Trmice byly kdysi nejdůležitějším centrem severočeského hnědouhelného revíru; dnes už tu nacházíme jen ošklivé strupy, které na zdejší krajině i městě rozvoj průmyslu a těžby způsobil
Okolí Trmic je ale z jiného těsta – na levém břehu Labe tu najdeme několik nádherných vyhlídek, které nabízejí nádherné pohledy na České středohoří; ve Stadicích se začala tvořit česká státnost – ze zdejšího Královského pole údajně po návštěvě poslů odešel Přemysl Oráč přímo do čela českého knížectví
Živo v oblasti Trmic (německy Türmitz), kde teče řeka Bílina, bylo už před 25 000 lety. Ukázaly to nedávné archeologické průzkumy. Pak se tu střídali Keltové, Germáni, Slované.
První zmínka pochází z roku 1264, kdy se mluví i o Janu z Trmic, který byl služebníkem Boreše z Oseka. Historické anály také prozrazují, že v oblasti se těžil cín a proto bylo místo zařazeno do královského léna, které podléhalo manům z Oseka a později z Krupky.
Po celý středověk byly Trmice rozděleny mezi dvě panství na Horní a Dolní Trmice. Počátek spojení přišel s rokem 1589, kdy Trmice vyvázal z královského léna Rudolf II. Tím, kdo se zasloužil o spojení obou panství, byl Vavřinec Majdrle z Mansperka, který nejprve v době pobělohorských konfiskací koupil horní tvrz a později přikoupil i tvrz v dolní části Trmic.
Ovšem hospodářského rozkvětu se Trmice dočkaly až za vlády Jana Hartvíka, hraběte z rodu Nosticů. Ten obě tvrze Vavřince Majdrleho koupil a vedl oblast tak dobře, že hospodářský rozkvět byl více než patrný. Zásluhou Jana Hartvíka bylo do Trmic přemístěno trhové právo z Řehlovic, ale to rozhodně nebyl konec tehdejšího spanilého hospodářského boomu.
Trmice povýšil na město císař Leopold I. v roce 1664 a už tehdy sousední Ústí nad Labem nesouhlasilo, protože disponovalo mílovým právem.
18. století pak znamenalo pro město začátek těžby uhlí, to století následující s sebou přineslo epidemii cholery. A i přesto dochází k rozvoji oblasti, a to hlavně zásluhou rodu Nosticů, ti tu budují nejen průmyslové závody, ale třeba i novogotický zámek.
V roce 1930 mají Trmice nejvyšší počet obyvatel ve své historii – skoro 8 000, dnes jich tu žije 3 300. Pak ale přichází temné období. Po Mnichovské dohodě jsou Trmice připojeny k Ústí nad Labem, lepší to není ani po válce.
V 60. letech stát rozhodl, že v Trmicích lidé bydlet nebudou a bude tu jen průmyslová výroba. Obyvatelé jsou pomalu přesídlováni, bourá se starý zámek a barokní radnice. Přímo nad městem vzniká dálniční most. Ke zlepšení dochází v roce 1994, kdy Trmice odloučením od krajského města vykračují znovu na cestu samostatnosti.
Dnes jsou Trmice druhým exekucemi nejzatíženějším sídlem v obcích nad 1500 obyvatel v Česku. Alespoň jedna z exekucí je uvalena na více než 41 procent zdejší populace.
Nedaleké Řehlovice, respektive jejich část Stadice je spojena s legendou o Přemyslu Oráčovi. V těchto místech najdeme Královské pole, na kterém podle pověsti Přemysl oral se svými voly, když ho zastihli poslové od kněžny Libuše. Dnes je pomník Přemysla Oráče a přilehlé Královské pole národní kulturní památkou.
Nad tokem řeky Labe najdeme obec Dolní Zálezly. Ta byla dlouhá léta známá pěstováním meruněk a vinné révy. Meruňky zde dnes sporadicky najdeme, po víně ovšem zbyly už jen kamenné terasy. Vzpomínky na prvorepublikové Meruňkové slavnosti jsou tak už dávnou vzpomínkou. Na zdejší Meruňkové slavnosti vzpomínal rád i architekt Jan Kotěra, který prožil v Dolních Zálezlech dětství.
Znak města je poměrně složitý. V červeném štítě je kvádrová hradba s cimbuřím. Za ní jsou dvě bílé věže. Obě mají černé cimbuří zakončené zlatou makovicí a korouhvičkou. Uprostřed mezi věžemi je modro-stříbrně čtvrcený štítek se zlato-modře čtvrcenou kotvou. V prvním poli je zlatý stoupající půlměsíc, ze kterého vyrůstají červeně šachované odkloněné kančí zuby, ve druhém poli je černé křídlo a v něm zlaté břevno.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Trmice leží přímo pod mostem dálnice D8 u sjezdu na 69. kilometru. Vzdálenosti z českých měst: Praha (87 km), Ústí nad Labem (5 km), Hradec Králové (188 km), Karlovy Vary (117 km), Plzeň (177 km), Liberec (100 km).
Autobus: Autobusové i trolejbusové linky městské hromadné dopravy spojují Trmice s Ústím nad Labem.
Vlak: Z místní železniční zastávky nás vlaky dovezou do Bíliny a do Ústí nad Labem.
★★★★★ - Národní kulturní památka Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče, Řehlovice:
Pomník nechal postavit v roce 1841 kníže Ervín Nostic podle návrhu hamburského architekta Františka Jiřího Staumanna. Na mohutném kvádru vidíme dvojici reliéfů Josefa Maxe. Jeden zobrazuje příchod poslů k Přemyslovi a druhý pak Přemyslovo uvítání kněžnou Libuší a jejím doprovodem na Vyšehradě. Na vrcholu pomníku se nachází pluh Přemysla Oráče. Součástí národní kulturní památky je i Královské pole, ze kterého byl Přemysl povolán. To ve středověku sloužilo svými rozměry jako základ české polní míry. Za železniční tratí, kterou najdeme na konci Královského pole se nachází významné archeologické naleziště. Tam bylo na konci 80. let 20. století nalezeno 426 předmětů lidu kultury nálevkových pohárů a kultury šňůrové keramiky.
Poloha: 50.6145214N, 13.9632642E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Řehlovice, Lány dolní (430 m)
Vlaková zastávka: Řehlovice (0,9 km)
★★★ - Lípa u Královského pramene ve Stadicích, Řehlovice:
Jeden z největších stromů okresu Ústí nad Labem. Jedná se o Lípu velkolistou. V obvodu měří téměř 550 centimetrů. Dává stín Královskému prameni.
Poloha: 50.6200053N, 13.9718069E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stadice (0,8 km)
Vlaková zastávka: Stadice (0,9 km)
★★★ - Královský pramen ve Stadicích, Řehlovice:
Legendární místo české historie. U tohoto pramene dával Přemysl Oráč pít svým volům. Voda tu dnes vytéká z chrliče v podobě lví hlavy.
Poloha: 50.6199914N, 13.9719581E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stadice (0,8 km)
Vlaková zastávka: Stadice (0,9 km)
GALERIE: KRÁLOVSKÝ PRAMEN
★★★ - Volská hora (skála), Řehlovice:
Jde o bájnou horu, která je spojená s legendou o Přemyslu Oráčovi. V okamžiku, kdy dorazili k němu poslové od kněžny Libuše, odebrali se volové sami na nedalekou Volskou horu, která se za nimi zavřela. Podle legendy je z hor slyšet jejich bučení a zvonění kravských zvonců. Z hory také vytéká rezavě zbarvený potok. Pověst říká, že se jedná o močůvku volů Přemysla Oráče. Dnes však víme, že jde o železitý pramen.
Poloha: 50.6188281N, 13.9766908E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stadice (0,7 km)
Vlaková zastávka: Stadice (0,6 km)
★★★ - Čedičové schody na Volskou horu, Řehlovice:
Téměř zapomenutá zajímavost v místní krajině. Na vrcholu Volské hory kdysi stál skalní útvar, který připomínal voly Přemysla Oráče. Tento skalní výstup vzal během let za své a dnes už najdeme jen zbytky skály, které ztratily původní tvar. Co však přetrvalo jsou vybudované čedičové schody, které vedou na 309 metrů vysoký vrchol Volské hory. Kdy schody vznikly není známo, jisté však je, že tu byly už v 17. století.
Poloha: 50.6171258N, 13.9784822E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Stadice (0,8 km)
Vlaková zastávka: Stadice (0,9 km)
GALERIE: VOLSKÁ HORA
★★★ - Zámek a zámecký park Trmice, Trmice
O výstavbu se zasloužil hrabě Albert Nostic v letech 1856-63. Budova je vystavěna ve stylu tudorovské novogotiky. K nejcennějším devizám patří pozoruhodný mramorový sál s obrazy Aloise Bubáka a kazetové stropy v jednotlivých zámeckých sálech. Zámek byl původně určen k demolici, protože tudy socialističtí inženýři naplánovali dálnici D8. Budovu nakonec zachránilo přemostění údolí. Dnes najdeme uvnitř dvě stále expozice. První připomene hornickou minulost Trmic, druhá potěší malé kluky i jejich tatínky – je totiž věnována železničnímu modelářství. Za procházku stojí i místní zámecký park. Za zámkem se zvedá vrch Rovný, kde bylo archeology objeveno tábořiště lovců mamutů staré 14 500 let.
Poloha: 50.6423528N, 13.9916550E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Trmice, Václavské náměstí (200 m)
Vlaková zastávka: Trmice (0,7 km)
GALERIE: ZÁMEK TRMICE
★★★ - Kamenný most v Brozánkách, Řehlovice: (bez fotografie)
Jedná se o krásný barokní most. Pochází z 1. poloviny 18. století a dnes už je provoz z jeho mostovky vyloučen. V nedalekých Stadicích je zachován druhý barokní most přes řeku Bílinu, po něm však stále mohou jezdit automobily.
Poloha: 50.6091247N, 13.9368339E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Řehlovice, Brozánky (160 m)
Vlaková zastávka: Brozánky (40 m)
★ - Pomník dolování, Trmice
Opuštěný hornický vozík zde připomíná dvě století nepřetržitého dolování hnědého uhlí v krajině. Dnes se tu už netěží a z rekultivované krajiny pomrkává jezero Milada.
Poloha: 50.6430436N, 13.9931314E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Trmice, Václavské náměstí (100 m)
Vlaková zastávka: Trmice (0,7 km)
Výlet 1: Ve stopách těžby hnědého uhlí a za pluhem Přemysla Oráče (pěší)
Start: Trmice, Železniční stanice Trmice
Cíl: Trmice, Železniční stanice Trmice
Délka trasy: 20,4 km
Časová náročnost: 6:05 hodiny, bez prohlídky jednotlivých lokalit
Popis: Výlet má dvě základní témata. Tím prvním je prohlídka míst, která jsou spojená se základem české státnosti a s legendou o Přemyslovi Oráči. Druhé téma je pak těžba uhlí v okolí města Trmice. Zároveň při tomto výletu můžeme sledovat, jak se změnila původní krajina. Každý při pohledu do okolí zjistí, co je výsypka, rekultivovaná výsypka a dokáže si před očima vymodelovat přírodní krajinu. Trochu technicky bude působit cesta v první části výletu, kdy půjdeme po okraji bývalé těžební šachty. Bylo nezbytné proto do tohoto místa vsunout všechny důležité stavby – dálnici, železnici, inženýrské stavby. To všechno se dá na krajině pozorovat. Prvních 13 kilometrů se odehrává v naprosté rovině. Stoupání přichází později. Nejvyššího bodu dosáhneme ve výšce 401 metrů nad mořem v lokalitě Stadických srázů. Nejnižší bod – 145 metrů nad mořem pak na nás čeká v blízkosti železniční stanice Trmice.
Vhodnost: Celkové převýšení výletu je 336 metrů. Výlet by ale neměl dělat žádné starosti. V určitých chvílích je potřeba dbát zvýšené pozornosti při chůzi po komunikacích. Výlet je ve třetím náročnostním koši.
Zastávky:
Trmice, Zámek Trmice a zámecký park (0,8 km) – Trmice, Pomník dolování (1 km) – Řehlovice, Královský pramen ve Stadicích (5,1 km) – Řehlovice, Lípa u Královského pramene (5,15 km) – Řehlovice, Národní kulturní památka Královské pole a Pomník Přemysla Oráče (6,6 km) – Řehlovice, Barokní most v Brozánkách (9,5 km) – Řehlovice, Čedičové schody na Volskou horu (13,6 km)
★★★★★ - Doerellova vyhlídka, Řehlovice:
Vyhlídka je pojmenována po malíři Ernstovi Gustavovi Doerellovi. Ten si údajně toto místo oblíbil a často zde maloval. Uvidíme nádherný výhled do kraje s výhledy na vrchy Deblík, Varhošť, Lovoš. Dohlédneme i na zříceninu Kamýk a na Portu Bohemicu.
Poloha: 50.5862678N, 14.0251958E
Parkoviště: v obci Dubičky (0,7 km)
Autobusová zastávka: Řehlovice, Dubice, Dubičky (0,9 km)
Vlaková zastávka: Radejčín (2,3 km)
GALERIE: DOERELLOVA VYHLÍDKA
★★★★★ - Vyhlídka u kostela svaté Barbory v Dubicích, Řehlovice:
Malebné místo s nádherným výhledem, který je orámován řadou šeříkových keřů. Návštěvníkům se otevírá zajímavý pohled na řeku Labe, vystupující České středohoří a některé ikonické hory. Samotný kostel pochází ze 16. století a pyšní se vzácným zvonem, který byl ulit na konci 16. století v dílně zvonaře Brikciho z Cimperka. Vysoký skalní ostroh, na kterém kostel stojí je místem, kde se spouštějí k Labi dva potoky. Na každém z nich najdeme vodopád, které jsou zajímavé při zvýšeném průtoku vody. Jde o vodopád Pod Dubičkami a vodopád Dubiny. U druhého jmenovaného můžeme v hustém porostu narazit i na síť průduchových ventarol.
Poloha: 50.5900164N, 14.0226333E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Řehlovice, Dubice, Dubičky (90 m)
Vlaková zastávka: Radejčín (2,6 km)
GALERIE: VYHLÍDKA V DUBICÍCH
★★★★★ - Vyhlídka Václava Krčila, Řehlovice:
Prostor najdeme na kótě 333 metrů nad mořem nad ohbím řeky Labe. Jde o širokou vyhlídku na České středohoří, která byla pojmenována po významném ústeckém turistovi. Václav Krčil žil v letech 1892 – 1972.
Poloha: 50.5932942N, 14.0282053E
Parkoviště: v obci Dubičky (0,8 km)
Autobusová zastávka: Řehlovice, Dubice, Dubičky (0,9 km)
Vlaková zastávka: Dolní Zálezly (2,8 km)
GALERIE: VYHLÍDKA VÁCLAVA KRČILA
VIDEO: VYHLÍDKA VÁCLAVA KRČILA
★★★★★ - Vyhlídka Mlynářův kámen, Dolní Zálezly:
Na svahu Dubického kopce na vrcholu čedičové skály se nachází vyhlídka. Dojít se k ní musí přes dvě železné lávky. Na místě je vztyčen kříž, který připomíná hrdiny I. světové války. Z vyhlídky vidíme do daleka na tok řeky Labe, České Středohoří a obec Dolní Zálezly. Poloha: 50.5961228N, 14.0314422E
Parkoviště: v obci Dolní Zálezly (0,9 km)
Autobusová zastávka: Řehlovice, Dubice, Dubičky (1,4 km)
Vlaková zastávka: Dolní Zálezly (2,2 km)
GALERIE: MLYNÁŘŮV KÁMEN
VIDEO: ŠVITOŘENÍ U MLYNÁŘOVA KAMENE
★★★★★ - Vyhlídka Skalky u Moravan, Řehlovice:
Vyhlídku najdeme na stejnojmenném kopci ve výšce 455 metrů nad mořem. K odpočinku vyzývá dřevěná lavička a uvidíme do údolí Labe a na vrcholky na pravém břehu. Lokalita je velmi bohatá i z biologického hlediska. Najdeme tu řadu vzácných rostlin jako je Kosatec bezlistý, Koniklec luční, Tařici skalní nebo Jetel alpinský. Vyhřáté místo láká i řadu motýlů; vyskytují se zde Otakárek fenyklový, Otakárek ovocný nebo Okáč ovsový.
Poloha: 50.6072781N, 14.0356650E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Skalky – odbočka (430 m)
Autobusová zastávka: Stebno (1,7 km)
Vlaková zastávka: Dolní Zálezly (3,7 km)
GALERIE: SKALKY U MORAVAN
★★★★★ - Vyhlídka ve Chvalově, Stebno:
Lidé žijící v domech u této vyhlídky mají naprosto neopakovatelný výhled. Vidět je údolí řeky Labe v Českém středohoří, zdejší dopravní cesty, ale i stěžejní vrcholy v lokalitě.
Poloha: 50.6009556N, 14.0580642E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stebno, Chvalov (190 m)
Vlaková zastávka: Dolní Zálezly (1,2 km)
GALERIE: VYHLÍDKA CHVALOV
★★★★★ - Vyhlídka Skály, Stebno: (bez fotografie)
Vyhlídku najdete v blízkosti paraglidingového startoviště a vybudované ferraty. Je odtud přenádherný výhled na Střekovské zdymadlo, na hrad Střekov a na Ústí nad Labem.
Poloha: 50.6198506N, 14.0545203E
Parkoviště: u turistického rozcestníku K Vaňovské skále (415 m)
Autobusová zastávka: Stebno, Podlešín (1,8 km)
Vlaková zastávka: Dolní Zálezly (3,6 km)
★★★★★ - Ferrata Lužická spojka, Ústí nad Labem: (bez fotografie)
Začátek ferraty je umístěn pod skalní vyhlídkou Skály, pokračuje až na vrchol, odkud je nezapomenutelný pohled na Labe. Ferrata má obtížnost C. Z počátku je příjemná, později stoupá velmi prudce vzhůru.
Poloha: 50.6200092N, 14.0548944E
Parkoviště: u turistického rozcestníku K Vaňovské skále (415 m)
Autobusová zastávka: Stebno, Podlešín (1,8 km)
Vlaková zastávka: Dolní Zálezly (3,6 km)
★★★★ - Vyhlídka Josefínka, Stebno:
Tato vyhlídka je přímo nad Vaňovem a patří k těm nejkouzelnějším, ze kterých se otevírá krásný pohled do Labského údolí. Výstup na samotnou skalní vyhlídku ale není příliš bezpečný, je proto nutné dbát maximální opatrnosti. Zvlášť nevhodné je používat cestu na Josefínku po vydatnějších deštích.
Poloha: 50.6148597N, 14.0705961E
Parkoviště: parkoviště na Vaňově (1,5 km)
Autobusová zastávka: Kotva (2,3 km)
Vlaková zastávka: Ústí nad Labem, hlavní nádraží (6,4 km)
★★★ - Moravanský vodopád, Dolní Zálezly:
Voda přes Moravanský vodopád přetéká přes kaskádu tří menších vodopádů. Do cesty se ale vodě staví i další menší stupně a peřeje.
Poloha: 50.6003939N, 14.0269178E
Parkoviště: v obci Moravany (350 m)
Autobusová zastávka: Dolní Zálezly (1,6 km)
Vlaková zastávka: Dolní Zálezly (1,9 km)
VIDEO: MORAVANSKÝ VODOPÁD
★ - Průmyslový vodovod Dolní Zálezly - Ledvice, Dolní Zálezly: (bez fotografie)
Nenápadná budova na levém břehu Labe v Dolních Zálezlech upozorňuje na technickou památkou vybudovanou po II. světové válce. Je to průmyslový podkrušnohorský vodovod, který byl vybudován až do elektrárny Ledvice. Budova v Dolních Zálezlech je čerpací stanice.
Poloha: 50.5935247N, 14.0357556E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dolní Zálezly (0,6 km)
Vlaková zastávka: Dolní Zálezly (1,3 km)
GALERIE: Z PŘÍRODY TRMICKA
Výlet 2: Krajem labských vyhlídek a Moravanského vodopádu (pěší)
Start: Stebno, Turistický rozcestník Stebno
Cíl: Stebno, Turistický rozcestník Stebno
Délka trasy: 21,3 km
Časová náročnost: 6:50 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet vede ve velké části po hraně náhorní plošiny Českého středohoří. Z této náhorní plošiny vystupuje řada nádherných vyhlídek, které rozhodně stojí za pozornost ale hlavně za návštěvu. Všechny jsou snadno přístupné; nutné je ale varovat před návštěvou skály Josefínka. To je skutečně jen pro zdatné. Abychom ale nebyli jen žabaři, sejdeme jednou i k řece Labi, a to v Dolních Zálezlech, abychom pak vystoupali znovu nahoru. Nejvyšší bod celého výletu je ve výšce 478 metrů nad mořem a jedná se o lokalitu za vyhlídkou Skalky. Nejníže bude v místě průmyslového vodovodu v Dolních Zálezlech, a to ve výšce 142 metrů nad mořem.
Vhodnost: Trasa je vhodná pro mírně pokročilé turisty, ti kteří chtějí projít i odbočku na Josefínku, tak těm doporučujeme větší fyzickou zdatnost a hlavně kuráž. Součástí trasy je i návštěva ferraty. Trasa přes ní nevede, ovšem vyzkoušet si jí můžeme. Musíme však dodržovat zde uvedená bezpečnostní pravidla a mít potřebné vybavení. Celkové převýšení výletu je 560 metrů a výlet je zařazen v šestém stupni náročnosti.
Zastávky:
Řehlovice, Vyhlídka Skalky u Moravan (1,8 km) – Ústí nad Labem, Ferrata Lužická spojka (4,6 km) – Stebno, Vyhlídka Josefínka (6,8 km) – Stebno, Chvalovská vyhlídka (10,2 km), Dolní Zálezly, Průmyslový vodovod (12,4 km) – Dolní Zálezly, Moravanský vodopád (14 km) – Dolní Zálezly, Vyhlídka Mlynářův kámen (14,9 km) – Řehlovice, Vyhlídka Václava Krčila (15,5 km) – Řehlovice, Vyhlídka u kostela svaté Barbory v Dubicích (16,5 km) - Prackovice nad Labem, Doerellova vyhlídka (17,5 km)
Comments