Rokycany si v průběhu historie vytrpěly dost; nešetřily je požáry, mor, války nebo hladomor; dnes jsou ale přátelským sídlem nabízejícím zajímavá místa ve městě či v okolí
Některé morové rány se ale Rokycanům vyhnuly. Místní byli za to vděční, a tak nechali postavit krásnou kapli, která se z Vršíčku z výšky dívá na město a dnes i na dálnici D5. Kvůli tektonickým zlomům se to v blízkosti okresního města jenom hemží přírodními památkami, které přinášejí radost milovníkům kamenné historie
Rokycany (německy Rokitzan) jsou nejvýchodnějším okresním městem Plzeňského kraje. Dnes v nich žije přes 14 tisíc obyvatel. Historie Rokycan sahá až k první zmínce v roce 1110, kdy tu byl biskupský dvorec. Osada byla na město povýšena ve 14. století, v roce 1584 se staly dokonce městem královským.
Dějiny města nejsou moc veselé. Rokycany poměrně často sužovaly fatální požáry, ten úplně nejhorší přišel 12. září 1784, kdy téměř celé město lehlo popelem. Po katastrofě byl opraven kostel, radnice byla postavena znovu, stejně jako okolní budovy.
Jenže v roce 1813 řádil červený kohout znovu. A aby to nebylo všechno, tak v první polovině 18. století zasáhla město morová rána, v druhé polovině stejného století přišel hladomor.
Neveselo truchlivo bylo i ve 20. století. Sice v prvních letech Československé republiky dochází k poměrně intenzivnímu rozvoji výstavby, ale po roce 1938 musejí Rokycany pohltit příliv Čechů, kteří do města přicházejí ze zabraných Sudet.
Rokycany jsou posledním velkým městem, které osvobodila americká armáda. Nedaleko odsud byla totiž domluvená demarkační linie.
Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 se začalo ve velkém bourat a odskákaly to historické budovy, které musely ustoupit sídlištím, ale i obchodnímu domu v srdci historického náměstí. Z města zmizely všechny připomínky toho, že osvoboditelkou byla americká armáda, naopak vyrostl tu pomník rudoarmějce jako osvoboditele, toho ale rozvášněný dav po srpnové okupaci v roce 1968 strhl.
Nejvýznamnějším rodákem je utrakvistický biskup Jan Rokycana, který se tu narodil asi v roce 1396. S ním je v přímé souvislosti i existence nejcennějšího uměleckého předmětu Rokycan. Město se v roce 1932 obrátilo na Alfonse Muchu s prosbou o vytvoření obrazu, který by zobrazil nejslavnějšího rodáka. Vznikl tak velkoformátový obraz Mistr Jan Rokycana na koncilu basilejském. Dodnes ho můžete vidět v obřadní síni rokycanské radnice.
K dalším významným rodákům patří například objevitel východního pramene řeky Tigris Josef Wünsch, jeden z mužů 28. října Jiří Stříbrný, herec Čestmír Řanda nebo zpěvačky Věra Bílá a Irena Budweiserová. Rokycany za rodiště má i politolog Jiří Pehe, režisér Zdeněk Tyc nebo hokejový obránce Jaroslav Špaček.
Městským znakem je červený štít, jehož dolní polovinu vyplňuje městská stříbrná zeď z kvádrových kamenů v sedmi řadách, na níž stojí z každé strany hranatá věž bez střechy téže barvy, každá se třemi stínkami, zaokrouhlenou otevřenou branou a čtyřoknem. Mezi věžemi je malý černý štítek se zlatým břevnem uprostřed, nad kterým vyrůstá horní polovina těla biskupa bez rukou v církevním rouše a s infulí nahoře zakončenou křížkem na hlavě.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Rokycany jsou v těsné blízkosti dálnice D5. Sjezd na 62. kilometru vás přivede přímo do centra města. V Rokycanech se spojují také silnice 232, 183 a 605. Vzdálenosti z českých měst: Praha (79 km), Ústí nad Labem (165 km), Karlovy Vary (102 km), Plzeň (17 km), České Budějovice (143 km).
Autobus: Autobusové spojení do Rokycan je z Cheznovic, Plzně, Volduch, Radnic, Litohlav, Olešné, Spáleného Poříčí, Zbirohu, Dobřívi, Borovna, Nevidu, Břas a Tachova.
Vlak: Rokycany leží na hlavní trati. Takže nabídka spojení je docela široká. Spojení je s Mirošovem, Prahou, Plzní, Příkosicemi, Berounem, Klatovy, Kařízkem a Železnou Rudou.
★★★★ - Poutní místo Kaple Navštívení Panny Marie, Litohlavy:
Velmi dominantní stavba, která je viditelná zdaleka. Barokní kaple byla zbudována v polovině 18. století. Bylo to poděkování rokycanských měšťanů za to, že město nezasáhla morová rána naplno. Na vrchol vedou dvě cesty. Jedna z nich je po schodech a její vznik je opředen pověstí z roku 1893. Tehdy při cestě na vrchol hlavní celebrant mše kardinál Bedřich Schwarzenberg uklouzl, a tak se místní lidé rozhodli, že vybudují schody. Schodů je tu celkem 77 a na každém z nich jsou jména donátorů, kteří přispěli na jejich výstavbu.
Poloha: 49.7588086N, 13.5648756E
Parkoviště: v místě (0,3 km)
Autobusová zastávka: Litohlavy, hájovna (0,8 km)
Vlaková zastávka: Klabava (3,4 km)
★★★★ - Letohrádek Kamýk, Osek:
Stavba sloužila k rozptýlení šlechty. Představte si, že v 18. století, kdy letohrádek nechal Jan Šternberk postavit, dosahoval zdejší rybník až k této stavbě a šlechta jezdila od zámku k romantické stavbě na lodičkách za zvuků kapely, světel ohňostrojů a vůně květin. Dnes je okolí letohrádku krásně upravené a za prohlídku stojí i místní židovský hřbitov, který najdeme hned u paty Letohrádku Kamýk.
Poloha: 49.7711208N, 13.5909844E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Osek, Lidový dům (0,6 km)
Vlaková zastávka: Rokycany (4,5 km)
GALERIE: LETOHRÁDEK KAMÝK
★★ - Vodní tunely, Ejpovice:
Tunely sloužily k odklonění řeky Klabavy. Bylo to v době, kdy zde probíhala intenzivní těžba železné rudy. Vodní dílo pochází z roku 1958 a je dlouhé 1500 metrů. Dnes už teče Klabava znovu v původním korytu a tunely slouží jen k procházkám a zajímavému pohledu.
Poloha: 49.7553925N, 13.5233253E
Parkoviště: na konci obce Klabava (1,1 km)
Autobusová zastávka: Klabava (2,3 km)
Vlaková zastávka: Ejpovice (1,5 km)
★★ - Ejpovické útesy, Ejpovice:
Najdete je na severní části břehu vodní nádrže Ejpovice. Velká část útesů buližníkového typu zůstala skryta pod vodní hladinou. Dá se tu najít řada zkamenělin.
Poloha: 49.7572639N, 13.5163697E
Parkoviště: na konci obce Klabava (1,1 km)
Autobusová zastávka: Ejpovice (2,7 km)
Vlaková zastávka: Ejpovice (2,2 km)
★★ - Vodní nádrž Ejpovice, Ejpovice:
Dnes je to rekreační zóna, dříve to byl nevzhledný důl na železnou rudu. Když těžba skončila, byl důl řekou Klabavou řízeně zatopen. Vzniklo jezero, které dnes nabízí krásné pláže, a to i s nudistickou částí.
Poloha: 49.7546569N, 13.5123900E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Ejpovice (0,7 km)
Vlaková zastávka: Ejpovice (1,2 km)
★★ - Zámek Bušovice, Bušovice:
Autorem návrhu je Jakub Auguston, zakladatel slavné plzeňské rodiny architektů. Zámeček je přístupný jen výjimečně při zvláštních příležitostech, protože ho jinak využívá archív Státní a vědecké knihovny v Plzni.
Poloha: 49.7971525N, 13.5329992E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Bušovice (180 m)
Vlaková zastávka: Sedlecko (1,2 km)
★ - Přírodní památka Pod starým hradem, Klabava:
Téměř hektarová památka je nalezištěm trilobitů a ramenonožců. Svůj název získala podle blízkého hradu Starý Zámek.
Poloha: 49.7476139N, 13.5430853E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Klabava (0,7 km)
Vlaková zastávka: Klabava (440 m)
★ - Přírodní památka Zavírka, Svojkovice: (bez fotografie)
Pouhých pět setin hektaru. Taková je rozloha této přírodní památky. Ovšem svým významem je obrovská, patří mezi nejzajímavější lokality prehistorické fauny.
Poloha: 49.7630386N, 13.6682247E
Parkoviště: na kraji komunikace (200 m)
Autobusová zastávka: Svojkovice, rozcestí (1,2 km)
Vlaková zastávka: Svojkovice (2,3 km)
Výlet 1: Od Letohrádku Kamýk až k břehům Ejpovické přehrady (pěší)
Start: Osek, Turistický rozcestník Osek
Cíl: Ejpovice, Přírodní památka Ejpovické útesy
Délka trasy: 12 km
Časová náročnost: 3:30, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet nám ukazuje zajímavosti z oblasti historie, přírody a dovednosti lidského umu na sever od okresního města Rokycany. Nejvyšším bodem je Vršíček ve výšce 436 metrů nad mořem. Nejnižším bodem je břeh Ejpovické vodní nádrže ve výšce 325 metrů nad mořem.
Vhodnost: Výlet je vhodný pro všechny typy turistů. Není problém trasu zvládnout. Zařazen je na třetím stupni výkonnostního žebříčku.
Zastávky:
Osek, Židovský hřbitov (0,6 km) – Osek, Letohrádek Kamýk (0,8 km) – Litohlavy, Poutní místo Kaple Nanebevzetí Panny Marie (5,3 km) – Ejpovice, Přírodní památka Pod starým hradem (8,9 km) - Ejpovice, Ejpovické vodní tunely (10,7 km) – Ejpovice, Vodní nádrž Ejpovice-nudistická část (11,4 km)
★★★★ - Národní přírodní památka Vosek, Volduchy:
Naprosto unikátní místo z celosvětového pohledu. Nacházejí se tu takzvané Rokycanské kuličky. To jsou kamenné útvary, které připomínají malé kamenné kuličky. Po jejich rozloupnutí se v mnohých nacházejí zkameněliny povětšinou trilobitů. Některé kuličky jsou ale takzvané liché či jalové a zkamenělinu neobsahují. Místo je velmi oblíbené hledači archeologických lokalit. Nejlepší dobou pro hledání je jarní nebo podzimní orba. Rokycanské kuličky vstoupily do povědomí veřejnosti tak silně, že místní cukráři začali vyrábět dezert, který se nazývá stejně jako tento útvar.
Poloha: 49.7575081N, 13.6004881E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Rokycany, nemocnice (2,3 km)
Vlaková zastávka: Rokycany (3,2 km)
★★★ - Zřícenina hradu Salon, Březina:
K romantické stavbě nás dovede žlutá turistická stezka. Hrad pochází z konce 14. století, kdy zde byl doma Jindřich z Elstenberka. Během třicetileté války byl ale hrad opuštěn a zpustl.
Poloha: 49.8133019N, 13.6049889E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Březina (0,5 km)
Vlaková zastávka: Dolní Stupno (2,8 km)
★★★ - Kostel Panny Marie Sněžné, Rokycany:
Nejdůležitější sakrální stavba Rokycan. Za současnou podobu ve stylu klasicismu vděčíme staviteli Paliardimu, ale na náměstí stál kostel už ve 14. století a byl součástí augustiniánského kláštera.
Poloha: 49.7429658N, 13.5966156E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Rokycany, autobusové nádraží (0,6 km)
Vlaková zastávka: Rokycany (0,7 km)
★★★ - Hradiště Březina, Březina:
Podle historiků šlo o jedno z nejstarších slovanských sídel v západních Čechách. Odborníci datují jeho trvání do období mezi 9. a 10. stoletím. V lokalitě spatříte dobře viditelný val, který celé hradiště ohraničoval. Dnes slouží místo i jako krásná vyhlídka do krajiny.
Poloha: 49.8114053N, 13.6178267E
Parkoviště: v obci Březina
Autobusová zastávka: Březina (1,7 km)
Vlaková zastávka: Dolní Stupno (4,3 km)
★★ - Buk Na Čihadle, Osek:
Má 510 centimetrů v pase. A dalších 22 metrů do výšky. To vše z něj dělá pátý největší strom v okrese Rokycany. Za zmínku stojí i jeho krásné kořenové náběhy porostlé mechem.
Poloha: 49.7711208N, 13.5909844E
Parkoviště: na kraji komunikace (0,5 km)
Autobusová zastávka: Volduchy (2 km)
Vlaková zastávka: Svojkovice (5,9 km)
★★ - Fitzova hrobka, Rokycany:
Hrobka byla pýchou rodiny průmyslníka Johanna Fitze. Přepychová stavba vznikla v roce 1900, přesně o 100 let později však byla budova v havarijní stavu. Město Rokycany jí ale zachránilo před zkázou.
Poloha: 49.7419458N, 13.5900992E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Rokycany, autobusové nádraží (220 m)
Vlaková zastávka: Rokycany (0,4 km)
★ - Zámek Březina, Březina:
Místo, které si oblíbil Vlasta Burian a často sem jezdil. Za jeho vznik ovšem vděčíme Jáchymovi ze Šternberka, který ho nechal v empírové podobě vystavět v letech 1790-1808. V době, kdy zdědil zámek hrabě Kašpar Maria Šternberk, zřídil tady botanickou a paleontologickou sbírku. Dnes je zámek nepřístupný, k prohlédnutí je ale anglický park s cihlovou kaplí.
Poloha: 49.8133019N, 13.6049889E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Březina, zámek (220 m)
Vlaková zastávka: Dolní Stupno (2,8 km)
★ - Budova márnice, Rokycany:
Park U Plzeňské brány byl hřbitovem. To dokazuje budova márnice, kterou místní nechali zbudovat v roce 1896. Původní smysl parku dokazují i umístěné náhrobky.
Poloha: 49.7413717N, 13.5892806E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Rokycany, autobusové nádraží (170 m)
Vlaková zastávka: Rokycany (360 m)
★ - Dub Na Rozcestí, Březina:
Do daleka viditelný 17 metrů vysoký dub. Obvod kmene má 384 centimetrů. To v okrese Rokycany stačí na to, aby dosáhl devátého místa v tabulce největších stromů.
Poloha: 49.8117214N, 13.5959131E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Březina (0,5 km)
Vlaková zastávka: Dolní Stupno (1,8 km)
★ - Malé užitné stavby v parku U Plzeňské brány, Rokycany:
Dávají parku moderní současnou podobu. Počítáme mezi ně zajímavou fontánu Kamennou stuhu, která slouží k osvěžení v horkých dnech. Další zajímavou stavbou je lavička Labyrint, která nabízí dubové posezení a svým zakřivením je přímo vytvořená k seznamování se s ostatními přísedícími. Poslední užitnou ozdobnou stavbou je Trojitá dubová brána při vstupu do parku. Svoji podobou evokuje vstupní brány do starých japonských paláců.
Poloha: 49.7411500N, 13.5892753E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Rokycany, autobusové nádraží (150 m)
Vlaková zastávka: Rokycany (340 m)
GALERIE: ROKYCANY A OKOLÍ
Výlet 2: Od romantických památek obce Březina k tomu nejzajímavějšímu v Rokycanech (pěší)
Start: Březina, Turistický rozcestník Březina - rozcestí
Cíl: Rokycany, Trojí dubová brána v parku U Plzeňské brány
Délka trasy: 17,3 km
Časová náročnost: 5:05, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet nás vede od romantické lokality v obci Březina, kde si můžeme prohlédnout krásné hradiště, hrad Salon a anglický park. Přes další obce dojdeme do Rokycan, kde výlet nabídne ty nejzajímavější a nejcennější budovy ve městě. Nejvyšším bodem je 614 metrů nad mořem, které dosáhneme tím, že vyšplháme k hradišti Březina. Nejníže budeme při přechodu řeky Klabavy, a to ve výšce 357 metrů. Celkově vystoupáme 334 metrů a sestoupíte 461 metrů.
Vhodnost: Výlet není rozhodně náročný. Komplikuje ho pouze skutečnost, že zvláště střední část cesty je vedena po krajnicích silnic. Ty sice nejsou extrémně používané, ale i to může výlet zkomplikovat. Výlet je na třetím stupni výkonnostní náročnosti.
Zastávky:
Březina, Zámek Březina (0,3 km) – Březina, Hradiště Březina (1,9 km) - Březina, Zřícenina hradu Salon (3,7 km) – Březina, Dub Na Rozcestí (4,8 km) – Březina, Přírodní park Radeč (6,2 km) - Osek, Buk Na Čihadle (9,2 km) – Volduchy, Přírodní památka Kašparův vrch (12 km) – Volduchy, Národní přírodní rezervace Vosek (13,6 km) – Rokycany, Kostel Panny Marie Sněžné (16,3 km) – Rokycany, Radnice (16,4 km) - Rokycany, Bývalý hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice (17 km) - Rokycany, Fitzova hrobka (17,1 km) - Rokycany, Budova bývalé márnice (17,15 km) - Rokycany, Kašna Kamenná stuha (17,2 km) - Rokycany, Lavička Labyrint (17,3 km)