že ulice Na Dlážděnce je jednou z nejstarších cest na území naší republiky. Její trasa se za posledních nejméně 800 let nezměnila.
Troja má velmi složitý terén, a tak tam nikdy nemohl proniknout velkoměstský typ výstavby. Proto je zdejší zástavba složená jen z vil a rodinných domků.
Jedinou výjimkou je Trojský zámek. Ten nechal postavil v letech 1683-1692 Václav Vojtěch Šternberk. Jedná se o jednu z nejkrásnějších historických staveb a právem se na ní vztahuje národní památková ochrana.
Vliv zámečku je tak silný, že podle něho se mění název celé čtvrti. Až do 18. století byla oblast nazývaná stále Zadní Ovenec, v 18. století se pak ustálil vžitý název Troja.
Od 1. ledna 1922 se stává Troja součástí hlavního města. Důležitou osobou trojského veřejného života byl zdejší velkostatkář Alois Svoboda, který 7. října 1922 věnoval hlavnímu městu Praha rozsáhlé pozemky o rozloze větší než 82 hektarů, včetně zdejšího Trojského zámečku. Pozemky věnoval za účelem vybudování osvětových a sociálně humanitních zařízení ve prospěch mládeže.
Svobodův štědrý dar tak umožnil fakt, že od 10. dubna 1924 se píše historie pražské botanické a od 1. října 1924 i pražské zoologické zahrady.
Troja patří k nejkrásnějším lokalitám v Praze, úzký skalní koridor však nese problémy s úzkým říčním koridorem a katastrofálními záplavami. Prahu a hlavně Troju zasáhly za posledních dvě stě let čtyři extrémní povodně. Ta poslední v roce 2002 způsobila i velkou devastaci zdejší zoologické zahrady, když se utopilo 134 zvířat. Velké povodně či vysoké říční stavy ale způsobuji u Troji speciální jevy, které se nedají jinde v Praze sledovat.
Velké říční proudy ve Vltavě vytvářejí ostrovy. Na konci osmnáctého století bylo popsáno celkem 11 malých ostrůvků, které se postupně slily ve tři velké, které v 19. století umožnily rybářům na nich vybudovat dřevěné domy.
I v současné době je možné ve Vltavě jeden nově vznikající ostrov sledovat. Vznikl při povodni v roce 2002 a stále se zvětšuje. Je v těsné blízkosti Čistírny odpadních vod o kousek dál po proudu v katastru městského obvodu Prahy 6. Od povodní dokázal zarůst už i rostlinami a používají ho ke svému přenocování vodní ptáci.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Prahou 7 neprochází žádná dálnice. Jedná se o městský obvod, který je v širším centru metropole. Jeho páteřní silnicí je městský okruh a zvláště silniční tunel Blanka. Velmi významná pro dopravu je také severojižní magistrála. Vzdálenosti Prahy 7 z českých měst: Pardubice (119 km), Jihlava (133 km), České Budějovice (151 km), Plzeň (93 km), Karlovy Vary (128 km), Ústí nad Labem (86 km), Liberec (107 km), Hradec Králové (115 km).
Autobus: Klíčové autobusové nádraží pro tuto část Prahy na nádraží Holešovice. Jezdí odtud autobusy do celé severní části Čech. Odjet můžete přímým spojem do Teplic, Nového Boru, Rumburku, Budyně nad Ohří, Jablonného v Podještědí, Šluknova a Litoměřic.
Vlak: Hlavním nádražím Prahy 5 je nádraží Holešovice. Z něho vás přímé vlaky rozvezou do Roztok u Prahy, Ústí nad Labem, Českých Budějovic, Děčína, Kralup nad Vltavou, Českých Velenic, Chebu, Chomutova, Vraňan, Loun ale i do německých měst Berlín, Hamburk, Kiel, Lipsko, Summerau a také do maďarské Budapešti či rakouského Lince.
Metro: Prahu 7 obsluhuje linka C pražského metra. V městském obvodu najdeme stanice metra Vltavská a Nádraží Holešovice.
★★★★★ - Přírodní památka Královská obora (Stromovka), Bubeneč:
Jeden z nejcennějších pražských krajinářských parků. Až do roku 1804 sloužila panovníkovi, teprve v tento rok se otevřel anglický park pro veřejnost. Královskou oboru založil už Přemysl Otakar II. v roce 1268, tehdy však sloužila hlavně k lovu. Konec konců proto byl také v roce 1495 vystavěn nad Královskou oborou pro Vladislava Jagellonského lovecký letohrádek, který se v průběhu času přeměnil na Místodržitelský letohrádek. V roce 1547 zde Ferdinand I. zřizuje první rybník, o největší proměnu se však zasloužil Rudolf II. Ten přivádí do obory Rudolfovou štolou vodu z Vltavy, a tak můžou být založeny další rybníky. Dalším důležitým datem je rok 1689, kdy hrabě Kryštof Vratislav z Mitrovic dává pokyn k výstavbě Královské dvorany, dnešní Šlechtova restaurace. V roce 1804 se otevírá Stromovka veřejnosti a věřte nebo nevěřte až do roku 1944 procházela Královskou oborou dokonce tramvajová trať. Nejvzácnějšími dřevinami, které tady najdeme je Tisovec dvouřadý a nebo Pamodřín Kaempferův. Zajímavostí je i květnatá louka, která se musí několikrát ročně sekat, a která se nachází v místě dna bývalého rybníka.
Poloha: 50.1059692N, 14.4193103E
Parkoviště: na parkovišti u Vltavy v severní části obory
Tramvajová zastávka: Výstaviště (1 km)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (1,8 km)
GALERIE: NÁLADY STROMOVKY
★★★★ - Místodržitelský palác, Bubeneč:
Letohrádek se nalézá v místě, kde stával gotický lovecký hrádek. Ten založil v roce 1268 společně s Královskou oborou Přemysl Otakar II. Není známá tehdejší podoba stavby, protože zobrazení gotického zámečku se nikde nedochovalo. Úpravy původní stavby provedl v duchu vladislavské gotiky Vladislav Jagellonský v roce 1471. Svědčí o tom šnekové schodiště ve věži, na kterém lev drží ve spárech kamenný znak s monogramem krále. Rudolf II. přidal na začátku 17. století kolem celého objektu prosklenou lodžii a tím vlastně dokončil celkovou podobu stavby. Během třicetileté války se usadil v letohrádku švédský generál Wittenberg, a tak byla stavba ušetřena jakéhokoliv plenění. Jan Rudolf Chotek se zasloužil o současnou novogotickou úpravu a otevřel budovu a Královskou oboru veřejnosti. Letohrádek byl spojen s budovou Pražského hradu kdysi kaštanovou alejí. Tu ale vykácela francouzská armáda při obléhání Prahy v roce 1742.
Poloha: 50.1046083N, 14.4142194E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Sibiřské náměstí (0,7 km)
Železniční zastávka: Praha – Podbaba (1,9 km)
GALERIE: MÍSTODRŽITELSKÝ PALÁC
★★★★ - Maroldovo panorama, Bubeneč:
Jedná se o největší obraz v České republice. Byl vytvořen pro Výstavu architektury a inženýrství a slavnostně byl odhalen 15. června 1898. Panoramatický obraz Bitva u Lipan je 11 metrů vysoký a 90 metrů široký. Zaujímá celkovou plochu 1362 metrů čtverečních. Pracovalo na něm pět lidí celkem 127 dní. Mezi autory je kromě Luďka Marolda i krajinář Václav Jansa a scénický výtvarník Národního divadla Karel Štapfer.
Poloha: 50.1067536N, 14.4275178E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výstaviště Holešovice (0,5 km)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (1,2 km)
★★★★ - Planetárium Praha, Bubeneč:
Budova se pyšní jednou z největších kopulí na světě. Kopule je vysoká 15 metrů a její průměr je 23,5 metrů. Planetárium také nabízí největší projekční plochu v Česku, která má rozlohu 843 m². Autorem stavby je Jaroslav Fragner. Poloha: 50.1055836N, 14.4274533E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výstaviště Holešovice (440 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (1,2 km)
★★★ - Lapidárium Národního muzea, Bubeneč:
Jedná se o největší státní veřejně přístupnou historickou sbírku kamenosochařství a architektonické plastiky. Původně novorenesanční budova byla postavena Quidem Bělským podle projektu Antonína Wiehla jako výstavní pavilon k protějšímu sochařskému pavilonu AVU. V Lapidáriu se objevují díla z opuky, vápence, pískovce, arkózy, sliveneckého mramoru, černého mramoru, ale i temně zelený italský mramor, žula, alabastr či serpentinit. Nejstarší díla jsou románská, nejmladší je z roku 1918.
Poloha: 50.1056192N, 14.4314914E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výstaviště Holešovice (150 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (0,9 km)
★★★ - Vodárenská věž, Bubeneč:
Vodárenský areál na Letné byl dostaven roku 1888 podle projektu arch. J. Fialky. Věž ukončila provoz roku 1913 a do jejích pater byly vestavěny byty zaměstnanců. Původně byl součástí věže i vodojem a přečerpávací stanice. V 5. patře najdete arkádový ochoz, kde se můžete porozhlédnout po nejbližším okolí. Nepřehlédnutelnou zajímavostí je historická pumpa u vstupu do věže. Původně toto zelené čerpadlo z 80. let 19. století stálo před budovou pražského městského chudobince. Je jen těžko k uvěření, že z chudobince se v průběhu let stalo ministerstvo spravedlnosti.
Poloha: 50.1001192N, 14.4199150E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Korunovační (270 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (1,4 km)
GALERIE: VODÁRENSKÁ VĚŽ
★★★ - Průmyslový palác, Bubeneč:
Průmyslový palác autorů Františka Prášila a Bedřicha Münsbergera vznikl v roce 1891 jako výstavní areál pro Zemskou jubilejní výstavu. Po rekonstrukci v padesátých letech byl palác zrekonstruován a přejmenován na Sjezdový palác, kde se konaly monstrózní sjezdy Komunistické strany Československa. Výška budovy je celkem 51 metrů a odborníci se dodnes přou na stylu, ve kterém je postaven. Někteří prosazují secesi, jiní mluví o typickém příkladu historismu. 16. října 2008 zachvátil budovu požár a zcela zničil levé křídlo; odhadovaná škoda dosáhla jedné miliardy korun. Rekonstrukce, respektive znovuvýstavba by měla začít v roce 2020.
Poloha: 50.1067497N, 14.4298539E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výstaviště Holešovice (0,5 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (1,3 km)
★★★ - Křižíkova fontána, Bubeneč:
Ozvučená a osvětlená fontána byla postavena českým vynálezcem Františkem Křižíkem u příležitosti konání jubilejní zemské výstavy v roce 1891. Poprvé se rozsvítila 24. května 1891. Světelnou hru barev zajišťuje 1 248 podvodních reflektorů, které osvětlují téměř 3 000 trysek. Kolem světelné fontány se nachází amfiteátr pro více než 6 000 diváků, ve kterém se konaly různé koncerty vážné i popové hudby, nebo vystoupení doplněná efekty jako jsou promítání obrazu na vodní clonu, filmová produkce na vodní plochu nebo laserové efekty. Rekonstrukcí prošla Křižíkova fontána v 90. letech. Proti jejímu uzavření bojuje řada občanských sdružení peticemi.
Poloha: 50.1074550N, 14.4292772E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Výstaviště Holešovice (0,6 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (1,3 km)
★★★ - Továrna na vodoměry Adolfa Pleskota, Holešovice:
Budova bývalé továrny na vodoměry, stavěná a postupně upravovaná v letech 1910–1932, je pozoruhodná stavba, jejíž architektura je ovlivněna historismem i secesí. První stavbou na pozemku byla obytná budova čp. 1052 s dílnami v přízemí, realizovaná stavitelem Josefem Vaňhou. Po revoluci se vrátila budova potomkům původního majitele. Nákladnou rekonstrukci uskutečnil známý architekt Josef Pleskot, který byl zároveň investorem a zřídil si tu sídlo svého architektonického studia.
Poloha: 50.1007669N, 14.4497961E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Tusarova (40 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (1,1 km)
★★ - Trojský most, Holešovice:
Trojský most je silniční a tramvajová spojka přes Vltavu. Veřejnosti byl slavnostně otevřen 4. října 2014, doprava na něj vyjela o dva dny později. Vede z Partyzánské ulice v Holešovicích do oblasti ulic Nové Povltavské a Trojské v Troji. Slouží místní dopravě a nahrazuje původní provizorní trojský tramvajový most, zvaný „Rámusák“, který sloužil od roku 1981 do roku 2013. V roce 2015 získal most Cenu krásy v soutěži The European Steel Design Awards, kterou pořádá sdružení evropských architektů. Komise dodala: „Trojský most je jako sochařské dílo a krásný doplněk města Prahy!“ Po smrti prezidenta Václava Havla byly návrhy, aby se most jmenoval po něm. Rada hlavního města Prahy však rozhodla o použití názvu Trojský most.
Poloha: 50.1122053N, 14.4360928E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Nádraží Holešovice (250 m)
Železniční zastávka: Praha - Holešovice (0,6 km)
GALERIE: TROJSKÝ MOST
★★ - Negrelliho viadukt, Holešovice:
Po Karlově mostě se jedná o druhý nejstarší most přes Vltavu. Jeho celková délka je 1120 metrů, a tak je třetím nejdelším mostem v Česku. Je to také nejdelší železniční most v naší zemi a až do roku 1910 byl nejdelším mostem v Evropě. Stále je nejdelším železničním mostem ve střední Evropě. Stavba původně byla svěřena Janu Pernerovi, který taky vytrasoval celou trať do Drážďan, ale Perner zemřel v důsledku nehody, a tak byl pověřen významný rakouský dopravní inženýr Alois Negrelli. Do provozu byl most uveden 1. června 1850. Naprosto unikátních je 87 kamenných oblouků, které jsou často netradičně využívány. Některé jsou využívány na malé řemeslné dílny a malé provozovny. V roce 1906 v těchto obloucích zřídila firma Velox největší garáže v celé Rakousko-Uherské monarchii. Tyto garáže měly kapacitu 50 automobilů a 100 motocyklů. Viadukt neodmyslitelně patří ke Karlínu a vytváří neopakovatelné kouzlo Karlína. Stačí si jen vzpomenout na slova písničky Ivana Hlase Karlín: „Pod okny kolem šedejch domů, Evropu odděluje viadukt!“
★★ - Rudolfova štola, Holešovice:
Jde o vodní kanál, který napájel Rudolfovu štolu. Podnět ke stavbě štoly dal roku 1581 císař Rudolf II. Štola měla vodou zásobovat chovný rybník v Královské oboře. Stavba byla dokončena roku 1593. Kolem poloviny 17. století bylo v částech štoly provedeno kamenné klenutí. Na počátku 18. stoletá byly vyzděny větrací šachty, další rekonstrukce proběhla roku 1778.
Poloha: 50.0948300N, 14.4239450E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Nábřeží kapitána Jaroše (0,6 km)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (1,4 km)
★★ - Šlechtova restaurace, Bubeneč:
Šlechtova restaurace, zkráceně Šlechtovka, původně Dvorana či Dolní letohrádek, je budova v pražské Stromovce. Letohrádek nechal postavit prezident české komory Kryštof František Wratislav z Mitrovic pro rakouské císaře Leopolda I. Šlechtovka tak měla být náhradou za Místodržitelský letohrádek, na kterém se usadilo švédské válečné vedení. Neutěšený stav provázel ale Šlechtovu restauraci i nadále. V době reálného socialismu budova dvakrát vyhořela, a při výstavbě tunelu Blanka ji ohrožovaly sesuvy půdy. Proto dnes prochází velmi náročnou rekonstrukcí.
Poloha: 50.1047717N, 14.4175364E
Parkoviště: na parkovišti u Vltavy v severní části obory
Autobusová zastávka: Sibiřské náměstí (1,1 km)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (1,7 km)
★ ★ - Pražská tržnice, Holešovice:
Areál, který tvoří několik budov, vznikl v letech 1893-95 podle návrhu architekta Josefa Srdínka. Původně byly budovy s prvky secese a novorenesance navrženy pro potřeby Ústředních jatek královského města Prahy, která se dělila do tří částí. Kromě železniční vlečky s možností vykládat až 18 vagonů se v areálu nacházely chlévy pro jateční dobytek, jateční burza, podzemní chladírny, konírny, vodárenská věž se studnou nebo hasičská zbrojnice. V době největší vytíženosti zde pracovalo až tisíc lidí. Jatka zde fungovala do roku 1982, kdy byla upravena na tržnici. Úlohu hlavních jatek tehdy převzaly nové provozy v Čakovicích a Písnici. Zaujmou určitě také mohutné alegorické sochy Čeňka Vosmíka a Bohuslava Schnircha.
Poloha: 50.0990706N, 14.4459433E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Pražská tržnice (70 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (0,7 km)
★ - Strážní domek nad Bubenečským tunelem, Bubeneč:
Strážní domek Buštěhradské dráhy. Pozdně klasicistní prvky tunelu a portálů představují spolu s domkem stavební a funkční celek, vzácně dochovaný příklad železničního stavitelství 3. čtvrtiny 19. století. Hrázděná dvoupodlažní stavba s kamennou podezdívkou a vyřezávaným štítem stojící nad kolejištěm železničního tunelu Buštěhradské dráhy je prostě kouzelná. Domek s tunelem byl vybudován v letech 1852–1869 při rozšíření a přestavbách Buštěhradské dráhy. Domek byl původně s tunelem propojen, dnes zbylo jen zazděné schodiště.
Poloha: 50.1035858N, 14.4186156E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Korunovační (0,7 km)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (1,7 km)
★ - Kolej Mikoláše Alše, Bubeneč:
Ve své historii šlo o hotel, dnes se jedná o hostel a studentskou kolej uměleckoprůmyslové školy Nárožní třípatrový dům s půdní vestavbou je postavený na konci 19. století v novobarokním stylu.
Poloha: 50.1004411N, 14.4193208E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Korunovační (360 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (1,5 km)
★ - Škola architektury AVU, Bubeneč:
Hlavní robustní světlá budova AVU pochází z let 1897–1902 a autorem je Václav Roštlapil. Sousední Školy architektury postavená v letech 1922–1924 je výjimečným společným dílem dvou jedinečných architektů - Jana Kotěry a Josefa Gočára; na fasádě můžete spatřit neopakovatelný vliv stavebního slohu art deco. Akademie výtvarných umění má v Praze velkou tradici; počátek lze spatřovat už v kreslířské akademii, která vznikla v roce 1799.
Poloha: 50.1027397N, 14.4257019E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: OC Stromovka (340 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (1,1 km)
★ - Novogotická brána, Bubeneč:
Vstupní brána do Stromovky. Byla vystavena v roce 1814 u příležitosti zpřístupnění Královské obory.
Poloha: 50.1043156N, 14.4133583E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Sibiřské náměstí (0,6 km)
Železniční zastávka: Praha – Podbaba (1,8 km)
★ - Činžovní blok Molochov, Bubeneč:
Jedná se o nádhernou ukázku funkcionalistického stylu v pražských ulicích. Na výstavbě bytového bloku se třinácti vchody se podílelo celkem devět architektů. Původní myšlenka byla, že každý dům bude mít svého architekta, nakonec se ale uskutečnilo jednotné spojení venkovních obkladů a fasád, čímž vznikla iluze jednoho domu. Když budete pozorní, tak při obchůzce kolem velkého bloku vchodů zjistíte, že jeden z nich je obložen jiným materiálem než ostatní. Tento vchod je nejluxusnější a je obložen carrarským mramorem. Dům vznikal v letech 1936-8 a jeho vnitřní dispozice jsou velmi zajímavé. V každém domě se nachází malé byty, původně určené pro domovníky, dále byty různých velikostí až po jeden obří desetipokojový, který zabírá celé patro každého vchodu. Ve vnitřku domu jsou zajímavé kovové ozdoby, které zdobí poštovní schránky, zábradlí, ale i samotné dveře bytů.
Poloha: 50.0997058N, 14.4197658E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Korunovační (15 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (1,5 km)
★ - Továrna na barvy F. J. Materna, administrativní budova, Holešovice:
Administrativní budova bývalé továrny na barvy J. Materny. Budovu z roku 1920 navrhl architekt Rudolf Stockar. Jednopatrový objekt s plochou střechou je obestavěný mladšími stavbami. Hlavní průčelí orientované do Dělnické ulice je členěno výraznými výtvarnými prvky v kubistickém stylu.
Poloha: 50.1031144N, 14.4473086E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Osadní (60 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (1,1 km)
★ - Dub na Císařském ostrově, Bubeneč:
Dub letní (Quercus robur) se nachází v blízkosti plavebního kanálu Vltavy. Jeho obvod činí 4,5 m, dosahuje výšky 23 m a stáří se odhaduje na 120 let.
Poloha: 50.1113222N, 14.4136561E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zoologická zahrada (1,3 km)
Železniční zastávka: Praha – Podbaba (1,7 km)
GALERIE: CÍSAŘSKÝ OSTROV
★ - Most Barikádníků, Holešovice:
Most Barikádníků je silniční most v Praze, otevřený v roce 1980. Má zásadní význam pro dopravní propojení v severojižním směru. Přivádí do centra Prahy dopravu z dálnice D8 a navazující Prosecké radiály. Původně ale stál na místě starší železobetonový most, který byl postaven v letech 1926-28 a jmenoval se Trojský most. Skokem z původního mostu do Vltavy ukončil svůj život český architekt Bedřich Feuerstein. Podoba mostu zůstala zachována ve filmu Otakara Vávry Němá barikáda z roku 1948. Ten oslavoval barikádníky a z velké části se odehrával právě na reálném mostě. Na konci 70. let už přestal most vyhovovat, a tak byl rozebrán a jeho kusy utopeny v zaplavené pískovně ve Velkých Žernosekách.
Poloha: 50.1132994N, 14.4452819E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Pelc Tyrolka (290 m)
Železniční zastávka: Praha - Holešovice (0,8 km)
★ - Ministerstvo vnitra, Holešovice:
Budova ministerstva vnitra byla postavena v letech 1935–1939. Autoři projektu jsou Kamil Roškot, Josef Kalous a Jan Zázvorka.
Poloha: 50.0989275N, 14.4217175E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Letenské náměstí (185 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (1,4 km)
★ - Pamětní deska V. sjezdu KSČ, Holešovice:
Deska připomíná období 18.-23. února 1929. V té době se právě tady – v takzvaném kulturním domě Domovina konal historický V. sjezd Komunistické strany Československa. Právě zde byl do čela strany zvolen Klement Gottwald.
Poloha: 50.1037186N, 14.4526394E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Maniny (60 m)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (1,4 km)
Výlet 1: Za otevřenou náručí Stromovky, zajímavými objekty na Výstavišti a přísnými liniemi Místodržitelského letohrádku (pěší)
Start: Praha, stanice metra Vltavská
Cíl: Praha, stanice MHD Sparta
Délka trasy: 12,5 km
Časová náročnost: 3:35 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet vám nabídne nádherný kousek přírody přímo v srdci metropole – Stromovku neboli Královskou oboru. Kromě toho navštívíte i několik budov, které jsou vyjímečné tím, jak vypadají a nebo tím, co ukrývají. Rozhodně jsou nejméně českými unikáty, které nemají nikde jinde obdobu. Navíc se jedná o místa, která by měl každý Čech alespoň jednou za svůj život navštívit. Pokud se rozhodnete tyto budovy a objekty navštívit, stane se z tohoto výletu hned výlet celodenní, ale rozhodně nebudete litovat.
Vhodnost: Výlet je naprosto nenáročný a neproblematický. Je zařazen v první výkonnostní kategorii. Nejnižší bod celé trasy leží ve výšce 179 metrů nad mořem a jde o rybníky ve Stromovce. Nejvyšší bod najdeme v blízkosti vodárenské věže, kde budeme 229 metrů nad mořem. Celkově vystoupáme nahoru 87 metrů, sejdeme dolů 52 metrů. Výlet je vhodný i pro rodiče s dětmi a kočárky. Zvládnou ho i vozíčkáři, kteří ale ve stoupání u Místodržitelského paláce musí využít cesty, na které nejsou schody, popřípadě počítat v prudkém kopci s pomocí.
Zastávky:
Praha-Holešovice, Negreliho viadukt (0,2 km) - Praha-Holešovice, Pražská tržnice (0,6 km) – Praha-Holešovice, Továrna na vodoměry Adolfa Pleskota (1,2 km) – Praha-Holešovice, Pamětní deska V. Sjezdu KSČ (1,6 km) - Praha-Holešovice, Továrna na barvy F. J. Materna (2,1 km) – Praha-Holešovice, Most Barikádníků (3,5 km) – Praha-Holešovice, Trojský most (4,7 km) - Praha-Bubeneč, Lapidárium Národního muzea (5,9 km) – Praha-Bubeneč, Průmyslový palác (6,2 km) – Praha-Bubeneč, Křižíkova fontána (6,7 km) – Praha-Bubeneč, Maroldovo panorama Bitva u Lipan (7 km) – Praha-Bubeneč, Planetárium Praha (7,1 km) – Praha-Bubeneč, Dub na Císařském ostrově (8,5 km) - Praha-Bubeneč, centrální část Přírodní památky Královská obora (Stromovky) s revitalizovanými rybníky (9,3 km) – Praha-Bubeneč, Rudolfova štola a Domek u Rudolfovy štoly (9,7 km) – Praha-Bubeneč, Šlechtova restaurace (9,9 km) – Praha-Bubeneč, Místodržitelský letohrádek (10,2 km) – Praha-Bubeneč, socha Stojící chlapec (10,3 km) – Praha-Bubeneč, Novogotická brána (10,4 km) – Praha-Bubeneč, Strážní domek nad Bubenečským tunelem (10,8 km) – Praha-Bubeneč, Škola architektury AVU (11,3 km) – Praha-Holešovice, Ministerstvo vnitra (11,9 km) – Praha-Bubeneč, Kolej Mikoláše Alše (12,1 km) – Praha-Bubeneč, Bubenečská (Letenská) vodárenská věž (12,2 km) - Praha-Bubeneč, komplex obytných domů Molochov (12,5 km)
Comentarios