V oblasti přerovské okrajové čtvrti Předmostí žili lidé už hodně dlouho před tím, než vzniklo jakékoliv jiné české město; byli to lidé, kteří si s oblečením moc starostí nedělali, stačili jim kůže a na jejich jídelníčku byli hlavně mamuti
Přerov podle futurologů může čekat v nejbližší době největší rozmach ze všech českých měst; přispět by k tomu mohlo dovedení dálničních sítí k městu a jejich zdejší velké křížení, rozvoj místního železničního uzlu, ale hlavně vznik obrovského přístavu a překladiště, který by měl být klíčový pro českou část kanálu Labe-Odra-Dunaj
Jen málokteré město se může pochlubit tak skvělou a dlouhotrvající historií jako je Přerov. Jeho minulost se začala psát s prvním sídelním útvarem na území dnešního města. Ten bychom před 25 tisíci lety našli na pravém břehu řeky Bečvy v části Předmostí. Jednalo se o velmi rozsáhlé sídliště lovců mamutů.
Když se však budeme odrážet až od první písemné zmínky o městě, musíme několik tisíc let přeskočit a dostaneme se k roku 1141, kdy se o Přerovu poprvé zmiňuje ve svých zápiscích olomoucký biskup Jindřich Zdík. Už tehdy ale byl, jak z jeho zápisu vyplývá, Přerov významnou baštou a oporou přemyslovského státu.
K posílení postavení Přerova dochází v roce 1256, kdy Přemysl Otakar II. povyšuje zdejší osadu na královské město.
Tady bychom se mohli na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, odkud vzal Přerov své jméno. Podle jednoho pramene pochází název města od knížecího rodu Rurikovců. Když došlo k rozporům v této významné vladařské rodině, uprchl knížecí syn v roce 971 z rodiště. Cestou ale zemřelo knížecímu synovi prvorozené dítě, a tak šlechtic pro něj vykopal hrob a nazval místo Prvním hrobem. Podle Bartoloměje Paprockého z 16. století se „První hrob“ změnil časem na „První rov“ a odtud už je jen krůček ke vzniku pojmenování Přerov.
Jiné vysvětlení pro vznik názvu nabízí ve své topografií z roku 1835 Řehoř Volný. Podle něj se jeden urozený Slovan rozhodl, že přerube prales mezi řekami Oslavou a Odrou. V okamžiku, kdy se při těžké práci dostal až k řece Bečvě, založil město, které nazval Přerub, tedy pozdější Přerov.
V dobách husitských válek stál Přerov na straně husitů a stal se jedním z významných moravských husitských center. Po skončení husitských nepokojů město patřilo rodu Tovačovských z Cimburka. V té době byl nastartován rozvoj, který vyvrcholil v roce 1487, kdy moc nad městem získali Pernštejnové.
Od té doby se začíná psát doslova zlatá éra Přerova. Sídlo se začíná velmi prudce rozvíjet; noví kolonisté přicházejí po stovkách a návrší kolem hradu se začíná zabydlovat novými obyvateli.
Patří k nim i velká skupina příznivců jednoty bratrské. Ta tu zakládá jedno ze svých nejdůležitějších a největších českých center. Přerov je spojen hned se dvěma představiteli jednoty – Jan Blahoslav, autor české gramatiky se dokonce v Přerově v roce 1523 narodil.
Jeho pokračovatel Jan Ámos Komenský získává sám ve zdejší bratrské škole v letech 1608-11 vzdělání a znovu se do Přerova vrací o tři roky později, aby tu až do roku 1618 působil jako učitel. To už vládu nad Přerovem drží jeden z hlavních představitelů moravské protestantské šlechty – Karel starší ze Žerotína. Jenže jak je nám všem moc dobře známo, třicetiletá válka udělala přes všechno škrt a odbojná česká a moravská šlechta byla potrestána.
Přerov padá na dno a pro město nastává doba úpadku. Ztrácí na významu a už nikdy to nedožene.
Od poloviny 19. století se přeci jen v souvislosti s technickohospodářskou revolucí situace zlepšuje. Objevují se tak první podniky a fabriky. Jde hlavně o výrobu zemědělských strojů. V roce 1841 přijíždí do Přerova první vlak; z města se stává důležitý železniční uzel, kterým zůstane Přerov až do dnešních dnů. Právě existence intenzivního železničního spojení pomáhá dál rozvíjet průmyslovou výrobu. Velké zastoupení vzhledem k blízkosti velkých úrodných lánů Hané má i potravinářská výroba – vznikají tu podniky pivovarnické, cukrovarnické a sladovnické.
I nadále po mnoha stoletích zůstává v Přerově stále živý odkaz učitele národů Jana Ámose Komenského. Projevuje se to tím, že je zde založena první česká rolnická škola na Moravě, to se píše rok 1865. O pět let později se Přerov může chlubit třetím ryze českým gymnáziem na Moravě. Starší jsou jen ta v Brně a Olomouci.
Po II. světové válce se Přerov postupně stával významným průmyslovým městem, kde vznikla řada firem působících do dnešních dnů – jsou tu Přerovské strojírny, chemické závody PRECHEZA, ale i výrobce optických přístrojů Meopta či firma na kožené a koženkové kufry Kazeto.
Dlouhá léta bylo také toto město velkým vojenským sídlem – svoji základnu tu měla 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneša.
Tak jak je Přerov (německy Prerau) spojen s velkou dějinnou historií, tak někteří představitelé státu předpokládají, že město by v budoucnu mohla čekat extrémně světlá budoucnost. Přerov by se měl stát klíčovou křižovatkou průplavu Dunaj-Odra-Labe a měl by tu vzniknout velký přístav s obřím překladištěm. Dnes v Přerově žije 43 tisíc obyvatel.
Výjimečným přírodním místem v katastru města Přerov je Národní přírodní rezervace Žebračka. Jedná se o poslední zbytky lužního lesa v povodí řeky Bečvy. Zastoupeny tu jsou rostliny tvrdého luhu, ale i řada vzácných rostlin.
Naprosto unikátním uměleckým artefaktem je zvonkohra s 22 zvonky v městyse Brodek u Přerova, kterou vytvořila zvonařská dílna rodiny Dytrychových.
Statisticky výjimečnou obcí v okrese Přerov je Radkova Lhota. Jedná se o obec, která má v České republice druhý největší podíl seniorů nad 65 let v populaci; ti tvoří 55,8 % všech místních obyvatel; zároveň společně s obcí Anenská Studánka je Radkova Lhota obcí s nejnižším podílem ekonomicky aktivních obyvatel. Ti tvoří jen 20,9 % populace.
Nejvýznamnějším rodákem města Přerov je Jan Blahoslav; český humanista se tu narodil v roce 1523.
Další osobnost s přesahem do celosvětového významu je Rudolf Weigl. Ten se tu narodil 2. září 1883; tento muž byl odborníkem na Lvovské univerzitě, kde vyvinul vakcínu proti skvrnitému tyfu. Za II. světové války mu bylo, i přesto že byl žid, umožněno pracovat na svých vědeckých projektech, protože i samotní Němci považovali jeho práci za velmi důležitou a klíčovou pro německý válečný průmysl. Ve výzkumném ústavu Lvovské univerzity umožnil pracovat řadě ohrožených polských vědců, ale dokázal zaměstnávat i řadu obyčejných židů, kteří například svojí krví živili pokusné vši. Podařilo se mu tak zachránit v době holocaustu řadu životů, za což získal v roce 2003 in memoriam nejvyšší izraelské vyznamenání Jad Vašem Spravedlivý mezi národy. Weigl byl neúspěšně několikrát nominován i na Nobelovu cenu. Místo toho ale musel po II. světové válce ze strany polského komunistického režimu snášet perzekuce a útlaky a byl veřejně označován za kolaboranta s fašistickým Německem.
Rodným dnem pro Františka Rasche byl 9. prosinec 1889. Jednalo se o českého námořníka, revolucionáře a vůdce vzpoury rakousko-uherského námořnictva v Boce Kotorské.
Dalším slavným rodákem byl Josef Kainar, který se narodil 29. června 1917. Tento český básník, textař, dramatik a překladatel patřil k vrcholným českým spisovatelům po II. světové válce.
V poslední březnový den roku 1927 se ve městě nad Bečvou narodil herec Lubomír Kostelka. Herec, který začal svoji kariéru po studiu JAMU v divadle v Českém Těšíně znal každý, a to i přesto, že si téměř nikdy nezahrál ve filmu hlavní roli.
Rodačka z Přerova Dana Hlobilová stála za vznikem jednoho z nejvýznamnějších českých uměleckých děl 20. století. Je autorkou skleněné fontány pro EXPO 1958. Fontána ve tvaru stromu s mísami z foukaného skla se stala šlágrem světové výstavy. Sama autorka byla oceněna diplomem. O to smutnější jsou osudy díla po slavném EXPU. Do Československa se vrátilo rozebrané v přepravních krabicích a v nich zůstalo v Bratislavě dlouhých osm let. Až po autorčině osobním naléhání byla fontána vystavena v Nitře v parku Galerie umění v Nitře. A to i přesto, že plastika byla vytvořena pro interiér. Nevhodné venkovní umístění způsobilo téměř likvidaci uměleckého díla a v polovině 90. let hrozilo zničení fontány. Až bezplatné převedení formou daru ze strany Dany Hlobilové na Národní technické muzeum zachránilo toto výjimečné dílo. Dlouholetá rekonstrukce byla ukončena v roce 2009 a od té doby je možné fontánu vidět vystavenou v pražském Národním technickém muzeu.
10. září 1943 se v Přerově narodil jeden z dvorních textařů zpěvačky Marie Rottrové. V jejím repertoáru jsou od Jaroslava Wykrenta takové texty jako Střapatá nohatá, To nic, Večerem zhýčkaná nebo Lásko. Jiný zdejší rodák stojí za takovými nesmrtelnými hity naší populární hudby jakou jsou Jdou panenky trávou, Pihovatá dívka nebo Nádherná láska. Jmenoval se Pavel Novák a tento původním povoláním učitel tělocviku se v Přerově narodil 10. březnu 1944. Ve stejném městě však na rakovinu prostaty 11. února 2009 ve věku 64 let zemřel. A do třetice rodák ze světa hudebních not. Přerov má za rodné město od 23. srpna 1958 také Karel Plíhal.
Přerov dal světu i tři úspěšné trenéry špičkových sportů. 24. července 1957 se tu narodil tenisový trenér Jaroslav Navrátil. 6. prosince 1958 bylo datum narození trenéra hokejové reprezentace Miloše Říhy. Ten získal jako hráč ligové zlato v dresu hokejových Vítkovic. Jako trenér dovedl své svěřence z Pardubic dvakrát k českému stříbru, hokejisty Slovanu Bratislava dvakrát ke slovenskému zlatu a hokejisty Atlant Mytišči k ruskému stříbru. Třetím z trenérů, který se v Přerově narodil je fotbalový reprezentační kouč Pavel Vrba. Plzeňskou Viktorku dovedl třikrát k ligovému vítězství a jednou k fotbalovému poháru a jednou k Superpoháru. Ve slovenské lize vybojoval s žilinskými fotbalisty dvakrát zlato v lize a v bulharské lize si vítězství užil s celkem Ludogorec Razgrad. Datum jeho narození je 6. prosince 1963.
Napadlo vás někdy, kdo namluvil postavičku loutky Mufa, která patřila k pilířům Studia Kamarád? Byla to herečka a dabérka Zuzana Skalníková, která se v Přerově narodila 20. června 1949.
Ne všichni rodáci ale dělají svému městu čest. Do té druhé kategorie bezesporu patřil Bedřich Reicin.
Nedaleké Radslavice u Přerova se staly 18. října 1929 rodištěm českého herce Svatopluka Matyáše.
Znakem města Přerov je bílý štít se dvěma totožnými kulatými červenými věžemi. Věže mají černý vchod, nad ním jsou dvě patra, každé se třemi patrnými okny. Vrch věží tvoří cimbuří se čtyřmi viditelnými stínkami a se stanovou střechou, která je ukončena zlatou makovicí. Mezi oběma věžemi je černá hlava zubra s červeným jazykem a zlatou houžví, která je protažena nozdrami zubra.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: V katastru Přerova se v blízké budoucnosti střetnou a setkají dálnice D1 a D55. Na napojení se v současné době intenzivně pracuje. Kromě toho městem prochází silnice I. třídy číslo 47 a 55 a pak silnice II. třídy číslo 150, 434 a 436. Vzdálenosti Přerova z českých měst: Praha (289 km), Olomouc (24 km), Ostrava (86 km), Zlín (41 km), Brno (86 km), Pardubice (163 km).
Autobus: Autobusové spojení do Přerova je z Prostějova, Vlkoše, Bystřice pod Hostýnem, Tršic, Kojetína, Líšné, Velkého Újezda, Buku, Všechovic, Nelešovic, Kostelce u Holešova, Horních Netčic, Pavlovic u Přerova, Jeseníku, Dolního Újezdu, Hranic, Zábeštní Lhoty, Olomouce, Lipníku nad Bečvou, Kroměříže, Zlína, Vsetína a Velkého Týnce.
Vlak: Přerov je jedním z významných moravských železničních uzlů. Nabídka měst, se kterými je město spojené vlakovými spoji, je tedy velká. Do Přerova nás dovezou železniční spoje z těchto cílových měst: Praha, Zlín, Šumperk, Uherské Hradiště, Staré Město u Uherského Hradiště, Nezamyslice, Bohumín, Olomouc, Břeclav, Vsetín, Brno, Břeclav, Luhačovice, Vyškov na Moravě, Hranice na Moravě, ale také z rakouské Vídně a Štýrského Hradce, slovenské Nitry a polských měst Varšava, Katowice, Przemysl, Terespol a Gdynia.
★★★★ - Památník lovců mamutů, Přerov:
Památník lovců mamutů představuje originální terénní prezentaci archeologických nálezů. Vznikl v roce 2006 a připomíná dobu období gravettienu, kdy se v Přerově–Předmostí lovci mamutů vyskytovali.
Poloha: 49.4668622N, 17.4371328E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Předmostí, Hřbitov (250 m)
Vlaková zastávka: Přerov (2,8 km)
★★★ - Socha mamutíka Toma, Přerov:
Socha mamutího mláděte Toma. Ta je umístěná na vyhlídce na Přerov a je jedním ze zastavení místní naučné stezky.
Poloha: 49.4852886N, 17.4315972E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Přerov, Čekyně, Škola (1 km)
Vlaková zastávka: Přerov (4,9 km)
★★★ - Kaple svatého Františka Xaverského, Kokory:
Barokní kaplička z roku 1724 je považována za nejkrásnější kapli na Hané. Je dokladem výrazné stavební činnosti jezuitů v oblasti Střední Moravy.
Poloha: 49.4933914N, 17.3771806E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kokory, Restaurace U Dohnalů (440 m)
Vlaková zastávka: Brodek u Přerova (3,7 km)
★★ - Zámek Rokytnice, Rokytnice:
Barokní objekt byl postaven jezuitským řádem v roce 1667 na místě zbouraného renesančního zámečku. Po zrušení řádu zámek sloužil v letech 1778-90 jako polní nemocnice. Následně jej koupil Ludvík z Levenau. Až do roku 1945 zámek vlastnil rod Eichhoffů. Po skončení 2. světové války začaly být prostory využívány pro potřeby ústavu sociální péče, který zde v pozměněné formě společně s domovem pro seniory působí dodnes. K budově patří rozsáhlý park s řadou cenných dřevin.
Poloha: 49.4670583N, 17.3925808E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Rokytnice, Náves (320 m)
Vlaková zastávka: Rokytnice u Přerova (1,6 km)
★★ - Přírodní památka Lhotka u Přerova, Lhotka:
Jedná se o skalnatý blok na sprašovém podkladě s břidlicí a drobou. Lokalita je významná výskytem teplomilných druhů rostlin i živočichů. Vyskytuje se zde Dub letní, ohrožený Modřenec chocholatý, Rozrazil klasnatý, vzácné druhy stepních mechů - Termovka krátkoplodá nebo Krondlovka obecná.
Poloha: 49.4987114N, 17.4127936E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lhotka, Most (240 m)
Vlaková zastávka: Rokytnice u Přerova (6,5 km)
★★ - Vyhlídkové místo na Školním kopci, Přerov:
Umožňuje omezený kopec v části Přerova zvané Předmostí. Jedná se o lokalitu, která je známá archeologickými nálezy, ale i proslulými ovocnými sady.
Poloha: 49.4831108N, 17.4263631E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Přerov, Čekyně, Škola (1,3 km)
Vlaková zastávka: Přerov (5,3 km)
★★ - Památník Knejzlíkových ovocných sadů, Přerov:
Památník z roku 1939 připomíná bývalé obecní ovocné sady Josefa Knejzlíka. Tento muž na pustém kopci před válkou založil řadu sadu. O jejich oživení se město Přerov snaží v současné době.
Poloha: 49.4828097N, 17.4271492E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Přerov, Čekyně, Škola (1,3 km)
Vlaková zastávka: Přerov (5,3 km)
★★ - Přírodní památka Na Popovickém kopci, Přerov:
Jádrem přírodní památky je kosená louka se stepní květenou. Dříve byla využívána jako obecní pastvina. Ukrývají se na ní teplomilné rostliny a živočichové. Navíc je tu hezký pohled na Přerov.
Poloha: 49.4846033N, 17.4350603E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Přerov, Čekyně, Škola (1,3 km)
Vlaková zastávka: Přerov (4,9 km)
Výlet 1: Po stopách lovců mamutů na okraji města Přerova (pěší)
Start: Přerov, Kulturní a informační služby města Přerova – informační centrum Předmostí
Cíl: Přerov, Kulturní a informační služby města Přerova – informační centrum Předmostí
Délka trasy: 21,9 km
Časová náročnost: 6 hodin 20 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Přerov má jedno z nejstarších osídlení na území České republice. V pradávné době šlo vlastně o takovou metropoli lovců mamutů. To je také hlavním tématem tohoto výletů. Kromě toho si ale připomeneme i slavné Knejzlíkovy ovocné sady a prohlédneme si údajně nejkrásnější hanáckou kapli. Čeká nás řada hezkých výhledů na okresní město. Nejvyšší bod výletu je ve výšce 305 metrů nad mořem a jde o lokalitu na Pavlovickém kopci. Nejnižší bod je start a cíl celého výletu, což je nadmořská výška 217 metrů nad mořem.
Vhodnost: Celkové převýšení výletu je 293 metrů. Na cestě máme tři malé kopečky, které ale nevyžadují žádnou fyzickou přípravu a trénink. Výlet jsme zařadili na třetí stupeň náročnosti.
Zastávky:
Přerov, Památník lovců mamutů (0,1 km) – Přerov, Socha mamutíka Toma (3,2 km) – Přerov, Přírodní památka Na Popovickém kopci (3,6 km) – Lhotka, Přírodní památka Lhotka u Přerova (6,5 km) – Kokory, Kaple svatého Františka Xaverského (10,7 km) – Rokytnice, Zámek Rokytnice (14,7 km) – Přerov, Vyhlídkové místo na Školním kopci (18,9 km) – Přerov, Památník Knejzlíkových ovocných sadů (19 km)
★★★★ - Tyršův most, Přerov:
Tyršův most má tvar výškového oblouku a spatříte na něm bronzové plastiky zubra a ptáka. Slouží jako lávka pro pěší a také pro jednosměrné projetí vozidel. Zajímavá je historie tohoto mostu. Na tomto místě byl totiž postaven jeden z prvních betonových mostů, a to už v roce 1903; ten ale zničila 8. května 1945 ustupující německá armáda. Zachovaly se z něj jen fragmenty. Krátce po válce byl postaven provizorní most, který vydržel až do roku 2010, kdy byla zahájena výstavba mostu současného.
Poloha: 49.4569067N, 17.4482408E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Sokolovna (120 m)
Vlaková zastávka: Přerov (1,5 km)
★★★★ - Městský park Michalov, Přerov:
Největší upravená plocha městské zeleně v Přerově. Počátky městského parku lze klást do druhé poloviny 19. století. Samotný vývoj parku se však zlomil v roce 1903, kdy byl na jeho úpravu povolán zahradní architekt František Thomayer. Do druhé světové války byl jedním z nejkrásnějších českých parků; velká degradace přišla v 70. a 80. let, v posledních letech se však jeho velká sláva a kvalita začíná pomalu vracet.
Poloha: 49.4612578N, 17.4574469E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Přerov, Kopaniny, Výstaviště (0,5 km)
Vlaková zastávka: Přerov (2,3 km)
GALERIE: MĚSTSKÝ PARK MICHALOV
★★★★ - Památník Jana Blahoslava, Přerov:
Socha významného přerovského rodáka, spisovatele, teologa, historika a biskupa Jednoty bratrské Jana Blahoslava. Autorem sochy, slavnostně odhalené 20.5.1923, je František Bílek.
Poloha: 49.4555506N, 17.4517475E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Sokolovna (440 m)
Vlaková zastávka: Přerov (1,5 km)
★★★ - Památník Jednoty bratrské, Přerov:
Památník s expozicí archeologických nálezů stojí na místě modlitebny Jednoty bratrské. V ní působil i Jan Ámos Komenský.
Poloha: 49.4566675N, 17.4495828E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Sokolovna (220 m)
Vlaková zastávka: Přerov (1,4 km)
★★★ - Národní přírodní rezervace Žebračka, Přerov:
Zahrnuje zachovalý lužní les v nivě řeky Bečvy s typickými rostlinnými i živočišnými druhy. Jeho zaplavování již ale není tak časté, proto jsou některé z nich ohroženy vymizením. Nejkrásnější je lokalita na jaře, kdy zde ve velkém počtu rozkvétá Česnek medvědí.
Poloha: 49.4679028N, 17.4724767E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Přerov, Kopaniny, ZTŠ (1,6 km)
Vlaková zastávka: Přerov (4 km)
★★★ - Zámek Přerov se zámeckou vyhlídkovou věží, Přerov:
Původní gotický hrad byl za Pernštejnů v 60. letech 16. století přestavěn na renesanční zámek. Tento čtyřkřídlý objekt s válcovou věží, obklopený ze dvou stran suchým příkopem, je dominantou města. Od roku 1487 až do 1917 prostřídal několik majitelů. Rok zde sídlila V současnosti prostory využívá Muzeum Komenského. Dominantu zámku, který byl postaven na místě původního gotického hradu, je 43 m vysoká věž. Pokud zdoláme točité schodiště se 72 schody, naskytne se kouzelný pohled na město Přerov a přilehlé okolí.
Poloha: 49.4552006N, 17.4510678E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Sokolovna (440 m)
Vlaková zastávka: Přerov (1,5 km)
★★★ - Kostel svatého Vavřince, Přerov:
Byl založen už ve 2. polovině 13. století. V první třetině 18. století pak prošel výraznou barokní přestavbou. Před kostelem stojí kaple Panny Marie Sedmibolestné. Původně to byla márnice na dnes už zaniklém hřbitově.
Poloha: 49.4537372N, 17.4492850E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Palackého (270 m)
Vlaková zastávka: Přerov (1,2 km)
★★★ - Kříž na Švédských šancích, Přerov:
Kovový kříž s trnovou korunou byl odhalen v červnu roku 2018 a je dílem uměleckého kováře Jiřího Jurdy. Připomíná tragickou událost z roku 1945, tak zvaný Masakr na Švédských šancích. Při něm bylo na tomto místě zavražděno 265 Karpatských Němců, Maďarů a Slováků, včetně žen a dětí.
Poloha: 49.4236411N, 17.4754186E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Přerov, Lověšice, Hřbitov (1,8 km)
Vlaková zastávka: Horní Moštěnice (2,2 km)
★★★ - Socha Jana Amose Komenského, Přerov:
Památkově chráněná socha z roku 1874 je zřejmě nejstarším pomníkem Komenského na Moravě. Nechal ji zhotovit Ústřední spolek moravských učitelů a jejím autorem je Tomáš Seidan. Na dnešní místo byla přesunuta v roce 1891 z Horního náměstí. V Přerově se Komenský ženil s Magdalenou Vizovskou.
Poloha: 49.4514097N, 17.4462217E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Palackého (190 m)
Vlaková zastávka: Přerov (0,6 km)
★★ - Kafemlejnek před nádražím Přerov, Přerov:
Vedle nádražní budovy nalezneme již nepojízdnou parní lokomotivu z roku 1902. Jedná se o tzv. Kafemlejnek, neboli Třistadesítku, malou tendrovou třínápravovou lokomotivu vyráběnou v letech 1878 až 1913 pro Císařsko-rakouské státní dráhy. Kafemlejnek před nádražím má označení 310.0102, po kolejích jezdil až do 70. let 20. století, pak byl umístěn v depu v Přerově. Prošel renovací a od roku 1978 stojí jako památník u nádraží.
Poloha: 49.4479656N, 17.4449550E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Autobusové nádraží (250 m)
Vlaková zastávka: Přerov (160 m)
★★ - Historické nástupištní informační tabule, Přerov:
Vlakové nástupiště 2 na nádraží v Přerově si uchovává původní ráz z roku 1841, kdy vzniklo. Zachovaly se původní sloupy nesoucí střešní konstrukci, ale i starý mechanický systém s tabulemi udávající cílovou stanici vlaku.
Poloha: 49.4469136N, 17.4452972E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Autobusové nádraží (240 m)
Vlaková zastávka: v místě
★★ - Památník Františka Rasche, Přerov:
Památník s bustou připomíná Františka Rasche. Ten byl vůdcem vzpoury námořníků rakouského válečného loďstva v Kotorském zálivu v roce 1918.
Poloha: 49.4474067N, 17.4518039E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Autobusové nádraží (460 m)
Vlaková zastávka: Přerov (0,6 km)
★★ - Vila Jindřicha Lančika, Přerov:
Vilu navrhoval přerovský architekt a stavitel Alois Pilc. Funkcionalistická stavba vznikala v letech 1936-1938 pro rodinu právníka Jindřicha Lančíka.
Poloha: 49.4582578N, 17.4539872E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Sokolovna (470 m)
Vlaková zastávka: Přerov (1,9 km)
★★ - Vila Marie Andráškové, Přerov:
Marie Andrášková byla majitelka obchodu s luxusní obuví v Přerově. V letech 1940-1942 požádala architekta Lubomíra Šlapetu o zhotovení projektu svého domu. Vznikla nádherná vila v duchu funkcionalismu.
Poloha: 49.4583608N, 17.4550469E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Sokolovna (0,6 km)
Vlaková zastávka: Přerov (2 km)
★★ - Přerovská fortna, Přerov:
Fortna, často nazývaná "Myší díra", je úzká branka v městských hradbách. Zachovaná přerovská fortna spojuje Horní náměstí a nábřeží Bečvy. Původně byla fortna uzavíratelná mříží a padacím mostem. V současnosti je volně průchozí.
Poloha: 49.4563111N, 17.4518197E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Sokolovna (400 m)
Vlaková zastávka: Přerov (1,6 km)
★ - Socha Elektry, Přerov:
Novodobá bronzová plastika z roku 1936. Je umístěna v zahradě u ornitologické stanice, ale byla původně určena pro pavilón Středomoravské výstavě v Přerově.
Poloha: 49.4593783N, 17.4611753E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Kopaniny, ZTŠ (0,7 km)
Vlaková zastávka: Přerov (2,4 km)
★ - Přírodní památka Malé laguny, Přerov:
Přírodní památku tvoří vodní plocha a přilehlý mokřad. Ty jsou domovem některých zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů.
Poloha: 49.4588892N, 17.4652192E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Kopaniny, ZTŠ (1 km)
Vlaková zastávka: Přerov (2,5 km)
★ - Zaniklá vyšší latinská škola Jednoty Bratrstva, Přerov:
Pamětní deska připomíná zaniklou bratrskou školu v místě zvaném Na Marku. Žáky této školy byli i Jan Amos Komenský a Jan Blahoslav. Komenský zde v letech 1614-18 zahájil svou pedagogickou kariéru.
Poloha: 49.4562889N, 17.4501997E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Sokolovna (280 m)
Vlaková zastávka: Přerov (1,3 km)
★ - Korvinský dům, Přerov:
Jeden z nejcennějších domů na Horním náměstí. Zachoval se zde renesanční vstupní portál z roku 1570 a gotická síťová klenba v přízemí. Dnes slouží pro potřeby města a Muzea Komenského ke konání kulturních akcí i přednášek.
Poloha: 49.4558414N, 17.4508197E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Sokolovna (350 m)
Vlaková zastávka: Přerov (1,5 km)
★ - Bronzový model Přerova, Přerov:
Bronzový model nechali vyrobit radní k 750. výročí povýšení Přerova na královské město. Model v měřítku 1:250 má rozměry čtverce o straně 150 centimetrů.. Autorem je akademický sochař André Vícha.
Poloha: 49.4549711N, 17.4486706E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přerov, Palackého (200 m)
Vlaková zastávka: Přerov (1,2 km)
★ - Socha Přerovský Otesánek, Přerov:
Jedná se o mohutný uschlý dub, který je vyzdobený motivy rostlin a živočichů. Tuto dřevořezbu vytvořili studenti a pedagogové střední řezbářské školy v Tovačově v roce 2008.
Poloha: 49.4591678N, 17.4556233E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Přerov, Sokolovna (0,6 km)
Vlaková zastávka: Přerov (2 km)
Výlet 2: Rozkrývání krás a zajímavostí města Přerova, včetně návštěvy lužního lesa Bečvy (pěší)
Start: Přerov, Turistický rozcestník Přerov – železniční stanice
Cíl: Přerov, Turistický rozcestník Přerov – železniční stanice
Délka trasy: 20,7 km
Časová náročnost: 5 hodin 40 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Přerov o hodně památek přišel v časech budování průmyslové současnosti, ale přesto se kolem Horního náměstí zachovala řada zajímavých věcí, které nám díky tomuto výletu neuniknou. Navíc v katastru města najdeme i poslední lužní les řeky Bečvy, který je právem Národní přírodní památkou Žebračka. Bohužel se dotkneme i hodně smutné kapitoly poválečných dějin města. Nejvyšším bodem celého výletu je jediný mírný kopeček, který nám bude stát v cestě a tím je lokalita na Švédských šancích ve výšce 292 metrů nad mořem. Naopak nejníž moři budeme při přechodu řeky Bečvy v okresním městě ve výšce 206 metrů.
Vhodnost: Celkové převýšení výletu je pouhých 125 metrů. Takže žádný strach, jde o pohodu na prvním náročnostním stupni.
Zastávky:
Přerov, Parní lokomotiva Kafemlejnek (0,1 km) – Přerov, Historické mechanické informační cedule na II. nástupišti (0,2 km) – Přerov, Pomník Jana Ámose Komenského (0,9 km) – Přerov, Kostel svatého Vavřince (1,5 km) – Přerov, Bronzový model Přerova (1,7 km) – Přerov, Zámek Přerov (2,2 km) – Přerov, Památník Jana Blahoslava (2,3 km) – Přerov, Korvínský dům (2,4 km) – Přerov, Fortna (2,5 km) – Přerov, Zaniklá vyšší latinská škola jednoty bratrské (2,9 km) – Přerov, Památník jednoty bratrské (3 km) – Přerov, Tyršův most (3,2 km) – Přerov, Vila Jindřicha Lančíka (3,8 km) – Přerov, Vila Marie Andráškové (4 km) – Přerov, Socha Přerovský Otesánek (4,1 km) – Přerov, Městský park Michalov (4,3 km) – Přerov, Socha Elektry (4,8 km) – Přerov, Národní přírodní rezervace Žebračka (6,4 km) – Přerov, Přírodní památka Malé laguny (10,9 km) – Přerov, Kříž na Švédských šancích (16,6 km) – Přerov, Památník Františka Rasche (20,1 km)
★★★ - Zámek Dřevohostice, Dřevohostice:
Přestavbou z vodní tvrze, kterou Karel starší ze Žerotína dokončil v roce 1617, vznikl renesanční zámek s arkádami. Zachována je i část opevnění se dvěma baštami a vodním příkopem – takzvané předzámčí. Zdejší malé arkádové nádvoří o rozměrech 9,5 x 12,5 metrů patří k nejmenším na Moravě. Dnes zámecký areál slouží pro konání obecních kulturních akcí. Na počátku 20. století šlo však o Ochranovnu pro mládež zpustlou, následovala Měšťanská škola a od 50. let byla stavba využívána jako sýpka či zemědělské sklady. Od roku 1965 do roku 2002 tam sídlil ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež.
Poloha: 49.4290600N, 17.5925103E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dřevohostice, Náměstí (0,6 km)
Vlaková zastávka: Bystřice pod Hostýnem (8 km)
★★★ - Žudrový statek, Dřevohostice:
Dům z poloviny 18. století s jednopatrovým přístavkem – žudrem. Ten původně sloužil jako vstupní prostor do statku a zároveň byl ochranným prvkem před nepříznivým počasím. V tomto případě se jedná o poslední žudr, který se nachází v oblasti Záhoří. Tento v Dřevohosticích vystupuje 5 metrů před průčelí budovy a je široký 7,3 metrů. Vstupní oblouk v průčelí je 3,8 metrů široký a 2,3 metru vysoký.
Poloha: 49.4259600N, 17.5911156E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dřevohostice, Náměstí (190 m)
Vlaková zastávka: Bystřice pod Hostýnem (7,5 km
★★★ - Stojanova lípa, Beňov:
Mohutná lípa dominující návsi vesničky Beňov u Přerova dostala jméno po zdejším slavném rodákovi. Arcibiskup Antonín Cyril Stojan se mimo jiné významně zasloužil o založení poutních a exercičních domů v Hostýně a na Velehradě. Lípa se stala neodmyslitelnou součástí vesnice, spjatou s historií Beňova i se jménem arcibiskupa Stojana, s jeho dobrotou a laskavostí. V roce 2007 zvítězila v anketě Strom roku. Lípu vysadil v roce 1885 tehdejší starosta obce Jan Chromeček.
Poloha: 49.4162917N, 17.5003972E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Beňov, Kostel (90 m) Vlaková zastávka: Horní Moštěnice (4,3 km)
★★★ - Moštěnický jinan, Horní Moštěnice:
Překrásný jinan roste v zámeckém parku v Horní Moštěnici. Park vznikl jako odpočinková část zámku již v době jeho budování. Vzhledem ke své velikosti a typu koruny může být jinan považován za raritu. Podobný exemplář roste pouze v botanické zahradě Univerzity Karlovy v Praze, jde však o jiný kultivar.
Poloha: 49.4125011N, 17.4667308E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Horní Moštěnice, Jednota (0,5 km)
Vlaková zastávka: Horní Moštěnice (1,3 km)
★★ - Hanácká kyselka, Dobrčice:
V Horní Moštěnici na vrátnici Hanácké Kyselky je možné načepovat si přírodní minerálku. Místnost se dvěma kohoutky je otevřena denně od 5 do 20 hodin.
Poloha: 49.4069603N, 17.4679981E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Horní Moštěnice, ZD (0,6 km)
Vlaková zastávka: Horní Moštěnice (1,9 km)
★★ - Kaple Panny Marie se zázračným pramenem, Stará Ves:
Kaple z roku 1874. Je ukázkou architektury s klasicizujícími a barokizujícími prvky venkovského typu. Drobná jednoduchá přízemní stavba obdélného půdorysu s půlkruhovým zakončením. V jejím místě údajně za třicetileté války zázračným způsobem vytryskl ze země pramen, který zachránil život zraněnému a vyčerpanému vojákovi.
Poloha: 49.3823125N, 17.5099881E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kostelec u Holešova, Náměstí (1,3 km)
Vlaková zastávka: Říkovice (4,9 km)
★ - Kostel svatého Josefa, Radslavice:
Kostel pochází z roku 1932. Vysvěcen byl 25. září 1932. Netradiční budova je ozdobou celé obce.
Poloha: 49.4772200N, 17.5171631E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Radslavice, Náves (80 m)
Vlaková zastávka: Prosenice (4,7 km)
★ - Lípa v Radslavicích, Radslavice:
Obvod 605 centimetrů. To jsou údaje tohoto stromového velikána. Dodat musíme ještě výšku stromu, která představuje 27 metrů.
Poloha: 49.4778689N, 17.5182278E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Radslavice, Náves (200 m)
Vlaková zastávka: Prosenice (4,7 km)
★ - Zámek Lhotsko, Radkova Lhota:
Zámek postavili jako letní sídlo v 1. polovině 19. století Laudonové. V roce 1911 na něm proběhly pseudoklasicistické úpravy. Dnes slouží jako domov pro seniory.
Poloha: 49.4534833N, 17.6321025E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Radkova Lhota, Lhotsko, Rozcestí (220 m)
Vlaková zastávka: Bystřice pod Hostýnem (8,9 km)
★ - Zámek Přestavlky, Přestavlky:
Pozdně barokní zámek byl postaven ve 2. polovině 18. století za Antonína hraběte Magnise na místě bývalé tvrze. V roce 1863 se majitelem panství stal olomoucký arcibiskup Bedřich Fürstenberg, který sídlo přeměnil na klášter německých řeholnic řádu svaté Voršily. Řeholnice zde založily dívčí školu. Klášter fungoval až do roku 1950, kdy byl zámek znárodněn a následně sloužil jako skladiště. Jde o patrový čtyřkřídlý objekt kolem nádvoří a čtyřhrannou věží nad hlavním průčelí, kterému dominuje barokní portál tvořený dvěma sloupy. Zámek v tuto chvíli nemá využití a zvolna chátrá.
Poloha: 49.3902611N, 17.4818014E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Přestavlky, Náves (270 m)
Vlaková zastávka: Říkovice (3,5 km)
★ - Akvadukt Lipová, Lipová:
Zajímavý akvadukt skrytý mezi místními domy. Kříží se tu podnik Lipová a bezejmenný potok.
Poloha: 49.4109053N, 17.6089042E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lipová, Kaple (380 m)
Vlaková zastávka: Bystřice pod Hostýnem (5,4 km)
Výlet 3: Na cestách mezi Moravskou bránou a Podbeskydskou pahorkatinou (horské kolo)
Start: Přerov, Turistický rozcestník Přerov – železniční stanice
Cíl: Přerov, Turistický rozcestník Přerov – železniční stanice
Délka trasy: 63,4 km
Časová náročnost: 4 hodiny 20 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Právě po cestách mezi Moravskou bránou a Podbeskydskou pahorkatinou nás povede tento výlet; pokaždé, když nám do cesty vstoupí kopeček, tak budeme vědět, že jsme se dotkli pahorkatiny a každá cesta dolů je návrat do Moravské brány. Výlet je zaměřen hlavně na prohlídku krajiny, přírodní památky, památné stromy a ochutnávku zdejšího bohatství – Hanáckou kyselku. Nejvyšším bodem je 348 metrů nad mořem, což je místo u zázračné studánky ve Staré Vsi. Nejníže – jen 205 metrů nad mořem budeme v Horní Moštěnici.
Vhodnost: Ty netrénované by mohl výlet trochu zabolet. Celkové převýšení je 580 metrů a čekají nás po cestě čtyři výrazné vrcholy. Nenechte se uspat ale úvodní téměř 12 kilometrů trvající rovinou. Na tento výlet by mělo být něco natrénováno v nohách, proto je zařazen na pátém stupni náročnosti z deseti.
Zastávky:
Radslavice, Kostel svatého Josefa (9,3 km) – Radslavice, Radslavická lípa (9,5 km) – Radkova Lhota, Zámek Lhotsko (21,7 km) – Dřevohostice, Zámek Dřevohostice (26,5 km) – Dřevohostice, Žudrový statek (26,9 km) – Lipová, Akvadukt Lipová (29,3 km) – Stará Ves, Kaple Panny Marie se zázračným pramenem (44,1 km) – Přestavlky, Zámek Přestavlky (48,2 km) – Beňov, Stojanova lípa (53,2 km) – Dobrčice, Hanácká kyselka (57,4 km) – Horní Moštěnice, Moštěnický jinan (58,2 km)
★★ - Rozhledna Brodek, Brodek u Přerova:
Dřevěná vyhlídka byla postavena v roce 2010 jedním z místních občanů. Z plošiny ve výšce 5 metrů se naskytne výhled na Beskydy, Hostýnské vrchy či Drahanskou vysočinu. Za dobré viditelnosti je možné spatřit i vzdálenější vysílač na Pradědu.
Poloha: 49.4829881N, 17.3485292E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Brodek u Přerova, Vrchlického (450 m)
Vlaková zastávka: Brodek u Přerova (1,2 km)
★ - Lípa v Zábeštní Lhotě, Zábeštní Lhota:
Jde o zhruba 300 let starou lípu. Má výšku 15 metrů a obvod kmene je 400 centimetrů. Památný strom je Lípa malolistá.
Poloha: 49.5132172N, 17.4324411E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Zábeštní Lhota, Restaurace (100 m)
Vlaková zastávka: Prosenice (5 km)
Comments