PRAHA 7 - II. ČÁST
- koubapardubice
- 15. 4. 2021
- Minut čtení: 19
★★★★★ - Národní technické muzeum (včetně osmi předmětů zařazených na seznam Národních kulturních památek), Holešovice:
Monumentální stavba konstruktivistického stylu podle projektu architekta Milana Babušky. Zakladatelem českého technického muzejnictví se stal Vojta Náprstek. Obliba technických novinek se ale v českých podmínkách velmi šířila, a tak vznikla potřeba založit Národní technické muzeum. Stalo se tak 5. července 1908. První expozice vznikla ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí. Stále se rozrůstající sbírky vyvolaly potřebu vlastní nové budovy, byla vypsána soutěž, ve které zvítězil architekt Milan Babuška. Stavělo se v letech 1938-41. Jenže budovu ihned po dostavění zabralo protektorátní ministerstvo pošt. Technické muzeum se mohlo do budovy přesunout až v roce 1948, jenže smělo využívat jen jednu třetinu budovy. Změnu přinesla až sametová revoluce, kdy nařízením vlády připadla celá budova muzeu. Následuje velká přestavba a myšlenka samostatné budovy je fakticky naplněna až v říjnu 2013 po 75 letech existence. V budově je ve stálých expozicích vystaveno zhruba 6 tisíc předmětů, což je zhruba 8 procent celkového muzejního fondu. Ty největší lahůdky, které jsou zároveň národními kulturními památkami, musíte hledat v sekci astronomie a dopravy. V prvně jmenované expozici najdeme tři národní kulturní památky. Jde o astronomické hodiny Engelberta Seigeho z roku 1791. Ty jsou dokladem výjimečného technického vývoje 2. poloviny 18. století a využívají tehdy nejmodernější poznatky astronomie. Ve svém orloji už mají zaznamenánu sedmou planetu sluneční soustavy Uran, která byla objevena jen 10 let předtím. Astronomicko-geografický orloj má mnoho funkcí a dokáže ukázat změny poloh hvězd a planet, stav Slunce nebo měsíční fáze. Předmět vyrobený z mosazi, železa, dubového a smrkového dřeva a skla má rozměry 190x180x70 centimetrů. Další dva předměty z kategorie národních kulturních památek jsou sextanty Josta Bergüho a Erasma Habermela. Sextanty sloužily k astrometrickému měření mezi vesmírnými objekty. Oba vznikly na přelomu 16. a 17. století, kdy v Praze na rudolfínském dvoře pobývali vědci Tycho de Brahe a Johannes Kepler. Oba astrologové se spojili se špičkami v oboru mechaniky a hodinářství Habermelem a Bürgim a vznikly tak přístroje dokládající vysokou technickou vyspělost rudolfínské Prahy. Jen díky Bürgiho sextantu byl schopen Johannes Kepler napsat a sestavit svoje dílo Zákony o pohybu planet. Přístroje jsou vyrobeny z mosazi, zlacené mosazi, železa a dřeva.
Poloha: 50.0975375N, 14.4249417E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Letenské náměstí (0,5 km)
Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (1,4 km)
★★★★★ - Expo 58, Holešovice:
Československý pavilon získal na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu nejvyšší ocenění, Zlatou hvězdu. Za originálním návrhem a technicky kvalitním provedením stáli architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný. Demontovatelná stavba byla po výstavě přesunuta do Letenských sadů. Restaurace v objektu fungovala až do roku 1990. Po několika letech chátrání byl poté obnoven a v současnosti je zde moderní sídlo reklamní agentury.
Poloha: 50.0964728N, 14.4298192E
Parkoviště: téměř v místě
Tramvajová zastávka: Nábřeží kapitána Jaroše (340 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (0,9 km)
GALERIE: PAVILON EXPO 58
★★★★ - Historický kolotoč, Holešovice:
Jedná se o nejstarší dochovaný kolotoč v České republice a dokonce i v celé Evropě. Byl postaven v roce 1892 v pražských Vinohradech ale od roku 1894 stojí naproti budově Národního technického muzea. Dřevěný podlahový kolotoč (neboli karusel) má tvar pravidelného dvanáctiúhelníku o průměru 12 metrů a je v něm umístěno 21 koní a čtyři autíčka. Koně mají různou velikost, jsou tak určeny jak pro děti, tak i pro dospělé a všechny jsou potaženy pravou koňskou kůží. Dvě autíčka jsou dřevěná a dvě kovová a všechny odpovídají typům automobilů ze 30. let 20. století. Pavilon s dřevěným kolotočem nechal vyrobit Josef Nebeský pro letní sezónu 1892 při příležitosti Jubilejní výstavy. Točna je poháněna elektromotorem (prvně instalován již v 90. letech 19. století). Původně byl součástí i historický orchestrion, který byl ale ukraden v roce 1994.
Poloha: 50.0966489N, 14.4251883E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Nábřeží kapitána Jaroše (0,7 km)
Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (1,3 km)
★★★★ - Veletržní palác, Holešovice:
Jedna z prvních a největších funkcionalistických staveb Prahy vznikla podle návrhů architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Postavena byla v letech 1925 až 1928 jako sídlo společnosti Pražské vzorkové veletrhy. V této době byla největší stavbou tohoto typu na světě a zároveň i jednou z nejoceňovanějších českých budov. Brzy však začaly být s budovou problémy. Týkaly se využití budovy, nebylo snadné ji totiž mimo pořádání veletrhů smysluplně využít. Pomalu se tak hroutí ambiciózní myšlenka výstavby Veletržního city. Veletržní palác byl jen první etapou. V další části projektu měl vzniknout podobný palác i v trojúhelníku mezi ulicemi Dukelských hrdinů, Veletržní a Strojnická. Navíc tu měl být postaven ještě hotel. K naplnění projektu Veletržního city nedošlo z důvodu velké zadluženosti projektu už po výstavbě Veletržního paláce. Po druhé světové válce zde sídlily společnosti zabývající se zahraničním obchodem. Jako výrazný mezník se do historie paláce zapsal požár ze dne 14. srpna 1974, jehož likvidace trvala 6 dní. Kompletní opravy se budova dočkala až v 90. letech. Dnes je sídlem Národní galerie a od roku 1958 je nemovitou kulturní památkou. Budova je 140 m dlouhá, 60 m hluboká a 35 m vysoká, členěná do sedmi pater. Hlavní prostorotvorný význam mají dvě dvorany: velká, umístěná rovnoběžně s ulicí Dukelských hrdinů, a malá, která je kolmá k velké a kterou obíhají ochozy. V poslední době však síly informace o tom, že se Národní galerie bude z budovy stěhovat. Její provoz z hlediska energetické náročnosti je totiž velice nákladný.
Poloha: 50.1013503N, 14.4322894E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Veletržní palác (50 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (0,6 km)
GALERIE: VELETRŽNÍ PALÁC
★★★★ - Hanavský pavilon, Holešovice:
Byl vytvořen pro Jubilejní zemskou výstavu Království českého v roce 1891 jako reprezentační objekt hořovických železáren knížete Hanavského. Železárny se prezentovaly jak samotným pavilonem, tak vzorkovou kolekcí výrobků, která byla instalována uvnitř. Pavilon stojí na kraji srázu Letné nad Vltavou. Je postaven v novobarokním holandském slohu kombinací litinové konstrukce zdiva s hojnými uměleckými litinovými doplňky. V interiéru je centrální polygonální prostora s bočními výklenky, do kterých se vstupuje pod vysokou arkádou, nesenou litinovými sloupy na podstavcích. Ve výklencích jsou v lunetách malované galantní scény. O Hanavském pavilonu se vyjádřil velmi pochvalně ve 20. letech 20. století i jeden z největších světových architektů Le Corbusier.
Poloha: 50.0937081N, 14.4126772E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Chotkovy sady (370 m)
Železniční zastávka: Praha – Dejvice (1,4 km)
GALERIE: HANAVSKÝ PAVILON
★★★ - Letenský zámeček, Holešovice:
Jednopatrová novorenesanční budova stojí dnes tam, kde původně byly staré církevní vinice. Postavil ji v roce 1863 Vojtěch Ignác Ullmann ve stylu italské předměstské vily. Koncepce se opírá o vzor Palladiovy vily v Porto v Loretu.
Poloha: 50.0963664N, 14.4255700E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Letenské náměstí (0,6 km)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (1,2 km)
★★★ - Kostel svatého Klimenta, Holešovice:
Nejstarší dochovná církevní stavba na území Prahy 7, první zmínky o ní pocházejí již z roku 1234. Původně tu stál ale kostelíček už v roce 1088 a ten byl základem osady Bubny. Po požáru v roce 1603 byl přestavěn barokně, románské a gotické prvky se ale zachovaly. Pro nedostatečnou kapacitu byl nahrazen nedalekým novogotickým kostelem sv. Antonína Paduánského. Zajímavostí je, že původní zvon pro kostel svatého Klimenta byl ulit už v roce 1559 zvonařem Brikcim z Cinperka a tento zvon se dochoval do dnešních dnů. Byl však přenesen a zavěšen v kostele svatého Antonína Paduánského.
Poloha: 50.0973881N, 14.4319114E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Nábřeží kapitána Jaroše (210 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (0,7 km)
★★★ - Národní zemědělské muzeum, Holešovice:
Budova tohoto muzea je vlastně rodnou sestrou budovy Národního technického muzea. I tuto stavbu projektoval architekt Milan Babuška. Zemědělské muzejnictví se začalo formovat v našich zemích po Jubilejní zemské výstavě v roce 1891 v Praze. Muzeum bylo nejdříve součástí Národopisného muzea, pak se osamostatnilo. Sídlilo nejdříve v paláci Silva-Tarouca Na Příkopech, pak v letohrádku Kinských. Nová stavba vznikla v roce 1939, ale hned byla zabrána nacisty pro vojenské účely. Zemědělské muzeum se mohlo vrátit až v roce 1945, pak jej ale vyhnala Státní dislokační komise. Do svých vlastních prostor se mohlo Národní zemědělské muzeum vrátit až po revoluci, kdy byla zase potřebná celková rekonstrukce budovy. Díky ní vznikla na střeše terasa, ze které je jeden z nejkrásnějších výhledů na Prahu.
Poloha: 50.0971106N, 14.4232733E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Letenské náměstí (0,6 km)
Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (1,4 km)
★★★ - Budova elektrických podniků, Holešovice:
Výrazná funkcionalistická budova Elektrických podniků z let 1930–1935 od architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže. Působivá je zejména monumentální dvorana s ochozy a centrálním schodištěm. Rozsáhlý objekt se skládá z několika kubických těles, vzájemně prostoupených, výškově odlišných. Nejvyšší střední část je sedmipodlažní, kolmo jí pak prostupuje další šestipodlažní část stavby. Zadní nízké křídlo polikliniky obrácené ke kostelu sv. Antonína je odděleno od budovy třemi malými dvory. V suterénu budovy jsou umístěny tři společenské sály, dva menší a jeden velký dvouúrovňový, s galerií (první a druhý suterén). Unikátně je dochovaná i přízemní hala s přepážkami a kójemi (původně pokladny Dopravního podniku). Naprostým unikátem je pak původní vzduchotechnika – jednalo se o vůbec první plně klimatizovanou budovu v Československé republice. Vnitřek často využívají filmaři k navození pocitu 30. let. Bohužel původně dominantní stavba utrpěla v 70. a 80. letech stavebními úpravami okolí. Konec severojižní magistrály a výstavba objektu stanice metra Vltavská ji dostatečně utopily v okolí.
Poloha: 50.0986989N, 14.4365983E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Vltavská (150 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (280 m)
★★ - Kostel svatého Antonína Paduánského, Holešovice:
Kostel je novogotická síňová stavba z let 1908-14 od architekta Františka Mikše ve stylu pseudogotiky. Průčelí dominuje dvojice věží podle vzoru Týnského chrámu. Uvnitř budete obdivovat křížovou klenbu, nesenou dvěma řadami pískovcových válcovitých sloupů. Práce na výstavbě ale musely být několikrát přerušeny z důvodu nedostatku peněz. Nový svatostánek vyrostl z důvodu velkého nárůstu populace obyvatel Holešovic, původní starý kostel svatého Klimenta už totiž kapacitně nestačil. Dokončovací práce se táhly až do roku 1926.
Poloha: 50.0987244N, 14.4350414E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Strossmayerovo náměstí (100 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (490 m)
GALERIE: PADUÁNSKÝ KOSTEL
★★ - Čechův most, Holešovice:
Desátý pražský most přes Vltavu nese jméno Svatopluka Čecha a podle řady odborníků je nejkrásnějším pražským mostem. Jde o největší secesní mostní konstrukci v České republice. Svou délkou 169 m je ale v Praze nejkratším. Dokončen byl v roce 1908. Původně zamýšlený navazující průkop letenskou strání se ale již nikdy nerealizoval. Obzvláště kvalitní umělecké výzdobě vévodí čtyři 17,5 m vysoké sloupy se sochami géniů. Na pilířích jsou pak umístěny bronzové sochy světlonošů a šestihlavých hyder. Na náplavce pod mostem je přístaviště výletních lodí. Původně v době otevření byla mostovka složena ze speciální 13 centimetrů vysoké špalíčkové dlažby z tvrdého australského dřeva zvaného Jarrah. S výjimkou let 1940-45 nese jméno Svatopluka Čecha, v době války to byl most Johanna Gregora Mendela.
Poloha: 50.0929919N, 14.4171189E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Čechův most (30 m)
Železniční zastávka: Praha - Masarykovo náměstí (1,7 km)
GALERIE: ČECHŮV MOST
★★ - Přírodní památka Letenský profil, Holešovice:
Chráněné území tvoří dvě oddělené plochy. Předmětem ochrany je stratotyp letenského souvrství českého ordoviku. Na místě jsou k vidění vrstvy drobových břidlic a křemenců a jednotlivá síla vrstev se pohybuje od 6 do 12 metrů. Odkrytý skalní výchoz je také nalezištěm četných zkamenělin.
Poloha: 50.0936389N, 14.4134119E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Malostranská (340 m)
Železniční zastávka: Praha – Dejvice (1,5 km)
★★ - Stroj času, Holešovice:
Pražský metronom, nazývaný Stroj času, je umístěn na exponovaném místě, kde dříve stával Stalinův pomník. Metronom pochází z dílny sochaře Vratislava Nováka, stojí zde od roku 1991. Symbolizuje nezastavitelné plynutí času a také má připomínat varovnou minulost. Spolu s kyvadlem je vysoký 25 metrů a váží 7 tun. Kyvadlo má výkyv 60 stupňů a vyvažuje ho dvoutunové závaží.
Poloha: 50.0947433N, 14.4158650E
Parkoviště: na kraji parku
Tramvajová zastávka: Čechův most (320 m)
Železniční zastávka: Praha – Dejvice (1,5 km)
★★ - Kaple svaté Máří Magdaleny pod Letnou, Holešovice:
Oválná kaple sv. Máří Magdaleny z roku 1635 na centrálním eliptickém půdorysu byla postavena pro cyriacký klášter. Kaple sloužila nejen cyriakům, ale i vinařům a vorařům a byla součásti tehdejší jezuitské zahrady. Po sekularizaci řádového majetku sloužila jako skladiště, svému původnímu určení byla navrácena roku 1908, při pobřežních úpravách byla v roce 1956 posunuta. Komunisté si totiž všimli, že u nohou generalissima Stalina je církevní kaple, což bylo nemyslitelné.
Poloha: 50.0934942N, 14.4159869E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Čechův most (130 m)
Železniční zastávka: Praha – Dejvice (1,7 km)
★★ - Státní plánovací komise (budova Dělnické úrazové pojišťovny), Holešovice:
Administrativní budova postavená v letech 1926–1929 podle projektu Jaroslav Rösslera je jedna z největších budov v celé Praze. Po 2. světové válce připadl celý objekt Státní plánovací komisi, v 80. letech začal sloužit potřebám obvodního úřadu. Volně stojící rozlehlá budova je na nepravidelném, přibližně lichobežníkovém půdorysu okolo nepravidelného vnitřního dvora. Hlavní průčelí je obráceno na nábřeží. Na římse portálu jsou na soklech čtyři plastiky symbolizující čtyři odvětví průmyslu – jedná se o postavy havíře, skláře, zedníka a kováře. Další plastiky zdobí korunní římsy bočních průčelí. Památkáři velmi oceňují výzdobu ve stylu art deco – ať už jde o masivní svítidla nebo obdivuhodné vitráže v oknech. Podle záchranářů se jedná o nejsložitější budovu v Praze, co se týká případného zásahu.
Poloha: 50.0970883N, 14.4338519E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Strossmayerovo náměstí (180 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (0,7 km)
GALERIE: STÁTNÍ PLÁNOVACÍ KOMISE
★★ - Pamětní deska zavražděným Židům, Bubeneč:
Deska připomíná více než 80 tisíc českých Židů. Ti byli v letech 1941-45 vyvražděni v koncentračních táborech. Z toho celkem 45 513 můžu, žen a dětí bylo odvlečeno právě z tohoto místa, kde bylo shromaždiště českých Židů před transportem.
Poloha: 50.1021667N, 14.4320164E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Veletržní palác (100 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny (0,6 km)
★★ - Brána nenávratna, Holešovice:
Plastika od sochaře Aleše Veselého má podobu části vztyčeného železničního kolejiště, které míří do nebe. Odhalena byla 9. března 2015. Připomíná transporty Židů do koncentračních táborů, které z nádraží Bubny odjížděly. Židi byli přesunuti nejprve do ghetta v Lodži, následně do Terezína.
Poloha: 50.1024756N, 14.4381097E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Řezáčovo náměstí (340 m)
Železniční zastávka: Praha - Holešovice (100 m)
★★ - Občanská plovárna, Holešovice:
Budova vznikla jako protest občanů vůči vojákům. V roce 1809 tu totiž vznikla první plovárna v Rakousku-Uhersku a jedna z prvních v Evropě. V té době ji neměla ještě ani Vídeň nebo Berlín. Plovárnu založil bývalý voják Arnošt z Pfuolu. Byla jen o pár metrů dál proti proudu Vltavy. Jenže časem se začali vojáci a civilisté přetahovat o návštěvní hodiny. A tak si jako vzdor lidé postavili Občanskou plovárnu. To se psal rok 1840. Autorem projektu je architekt Josef Ondřej Kranner. Původně byla stavba převážně dřevěná. V roce 1876 došlo k rozšíření a částečné přestavbě. Boční křídla byla zděná a mírně převyšovala střední pavilon. V prostoru Česká televize natáčela pořad Na plovárně s Markem Ebenem.
Poloha: 50.0930953N, 14.4149142E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Malostranská (370 m)
Železniční zastávka: Praha – Dejvice (1,7 km)
★ - Holešovické lázně, Holešovice:
Budova veřejných lázní v historizujícím slohu byla postavena v roce 1899 podle projektu Františka Velicha. Novorenesanční budova plovárny stojí na obdélném půdorysu. Hlavní střední pavilon je patrový, tříosý k němu se pojí přízemní boční křídla. Dnes se v objektu nacházejí zdravotnická zařízení.
Poloha: 50.0974994N, 14.4328367E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Strossmayerovo náměstí (120 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (0,6 km)
★ - Hlávkův most, Holešovice:
Hlávkův most je třináctý most přes Vltavu na území Prahy. Podnětem pro jeho stavbu bylo vybudování Ústředních jatek Pražské obce v Holešovicích. Hlávkův most byl postavený podle projektu Františka Mencla a Pavla Janáka v letech 1908-1912. Stalo se tak v době, kdy Vltava byla napřimována, měnilo se její trasování, zmizela slepá ramena a také řada ostrovů, které byly v Praze. Původně vedl Hlávkův most přes Jerusalemský ostrov, Korunní ostrov a Ostrov Štvanici. Nejprve byl vybudován most mezi Těšnovem a Štvanicí (1908-10), následně mezi Štvanicí a Holešovicemi (1910-12). Kvůli rozporům mezi mladší a starší generací architektů má každá část jinou konstrukci. Jižní část je stavěna jako železný příhradový. Severní část je železobetonová a šlo o první most s užitím betonu bez kamenného obložení. V letech 1958-62 došlo k přestavbě a původně prohnutý most byl narovnán do přímé trasy. Nad ostrovními pilíři spatříte přes 2,5 m vysoké reliéfy mužských torz, které vytesali přímo do betonového zdiva Myslebkovi žáci Bohumil Kafka a Ladislav Kofránek. Prohlédnete si plastiky Práce a Humanita, které vytvořil Jan Štursa v letech 1911 - 1913. V roce 1983 bylo vybudováno severní předmostí.
Poloha: 50.0956672N, 14.4370483E
Parkoviště: v místě na ostrově Štvanice
Tramvajová zastávka: Štvanice (na mostě)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (0,7 km)
GALERIE: HLÁVKŮV MOST
★ - Štefánikův most, Holešovice:
Štefánikův most je jeden z mostů, vedoucích přes řeku Vltavu v Praze. Spojuje Revoluční třídu s Letenským tunelem. Původní most císaře Františka Josefa I. zde byl postaven v letech 1865–1868 a patřil k nejkrásnějším evropským mostům. Šlo o železný řetězový most, který byl původně připraven britskými architekty pro Londýn. Výstavba se ale v anglické metropoli stále oddalovala, a tak projekt architekti věnovali Praze. Původní most byl demontován v letech 1946-7. Jeho stavebně nejcennější části jsou uloženy dodnes v Národním technickém muzeu. Dnešní Štefánikův most byl pak vystavěn v letech 1949-51. O dva roky později byl otevřen naproti mostu Letenský tunel. Až do roku 1997 nesl název Švermův. Socha Jana Švermy stála na předmostí až do roku 1999.
Poloha: 50.0943203N, 14.4268150E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Nábřeží kapitána Jaroše (0,5 km)
Železniční zastávka: Praha - Masarykovo nádraží (1,2 km)
GALERIE: ŠTEFÁNIKŮV MOST
★ - Hudební pavilon, Holešovice:
Pavilon před Letenským zámečkem na půdorysu šestiúhelníku. Konstrukci besídky tvoří litinové sloupy nesoucí jehlancovou stříšku. Sloupy nesou ornamentální litinový vlys obíhající těsně pod stříškou. Budova vznikla v druhé polovině 19. století a je krásnou ukázkou užitné ozdobné architektury.
Poloha: 50.0961764N, 14.4257731E
Parkoviště: téměř v místě
Tramvajová zastávka: Nábřeží kapitána Jaroše (0,7 km)
Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (1,3 km)
★ - Vodní elektrárna Štvanice, Holešovice:
Secesní vodní elektrárna byla postavena v letech 1913–1914 podle návrhu A. Dlabače. Byly zde využívány tři Francisovy turbíny.
Poloha: 50.0946239N, 14.4326717E
Parkoviště: v místě na ostrově Štvanice
Tramvajová zastávka: Štvanice (250 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (1 km)
★ - Helmovský jez, Holešovice:
Helmovský nesjízdný jez s propustí vlevo, vysoký 4,4 m. Nynější Helmovský jez je z roku 1912. Je dlouhý 288,5 metrů a má spád 4,4 metrů. Nejlépe oceníte jeho malebnost pohlednem od pavilonu EXPO 58 v Letenských sadech.
Poloha: 50.0953733N, 14.4307583E
Parkoviště: v místě na ostrově Štvanice
Tramvajová zastávka: Štvanice (350 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (1,1 km)
★ - Větrací komíny Letenského tunelu, Holešovice:
Těleso větracích komínů je tvořeno čtyřmi nestejně vysokými obdélníkovými hranoly. Stěny jsou pokryty mozaikou Zdeňka Sýkory z roku 1969. Tu tvoří černobílá struktura, složená z generovaných geometrických elementů. Odborníci oceňují, jak v tomto případě může nutná funkční architektura působit i dojmem estetickým.
Poloha: 50.0968764N, 14.4240136E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Nábřeží kapitána Jaroše (0,8 km)
Železniční zastávka: Praha – Bubny – Vltavská (1,4 km)
★ - Husův sbor, Holešovice:
Vybudován v letech 1935–37 podle projektu Františka Kubelky jako víceúčelová novostavba. V přízemí činžovního domu se nachází modlitebna, obložená mramorem, v podzemí kolumbárium. Dominantou objektu je byzantský kříž v průčelí a modernistická věž s kalichem.
Poloha: 50.0995164N, 14.4355778E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Řezáčovo náměstí (180 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (330 m)
★ - Pamětní deska Josipu Juraji Strossmayerovi, Holešovice:
Deska připomíná chorvatského biskupa, spisovatele, národního buditele, mecenáše a stoupence slovanské vzájemnosti J. J. Strossmayera. Ten žil v letech 1815-1905. Deska byla odhalena v roce 2017.
Poloha: 50.0989450N, 14.4341617E
Parkoviště: v místě
Tramvajová zastávka: Strossmayerovo náměstí (30 m)
Železniční zastávka: Praha – Bubny - Vltavská (420 m)
Výlet 2: Zajímavé stavby v okolí Holešovic a Letné, včetně prohlídky krásných vltavských mostů (pěší)
Start: Praha, stanice metra Vltavská
Cíl: Praha, stanice metra Vltavská
Délka trasy: 9,5 km
Časová náročnost: 2:50 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet představuje více či méně jen zajímavé památky holešovické části sedmého městského obvodu. Cesta bude mít vlastně dvě části. První povedeme po hraně Letenského hřbetu a budeme se na Prahu dívat z výšky Letenských sadů. Druhá část je pak vedena po vltavském nábřeží. Nebojte se, výškové převýšení je ale jen 93 metrů.
Vhodnost: Výlet je naprosto normální a lze ho dokonce chápat i jen jako krátkou rodinnou procházku. Je na prvním nejlehčím stupni náročnosti.
Zastávky:
Praha-Holešovice, Brána do neznáma (0,5 km) – Praha-Bubeneč, Pamětní deska zavražděným Židům (0,9 km) – Praha-Holešovice, Veletržní palác (1,1 km) - Praha-Holešovice, Husův sbor (1,5 km) - Praha-Holešovice, Budova elektrických podniků (1,6 km) - Praha-Holešovice, Kostel svatého Antonína Paduánského (1,7 km) – Praha-Holešovice, Pamětní deska Josipu Juraji Strossmayerovi (1,8 km) – Praha-Holešovice, Státní plánovací komise (2 km) – Praha-Holešovice, Holešovické lázně (2,05 km) – Praha-Holešovice, Kostel svatého Klimenta (2,1 km) – Praha-Holešovice, Expo 58 (2,3 km) – Praha-Holešovice, Hudební pavilon (2,75 km) - Praha-Holešovice, Letenský zámeček (2,8 km) – Praha-Holešovice, Historický kolotoč (2,85 km) – Praha-Holešovice, Průduchy Leteckého tunelu (2,9 km) – Praha-Holešovice, Národní technické muzeum (3 km) – Praha-Holešovice, Národní zemědělské muzeum (3,2 km) – Praha-Holešovice, Stroj času (3,9 km) – Praha-Holešovice, Hanavský pavilon (4,1 km) – Praha-Holešovice, Přírodní památka Letenský profil (4,8 km) – Praha-Holešovice, Občanská plovárna (5,4 km) - Praha-Holešovice, Kaple svaté Máří Magdalény pod Letnou (5,7 km) – Praha-Holešovice, Čechův most (5,8 km) – Praha-Holešovice, Ústí Rudolfovy štoly (6,5 km) – Praha-Holešovice, Štefánikův most (6,8 km) – Praha-Holešovice, Helmovský jez (7,2 km) - Praha-Holešovice, Hlávkův most (7,8 km) – Praha-Holešovice, Vodní elektrárna Štvanice (8,6 km)
★★★★★ - Trojský zámek, Troja:
Zámek postavený v letech 1679–1685 pro hraběte Václava Vojtěcha Šternberka podle návrhu Jeana Baptiste Matheye. Stavba inspirovaná italským typem příměstské vily v rozsáhlé komponované francouzské zahradě, doplněné drobnou i užitkovou architekturou. Jméno Troja bylo zvoleno se zřejmým odkazem k antické mytologii, která se stala i námětem výzdoby. Statkář Alois Svoboda 7. října 1922 věnoval zámek spolu s rozsáhlými nemovitostmi státu s podmínkou, že zde budovu vybudována osvětová a sociálně-humanitní zařízení ve prospěch mládeže původem i rasou československé v Komenského duchu.
Poloha: 50.1164539N, 14.4128731E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zoologická zahrada (120 m)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (2,7 km)
GALERIE: TROJSKÝ ZÁMEK
★★★★★ - Skleník Fata Morgana, Troja:
Tropický skleník esovitého půdorysu je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu. V každé z těchto částí se nachází expozice rostlin tropického a částečně subtropického klimatického pásma. Nenaleznete zde pouze unikáty, ale i běžně rostoucí druhy rostlin. Skleník je ozvučen.
Poloha: 50.1222100N, 14.4138439E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Botanická zahrada Troja (0,8 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (3,2 km)
GALERIE: SKLENÍK FATA MORGANA
★★★★ - Botanická zahrada, Troja:
Zahrada, založená v roce 1969, se řadí mezi nejmladší botanické zahrady Česka. Celkem obhospodařuje 70 ha plochy. Nachází se zde tropický skleník, historická vinice, expozice Japonské zahrady nebo Turecka a Středomoří či sbírku vřesovištních rostlin. Prohlédnete si parkově upravené plochy s výstavnou kolekcí okrasných zahradních rostlin, jako např. kosatců, denivek, letniček, zahradních trvalek a skalniček.
Poloha: 50.1200975N, 14.4152708E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kovárna (200 m)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (3,1 km)
GALERIE: BOTANICKÁ ZAHRADA
★★★★ - Zoologická zahrada, Troja:
Oblíbená zoologická zahrada byla založena v roce 1931. Chová přes 650 druhů zvířat, kterým se snaží vytvořit přirozené životní prostředí. Na ploše 50 ha se nachází 13 pavilonů věnovaných jednotlivým skupinám zvířat. Celoročně se můžete zúčastnit komentovaných krmení zvířat, prohlídky s průvodcem nebo některého ze speciálních programů. Zoo je známá chovem druhů ohrožených vymřením, mezi něž patří např. kůň Převalského.
Poloha: 50.1168319N, 14.4074494E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zoologická zahrada (30 m)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (3,2 km)
GALERIE: ZOOLOGICKÁ ZAHRADA
★★★★ - Vinice svaté Kláry s kaplí svaté Kláry, Troja:
Kaple z doby kolem roku 1700, situovaná na vrcholu vinic. Než byla vystavěna silnice, vinice přímo navazovala na zámecký areál.
Poloha: 50.1172919N, 14.4138506E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kovárna (260 m)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (2,7 km)
GALERIE: VINICE SVATÉ KLÁRY
★★★★ - Trojská zámecká zahrada, Troja:
Barokní zahrada vznikla z iniciativy hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka v letech 1685-91. Kromě terasové zahrady byly součástí původně i štěpnice a vinice sv. Kláry. V parku se nachází unikátní sbírka terakotových váz, bust a alegorických postav Sebastiana Bombelli a dále štěpnice s labyrintem.
Poloha: 50.1158417N, 14.4143911E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zoologická zahrada (220 m)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (2,8 km)
★★★ - Bludiště v Trojských zahradách, Troja:
Habrové bludiště v zámeckém parku je doplněné o vodní kanály. Ty rozbíjejí cestu a tím komplikují nalezení správné cesty do středu bludiště.
Poloha: 50.1160031N, 14.4152167E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zoologická zahrada (300 m)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (2,9 km)
GALERIE: BLUDIŠTĚ A ZAHRADA
★★★ - Přírodní památka Havranka, Troja:
Území se skládá ze dvou lokalit - Pusté vinice a prameniště Haltýře. Původní vinice zanikla v polovině 20. století. Následně se na chudých půdách rozšířila vřesoviště, která jsou dnes chráněná. Naopak na Haltýři pramení několik pramenů, z nichž nejsilnější byl zachytáván a využíván pro potřeby Trojského zámku. Z rostlin zde dominuje Sítina sivá a růžově kvetoucí Vrbovka chlupatá.
Poloha: 50.1224606N, 14.4211636E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Na Pazderce (0,5 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (2,5 km)
GALERIE: LOKALITA HAVRANKA
VIDEO: VÝHLED Z PUSTÉ VINICE
★★★ - Divišova vila, Troja:
Funkcionalistická vila ve svažité zahradě byla postavená v letech 1928–1929. Autorem projektu je Adolf Benš, stavba vznikla pro Václava Diviše, majitele stavební silniční firmy Vila. Kubistická stavba je osazena na terasovitě odstupněném podnoži se dvěma patry sklepení. Celkově se jedná o třípatrovou stavbu čtvercového půdorysu s plochou střechou.
Poloha: 50.1176997N, 14.4184022E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kovárna (130 m)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (2,3 km)
★★★ - Geostezka, Troja:
Místo vás seznámí s pravěkými organismy a společně odhalíte, jak dlouhou a strastiplnou cestu během svého vývoje urazily. Objevíte ukázky zkamenělin od počátků vniku života na Zemi přes éru dinosaurů až po nástup velkých savců a lidí.
Poloha: 50.1184078N, 14.4005294E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zoologická zahrada (0,9 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (3,6 km)
GALERIE: GEOSTEZKA V ZOO
★★ - Usedlost Kazanka, Troja:
Místo nálezu předmětů už z doby kamenné. Původně šlo o usedlost s vinicí a vinným lisem, později přestavěná na obytnou budovu. Zmiňována již od počátku 18. století. Přes přestavby si zachovala barokní charakter. Hospodářské budovy v průběhu času zanikly, vinice, vyjma zahrady, byly rozparcelovány a zastavěny.
Poloha: 50.1172578N, 14.4213461E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Čechova škola (160 m)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (2,1 km)
★★ - Historická štola v ZOO, Troja:
Historická štola z poloviny 19. století je pravděpodobně dílem podnikatelů Floriana Kubešky a Jana Bendelmayera, kteří měli od roku 1856 právo na kutání rud v Troji. V průběhu 2. světové války sloužila jako protiletecký kryt. Dnes si vstupní část štoly můžete prohlédnout i vy, byla totiž upravena do podoby krytu. Kromě dobového vybavení a dekorace atmosféru doplňuje zvuková kulisa a informace o období okupace v pražské zoo.
Poloha: 50.1168528N, 14.4064572E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zoologická zahrada (380 m)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (3,3 km)
Území ve střední části zoologické zahrady je tvořeno dvěma částmi, které jsou významné z hlediska geologie a výskytu zajímavých rostlin a živočichů. Příkré skalní výchozy jsou tvořené vrstvami sedimentů z období ordoviku, které jsou uložené na zvrásněných starohorních vrstvách. Významné geologické odkryvy můžeme pozorovat díky výstavbě cest a výběhů. Skalní vegetaci dominuje kostřava sivá, na osluněných místech můžete spatřit plazy a zejména ještěrku zelenou.
Poloha: 50.1171350N, 14.4051750E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zoologická zahrada (0,5 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (3,4 km)
★★ - Zakázanka, Troja:
Po dlouhých čtyřech desetiletích je v zoo opět zpřístupněná cesta skalním svahem – Zakázanka. Pět set metrů dlouhá naučná stezka přibližuje zajímavosti skalního masivu i jeho okolí a nabízí mimořádné pohledy na zoo i na Prahu.
Poloha: 50.1171419N, 14.4049283E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zoologická zahrada (0,6 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (3,4 km)
★★ - Gočárovy domky, Troja:
Dvojice domků ve stylu českého art deco začala vznikat v roce 1920 pro správu tehdy nově vznikajícího areálu letiště ve Kbelích. Autorem návrhu je architekt Josef Gočár. Domky se vyznačují sedlovou střechou a bohatou barevnou dekorací s terči, obloučky a kosodélníky, které vycházejí z tradiční lidové architektury. Do zoologické zahrady se domky dostaly v 70. letech 20. století, kdy přestaly vyhovovat potřebám letiště a tehdejší ředitel zoo Zdeněk Veselovský zařídil jejich přesun. Dnes se v domcích nachází restaurace, výstavní prostory nebo prodejna se suvenýry.
Poloha: 50.1194169N, 14.3997194E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zoologická zahrada (1 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (3,8 km)
★★ - Rozhledna Botanická zahrada, Troja:
Desetimetrová ocelová rozhledna pochází z dílny Čestmíra Sušky a naleznete ji v severní části zahrady. Má podobu potrubí s otvory uspořádanými do ornamentů, kterým prochází vřetenovité schodiště.
Poloha: 50.1206414N, 14.4166764E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kovárna (0,8 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (3,3 km)
★★ - Přírodní památka Salabka, Troja: (bez fotografie)
Území zahrnuje strmou stráň, příkře spadající do mělkého údolí, orientovanou na severozápad. Na podkladu z buližníku a břidlice roste řada vzácných rostlin. Kyselé půdy vyhovují vřesu a metličce křivolaké, na výchozech břidlice zase dominují válečky prápořité a hlaváče bledožluté s kostřavou žlábkatou, ovsíkem vyvýšeným nebo štírovníkem růžkatým. Mezi stébly můžete zahlédnout řadu vzácných druhů hmyzu.
Poloha: 50.1233831N, 14.4130892E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Botanická zahrada Troja (0,5 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (3,3 km)
★★ - Hradiště Na Farkách, Troja: (bez fotografie)
Jedná se o výšinné opevněné sídliště jedno z nejcennějších v Praze s chráněnými archeologickými stopami. Oblast byla osídlena pravděpodobně již v pozdní době kamenné. Nejvýznamnější osídlení pochází ze starší doby železné. Z ostrožny Farky, která je nad vltavským údolím a ze třech stran je ohraničená prudkými svahy je daleký výhled.
Poloha: 50.1290300N, 14.4054761E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Poliklinika Mazurská (0,5 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (4,1 km)
★ - Schückova vila, Troja:
Vila od architektů Ernsta Mühlsteina a Viktora Fürtha. Byla postavena v letech 1928–1929 pro obchodníka Alexe Schücka. Okolní zahradu navrhl O. Fierlinger.
Poloha: 50.1183103N, 14.4288658E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kazanka (300 m)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (1,6 km)
★ - Nepojmenovaný ostrov, Troja:
Oficiálně nepojmenovaný ostrov je tvořen štěrkopískovým říčním sedimentem a vznikl při povodních v roce 2002. Je pokrytý nízkou vegetací. Pravidelně zde nocují vodní ptáci, zejména rackové a kormoráni.
Poloha: 50.1161419N, 14.4004489E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zoologická zahrada (1 km)
Železniční zastávka: Praha – Holešovice (3,4 km)
Výlet 3: Za zábavou do botanické i zoologické zahrady v Troji a do bludiště Trojského zámku (pěší)
Start: Praha, stanice MHD Trojská
Cíl: Praha, Areál Trojského zámku
Délka trasy: nejméně 13,5 km
Časová náročnost: 4:20 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet kromě dvou unikátních vil, které patří k základům české architektury, nabízí seznámení s tím nejzajímavějším a nejvyhledávanějším, co pražská Troja nabízí. Jedná se o botanickou a zoologickou zahradu a taky o Trojský zámeček. Tento výlet je velmi adaptabilní a vy ho můžete určitě přizpůsobit zájmům těch, s kterými se na výlet vydáváte. Pokud vaše děti chtějí hlavně vidět zvířátka, je možné pochopitelně výstavné vily stejně jako Trojský zámeček přeskočit. Jinak samozřejmě v jeden den se dá stihnout naprosto všechno, musíte však na cestu vyrazit už brzy ráno.
Vhodnost: Výlet je možné absolvovat s jakýmikoliv skupinami cestovatelů. Zvlášť velkou cenu ale bude mít pro malé děti. Při výletě překonáte zhruba 280 metrů do výšky, podobnou výšku překonáte i cestou dolů. Nejvýše budeme ve 277 metrech nad mořem, což nás čeká mezi Haltýřem a vstupem do botanické zahrady. Nejnižším bodem je pak prohlídka nově vzniklého ostrova, a to ve výšce 179 metrů nad mořem. Výlet je zařazen ve třetí kategorii náročnosti.
Zastávky:
Praha-Troja, Schückova vila (0,3 km) – Praha-Troja, Divišova vila (1,1 km) – Praha-Troja, Přírodní památka Havranka, část Pustá vinice (1,8 km) - Praha-Troja, Přírodní památka Havranka, část Haltýř (2,5 km) - Praha-Troja, Botanická zahrada (3 km) – Praha-Troja, Rozhledna Botanická zahrada (3,6 km) - Praha-Troja, Vinice svaté Kláry (4,1 km) – Praha-Troja, Tropický skleník Fata Morgana (5,8 km) – Praha-Troja, Přírodní památka Salabka (6 km) - Praha-Troja, Hradiště Na Farkách (7,1 km) – Praha-Troja, Zoologická zahrada (8,9 km)
- Praha-Troja, Gočárovy domky (9,8 km) - Praha-Troja, Geostezka (9,9 km) – Praha-Troja, Přírodní památka Skály v zoologické zahradě (10 km) - Praha-Troja, Štola v zoologické zahradě (10,4 km) – Praha-Troja, Zakázanka (10,7 km) – Praha-Troja, Nově vzniklý a nepojmenovaný ostrov ve Vltavě (12,3 km) - Praha-Troja, Trojský zámeček (13,3 km) – Praha-Troja, Zámecká zahrada (13,4 km) – Praha-Troja, Zámecké bludiště (13,5 km)
Comentários