★★★ - Zámek Koloděje, Koloděje:
Za jeho současnou podobou stojí František Maxmilián Kaňka. Ten zachoval původní fortifikační příkop, čímž zvýšil atraktivitu prostředí. V roce 1911 zámek vyhořel a interiér byl upravován. Zajímavé jsou objekty drobné architektury, například bazén s fontánou. Ten je šesticípý v podobě dvou proplétajících se ryb. Další osmibokou protáhlou nádrž zdobí plastika Neptuna, na čestném dvoře najdeme sochu Merkura, která je bronzovou kopií Odpočívajícího Herma podle Lysippa. Řadu dalších soch - Kleopatru či Sibylu převezl majitel na Malou Stranu. K zámku patří obora, přírodně krajinářský park. Dendrologicky je velmi hodnotná. Zámek byl do roku 2009 v majetku české vlády. V současné době je nepřístupný, proto dostává jen tři hvězdičky. Jinak by zasloužil víc. Patří firmě, kterou zčásti ovládá majitel Třineckých železáren Tomáš Chrenek.
Poloha: 50.0607853N, 14.6348525E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Pod Oborou (260 m)
Vlaková zastávka: Praha-Běchovice střed (3,5 km)
★★★ - Zaniklá obec Hol, Újezd nad Lesy:
Obec se nacházela v dnešním Klánovickém lese. Vesnice neměla dlouhého trvání. Dodnes se dochovaly jen dvě studny s pitnou vodou a terénní nerovnosti. Poloha: 50.0848206N, 14.6936225E
Parkování: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Nádraží Klánovice (2,1 km)
Vlaková zastávka: Praha-Klánovice (2,2 km)
★★ - Přírodní rezervace Cyrilov, Klánovice:
Snaha o rozšíření Břízy pýřité. Ta má na rozdíl od Břízy bílé či bělokoré hladkou matnou šedobílou kůrou. Bříza pýřitá má také listy vejčitého a ke konci špičatého tvaru.
Poloha: 50.0971125N, 14.6977639E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Klánovice (1 km)
Vlaková zastávka: Praha-Klánovice (3 km)
★★ - Přírodní rezervace Klánovický les, Újezd nad Lesy:
Oblíbené místo lapků a zlodějů. Ti přepadávali obchodníky na zemské silnici. Místu se říká Vidrholec. Nejcennější jsou husté oblasti při železnici, na kterých se vyskytuje trsnatá tráva Bezkolenec modrý. Jde o jednu z nejcennějších mykologických lokalit v rámci země.
Poloha: 50.0831408N, 14.6826361E
Parkování: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Nádraží Klánovice (20 m)
Vlaková zastávka: Praha-Klánovice (50 m)
★ - Jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna, Újezd nad Lesy:
Památník postavený roku 1898. Tehdy se slavilo 40. výročí panování majitele panství knížete Jana II. z Lichtenštejna. Později byl připsán nápis k 50. výročí. Lichtenštejnský kníže nakonec vydržel v čele rodu 70 let a 3 měsíce. Jednalo se o druhé nejdelší funkční období po Ludvíkovi XIV. U příležitosti oslav se vysazovalo 58 dubů. Ty symbolizovaly věk knížete. Z nich bylo 18 dubů červených, což připomínalo věk v den nástupu panování a 40 dubů letních a zimních vyjadřovalo počet let v čele knížectví. V Klánovickém lese najdeme i druhý jubilejní památník u bývalé obce Hol.
Poloha: 50.0869947N, 14.6649872E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Nádraží Klánovice (100 m)
Vlaková zastávka: Praha-Klánovice (150 m)
★ - Dub Karel, Koloděje: (bez fotografie)
Největší strom na území hlavního města. Roste u vstupu do obory. Podle pověsti ho zasadil císař Karel IV., dendrologové ale odhadují stáří jen na 600 let. Dosahuje výšky 27 metrů a obvod kmene se blíží k osmi metrům. Určitě by kvůli výjimečnosti a vzrůstu dostal více hvězdiček. Dub Karel ale leží v soukromé oboře, a tak se k němu nedostaneme.
Poloha: 50.0601417N, 14.6341417E
Parkování: před zámkem Koloděje
Autobusová zastávka: Koloděje (380 m)
Vlaková zastávka: Praha-Běchovice střed (3,5 km)
★ - Vila dr. Žižky, Újezd nad Lesy:
Vila ve Starokolínské ulici pochází z roku 1906. Jde o první samostatné dílo architekta Otakara Novotného. Vila spojuje prvky anglické vilové architektury s lidovou architekturou.
Poloha: 50.0766497N, 14.6572047E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Rápošovská (170 m)
Vlaková zastávka: Praha-Klánovice (1,6 km)
★ - Přírodní památka Prameniště Blatovského potoka, Klánovice:
Malá část lesa, která se tak liší. Důvodem je vysoká spodní voda, která umožnila existenci vzácných rašeliníků. Nezvyklé prostředí na sebe váže specifické druhy bezobratlých a hub.
Poloha: 50.0917433N, 14.6544622E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Nádraží Klánovice (1 km)
Vlaková zastávka: Praha-Klánovice (1,1 km)
Výlet 3: Klánovický les – nejvýchodnější výspa hlavního města, ale i neuvěřitelně úrodný houbařský ráj (pěší)
Start: Praha-Klánovice, Železniční stanice Praha Klánovice
Cíl: Praha-Klánovice, Železniční stanice Praha Klánovice
Délka trasy: 18 km
Časová náročnost: 4 hodin 45 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Klánovický les a přilehlé přírodní památky jsou největším lesním porostem v hlavním městě. A právě tudy je veden tento výlet. Zástavbou projdeme jen v Újezdě nad Lesy a v Kolodějích. Kdo se ale chce „civilizaci“ vyhnout úplně, může cestu k Žižkově vile a Kolodějskému zámku vynechat. Klánovický les je vyhlášenou mykologickou lokalitou, která patří k nejlepším a nejcennějším v České republice. Celkové převýšení dosahuje jen 62 metrů. Výlet vede v naprosté rovině. Nejvyšší bod na kótě 282 metrů je návrší u Kolodějského zámku. Nejnižší bod je 245 metrů nad mořem protneme, když budeme překračovat železniční trať.
Vhodnost: Výlet není náročný na fyzickou zdatnost. Je však poměrně dlouhý. Proto jsme ho zařadili do druhého výkonnostního koše. Výlet je z velké části vhodný i pro cyklisty.
Zastávky:
Praha-Újezd nad Lesy, Jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna (0,1 km) – Praha-Klánovice, Přírodní památka Prameniště Blatovského potoka (1,5 km) – Praha-Újezd nad Lesy, Přírodní rezervace Klánovický les (1,7 km) – Praha-Koloděje, Zámek Koloděje (5,7 km) – Praha-Újezd nad Lesy, Žižkova vila (8,3 km) – Praha-Újezd nad Lesy, Zaniklá obec Hol/Žák (13,6 km) – Praha-Klánovice, Přírodní rezervace Cyrilov (15,4 km)
★★★★ - Zámek Ctěnice, Vinoř:
Renesanční zámek vznikl přestavbou tvrze v 16. století. Dnes má barokněklasicistní podobu z 18. století. Tehdy patřil rodině Windischgrätzů. V areálu spravovaném Muzeem hlavního města Prahy můžeme projít park, hospodářské budovy a vodní příkop gotické tvrze. V něm si všimneme ve skále jedné místnosti s křížovou klenbou. Ta podle odborníků sloužila jako tehdejší chladnička.
Poloha: 50.1493900N, 14.5647047E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Ctěnice (430 m)
Vlaková zastávka: Praha-Kbely (2,2 km)
GALERIE: PARK A ZÁMEK CTĚNICE
★★★ - Přírodní rezervace Bažantnice v Satalicích, Satalice:
Zámecký park se změnil v anglický park. Bažantnice z roku 1780 ve francouzskou zahradu. Rezervace je ale hlavně chráněna kvůli výskytu vzácných brouků.
Poloha: 50.1284106N, 14.5762142E
Parkování: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Satalická obora (160 m)
Vlaková zastávka: Praha-Satalice (1 km)
★★★ - Kostel svaté Alžběty Durynské, Kbely:
Novodobá církevní stavba vysvěcena 13. června 2004. Loď kostela v podobě zčásti odkrojeného bochníku chleba symbolizuje obětavost a dobročinnost svaté Alžběty. Průčelí dominuje zvonice ve tvaru otevřeného rámu završeného pozlaceným křížem.
Poloha: 50.1333972N, 14.5474153E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Bakovská (230 m)
Vlaková zastávka: Praha-Kbely (0,8 km)
★★★ - Lípy u kapličky svaté Anny v Satalicích, Satalice:
Čtyři lipové sestřenice stojí u barokní kaple svaté Anny. Tři jsou lípy velkolisté, jedna je srdčitá. Největší má obvod kmene 558 centimetrů a dosahuje výšky 20 metrů. Jejich stáří se odhaduje na 220 let. Každopádně se jim stýská po páté příbuzné. Ta padla 1. července 2003 z důvodu silného nárazového větru.
Poloha: 50.1334925N, 14.5494189E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Satalická obora (110 m)
Vlaková zastávka: Praha-Satalice (0,6 km)
★★★ - Skupina Dubů letních v Satalické bažantnici, Satalice:
Jsou tři na palouku v bažantnici. Jedná se o Duby letní. Jejich obvody jsou od 350 do 700 centimetrů. Dorostly výšky 27-35 metrů. Nejen na tyto ale i další staré duby je vázán výskyt chráněných pralesních druhů brouků. Největší z památných stromů je čtyřkmen, který je zároveň druhým největším dubem v Praze.
Poloha: 50.1284106N, 14.5762142E
Parkování: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Za kapličkou (200 m)
Vlaková zastávka: Praha-Satalice (0,8 km)
★★★ - Letecký maják, Kbely:
Jedinečná památka architektonické moderny. Maják s vodojemem vznikl v letech 1927-8 podle návrhu architekta Otakara Novotného. Zatímco dole má stavba šestiboký půdorys, nahoře už je půdorysu kruhového. Celková výška je 43 metrů.
Poloha: 50.1225244N, 14.5283903E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: U Vodojemu (70 m)
Vlaková zastávka: Praha-Kbely (2,6 km)
★★ - Přírodní rezervace Vinořský park, Vinoř:
Bývalý park u zámku Černínů. Založen byl v první polovině 18. století. Časem splynul alejí s oborou a bažantnicí. Je zde nejhojnější výskyt Olše lepkavé na území Prahy. Zajímavé jsou pískovcové skály s výklenky na východě parku.
Poloha: 50.1369311N, 14.5837378E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Vinořská (0,8 km)
Vlaková zastávka: Praha-Satalice (2 km)
GALERIE: PŘÍRODA VINOŘE
★★ - Linda v poli u Satalic, Satalice:
Největší topol bílý v České republice. Stojí na poli mezi Satalicemi a Vinoří. Obvod kmene této lindy, jak se topolům bílým říká, překročil už 700 centimetrů.
Poloha: 50.1342147N, 14.5726092E
Parkování: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Netřebická (0,7 km)
Vlaková zastávka: Praha-Satalice (1,5 km)
★★ - Miranovy duby, Vinoř:
Podle legendy vysazeny v roce 1775. Důvodem bylo selské povstání vedené rychtářem Josefem Miranem. Jde o jedenáct dubů, jejichž obvod dosahuje až 450 centimetrů. Do výšky dorostly od 32 do 40 metrů.
Poloha: 50.1404517N, 14.5792744E
Parkování: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Moravanská (230 m)
Vlaková zastávka: Praha-Kbely (3 km)
★ - Zámek Vinoř, Vinoř: (bez fotografie)
Projekt přeměny tvrze na zámek vytvořil architekt F. M. Kaňka. V letech 1719-24 ho realizovali Černínové z Chudenic. K velké úpravě došlo v letech 1919-20 pod dohledem architekta V. Vondráčka. Přibyl velký věžovitý světlík s mansardovou střechou. Objekt využívá ministerstvo vnitra a je nepřístupný.
Poloha: 50.1404517N, 14.5792744E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Vinořská (420 m)
Vlaková zastávka: Praha-Satalice (2,5 km)
★ - Národní přírodní památka Letiště Letňany, Letňany:
Důvodem národní ochrany je populace kriticky ohroženého Sysla obecného. Vůbec to s ním ale nevypadá dobře. V roce 2006 tu žilo zhruba 700 jedinců, o devět let později jen 60. V roce 2017 byl spatřen na ploše letňanského letiště jediný sysel. V návaznosti na ně se zde vyskytují vzácní vrubounovití brouci, jejichž larvy se vyvíjejí pouze v trusu syslů.
Poloha: 50.1316842N, 14.5269903E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Výstaviště Letňany (0,6 km)
Vlaková zastávka: Praha-Vysočany (2,9 km)
★ - Pomník prvnímu československému rozhlasovému vysílání, Kbely:
Památník připomíná počátky vysílání Československého rozhlasu. Právě odtud se 18. května 1923 poprvé šířil signál Radiojournalu. Vysílalo se z malého dřevěného domku.
Poloha: 50.1216767N, 14.5258394E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: U Vodojemu (140 m)
Vlaková zastávka: Praha-Kbely (2,8 km)
★ - Pomník československé republice, Kbely:
Velice netradiční památník. Připomíná naši republiku v původní podobě, to znamená včetně oblasti Zakarpatské Ukrajiny.
Poloha: 50.1333317N, 14.5492231E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Bakovská (100 m)
Vlaková zastávka: Praha-Kbely (0,7 km)
Výlet 4: Satalická bažantnice, Vinořský park, zámek v Ctěnicích a technická dokonalost letiště (pěší)
Start: Praha-Letňany, Stanice metra Letňany
Cíl: Praha-Kbely, Železniční stanice Praha Kbely
Délka trasy: 16,2 km
Časová náročnost: 4 hodiny 25 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Kostrou výletu jsou krajinářské parky Satalická bažantnice a Vinořský park. V této oblasti se vyskytuje řada památných a chráněných stromů. Ty nejzajímavější představíme a nezapomeneme na největší Topol bílý v celé republice. Celkové převýšení je 52 metrů, takže se ani nezadýcháme.
Vhodnost: Výlet je na prvním stupni náročnosti. Lze ho adaptovat i pro jízdní a horská kola.
Zastávky:
Praha-Letňany, Národní přírodní památka Letiště Letňany (0,7 km) – Praha-Kbely, Letecký maják (2 km) – Praha-Kbely, Pomník prvnímu československému rozhlasovému vysílání (2,4 km) – Praha-Satalice, Lípy u kapličky svaté Anny v Satalicích (6,5 km) – Satalice, Přírodní rezervace Bažantnice v Satalicích (6,7 km) – Satalice, Skupina Dubů letních v Satalické bažantnici (6,8 km) – Praha-Satalice, Linda v poli u Satalic (7,8 km) – Praha-Vinoř, Přírodní rezervace Vinořský park (8,6 km) – Praha-Vinoř, Zámek Vinoř (10,2 km) – Praha-Vinoř, Miranovy duby (11,4 km) – Praha-Vinoř, Zámek Ctěnice (12,8 km) – Praha-Kbely, Kostel svaté Alžběty Durynské (15,2 km) – Praha-Kbely, Pomník československé republice (15,4 km)
Výlet 5: Svatá cesta – Via Sancta aneb Po poslední cestě knížete Václava (silniční i horská kola)
Start: Praha-Karlín, Park Těšnov
Cíl: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Staroboleslavská kaple
Délka trasy: 26,2 km
Časová náročnost: 1:45 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Tematický výlet zaměřen na takzvanou Svatováclavskou poutní cestu. Jde o trasu, kterou projížděl kníže Václav na cestě do Staré Boleslavi. Stejnou cestou pak po třech letech procházel průvod s jeho ostatky. V 17. století vyrostlo podél cesty celkem 44 kapliček, do dnešní doby se jich zachovalo sedmnáct. My budeme trasu projíždět na kole. Velkou nevýhodou je, že je výlet veden z velké části po hlavní komunikaci. Převýšení je 153 metrů. Nejvyšším bodem je 289 metrů nad mořem, tam vystoupáme v okolí Letňanského letiště. Nejnižší bod 174 metrů nad mořem najdeme v výletu.
Vhodnost: Výlet ocení milovníci svatého knížete Václava či dalších církevních památek. Vzhledem ke zvýšené opatrnosti na komunikacích je výlet zařazen do třetího stupně.
Zastávky:
Praha–Karlín, Park Těšnov (0,2 km) – Praha-Karlín, Neexistující Staroboleslavská kaple (0,7 km) – Praha-Karlín, Neexistující Aitlická (Údlická) kaple (1,1 km) – Praha-Karlín, Neexistující Bechyňská kaple (1,8 km) – Praha-Karlín, Neexistující Brněnská kaple (2,1 km) – Praha-Karlín, Replika Brněnské kaple (2,15 km) – Praha-Karlín, Neexistující Budějovická kaple (2,9 km) – Praha-Libeň, Neexistující Chlumecká kaple (3,6 km) – Praha-Libeň, Neexistující Chomutovská kaple (4,2 km) – Praha-Libeň, Neexistující Družecká kaple (4,8 km) – Praha-Vysočany, Neexistující Jičínská kaple (5,2 km) – Praha-Vysočany, Neexistující Kladská kaple (6,2 km) – Praha-Vysočany, Neexistující Heyndorffská (Hejnická) kaple (6,8 km) – Praha-Vysočany, Horažďovská kaple (7,6 km) – Praha-Vysočany, Neexistující Hradčanská kaple (7,9 km) – Praha-Vysočany, Jeníkovská kaple (9,2 km) – Praha-Kbely, Kájovská kaple (10,5 km) – Praha-Kbely, Neexistující Kladrubská kaple (10,8 km) – Praha-Kbely, Krupecká kaple (11,5 km) – Praha-Kbely, Neexistující Klumenská kaple (11,9 km) – Praha-Kbely, Replika Kutnohorské kaple (12,9 km) – Praha-Kbely, Neexistující Lauretánská kaple na Hradčanech (12,9 km) – Praha-Kbely, Neexistující Lauretánská kaple z Hájku (13,4 km) – Praha-Kbely, Litomyšlská kaple (14,5 km) – Praha-Vinoř, Nezamyslická kaple (15,4 km) – Praha-Vinoř, Nicovská kaple (15,8 km) – Praha-Vinoř, Obergürgentálská (Hornojiřetínská) kaple (16,5 km) – Praha-Vinoř, Pakenská kaple (17 km) – Praha-Vinoř, Svatokřížská kaple (18,4 km) – Podolanka, Svatojakubská kaple (19,6 km) – Dřevčice, Rokycanská kaple (20,5 km) – Dřevčice, Římovská kaple (20,9 km) – Dřevčice, Neexistující Svatohorská kaple (21,7 km) – Dřevčice, Sečenská kaple (21,9 km) – Dřevčice, Šternberská kaple (22,4 km) – Dřevčice, Neexistující Strakonická kaple (22,9 km) – Dřevčice, Strašenská kaple (23,3 km) – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neexistující Sušická kaple (24 km) – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neexistující Tejnecká kaple (24,5 km) – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Vartenská kaple (24,7 km) – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Vyšehradská kaple (25,1 km) – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Neexistující Zbraslavská kaple (25,7 km) – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Staroboleslavská kaple (26,2 km)
★★★★ - Kostel svatého Václava, Prosek:
Legenda říká, že byl postaven v roce 970 Boleslavem II. Odborníci se ale kloní k druhé polovině 11. století. V době husitských válek byl zapálen a zničen. Dnešní podobu získal v roce 1931, v roce 1965 došlo k potření barokní podoby. Na faře byl v roce 1757 ubytován generál Daum s velitelským štábem pruské armády při bitvě u Štěrbohol.
Poloha: 50.1181447N, 14.4945694E
Parkování: v místě
Autobusová zastávka: Prosek (255 m)
Vlaková zastávka: Praha-Vysočany (0,8 km)
★★ - Kostel svatého Remigia, Čakovice:
Jedná se o jediný kostel v České republice který je tomuto světci zasvěcen. Ve stejné lokalitě stál už v roce 1352 románský kostel. O poslední přestavbu v 70. letech 19. století se zasloužil Filip Schoeller, vnuk zakladatele čakovického cukrovaru. Kostel uchovává relikvii svatého Remigia, kterou ze svých cest po Francii přivezl císař Karel IV.
Poloha: 50.1515881N, 14.5240514E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Čakovický zámek (180 m)
Vlaková zastávka: Praha-Čakovice (0,6 km)
★★ - Zámek Čakovice, Čakovice:
Na místě dříve stávala tvrz. Ta však byla téměř nevratně poškozena za třicetileté války. Na konci 17. století pozemek kupuje František Josef Šlik. Za dnešní podobu zámku vděčíme Antonii z Klebelsberku, která nechala budovu přestavět v letech 1773-1785 do dnešní podoby.
Poloha: 50.1520222N, 14.5215822E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Čakovický zámek (50 m)
Vlaková zastávka: Praha-Čakovice (460 m)
★ - Zámecký park, Čakovice:
Původně šlo o ovocný sad. Ten se rozkládal mezi cukrovarem a zámkem. Od poloviny 18. století se datuje vznik anglického parku. Největší úpravy byly provedeny za vlastnictví majitele cukrovaru Alexandera Schoellera. Ten nechal vybudovat cestičky, altánky a jezírka. Pozoruhodný je zdejší jinan, který patří k největším v republice.
Poloha: 50.1535675N, 14.5203422E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Čakovický zámek (240 m)
Vlaková zastávka: Praha-Čakovice (0,6 km)
コメント