Prostějov byl druhým nejvýznamnějším městem se židovskou komunitou na Moravě, i proto se mu říkalo pyšně Hanácký Jeruzalém
Město uprostřed hanáckých úrodných nížin si však prožil své těžké doby v téměř každé době a za každého režimu a pokaždé na jeho tváři vznikla nápadná jizva, kterou si připomíná dodnes
Prostějov (německy Prossnitz) je druhým největším městem Olomouckého kraje; dnes v něm žije 44 tisíc obyvatel. Uprostřed úrodných nížin se poprvé obec s názvem Prostějovice objevila v roce 1140.
Ve 13. století přicházejí němečtí osadníci, kteří zakládají vlastní samostatnou osadu; ta je založena v lokalitě dnešního náměstí T. G. Masaryka, tedy v samotném srdci okresního města.
V roce 1213 má Prostějov dokonce dvě význačné návštěvy, které tu nějaký čas pobývají a zdrží se tu – jedná se o krále Přemysla Otakara I. a moravského markraběte Vladislava Jindřicha.
27. března 1390 je uděleno právo výročního trhu; Prostějov se tak de facto stává městem; zásluhu na tom mají páni z Kravař, kteří se o udělení trhu zasloužili. Petr z Kravař kolem roku 1390 také zakládá v Prostějově augustiniánský klášter. Město na úrodné Hané ale nehledá nové způsoby ochrany, a tak je do široka otevřené, bez opevnění. To se městu vymstí za husitských válek, kdy se nejprve provalí městem kordon kališníků, který zničí augustiniánské sídlo a ukončí tak krátký život zdejšího kláštera, který je sice oficiálně ukončen až v roce 1522, ale to je jen formální předání pobořené nemovitosti do rukou utrakvistů, a následně v roce 1431, kdy vojska markaběte Albrechta Rakouského Prostějov vypálí a vyrabují.
Stahování černých mraků pokračuje i dál v roce 1466, kdy vymírá po meči rod pánů z Kravař. To už ale v konturách města funguje dvanáct let židovská obec, která vyvádí Prostějov z nejhoršího hospodářského zmatku.
Další velmi přínosné období začíná rokem 1495, kdy se vlády nad Plumlovským panstvím, kam Prostějov patří, chopí Pernštejnové. Začíná výstavba kamenných hradeb se čtyřmi branami a baštami a Prostějov posiluje svoji obranyschopnost. Kromě toho se ve městě objevuje stavební huť, vyroste radnice, dochází k renesanční přestavbě zámku a už v roce 1499 je zmínka o prvních českých bratřích ve městě; ty tu působí až do svého zákazu pobytu v Čechách v roce 1547.
V roce 1527 dochází k události, která je historickým milníkem – Prostějov se může pochlubit tím, že je tu vytištěna první kniha na Moravě. Jmenuje se Listové bratřím boleslavským, jejím autorem je Jan Dubčanský a byla vytištěna u Kašpara Aorga.
V Prostějově se žije dobře, jenže toho si neváží místní měšťané, a tak finančně podpoří v roce 1599 Karla z Lichtenštejna, aby mohl od Pernštejnů odkoupit Plumlovské panství. Stane se tak a s Lichtenštejny přichází doba stagnace a úpadku. Na vině nejsou ale jen samotní Lichtenštejnové, kteří vyvolávají náboženské čistky, ale přidají se za třicetileté války i Švédové, kteří do města vpadnou v roce 1643 a město zcela zpustoší.
Co nezničí Švédové, spolyká roku 1697 ničivý oheň, kterému podlehne kostel, radnice i desítky domů. Město se začíná halit do barokního hávu a z největšího srabu ho vyvedou znovu zástupci židovské komunity, kteří stojí za velkým rozvojem potravinářského, textilního a oděvního průmyslu. Prostějov se začne intenzivně rozvíjet – v roce 1728 je připojen na císařskou silnici, hned dva roky poté je dostavěn klášter milosrdných bratří a v roce 1764 je založen kapucínský klášter; ten ale vydrží jen dvacet let, než ho uzavřou patenty Josefa II.
V roce 1801 je založena ve městě první továrna v moderním slova smyslu – jde o soukenickou fabriku firmy Veit Ehrenstamm. Jako magnet pro další obchodníky působí otevření první konfekční továrny bratří Mandlů v roce 1858. Začínají nové a lepší časy – Prostějov je v roce 1870 připojen na železnici z Brna do Olomouce, ve stejném roce se ulice města rozzáří plynovými lampami a začíná se s bouráním městských hradeb. Na jejich místě vznikají nové domy – vypadají jako pohádkově zázračné – nesou stopy historismu, později se přidávají secesní prvky, Prostějov se mění k nepoznání.
Textilní fabriky jedou na plné obrátky, celá třetina oblečení vyrobená v Rakouském císařství pochází z Prostějova. V roce 1872 se stává Prostějov třetím největším městem Moravy, před ním jsou jen Brno a Jihlava.
Německé obyvatelstvo bylo v Prostějově v menšině, přesto bylo vedení města kvůli kuriovému systému, který preferoval bohatší vrstvy, stále německé. Prvním českým starostou Prostějova se stává v roce 1892 Karel Vojáček.
V letech 1906-07 vzniká v Prostějově Národní dům, úžasná secesní stavba Jana Kotěry.
Nepokoje I. světové války se odrazily i na náladách ve městě. K největšímu konfliktu došlo 26. dubna 1917; zůstalo po něm 23 mrtvých.
Nový československý stát sotva nedávno sfoukl sedmou svíčku na svém dortu, přesto i v tomto školním věku musí myslet na obranu. Posiluje leteckou obranyschopnost a to je hlavní důvod události, která se v Prostějově odehraje 3. února 1926.
K další vyhrocené události dochází v Prostějově v noci 10. dubna 1953, kdy je na náměstí v Prostějově stržena potají socha prvního československého prezidenta Tomáše Garigua Masaryka. Občané to považují za urážku a následujícího dne se uskuteční ve městě demonstrace. Demonstraci rozeženou lidové milice a StB. 90 lidí je zatčeno, 43 souzeno a 20 lidí je odsouzeno k trestu odnětí svobody až na 1,5 roku. Později vyjde najevo, že za stržením sochy stál sám předseda ONV František Ján, několik místních důstojníků leteckého učiliště a příslušníci StB.
Poslední velmi hořká událost, která ovlivnila chod hanáckého města se stala v srpnu 1968, kdy vystresovaní ruští vojáci začali střílet do místních obyvatel. Řada lidí byla zraněna, tři mladé životy ale vyhasli při incidentu nadobro.
Ke slavným rodákům patří Matěj Rejsek, což byl slavný architekt katedrální jagelonské gotiky. Narodil se někdy v letech 1445-1450. K jeho mistrovským dílům patří Prašná brána v Praze a katedrála svaté Barbory v Kutné Hoře. S jeho určením rodiště to není tak jednoduché, protože si stejné právo na jeho místo narození dělá i Prostějov v Čechách, tedy obec v okrese Chrudim.
29. března roku 1900 se narodil v domě na hlavním náměstí představitel dělnické poezie Jiří Wolker. 6. srpna 1910 je datum narození Caroly Zwillinger, která se po emigraci v roce 1939 do Palestiny proslavila pod jménem Lola Beer Ebner. Jednalo se o slavnou izraelskou módní návrhářku, která navrhovala nejen šaty bohaté klientele, ale na jejím kontě jsou i uniformy izraelských vojákyň, zaměstnanců poštovních úřadů či letušek společnosti El-Al; byla držitelkou titulu Rytíř umění a literatury francouzské vlády.
V Prostějově se narodili sourozenci Hana a Otto Wichterlovi; Hana byla slavná česká sochařka, která se narodila 2. března 1903 a Otto vynálezce kontaktní čoček. Ten se narodil v Prostějově 27. října 1913.
Dalším známým rodákem byl spisovatel Antonín Přidal; jeho datum narození v Prostějově je 13. října 1935. 12. října 1939 – to je datum narození českého prozaika Vladimíra Körnera.
Prostějov měl štěstí i na narození významných českých herců – 7. září 1938 se tu narodila Milena Dvorská, 19. ledna 1942 Gabriela Wilhelmová a 9. srpna 1943 Ladislav Županič.
Od 9. dubna 1965 má v rodném listě Prostějov uvedené jako rodné město také jedna z nejkrásnějších žen světa Pavlína Pořízková; zajímavostí je, že její rodiče emigrovali do Švédska v roce 1968, Pavlína mohla až na přímluvu švédského premiéra Olafa Palmeho vycestovat v roce 1975.
V Prostějove se také narodil 18. dubna 1969 zlatý olympionik v desetiboji z roku 1992 v Barceloně a držitel zlaté medaile v halovém sedmiboji z roku 1997 Robert Změlík.
V nedalekých Držovicích bylo v roce 1805 po bitvě u Slavkova v dnešní restauraci U Romže francouzsko-rusko-rakouské jednání o rozmístění vojsk a podobě demarkační linie.
Znak Prostějova představuje štít svisle půlený. V pravé zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosmých a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení, a to v podobě šesticípých hvězdiček. V levé modré polovině je půl černé nekorunované orlice se zlatými drápy, zobákem a červeným jazykem, hledící doleva.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Prostějov leží na dálnici D46. Pro návštěvu města je dobré použít sjezdy 21, 23, 24 a 26. Vzdálenosti Prostějova z českých měst: Praha (240 km), Olomouc (19 km), Ostrava (110 km), Zlín (61 km), Brno (60 km), Pardubice (134 km).
Autobus: Autobusové spojení do Prostějova je z Olomouce, Brna, Lutína, Rozstání, Pavlovic u Kojetína, Hrubčic, Mostkovic, Prostějoviček, Kroměříže, Kladek, Myslejovic, Protivanova, Konice, Horního Štěpánova, Oplocan, Podivic, Dřínova, Hrušky, Vyškova, Bukové, Otaslavic, Polomí, Držovic, Přerova, Ptení, Vřesovic, Kojetína, Jeseníku, Čech pod Kosířem, Krnova, Boskovic, Zlína, Vyškova, Hradce Králové, Jihlavy, Liberce a ukrajinského Zoločivu.
Vlak: Železniční trať přivádí do Prostějova přímé spoje z Brna, Dzbel, Nezamyslic, Červenky, Šumperku, Koutů nad Desnou, Olomouce, Šumperka a Senice na Hané.
★★★★★ - Národní kulturní památka Národní dům, Prostějov:
Nádherná secesní budova postavená v letech 1905-7. Autorem projektu je architekt Jan Kotěra. Necitlivě byla ale budova rekonstruována během druhé světové války Emilem Tranquillinim, profesorem Německé vysoké školy technické. Při této rekonstrukci byly setřeny veškeré secesní prvky stavby. V dalších letech se postupně secesní podoba budovy vracela zpět. Stavbu doplňuje pomník manželů Vojáčkových z roku 1910 na prostranství před východním průčelí. Pomník navrhl také Jan Kotěra.
Poloha: 49.4734444N, 17.1144878E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Vápenice (180 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (1 km)
★★★★ - Radniční budova s vyhlídkovou věží, Prostějov:
Nádherná secesní budova vznikla v roce 1914. Autorem návrhu je Karel Hugo Kepka. Interiéry jsou bohatě zdobeny dřevem a mramorem. Dominantou stavby je pak 66 metrů vysoká věž s orlojem. Nahoru můžete vystoupat s průvodkyní a rozhlédnout se po širokém okolí za pomocí dalekohledů.
Poloha: 49.4720886N, 17.1092064E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Palackého (290 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (0,9 km)
★★★★ - Kostel Povýšení svatého Kříže, Prostějov:
Na místě kostela vyrostla první církevní stavba před rokem 1200. Později byla budova zničena husitským vojskem. 27. dubna 1697 vyhořel kostel a došlo při požáru k zázraku, protože zůstal ohněm zcela nepostižený velký dřevěný kříž, který stál hned vedle kostela. Proto byl kříž přenesen o šest let později přímo na hlavní oltář.
Poloha: 49.4717608N, 17.1121864E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Vápenice (360 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (1 km)
★★★★ - Dům U Zeleného stromu, Prostějov:
Budova, která by neměla uniknout všem milovníkům alkoholických nápojů. V tomto domě na náměstí totiž zřídil v roce 1518 Vilém z Pernštejna palírnu, která v tomto místě fungovala až do 50. let 20. století.
Poloha: 49.4716494N, 17.1093514E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Palackého (240 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (0,9 km)
★★★★ -Vila Františka Kovaříka, Prostějov:
Vila patřila Františku Kovaříkovi. Je k vidění na náměstí Padlých hrdinů. Projekt moderního domu, který připomíná palác, zhotovil architekt Emil Králík.
Poloha: 49.4732983N, 17.1204986E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Svatoplukova DONA (150 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, hlavní nádraží (0,8 km)
★★★ - Zámek Prostějov, Prostějov:
Na renesančním zámku je nejcennější vstupní portál. Velmi hodnotná jsou i některá okenní a dveřní ostění. Dnes je budova využívána jako informační centrum a také jako výstavní sál.
Poloha: 49.4740058N, 17.1087772E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Blahoslavova lázně (230 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (0,7 km)
★★★ - Pomník T. G. Masaryka, Prostějov:
Socha s velmi pohnutou historii. Byla vytvořena v roce 1938 sochařem Otakarem Španielem. O rok později musela být ale zakopána před nacisty. Na místo se vrátila až po válce. V roce 1953 ji zničila komunistická moc. Pod rouškou noci tehdejší předseda národního výboru a členové StB sochu zničili. To vyvolalo v Prostějově obrovské nepokoje, kdy bylo spousta lidí zatčena a uvězněna. V roce 1998 pak byla obnovena kopie sochy.
Poloha: 49.4723469N, 17.1098206E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Palackého (300 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (0,9 km)
★★★ - Botanická zahrada Petra Albrechta, Prostějov:
Snahy o zřízení botanické zahrady ve městě sahají až do 30. let. Tehdy tu vznikla poprvé zahrada pro potřeby výuky místního gymnázia. Jenže zkázu přinesla hned světová válka, protože v těsné blízkosti byla nacistická kasárna, která si zahradu zabrala. Zahrada nevzkvétala ani v dobách reálného socialismu. O její záchranu se pak zasloužil po revoluci místní zastupitel Petr Albrecht, po něm byla v roce 2012 zahrada pojmenována. Petr Albrecht byl ve stejném roce totiž ve věku 40 let zabit při autonehodě s téměř celou svoji rodinou bezohledně jedoucím řidičem jaguáru.
Poloha: 49.4674942N, 17.1176178E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Lidická (50 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, hlavní nádraží (1,5 km)
★★★ - Kostel svatého Petra a Pavla, Prostějov:
První písemná zmínka o kostele je z roku 1475, jeho založení se odhaduje na 12. století. V 15. století pak kostel vyhořel. V letech 1728-30 byl původní kostelík celkově přestavěn a rozšířen, pod kostelem byla také vybudována krypta. V roce 1941 byl dřevěný hlavní oltář nahrazen novým mramorovým oltářem dle Madlmayrova návrhu. Na věži kostela je nejstarší zvon v Prostějově z roku 1506, je zasvěcen svatým Petru a Pavlu.
Poloha: 49.4692683N, 17.1175589E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Lidická (170 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, hlavní nádraží (1,3 km)
★★★ - Klášter milosrdných bratří, Prostějov:
Klášter vznikl ve 40. letech 18. století. Jeho vznikl iniciovala kněžna Marie Anna Lichtenštejnská a od začátku byla součástí kláštera i nemocnice. Kněžna tak projevovala svoji vděčnost za uzdravení svého syna. Hned zkraje 50. let 18. století vyrostl vedle kostel svatého Jana Nepomuckého s unikátní freskovou výzdobou. Po druhé světové válce byl v klášteře domov důchodců, dnes je bez využití. Zajímavá socha je před klášterem. Jedná se o sochu Panny Marie Karlovské. Jde o kopii originálu, který najdeme v Praze na Karlově.
Poloha: 49.4732600N, 17.1170653E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Svatoplukova (60 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, hlavní nádraží (1 km)
★★★ - Vila Jana a Anastázie Neherových, Prostějov:
Šlo o zakladatele oděvní firmy. Později závod přešel pod název OP Prostějov. Vila byla postavena v letech 1938-39 podle projektu Antonína Navrátila. Jan Nehera zemřel v roce 1952.
Poloha: 49.4823294N, 17.1068892E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Sportovní (180 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (0,8 km)
★★★ - Husův sbor (Nová synagoga), Prostějov:
Byla postavena v roce 1904. Nezvykle je tříposchoďová budova situována na jih. Za druhé světové války byla vypálena a vydrancována; po válce ji koupila Církev československá husitská. Naproti přes ulici Demelovu se v dezolátním stavu nachází původní synagoga Bet hamidraš. V současné době začíná její náročná rekonstrukce. Naproti budově Husově sboru najdete v parku sochu Jiřího Wolkera, zdejšího rodáka.
Poloha: 49.4717783N, 17.1139111E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Vápenice (370 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (1,1 km)
★★ - Smetanovy sady, Prostějov:
Základem dnešních sadů byla původně vysázená akátová alej z roku 1823. Oficiálně byl park založen v roce 1892. Parku dominují tři věci. V první řadě je to obelisk dedikovaný Janu Spaniovi, který se zasloužil o založení parku, dále poměrně netradiční socha Bedřicha Smetany od Josefa Třísky, kde je skladatel zobrazen s kloboukem a kabátem v ruce. V neposlední řadě pak nepřehlédneme i 300 metrů dlouhý poslední zbytek místních hradeb. Dnes je na něj překreslena podoba bývalých židovských domků ze zničeného místního ghetta.
Poloha: 49.4738247N, 17.1120119E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Vápenice (90 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (0,8 km)
★★ - Čechůvská lípa, Prostějov:
S kapličkou svaté Otýlie tvoří nádhernou symbiózu. Jedná se o lípu malolistou, najdeme ji v těsné blízkosti hlavní silnice.
Poloha: 49.4797639N, 17.1449014E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Čechůvky (240 m)
Vlaková zastávka: Vrahovice (1,8 km)
★★ - Židovský hřbitov, Prostějov:
Hřbitov založený v roce 1908. Do dnešních dní se zde pohřbívá. Některé náhrobky sem byly přeneseny ze druhého zničeného hřbitova. Součástí hřbitova je i pomník obětem nacismu.
Poloha: 49.4542722N, 17.1129722E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, hřbitov (200 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, hlavní nádraží (2,9 km)
★★ - Petrský jerlín, Prostějov:
Strom najdeme v těsné blízkosti Kostela svatých Petra a Pavla. Jerlín japonský dorostl výšky 20 metrů a v obvodu kmene má téměř 300 centimetrů.
Poloha: 49.4694522N, 17.1176592E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Lidická (237 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, hlavní nádraží (1,2 km)
★ - Arboretum Vrahovice, Prostějov:
Nonstop otevřená lokalita nabízí zajímavé dřeviny původem z Evropy, jihovýchodní Asie nebo Severní Ameriky. Vyrostlo v letech 2010-15 podle návrhu Tomáše Peky.
Poloha: 49.4797639N, 17.1449014E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Prostějov, Vranovice, Hanačka (110 m)
Vlaková zastávka: Vrahovice (0,6 km)
GALERIE: PROSTĚJOVSKÉ POSTŘEHY
Výlet 1: Seznamovací výlet s nejzajímavějšími místy města Prostějov (pěší)
Start: Prostějov, Zámek Prostějov
Cíl: Prostějov, Zámek Prostějov
Délka trasy: 17,4 km
Časová náročnost: 4 hodiny 30 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet v sobě spojuje nejcennější kulturní, architektonické, historické a přírodní památky tohoto okresního města a jeho nejbližšího okolí. Střed města se prochází v krátkém intenzivním okruhu. Zajímavosti více vzdálené od středu jsou připraveny ve verzi pro pěší, ale i pro ty, kteří chtějí použít prostějovskou veřejnou městkou hromadnou dopravu.
Vhodnost: Výlet je na prvním náročnostním stupni. Větší placku vám totiž ani nedokážeme připravit. V průběhu osmnáctikilometrové trasy vystoupáte pouze do výšky 34 metrů. Nejvyšším bodem, na kterém bude stát, pokud se to tak dá říkat je mírný pahrbeček u zdejšího zámku, kdy budete ve výšce 225 nad mořem. Nejníže, a to 208 metrů nad mořem budete v místech, když budete na kraji Prostějova překonávat říčku Volovou. Celkové převýšení výletu si pochopitelně můžete navýšit výstupem na radniční věž, která je vysoká 61 metrů a na svém vrcholu má vyhlídkový ochoz na město a okolí.
Zastávky:
Prostějov, Zámek Prostějov (0,05 km) – Prostějov, Socha Bedřicha Smetany (0,1 km) – Prostějov, Smetanovy sady (0,3 km) – Prostějov, Obelisk Jana Spanie (0,4 km) –Prostějov, Zbytky prostějovského opevnění a poslední bašta (0,5 km) – Prostějov, Vzpomínka na prostějovské ghetto (0,6 km) – Prostějov, Národní dům (0,8 km) – Prostějov, pomník manželů Vojáčkových (0,9 km) – Prostějov, Socha Panna Marie Karlovské (1,1 km) – Prostějov, Kostel svatého Jana Nepomuckého (1,2 km) – Prostějov, Klášter milosrdných bratří (1,25 km) – Prostějov, Vila Františka Kováříka (1,5 km) – Prostějov, Chráněný strom Jerlín japonský (2,2 km) - Prostějov, Kostel svatého Petra a Pavla (2,3 km) – Prostějov, Botanická zahrada Petra Albrechta (2,5 km) – Prostějov, Husův sbor neboli Nová synagoga (3,2 km) - Prostějov, Bývalá synagoga (3,25 km) – Prostějov, Povýšení Kostela svatého Kříže (3,4 km) – Prostějov, Socha Tomáše Garigue Masaryka (3,6 km) – Prostějov, Radnice s radniční věží (3,65 km) – Prostějov, Dům U Zeleného stromu (3,7 km) – Prostějov, Novodobý židovský hřbitov (5,7 km) – Prostějov, Čechůvská lípa (11,2 km) – Prostějov, Arboretum Vrahovice (13,1 km) – Prostějov, Vila Jana a Anastázie Neherových (16,3 km)
★★★ - Kostel svatého Michala, Otaslavice:
Velkolepý kostel se zajímavou s částí zakrytou příchodovou cestou. Základy kostela pocházejí z doby výstavby místního hradu. K první přestavbě došlo kolem roku 1600. V roce 1847 byla upravena věž ve stylu tudorovské pseudogotiky. Zároveň je kostel Přírodní památkou. V prostorách kostela je chráněna letní kolonie Netopýra velkého.
Poloha: 49.3849658N, 17.0673467E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Otaslavice, pošta (440 m)
Vlaková zastávka: Doloplazy (9,5 km)
GALERIE: POHLEDY Z OTASLAVIC
★★★ - Přírodní rezervace Blátka, Vranovice – Kelčice:
Lokalita vznikla v údolí Kelčického potoka. Mochna malokvětá se vyskytovala donedávna jen v šesti obcích v Bílých Karpatech. V roce 2010 byla však objevena právě v této lokalitě. Jedná se o druh na pokraji vyhubení. Je třeba mu věnovat extrémní péči.
Poloha: 49.4035825N, 17.0749425E
Parkoviště: na silnici u kraje lokality
Autobusová zastávka: Vincencov (0,9 km)
Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (10,5 km)
★★★ - Přírodní památka Kopaniny, Ondratice:
Předmětem ochrany jsou terasovitá políčka a pastviny. Tato přírodní památka chrání hlavně dvojici vzácných rostlin. Jednou z nich je Trličík brvitý; dříve byla rostlina nazývaná jako Hořec brvitý. Rostlina kvete od července do pozdního podzimu. Druhou rostlinou je pak Pryšec hranatý, který se v Čechách už vůbec nevyskytuje a je doma jen v teplých oblastech Moravy.
Poloha: 49.3574411N, 17.0484961E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Ondratice, zámek (1,1 km)
Vlaková zastávka: Doloplazy (10,1 km)
★★ - Zámek Brodek u Prostějova, Brodek u Prostějova:
V letech 1707 - 1710 byla tvrz přestavěna Kleinburgy ve výstavný barokní zámek. V polovině 18. století se na něm konaly menší úpravy fasád a na konci 18. století úpravy hospodářských budov čestného dvora. Z majitelů zámku byl nejznámější Gustav Zikmund Kalnoky, rakouský ministr zahraničí. Jeho rod vlastnil zámek v letech 1827 – 1945. V současné době není zámek pro veřejnost přístupný, otevírá se pouze několikrát v roce v rámci kulturních akcí.
Poloha: 49.3696403N, 17.0817447E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Brodek u Prostějova, zámek (60 m)
Vlaková zastávka: Doloplazy (7,2 km)
★★ - Zřícenina Otaslavice, Otaslavice:
Jedná se o takzvaný Dolní hrad, který ale dlouho nevydržel. Poprvé byl doložen písemně v roce 1377, ale už za husitských válek byl pobořen. Dodnes se zachoval jen zbytek hradní věže zvané Hladomorna.
Poloha: 49.3867119N, 17.0670892E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Otaslavice, pošta (450 m)
Vlaková zastávka: Doloplazy (9,6 km)
★★ - Rozhledna Předina, Vranovice – Kelčice:
Desetimetrová rozhledna vznikla z iniciativy kelčických turistů. Vznikla v roce 2001. Z vyhlídky vidíte Jeseníky, Hostýnské vrchy, Záhoří, Drahanskou vrchovinu a Chřiby. Poloha: 49.3875500N, 17.1226000E
Parkoviště: na silnici u kraje lokality
Autobusová zastávka: Dobrochov (1,9 km)
Vlaková zastávka: Doloplazy (7,4 km)
★ - Dobrochovská lípa, Dobrochov:
Největší strom okresu Prostějov. Obvod kmene je 653 centimetrů. Výška této lípy je 25 metrů. Bohužel v posledních letech došlo ke zlomení jejího kmene a dnes z ní zbylo jen torzo.
Poloha: 49.3840164N, 17.0991147E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dobrochov (400 m)
Vlaková zastávka: Doloplazy (7,4 km)
Výlet 2: Klidnou krajinou Kopaniny za bývalou slávou Otaslavic a jejich dvou hradů (pěší)
Start: Otaslavice, turistický rozcestník Otaslavice - bus
Cíl: Otaslavice, turistický rozcestník Otaslavice - bus
Délka trasy: 21,8 km
Časová náročnost: 6 hodin 25 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet se točí kolem správního střediska této mikrooblasti Otaslavic. Obec byla v minulosti významným sídlem, o čemž svědčí její bohatá historie. Dnes je zde život mnohem poklidnější, což způsobilo na jednu stranu i to, že zdejší vesnice jsou jednou stranou přilepeny na vojenský prostor Březina v Drahanské vrchovině. Většina obcí je tak situována i geograficky a kartograficky jen do tří světových stran. Ta západní chybí, protože Vojenský újezd Březina není přístupný.
Vhodnost: Výlet může děsit svoji délkou – 22 kilometrů, ale není důvod se znepokojovat. Nebudete překonávat výraznější převýšení, cesta bude klidná a umožní vám krásný kontakt s prostorem a přírodou. Nejvyšší bod leží ve výšce 332 metrů nad mořem a jedná se o lokalitu poblíž PP Blátka. Nejníže pak sestoupíme na úroveň 220 metrů nad mořem, a to na konci obce Kelčice. Toto putování by se zařadilo na čtvrtý stupeň náročnosti. Celkové převýšení je 363 metrů.
Zastávky:
Otaslavice, Přírodní památka Otaslavice kostel a Kostel svatého Michala (0,5 km) – Otaslavice, Zřícenina Horního hradu Otaslavice (0,7 km) - Otaslavice, Zřícenina Dolního hradu Otaslavice (0,8 km) – Otaslavice, Hradiště Kopaniny (1,3 km) – Vranovice – Kelčice, Přírodní rezervace Blátka (4,4 km) - Vranovice – Kelčice, Přírodní zajímavost Na Skále (5,9 km) – Vranovice – Kelčice, Rozhledna Předina (10 km) – Dobrochov, Památná Dobrochovská lípa (13,2 km) – Brodek u Prostějova, Zámek Brodek u Prostějova (15,7 km) – Ondratice, Přírodní památka Kopaniny (18,1 km)
★★★★ - Poutní kostel svatého Jana Křtitele, Určice:
Mariánské poutní místo v okrese Prostějov. První kostel na tomto místě stál ještě před rokem 1288. Tento rok je datem založení samotné obce Určice. Největší úpravy se dočkal kostel v době baroka za vlády Lichtenštejnů. Vedle kostela stojící gotická věž pochází z poloviny 15. století.
Poloha: 49.4306317N, 17.0720189E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Určice, pošta (100 m)
Vlaková zastávka: Prostějov, místní nádraží (7,1 km)
★★★★ - Národní přírodní památka Hrdibořické rybníky, Hrdibořice:
Rybníky Raška a Husák a další menší jezírka vznikla na místech těžby rašeliny. Původní mocnost zdejší poměrně vzácné ostřicové rašeliny dosahovala výšky šesti metrů. Jedná se o původní močály říčky Blaty, stáří ložiska rašeliny se odhaduje na 10 tisíc let. Státní ochranu si v lokalitě zasluhují kriticky ohrožené rostliny s extrémně nízkým zastoupením v České republice.
Poloha: 49.4849753N, 17.2238589E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Hrdibořice, čekárna (0,6 km)
Vlaková zastávka: Vrbátky (4 km)
★★★★ - Lázně Skalka, Skalka:
Lázně byly založeny v roce 1928. Zakladatelem byl Vilém Sonnewend z Prostějova. Využívají k léčebným účelům čtyři prameny alkalicko-sirnaté vody. Na místní lázeňské minikolonádě vyvěrají čtyři prameny v těsné blízkosti; přesto má každý naprosto jiné složení. Prameny se využívají na léčbu revmatismu, cukrovky, vodnatelnosti, poruch trávení, tvrdnutí jater nebo nemoci štítné žlázy.
Poloha: 49.4029125N, 17.1740342E
Parkoviště: v obci
Autobusová zastávka: Skalka, lázně (190 m)
Vlaková zastávka: Čelčice (2,1 km)
★★★ - Jezírka Skalka, Skalka:
Velmi romantické místo. Dvě malá jezírka vznikla zatopením spodních částí lomu na kámen. Okolí je upravené a přímo volá po procházkách, nabízí plnou náruč romantických zákoutí.
Poloha: 49.3984994N, 17.1728969E
Parkoviště: v obci
Autobusová zastávka: Skalka, lázně (0,7 km)
Vlaková zastávka: Čelčice (2,4 km)
★ - Kralická lípa, Kralice na Hané:
Najdeme ji v severní části obce. Její výška je zhruba 22 metrů. Obvod kmene Lípy malolisté činí přes 500 centimetrů.
Poloha: 49.4659578N, 17.1781111E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kralice na Hané, hřbitov (420 m)
Vlaková zastávka: Kraličky (2,8 km)
★ - Zámek Hrubčice, Hrubčice:
Původní stavba pochází ze 16. století. Tehdy tady nechala olomoucká kapitula postavit zámek v renesančním duchu. V roce 1700 se uskutečnila barokní přestavba a došlo k výstavbě francouzské zahrady. Ta byla 1834 upravena a doplněna cizokrajnými keři a rostlinami. Po válce sloužil objekt jako byty.
Poloha: 49.4459558N, 17.1934103E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hrubčice (390 m)
Vlaková zastávka: Bedihošť (2,9 km)
Výlet 3: Výlet na kole k léčivým pramenům v obci Skalka a za krásou Hrdibořických rybníků (silniční i horské kolo)
Start: Prostějov, Radnice s radniční věží
Cíl: Prostějov, Radnice s radniční věží
Délka trasy: 42,2 km
Časová náročnost: 2 hodiny 40 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet nabízí setkání se zajímavými místy okresu Prostějov. Nejlákavější bude určitě odpočinutí ve Skalce, což je milé a malé lázeňské městečko, které není vůbec zatížené velkým lázeňským ruchem. Přesto zdejší čtyři prameny lázeňské vody získaly pověst mezi lidmi a jsou hojně využívány k léčení.
Vhodnost: Výlet je mírně zvlněný ve své první části, když vyjíždíme z Prostějova k poutnímu kostelu v Určicích. Pak už po obci Skalka následuje velké zklidnění trasy a člověk se pohybuje více méně v rovině. Nejvyšším bodem je 272 metrů nad mořem, kterých dosáhneme v blízkosti jezírka Skalka, které jsou bývalými lomy. Nejníže, a to 203 metrů nad mořem naopak budeme, když budeme před Hrubčicemi přejíždět říčku Valovou. Celkové převýšení je 218 metrů. Výlet patří do třetí kategorie z deseti a je tedy jeden z méně náročných.
Zastávky:
Určice, Poutní kostel svatého Jana Křtitele (6,2 km) – Skalka, Lázně Skalka (14,8 km) – Skalka, Jezírka Skalka (16 km) – Hrubčice, Zámek Hrubčice (25,4 km) – Hrdibořice, Národní přírodní památka Hrdibořické rybníky (31,6 km) - Kralice na Hané, Kralická lípa (36,6 km)
Comments