Staré Město leží v kruhu, který tvoří čtyři horské masivy – Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Kralický Sněžník a Hanušovická vrchovina; zdejší vzduch a příroda je považována za nejčistší na celé severní Moravě a je nejméně zamořena zplodinami a exhaláty
Výjimečností celého krajinného prostředí si byli vědomi za II. světové války představitelé wermachtu; proto chtěli Staré Město přetvořit v ukázkovou kulturní a rekreační zónu; projekt odstartovala výstavba Německého učitelského ústavu a řady rekreačních objektů, které jsou k vidění ještě dodnes
S názvem to nemá toto město až tak úplně jednoduché. Ještě když dnes uděláme anketu mezi obyvateli, zjistíme, že bývalý název Staré Město pod Sněžníkem je velmi zažitý. Můžeme se setkat dokonce i s variantou Staré Město pod Kralickým Sněžníkem. Zkracující tendence posledních let ale oficiálně z tohoto města udělala jen Staré Město (německy Mährisch Altstadt).
Říká se: „Ať si stoupneš ve Starém Městě kamkoliv, vždycky uvidíš hory“ a každý, kdo tam jednou zavítá, musí tato slova potvrdit. Kolem Starého Města je věnec hor a kopců, které na západě tvoří Kralický Sněžník, na severu Rychlebské hory, východ opanoval Hrubý Jeseník a jih patří Hanušovické vrchovině. Oblast je považována za nejméně znečištěné místo na celé severní Moravě a zdejší poměrně strmé svahy a kopce si zachovaly nejpřírodnější ráz a jsou nejméně dotčeny okolními vlivy. To je skvělá výzva pro nás, abychom se to snažili tak udržet co nejdéle.
Vraťme se ale ještě zpět k názvu města a dodejme, že ani tím není výčet kompletní. Původně se sídlo jmenovalo Goldek, což by se dalo přeložit jako Zlatý roh nebo Zlatý kout. Už samotný původní název dává jasně najevo, že založení města je výsledkem hornické kolonizace severní Moravy na konci 13. a na začátku 14. století.
Ve Starém Městě také sídlilo původní panství, než bylo centrum později přesunuto na Kolštejn.
V držení se za celou historii prostřídalo šest vládnoucích rodů. První byli páni z Lipé, které po jejich epizodě vlády ve 14. století vystřídali Valdštejnové v první polovině následujícího století. Od počátku vlády pánů ze Zvole v polovině 15. století se postupně začalo usazovat jméno Staré Hory. Zvolští se tu udrželi po celé 16. století a na jeho konci přišly dvě časově krátké údobí vlády Vrbenských a Petřvaldských. Od 17. až do poloviny 19. století pak stáli v čele Lichtenštejnové.
V roce 1325, což je první zmínka o samotném městě, věnuje rytíř Jan Wüstehube celou oblast klášteru jako velký poplužní dvůr. Lidé zde nacházeli práci hlavně v hornictví; o čemž dodnes svědčí ložiska zlata, stříbra, železné rudy a mědi v okolí. Jenže pustošiví husité násilným zničením báňských děl zcela pohřbili velkou etapu vývoje města.
Po válkách se zdála kutací ložiska nenávratně zničena, a tak se musel najít nový způsob obživy. Ten přišel s Václavem ze Zvole, který založil ve městě tradici pláteníků.
O dnešní podobu města se nejvýznamněji zasloužili rytíři z Petřvaldu, a to i přesto, že zde vládli pouhých devět let. Eliška Petřvaldská nechala strhnout dřevěné domy na náměstí a postavila místo nich zděné. Jenže Jan Petřvaldský se postavil na špatnou stranu politické barikády, a tak byl majetek zkonfiskován. Následně byl prodán knížeti Karlu z Lichtenštejna.
I tady řádilo švédské vojsko za třicetileté války. Jejich vpád v roce 1645 skončil pro město vydrancováním a z poloviny vypálením. Staré Město však velmi rychle chytlo druhý dech a začalo se dál rozvíjet. Vedle řady mosazných a železných hamrů se zde rozvíjelo i tradiční zaměstnání jako krejčovství, kožešnictví či punčochářství.
Překvapivě zde obchod prosperoval a rozvíjel se i během Slezských válek a Staré Město se dokonce na začátku 19. století stalo nejsilnějším sídlem v regionu. Jednalo se o centrum nejen politického, ale i soudní okresu.
V té době začíná vystupovat do popředí rodinný klan Buhlů, který se stal na dlouhá léta nejbohatší podnikatelskou rodinnou větví Staroměstska. Právě Buhlové stáli nejprve za zřízení textilní manufaktury na zpracování lnu, ale od roku 1828 začali jako první z místních hor těžit tuhu.
V roce 1905 přijíždí do města první vlak a všichni čekají na vybudování pokračování trati z Hanušovic do polského Klodska. Na uskutečnění těchto plánů ale do dnešních dnů nedošlo. Na počátku 20. století objevuje Staré Město další z možných zdrojů příjmů a tím je turismus.
Byla to právě znovu rodina Buhlů, která se snaží o vytvoření prvních turistických tras, výstavbu zajímavých návštěvnických cílů například rozhleden a o zkvalitnění služeb pro návštěvníky města. Rozvíjející se turismus na začátku 20. století však přibrzdila vlna tragédií, které se oblastí prohnaly. V první řadě šlo o několik velmi ničivých povodní, které neodstranila ani regulace potoku Krupá. Největší pohromou však byl požár z roku 1907, po kterém byla zničena polovina města.
Po vzniku Československa se zde vytváří česká menšina složená hlavně z úředníků a železničářů. I nacisté po obsazení Sudet velmi oceňovali zdejší téměř neporušenou přírodu. Chtěli ze Staroměstska vytvořit rekreační zónu. Poměrně náročný projekt vzorové kulturní a rekreační oblasti byl zahájen zřízením německého učitelského ústavu a výstavbou řady rekreačních objektů pro členy a pohlaváry wermachtu. Některé z nich jsou k vidění do dnešních dní. Situace se jak domeček z karet zřítila 9. května 1945, kdy do Starého Města dojely sovětské osvobozenecké tanky.
Měsíce po válce byly ve znamení odsunu německého obyvatelstva. Do prázdných domů pak přicházeli osadníci ze Slovenska, Olomoucka, ale i z Bulharska. Podoba Starého Města se nevratně změnila.
Nedaleká obec Vikantice se v roce 2014 stala filmovým centrem. Režisér Miroslav Krobot tu natáčel film Díra u Hanušovic.
Znakem města Staré Město je modrý štít, ve kterém se nachází postava medvěda a horníka. Medvěd je situovaný vpravo je v přirozených barvách v pozici na zadních nohou hledící na horníka. Horník je oblečen do zlatých kalhot, černých vysokých bot, na sobě má slavnostní hornickou uniformu s prodlouženými krovkami. Přepásán je stříbrným pásem a jeho uniforma má stříbrné ozdobné lemy. Na hlavě slavnostní černou hornickou čepici se stříbrnou ozdobou na čele. V pravé ruce svírá hornické železo.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Staré Město je posledním českým sídlem na silnici II. třídy číslo 446 před polskými hranicemi. Vzdálenost Starého Města z českých měst: Praha (222 km), Olomouc (85 km), Ostrava (184 km), Zlín (153 km), Brno (160 km), Pardubice (111 km).
Autobus: Autobusové spojení do Starého Města je z Hanušovic, Branné a Litomyšle.
Vlak: Železniční trať ve Starém Městě končí a spoje vás dovezou do Hanušovic.
★★★★ - Kostel svatého Michaela, Branná:
Renesanční svatostánek z roku 1614. Původně se jednalo o evangelický kostel Zmrtvýchvstání Krista, v té době ještě patřil do panství pánů z Vrbna. V roce 1622 však panství připadlo Lichtenštejnům, a ti ho změnili na katolický. Ve 40. letech 18. století byl kostel upravován, byla zvýšena věž a současně bylo změněno také jeho zasvěcení (patrocinium). Za zmínku rozhodně stojí místní empory, které najdeme za hlavním oltářem a jsou tak typické pro renesanční paláce. Jsou neseny toskánskými sloupy. Nad oltářem se nachází kopie gotické sochy Panny Marie Utěšitelky Kolštejnské, ke které se konaly v minulosti velké poutě. To se ale ještě nacházela přímo u Mariánského pramene. Dnes se socha nachází v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.
Poloha: 50.1516061N, 17.0103936E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Branná, náměstí (100 m)
Vlaková zastávka: Branná (0,8 km)
★★★ - Fojství Branná, Branná:
Původně přízemní budova byla vybudována v 16. století jako sídlo majitele panství. V 17. století byla o patro zvýšena. Přesné datum, kdy se u budovy objevila i věž není známo, ale historici předpokládají, že k tomu došlo až v 19. století. Fojství je výrazná dominanta obce nacházející se v těsné blízkosti zámku a kostela. Dnes je budova nevyužívaná a veřejnosti nepřístupná.
Poloha: 50.1513631N, 17.0106869E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Branná, náměstí (120 m)
Vlaková zastávka: Branná (0,6 km)
★★★ - Hrad a zámek Kolštejn, Branná:
Hrad byl založen již ve 14. století jako obrana okolních zlatých dolů. Představoval dobře opevněný a těžko dobyvatelný objekt. Koncem 16. století začal Jan mladší ze Žerotína hrad upravovat na renesanční zámek. V průběhu následujících let se majitelé často střídali. Po bitvě na Bílé hoře byl zámek zkonfiskován a majitelem se stal Karel z Lichtenštejna. Od té doby jeho význam upadal. Stal se sídlem správy panství a roku 1850 zámek získala obec. Zámek byl několik let rekonstruován a od roku 2016 slouží jako hotel.
Poloha: 50.1509261N, 17.0117342E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Branná, náměstí (140 m)
Vlaková zastávka: Branná (0,9 km)
★★★ - Mariánský pramen, Branná:
Mariánský pramen se nachází u starého poutního místa Branná. Traduje se, že má léčivé účinky. U pramene stojí svatý obrázek. Voda, která teče z upraveného pramene, má teplotu 8,7 °C. Původně zde byla i socha Panny Marie Utěšitelky Kolštejnské, kterou podle legendy přivezli maltézští rytíři přímo ze Svaté země.
Poloha: 50.1518817N, 17.0132117E
Parkoviště: nedaleko lokality
Autobusová zastávka: Branná, náměstí (260 m)
Vlaková zastávka: Branná (0,6 km)
GALERIE: MOMENTKY Z BRANNÉ
★★★ - Přírodní památka Pasák, Branná:
Skupina skal vysokých téměř 10 metrů ve tvaru kovadlin (jejich horní části jsou širší). Mrazovým zvětráváním vznikly i další tvary - škrapy, římsy a výrazné skalní okno o rozměrech 2 x 3,5 x 5 metrů. Jedna ze skal připomínala lidem lidskou postavu a dostala jméno Pasák. Hornina obsahuje vápník, na který jsou vázány v oblasti málo obvyklé druhy rostlin.
Poloha: 50.1383639N, 17.0254831E
Parkoviště: na komunikaci do Předního Alojzova (1 km)
Autobusová zastávka: Branná, U železniční stanice (1,8 km)
Vlaková zastávka: Branná (1,9 km)
GALERIE: PŘÍRODA NA PASÁKU
★★★ - Přírodní rezervace Niva Branné, Branná:
Přirozený tok říčky Branné a okolní louky s bohatou květenou. Vyskytují se tu sněženky, bledule a řada dalších rostlin. Ty pak následně střídají Sasanky hajní a Sasanky pryskřníkovité. Vůni zde na jaře zanechávají i květy Lýkovce jedovatého. Branná zde přirozeně meandruje mezi loukami a olšinami a na hlubších tůních můžeme vidět vzácnou Vranku pruhovanou nebo Pstruha potočního.
Poloha: 50.1706547N, 17.0323311E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Ostružná (2,2 km)
Vlaková zastávka: Ostružná (2,2 km)
★★ - Lípa v Předním Alojzově, Branná:
Jedná se o lípu v odloučené osadě Přední Alojzov. Výška stromu je 25 metrů, Obvod kmene je 508 centimetrů.
Poloha: 50.1507350N, 17.0222489E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Branná, U železniční stanice (1,8 km)
Vlaková zastávka: Branná (1,9 km)
★ - Bývalý lom Branná, Branná:
Bývalý lom, ve kterém se těžil krystalický vápenec tedy mramor. Jedná se o malebné místo, které je využíváno k pořádání koncertů a tábornických setkání.
Poloha: 50.1545336N, 17.0075456E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Branná, rozcestí (320 m)
Vlaková zastávka: Branná (1,2 km)
Výlet 1: Zámek Kolštejn, okolí Branné a těžko uvěřitelné skalní útvary Pasák (pěší)
Start: Branná, Turistický rozcestník Branná – náměstí, bus
Cíl: Branná, Turistický rozcestník Branná – náměstí, bus
Délka trasy: 16,2 km
Časová náročnost: 5:40 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Branná ve všech pádech, i tak bychom mohli nazvat tento výlet. Po celou dobu vlastně téměř neopustíme katastr jediné obce – Branné. Už její centrum je naplněno zajímavými věcmi, které by nám rozhodně neměli utéct. Jakmile opustíme vlastní střed obce, bude se naše cesta svažovat až k nejnižšímu bodu výletu a tím je přechod řeky Branné s výškou 574 metrů. Pak nás čeká mírné stoupání do Předního Alojzova a my budeme celkově stoupat za přírodními památkami obce. To stoupání vyvrcholí ve výšce 838 metrů v lokalitě před Zadním Alojzovem. Pak už naše cesta povede směrem dolů znovu k říčce Branné.
Vhodnost: Výlet je milou prohlídkou velmi rozesmátého a přívětivého místa, jakým obec Branná bezesporu je. Žádné nebezpečí na vás na cestě nečíhá, cesta vede pořád jen po značených stezkách. Výlet vyžaduje mírnou fyzickou připravenost a kondici. Jeho převýšení je celkem 588 metrů a na své si přijdou po cestě i rodiny s dětmi a milovníci vojenské historie. Narazíme totiž na několik pěchotních obranných srubů. Výlet jsme zařadili do páté kategorie náročnosti.
Zastávky:
Branná, Kostel svatého Michaela (0,05 km) – Branná, Fojství Branná (0,1 km) – Branná, Hrad a zámek Kolštejn (0,3 km) – Branná, Mariánský pramen (0,6 km) – Branná, Lípa v Předním Alojzově (1,8 km) – Branná, Přírodní památka Pasák (4,1 km) – Branná, Přírodní památka Niva Branné (11,4 km) – Branná, Bývalý lom Branná (15,3 km)
★★★ - Vyhlídka z radniční věže, Staré Město:
Památkově chráněná pozdně renesanční radnice z roku 1619. Staré Město vzniklo na historické stezce vedoucí Kladským průsmykem do Slezska. Pomezní město bez hradeb vyžadovalo nutnou ostrahu, účel věže s ochozem byl tedy jednoznačně strážní. V historických materiálech však nebyla nalezena zmínka o věžním hlásném či věžníkovi. Na jižní straně věže je umístěn znak rodu Petřvaldských a městský znak - horník s medvědem. Celková výška věže je 35 metrů.
Poloha: 50.1619150N, 16.9466672E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Staré Město, náměstí (50 m)
Vlaková zastávka: Staré Město pod Sněžníkem (0,5 km)
GALERIE: NA RADNIČNÍ VĚŽI
★★ - Lípy v Kronfelzově, Šléglov:
Lípy v Kronfelzově najdeme v unikátním a krásném prostředí malé osady, která se nachází nad Adamovským údolím. Jedná se o tři vzrostlé a košaté exempláře Lípy velkolisté.
Poloha: 50.1753967N, 17.0022450E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Staré Město, náměstí (4,8 km)
Vlaková zastávka: Staré Město (5 km)
GALERIE: KRONFELZOV A OKOLÍ
VIDEO: LÉTO NAD KRONFELZOVEM
★ - Běličkův statek, Staré Město:
Statek si velmi oblíbili filmaři. Natáčely se tu například scény z filmu Pramen života. Scénář Vladimíra Körnera převedl na plátno režisér Milan Cieslar.
Poloha: 50.1827208N, 16.9299969E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Staré Město, Kunčice, rozcestí (0,8 km)
Vlaková zastávka: Staré Město pod Sněžníkem (2,7 km)
★ - Adamovské údolí, Šléglov:
Údolí je součástí CHKO Jeseníky. Protéká jím říčka Telčava. Malebné místo postupně se zvedající až do středních poloh Hrubého Jeseníku.
Poloha: 50.1841439N, 17.0034361E
Parkoviště: na kraji lokality na komunikaci
Autobusová zastávka: Ostružná (4,4 km)
Vlaková zastávka: Ostružná (4,6 km)
Výlet 2: Kolem Starého Města přes Adamovské údolí a hřeben Holého vrchu (pěší)
Start: Staré Město, Turistický rozcestník Staré Město pod Sněžníkem – náměstí
Cíl: Staré Město, Turistický rozcestník Staré Město pod Sněžníkem – náměstí
Délka trasy: 19,8 km
Časová náročnost: 6:30 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Ve Starém Městě nezbylo mnoho památek, které by člověk musel viděl, ale odzbrojující je jeho okolí a to bude hlavně důvod, proč se vydat v pohodlných botách ven do přírody. Přesto odstartujeme výlet na radniční věži ve Starém Městě. Krátce poté budeme ve výšce 515 metrů, což je nejnižší bod celého výletu. Pak už budeme stoupat nahoru, a to nejprve Adamovským údolím a při cestě zpět po hřebeni Holého vrchu, kde je snad ještě krásněji. Tady budeme také nejvýše, a to ve výšce 850 metrů.
Vhodnost: Výlet ocení milovníci krásných dalekých pohledů, a to zvláště v druhé části na Holém vrchu. Není náročný, jde o dlouhé táhlé stoupání. Snižující se cestou pak dojdeme zpět do Starého Města. I tentokrát můžeme obdivovat stavby, které měli chránit naší republiku před vpádem hitlerovského vojska. Výlet je v páté kategorii na desetibodové náročnostní škále.
Zastávky:
Staré Město, Vyhlídka z radniční věže (0,1 km) – Staré Město, Běličkův statek (3,4 km) – Staré Město, Adamovské údolí (11,4 km) – Šléglov, Lípy v Kronfelzově (14,6 km)
★★★★ - Skalní útvar Tři kameny, Jindřichov:
Skály dosahují výšky až 30 metrů. Jsou odtud pěkné výhledy do okolí Přemyslovského sedla a na Černou stráň.
Poloha: 50.1050492N, 17.0478575E
Parkoviště: pod lokalitou na komunikaci
Autobusová zastávka: Jindřichov, Nové Losiny, rozcestí (5,1 km)
Vlaková zastávka: Nové Losiny (5,3 km)
GALERIE: POHLEDY ZE TŘECH KAMENŮ
★★★ - Přírodní památka Slunná stráň, Jindřichov:
Krajina typická výskytem luk a pastvin, které jsou děleny kamenicemi a mezemi. Zároveň je útočištěm zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.
Poloha: 50.1122161N, 17.0566311E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Jindřichov, Nové Losiny, rozcestí (4,5 km)
Vlaková zastávka: Nové Losiny (4,7 km)
★★★ - Přírodní památka Letní stráň, Jindřichov:
Na loukách Letní stráně žijí chráněné druhy živočichů a rostou chráněné a ohrožené rostliny. Najdeme tu například orchideje Střevíčník pantoflíček, Lilii cibulkonosnou, Vstavač mužský znamenaný, Prstnatec Fuchsův, Prstnatec májový a Pětiprstku žežulník.
Poloha: 50.1102381N, 17.0505425E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Jindřichov, Nové Losiny, rozcestí (5 km)
Vlaková zastávka: Nové Losiny (5,2 km)
★★★ - Přírodní rezervace Přemyslovské sedlo, Loučná nad Desnou:
Rašelinné a podmáčené louky s výskytem chráněných druhů rostlin. Rostou zde například orchideje Prstnatec májový, Pětiprstka žežulník nebo Vemeník dvoulistý.
Poloha: 50.1073731N, 17.0599883E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Loučná nad Desnou, Rejhotice, Dřevostyl (4 km)
Vlaková zastávka: Loučná nad Desnou – Rejhotice (4,2 km)
★ - Přemyslovské sedlo, Jindřichov:
Leží ve výšce 765 metrů nad mořem. Odděluje hlavní hřebeny Hrubého Jeseníku od okrajových částí, které pomalu sbíhají k Hanušovické pahorkatině. Všeobecně je toto místo nalezištěm velmi ceněných orchidejových květin.
Poloha: 50.1098836N, 17.0562286E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Jindřichov, Nové Losiny, rozcestí (4,8 km)
Vlaková zastávka: Nové Losiny (4,6 km)
GALERIE: BOTANICKÉ BOHATSTVÍ PŘEMYSLOVSKÉHO SEDLA
Přírodní rezervace Pod Slunečnou strání, Jindříchov: (bez fotografie)
Přirozený bukový les, místy prales s porostem starým až 200 let. Kromě buků zde roste v menší míře smrk ztepilý, javor klen a jedle bělokorá. V dutinách starých stromů hnízdí holub doupňák, v korunách čáp černý.
Poloha: 50.1377658N, 17.0356458E
Parkoviště: ve Františkově (cca 2 km)
Autobusová zastávka: Jindřichov, osada Františkov (1,9 km)
Vlaková zastávka: Branná (3,6 km)
Smrk na Josefové, Jindřichov: (bez fotografie)
Obvod kmene je 359 centimetrů, výška je 29 metrů. To je vizitka krásného Smrku ztepilého, kterého najdeme v bývalé obci Josefová. Strom má i velmi zajímavý netradiční habitus.
Poloha: 50.1486536N, 17.0653183E
Parkoviště: v obci Branná nebo ve Františkově
Autobusová zastávka: Branná, U železniční stanice (4,7 km)
Vlaková zastávka: Branná (4,8 km)
Vodopád Hučavy, Jindřichov: (bez fotografie)
V místě, kde potok Hučava překonává tektonický zlom, se nacházejí méně známé jesenické vodopády. Tvrdé podloží zde vytváří kaskádovité schody, pod kterými se nachází vodopád se stabilním průtokem.
Poloha: 50.1498053N, 17.0689614E
Parkoviště: v obci Branná nebo ve Františkově
Autobusová zastávka: Branná, U železniční stanice (5 km)
Vlaková zastávka: Branná (5,1 km)
Most Josefovské svážnice, Jindřichov: (bez fotografie)
Poslední třetina 19. století zasáhla Jeseníky několika velkými pohromami v podobě velkých vývratů. Aby lesníci stačili všechno dřevo odklidit, byly kolem dnes již zaniklé obce Josefová nataženy lesní železnice, které pomáhaly místním při těžbě dřeva. Jedním z posledních pozůstatků železnice je most přes cestu na úseku nazvaný Josefovská svážnice.
Poloha: 50.1503808N, 17.0608803E
Parkoviště: v obci Branná nebo ve Františkově
Autobusová zastávka: Branná, U železniční stanice (4,3 km)
Vlaková zastávka: Branná (4,4 km)
Výlet 3: Kličkovaná v orchidejových loukách směrem na vyhlídku Tři kameny (pěší)
Start: Branná, Turistický rozcestník Branná – most, u železniční stanice, bus
Cíl: Branná, Turistický rozcestník Branná – most, u železniční stanice, bus
Délka trasy: 25,2 km
Časová náročnost: 9:15 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Je těžké vymyslet výlet, který by vedl tak dlouho téměř nezasaženou přírodou bez zásahu přítomnosti lidských sídel a staveb. Oblast Přemyslova, Františkova a Nových Losin je však tímto přírodním fenoménem známá. Hned na úvod doporučujeme navštívit lokalitu od května do července; velké množství orchidejových luk v době kvetení, to je zážitek, který vám z hlavy jen tak něco nevymaže. Vyvrcholením celé cesty je pak výstup na skalní útvar Tři kameny, odkud je nádherný výhled a cestu si vlastně můžeme z výšky projít ještě jednou. Co se týká profilu cesty, jde o pravidelné stoupání a klesání, které vyvrcholí na Slunné stráni, kde budeme ještě o dvacet metrů výš než na skalní vyhlídce. Tady dosáhneme výšky 928 metrů, nejníže pak budeme u řeky Branné ve výšce 542 metrů. Celkové převýšení je 941 metrů.
Vhodnost: Výlet je v nádherných přírodních scenériích, je však nutné před ním z několika důvodů varovat. Za prvé – houpavý rytmus cesty snadno unaví, druhým důvodem je poměrně hodně velká délka a za třetí budeme se z velké části pohybovat mimo značené trasy. To jsou všechno důvody, které vedly k tomu, že je tento výlet zařazen v deváté náročnostní skupině.
Zastávky:
Jindřichov, Most Josefovské svážnice (4,3 km) – Jindřichov, Smrk na Josefové (4,6 km) – Jindřichov, Vodopád Hučavy (4,9 km) – Jindřichov, Přírodní rezervace Pod Slunečnou strání (8,1 km) – Loučná nad Desnou, Přírodní rezervace Přemyslovské sedlo (14,4 km) – Jindřichov, Přírodní památka Slunná stráň (14,6 km) - Jindřichov, Přemyslovské sedlo (15 km) – Jindřichov, Přírodní památka Letní stráň (15,3 km) – Jindřichov, Skalní útvar Tři kameny (17,1 km)
★★★★ - Rozhledna Na Štvanici – Stříbrná Twiggy, Staré Město:
Dřevěná válcovitá rozhledna vysoká 35 metrů je k zemi ukotvená ocelovými lany. Vyhlídkový ochoz je prosklený. Rozhledna byla otevřena na podzim roku 2018.
Poloha: 50.1705039N, 16.8989239E
Parkoviště: V Hynčicích pod Sušinou (1,3 km)
Autobusová zastávka: Staré Město, Stříbrnice, statek (3,3 km)
Vlaková zastávka: Staré Město pod Sněžníkem (5,3 km)
GALERIE: STŘÍBRNÁ TWIGGY A OKOLÍ
★★ - Nevoralova lípa v Chrasticích, Staré Město:
Výjimečný rodový strom. Do výšky dosahuje celkem 34 metrů. Obvod kmene je 713 centimetrů.
Poloha: 50.1377986N, 16.9318892E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Staré Město, Chrastice, kostel (130 m)
Vlaková zastávka: Chrastice (1,7 km)
★ - Kladské sedlo v Kunčici, Staré Město:
Kladské sedlo je horské sedlo oddělující Králický Sněžník a Rychlebské hory. Leží severozápadně od vsi Kunčice na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Kladským sedlem procházela cesta z Moravy do Kladska. Ze Starého Města pod Sněžníkem vede do sedla silnice č. 446, která probíhá údolím Krupé. Cestu na Kladské sedlo nechala vybudovat ve štěrkové podobě v letech 1845-1860 a v délce 55 kilometrů holandská princezna Mariana Oranžská.
Poloha: 50.2257706N, 16.9220472E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Staré Město, Nová Seninka, U mostu (3,4 km)
Vlaková zastávka: Staré Město pod Sněžníkem (8,3 km)
★ - Kaple svatého Kryštofa, Staré Město:
Dřevěná kaplička vystavěná nákladem Miloslava Míky ze Starého Města. Stavbu nechal zhotovit u příležitosti svých šedesátých narozenin, vysvěcena byla v září 2009. Zvon usazený ve věži pochází z nedalekého zničeného kostela v zaniklé osadě Grund Messinghammer. V interiéru jsou obrázky křížové cesty, které vytvořila technikou podmalby na skle významná československá horolezkyně Dina Štěrbová.
Poloha: 50.2101617N, 16.9893547E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Staré Město, Kunčice, točna (6,8 km)
Vlaková zastávka: Staré Město pod Sněžníkem (7,1 km)
Comments