Městský znak Třebenic je pátým nejstarším znakem v zemi; v majetku města, jehož dřívější klíčový význam dnes mnohé překvapuje, jsou historické svazky obrovské hodnoty – Třebenický kancionál či Viničné knihy
Zarostlý vrch Linhorka je nejvýnosnějším nalezištěm českých granátů v naší zemí; proud Kuzovského potoka pak tyto malé kamínky barvy krve odnáší dál po proudu; nedaleko Třebenic byl v roce 1869 nalezen i první český diamant
Třebenice (německy Trebnitz) se poprvé v písemné historii objevují v souvislosti se zápisky legend o založení nedalekého hradu Košťálov. Podle pověsti ho založil rytíř se jménem, které bychom asi dnes nosit nechtěli - Košťál. Košťálov provázel obyvatele Třebenicka v dobách zlých i dobrých. A když bylo nejhůř, tak zdejší upřeli zrak na pyšné hradby hradu. Ty připomínají ležícího českého lva s královskou korunou na hlavě. Pohled prý probouzel v obyvatelích (dnes jich tu žije zhruba 2 tisíce) národní cítění i v těch nejtemnějších dobách.
Třebenicko ovšem získalo světovou proslulost jako největší české naleziště granátů. Historie Třebenic je proto úzce spjata s tímto polodrahokamem krvavé barvy. Hlavní lokalitou, která sběrače a hledače láká, je nízký nenápadný zalesněný vrch Linhorka u obce Staré. Tento přehlédnutelný vrch zásobuje krajinu nenápadnými kamínky, které po vybroušení dávají lesk nejkrásnějším šperkům. Žílou, která rozsévá granáty do nejširšího okolí, je Kuzovský potok, který se tu nazývá také Žejdlík. Vody malé bystřiny unášejí malé úlomky nepatrných cenných granátů, které se nacházejí v naplaveninách potoka, a to zvláště na dvou místech, kterým se říká Granátky. Historie sběru granátů začala už se samotným osídlením krajiny lidskou rasou. Největší zdejší pyrop, tak zní správné vědecké označení granátů, vážil 2,64 g a je k vidění v místním muzeu.
Teď se ale vraťme na začátek příběhu o založení vsi s názvem Třebenice. Historici se domnívají, že k tomu došlo v průběhu 9. století. Na to však chybějí písemné důkazy. První psané zmínky o Třebenicích se váží až k roku 1227 a sídlo je popisováno jako trhová ves. Ta vznikla v místě, kde se křížily důležité obchodní stezky z Prahy, Litoměřic a Bíliny. Třebenice patřily a odváděly zisky, poplatky a daně přímo panovnickému stolci. Že se jednalo o velmi důležité místo svědčí skutečnost, že koncem 13. století je tu založeno děkanství s vikariátem, které se staralo o celkem 29 okolních far. Význam Třebenic byl tehdy opravdu výjimečný a dnes ho dokáže málokdo docenit a pochopit. Dochází tu k velmi intenzivnímu rozvoji obchodu a řemesel a městu jsou udělena postupně všechna práva, a to včetně hrdelního. Tato čest patří v české historii jen těm nejvýznamnějším městům království. V Třebenicích kvete vinařství, o čemž svědčí jedny z nejstarších městských písemných památek celého Česka – Třebenické viničné knihy. Kvalitu a chuť zdejšího vinného moku si v letopisech pochvaluje i samotná abatyše řádu benediktinek při klášteře svatého Jiří na Pražském hradě. A právě pod správu tohoto kláštera jsou Třebenice v roce 1420 převedeny.
Husitské nepokoje se městu vyhnuly, a to s největší pravděpodobností jen z důvodu, že v okolním kraji našli husité vždy řadu mnohem větších cílů, na které se jim vyplatilo spíš zaútočit. Doba husitská ale způsobí, že se město vymaní z državy pražského kláštera a dostává se pod správu rodu Kaplířů ze Sulevic. Roku 1423 je vydána panovnická listina, která potvrzuje Třebenicím dvanáctičlennou konšelskou samosprávu a uděluje právo používat vlastní pečeť a znak. Třebenice tím ještě vypíchly své výjimečné postavení mezi českými městy, protože v tomto ohledu jde teprve o páté město v království, které má vlastní znak. Ten patří k těm nejstarším, které se u nás vůbec vyskytují.
Běžný život města ležícího na říčce Modle byl v 15. století velmi pestrý, stejně jako jeho hospodářský charakter. Sídlí tu řada krejčích, ševců, dokonce i zlatník. Ve městě pracují kovářské dílny, rozvíjí se zemědělství, pěstuje se víno, vaří se pivo a vzkvétá ovocnářství a zelinářství.
Město hýčká rod Kaplířů ze Sulevic, ale na konci 15. století připadne na krátkou dobu do šlechtických rukou Viléma z Illburka. Pak následuje řada změn a každá přivádí jiného majitele. Nakonec ale znovu zakotví Třebenice pod křídly kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. To zůstane nezměněno až do roku 1782.
V roce 1546 se v knize německého vědce Georgia Agricoly objevuje první písemná zmínka o nálezech českých granátů v oblasti Linhorky u Třebenic. Pomalu končí doba povrchového sběru těchto kamenů. Už za pár let nechá císař Rudolf II. kameny vášnivě krvavé barvy těžit hlubinným způsobem a sběr dosáhne téměř průmyslové podoby těžby.
Od roku 1574 v Třebenicích vzniká jedna z nejstarších dosud dochovaných českých knih – pověstný Třebenický kancionál. Bohatě ilustrovaný církevní zpěvník má dnes nevyčíslitelnou uměleckou hodnotu a i nadále zůstává v majetku města.
Do 17. století vkročí Třebenice za velikého zájmu Evropy, která má zájem o zdejší věhlasné granáty. Pak ale následuje řada nepříjemných ran osudu. Několikrát si sedne na hřebeny střech červený kohout, třicetiletá válka zpustoší kraj i pole a Třebenice přijdou o většinu obyvatel. Když se začíná blýskat na lepší časy, přichází mor. Píše se rok 1680 a Zubatá znovu kosí místní usedlíky. I přesto jsou Třebenice dál významným sídlem severozápadních Čech. Je ale nezbytné doplnit prořídlé řady obyvatel, to zajistí německá kolonizace, která se tlačí do Čech.
Roku 1742 prospěje místním granátům rozhodnutí císařovny Marie Terezie. Ta zakáže vývoz surových granátů z českých zemí. Tím získávají nepsaný monopol na zpracování čeští zlatníci a klenotníci. Nastává zlaté období granátů, které vyvrcholí v 19. a na počátku 20. století.
Stop rozvoji Třebenic vystaví syn císařovny Marie Terezie, císař Josef II. a hlavně jeho reformy. Ty sejmou z města řadu pravomocí včetně soudních a přenesou je do rychle se rozvíjejících Lovosic, které leží jen 7 kilometrů daleko. Lovosice vyhrávají na celé čáře díky poloze. Na rozdíl od Třebenic se jim nevyhýbají nově vznikající silnice, jsou důležitým přístavem na Labi a v blízké budoucnosti pak uštědří Třebenicím rozhodující ránu tím, že přes ně povede hlavní železniční trať spojující Prahu a Drážďany. Po josefínských reformách už je místní kronika vedena jen v němčině; příliv teutonských osadníků tak pohltil skomírající české obyvatelstvo. Ke rozhodujícímu zlomu dochází v překvapivě krátkém časovém úseku. První německá zpráva v kronice pochází z roku 1716 a už za 53 let je kronika vedena už jen v německém jazyce. Od této chvíle Třebenice žonglují na hranici českého a německého vlivu v neutuchajícím boji a zároveň soužití dvou národnostních etnik.
Roku 1869 se tady zadaří vědecká událost sezóny. Jde o tak výjimečnou situaci, že vyvolává vášnivé diskuze po dobu následujících několika desítek let. V nedalekých Dlažkovicích se objeví první ze dvou diamantů, které budou nalezeny na území Československa. Zároveň jde o vůbec první nalezený evropský diamant.
Bohaté České středohoří tak vydalo poklad nejcennější a nic nevadila ani skutečnost, že váha diamantu byla jen 58 mg, tedy čtvrt karátu. Historie pak nahrála hledačům ještě jednou. K nálezu druhého diamantu došlo ve 20. letech 20. století u Chrášťan na Rakovnicku. Druhý démant byl ještě o polovinu menší než ten z Dlažkovic. Později se podařilo nalézt i řadu diamantů mikroskopické velikosti.
Místní si však tou dobou hýčkají jiné, mnohem pragmatičtější klenoty zdejší krajiny. Jsou mnohem větší než miniaturní diamanty a jsou neuvěřitelně voňavé a nebetyčně chutné. Obživa zdejších lidí je založena na ovocnářství a zelinářství. Věhlas získává místní angrešt i česnek, světově proslulými se ale staly Třebenické meruňky.
11. září 2004 rozčeří klidný život v Třebenicích brutální vražda místního velmi oblíbeného faráře Ladislava Kubíčka. Kněz v noci z 10. na 11. září přistihl na faře dva zloděje ve věku 26 a 15 let. Oba muže poznal, protože chodili k němu na faru, mladší dokonce ve zdejším kostele ministroval. Farář Kubíček jim slíbí, že pokud odejdou, nebude událost hlásit. Oběma mužům dá dokonce i peníze na cestu. Přesto se na něj oba vrhnou a brutálně ho zavraždí. Mlátí ho do hlavy, bodají a když leží bezvládně na zemi, tělo polijí hořlavinou a zapálí. Z fary odejdou se 40 tisíci korunami, více než 600 euro a velkým množstvím dolarů. Tyto peníze jsou osobním darem na opravu kostela v Čížkovicích. V březnu 2005 odejdou pachatele od soudu s trestem odnětí svobody na 17 a 8,5 let. Vražda změnila způsob zabezpečení církevního majetku a vyvolala diskuzi o bezpečnosti řadových farářů.
Medvědice jsou obcí vzdálenou od Třebenic zhruba 7 kilometrů severozápadním směrem. Obec je známá už z přelomu 12. a 13. století a podle legendy právě Medvědicemi projížděla na svém pyšném bělouši kněžna Libuše, když jela navštívit svého milého Přemysla Oráče do nedalekých Stadic. Jistotou ale je, že se v Medvědicích podařil neobvyklý archeologický nález. V roce 1892 byly pod dlažbou kostela objeveny nádherné kamenné renesanční náhrobky patřící rytíři Václavu Kaplíři se Sulevic a jeho ženě Hedvice.
Obec Teplá severně od Třebenic má v katastru řadu zajímavých staveb. Jejich historie se začala odvíjet v roce 1710 s objevem místního železitého pramene. Ten brzy vstoupil do povědomí veřejnosti jako zdroj zázračné a léčivé vody. To byl důvod proč tu vznikly malé lázně, které sloužily rostoucímu zájmu poutníků až do roku 1850. V těsné blízkosti vyrostla kaple Navštívení Panny Marie, která plnila funkci poutního místa. Kromě léčivé vody byla důvodem zbožnění i kopie obrazu slavné Klatovské madony ronící krev. Poutní obraz byl neznámým pachatelem v roce 1993 ukraden a dnes ho nahrazuje jen reprodukce. U pramene vyrostl v roce 1927 za peníze holandských věřících klášter řádu oblátů. Klášter spravoval církevní gymnázium pro padesát studentů a v Československu mu patřil první zcela vytápěný kostel zasvěcený Neposkvrněnému početí Panny Marie. V posledních letech II. světové války po obratu na východní frontě nacisté vykoupili budovu kláštera a zřídili v ní tábor pro německé civilní obyvatele prchající před postupující východní frontou. V poválečných dobách pak sloužila budova jako pionýrský tábor a následně chátrala. Se sametovou revolucí se objekt nadechl a slouží jako kongresové a kulturní centrum.
Malá obec Čížkovice se 2. ledna 1670 stala rodným místem Antonia Octavia Broggia. Postavu slavného českého architekta a stavitele italského původu nemusíme připomínat. Řadu jeho staveb najdeme v Litoměřicích – například kostel Všech svatých, jezuitskou kolej s kostelem Zvěstování Panny Marie či kostel svatého Václava; v Praze stojí za podobou kostela Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici a v nedalekých Doksanech vtiskl podobu tamnímu klášteru. Nejvýznamnějším dílem Antonia Octavia Broggia je však barokní přestavba unikátního kláštera v Oseku.
V obci Vlastislav se 22. ledna 1945 na zámku Skalka narodil Christoph Schönborn. Jde o vídeňského arcibiskupa, který byl v roce 2005 považován za jednoho z nejvážnějších kandidátů na papežskou pozici. Když bylo Schönbornovi zhruba půl roku, byl vystěhován s ostatními členy rodiny do Rakouska v rámci poválečného odsunu německého obyvatelstva.
Na západě ležící Třebívlice jsou provázány s osudy tamní nejslavnější obyvatelky Ulriky von Levetzow. Expozici o životě poslední lásky německého génia Johanna Wolfganga Goetha můžeme vidět na zámku v obci.
V katastru obce Jenčice najdeme největší českou oskeruši. Strom s názvem Oskeruše u Košťálova dorostla téměř dvacetimetrové výšky a do čtyřmetrového obvodu kmene. Stáří se odhaduje na 200 let. Tento výjimečný strom se dostal i do znaku obce Jenčice.
Znakem Třebenic je zlatý štít. V něm se nachází postava mýtického draka prohnutá podél spodní zakulacené hrany štítu do písmene U. Hlava draka s červeným vyplazeným jazykem je v levé straně štítu, vpravo pak zauzlovaný ocas s výraznými kožními výstupky. Drak je vyveden v zelené barvě. Draka zdolává postava svatého Jiří, který je ve znaku zobrazen netradičně bez koně. Světec v celotělovém stříbrném brnění se stříbrnou helmicí pravou nohou stojí na břiše draka; v levé ruce drží stříbrný meč se zlatou rukojetí připravený k útoku; v pravé ruce drží dřevec zelené barvy, který vráží drakovi do otevřeného chřtánu. Znak Třebenic patří k pěti nejstarším znakům v Česku a vychází z historie nejstaršího českého kláštera svatého Jiří na pražském hradě. Tomuto klášteru založenému v roce 973 knížetem Boleslavem II. Třebenice patřily.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Třebenicemi prochází silnice I. třídy číslo 15, která se tu potkává se silnicí II. třídy 237. Vzdálenosti Třebenic z českých měst: Praha (68 km), Ústí nad Labem (28 km), Karlovy Vary (104 km), Plzeň (121 km), Liberec (102 km).
Autobus: Autobusové spojení do Třebenic je z Mostu, Lovosic, Libčevse, Litoměřic, Třebívlic a Evaně.
Vlak: Železnice nás do Třebenic dopraví z cílových stanic: Litoměřice, Most a Třebívlice.
★★★★★ - Zřícenina hradu Oltářík, Podsedlice:
Velmi malá stavba se nachází na vrcholu čedičové kupy ve výšce 544 metrů. Literatura pracuje s názvy Hrádek či Oltářík. Stavba vznikla ve 40. letech 15. století a za vznikem stojí nenávistný a hrabivý husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Ten s největší pravděpodobností nechal hrádek vystavět na odiv širokému okolí jako znak své moci. Na vrcholu se nacházela pouze lichoběžníková věž nevelkých rozměrů, jedna hospodářská budova a brána. Víc prostor neumožňoval. Na vrchol se klikatila okolo jdoucí stezka, kterou střežila obranná branka. Zázemí hradu se však mohlo nacházet v sedle pod ním. Po husitských válkách přešel hrad do majetku rodu Zajíců z Hazmburka a pak pánů z Illburku. Od poloviny 16. století je však kvůli své malé nevyhovující rozloze pustý a opuštěný. Z vrcholu je impozantní rozhled do Českého středohoří.
Poloha: 50.4900308N, 13.9233992E
Parkoviště: v obci Děkovka
Autobusová zastávka: Podsedice, Rozcestí 1.0 (3,1 km)
Vlaková zastávka: Podsedice (4,6 km)
GALERIE: HRAD OLTÁŘÍK
★★★★ - Přírodní památka Kuzov a vrch Kuzov, Třebívlice:
V našich podmínkách neopakovatelný skalní útvar. Na tomto zalesněném vrchu se střetly dvě žíly čedičové horniny. Jejich srážka vytvořila nad krajinou útvar podobný kohoutímu hřebenu. Třetihorní kamenná ozdoba 415 metrů vysokého kopce láká teplomilné rostliny jako Koniklec luční český, Tařici skalní, Bělozářku liliovitou nebo Kavyl Ivanův. Místo doceníte v okamžiku, kdy vyšplháte na samotný vrchol. Cesta je to velmi náročná, odmění se vám však nádhernými rozhledy, ale i netradičností pohledu na skalní masiv. Dbejte ale velké bezpečnosti, hrozí nebezpečí.
Poloha: 50.4753700N, 13.9037381E
Parkoviště: na blízké komunikaci
Autobusová zastávka: Třebívlice, Šepetely, Cesta (1,4 km)
Vlaková zastávka: Třebívlice (3,3 km)
★★★★ - Vrch Kvítel, Děčany:
Kopec se dvěma vrcholy. Vyšší severní vrchol je porostlý uměle vysazenými borovicemi a smrky. Jižní vrchol je porostlý keři a stepí a je z něj krásný pohled do krajiny. Dosahuje výšky 354 metrů nad mořem.
Poloha: 50.4617656N, 13.9201425E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Železniční stanice (1,6 km)
Vlaková zastávka: Třebívlice (1,6 km)
GALERIE: VRCH KVÍTEL
★★★ - Židovský hřbitov, Třebívlice:
Hřbitov se nachází uprostřed místních sadů. Najdeme ho v malém remízku a už zdaleka je viditelný. Hřbitov pochází z 2. poloviny 19. století. I když je ukryt očím veřejnosti, tak i přesto byl za II. světové války vážně zdevastován nacistickými vojáky.
Poloha: 50.4631497N, 13.9133069E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Náměstí (1,2 km)
Vlaková zastávka: Třebívlice (1,4 km)
GALERIE: HŘBITOV TŘEBÍVLICE
★★★ - Blešenský vrch s hradištěm, Třebívlice:
Zalesněný čedičový vrch nad vsí Blešno obestřený řadou tajemství. Severozápadní svahy jsou pokryty velkými suťovými poli. Na vrcholu ve výšce 520 metrů prokazatelně stával hrad, který je ale pro historiky velkou neznámou. Nejsou o něm dochovány žádné písemné doklady. Není známo komu patřil, ani jak se jmenoval.
Poloha: 50.4809800N, 13.9065439E
Parkoviště: v obci Dřemčice
Autobusová zastávka: Třebívlice, Dřemčice (1,3 km)
Vlaková zastávka: Třebívlice (4,1 km)
GALERIE: BLEŠENSKÝ VRCH
VIDEO: BLEŠENSKÝ VRCH
★★★ - Orchidejové louky pod Solanskou horou, Podsedice:
Zdejší vápenité usazeniny, takzvané Bílé stráně lákají řadu vzácných rostlin. Své kořeny zde zapustila řada vzácných lučních orchidejí například Pětiprstka hustokvětá, Vemeník dvoulistý, Kruštík fialový, Okrotice bílá, Vemeník zelenavý nebo Bradáček vejčitý. Ozdobou lokality jsou pak květy Hořečku brvitého. Celkově se zde objevuje na 22 druhů chráněných rostlin. Lokalita je krásná v jakémkoliv ročním období, pro prohlídku vzácných rostlin je však nejlepší období květen – červen.
Poloha: 50.4882856N, 13.9175311E
Parkoviště: v obci Chrášťany
Autobusová zastávka: Třebívlice, Dřemčice (2,4 km)
Vlaková zastávka: Třebívlice (5,1 km)
★★ - Kostel svatého Václava, Třebívlice:
Typická vesnická církevní stavba s podobou ze 17. století. Již předtím zde ale stál kostel z gotické doby. Uvnitř kostela zaujme rokokový oltář. Kostel je na vyvýšeném místě na vesnické návsi a kolem něj se rozprostírá hřbitov. Jeho dominantní náhrobní kaple patří Ulrice von Levetzow, poslední lásce Johanna Wolfganga Goetha.
Poloha: 50.4571375N, 13.8984678E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Náměstí (110 m)
Vlaková zastávka: Třebívlice (0,8 km)
★★ - Zámek Třebívlice, Třebívlice:
Zámek byl postaven v roce 1837 v duchu klasicismu. Původní podobu ale měla budova v barokním slohu. Společně se šlechtickým sídlem vznikala i přilehlá zahrada a park. Zámek byl domovem pro Ulriku von Levetzow, poslední lásku Johanna Wolfganga Goetha. Po její smrti byl zámek předělán na dětskou ozdravovnu a později ji nahradila škola. Expozice o životě zajímavé ženy se nachází ve spodní přístavbě. V bývalém zámeckém parku kolem malého rybníčku se nachází velmi zajímavá přírodní lokalita vyznačující se řadou bezejmenných studánek a mokřadů.
Poloha: 50.4583475N, 13.8989978E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Náměstí (60 m)
Vlaková zastávka: Třebívlice (0,7 km)
★★ - Lokalita Granátka, Třebívlice:
Místo rozkládající se podél horního toku potoka Žejdlík, neboli Kuzovského potoka či Granátky. Potok protéká pyroponosnými ložisky, odkud se do jeho toku vyplavují různé minerály. Pyroponosné horniny se k povrchu dostaly v období třetihor při vulkanické činnosti. Nejznámějším minerálem, který lze zde nalézt je český granát, dále pak olivín, magnetit, ilmenit, rutil, spinel, zirkon, beryl, topaz, safír či pleonast. Minerály se z náplavů získávají rýžováním. Potok je vyplavuje ze zcela nenápadného blízkého a nízkého nezalesněného kopce Linhorka, který je kolébkou zdejších českých granátů.
Poloha: 50.4741792N, 13.9013564E
Parkoviště: na blízké komunikaci
Autobusová zastávka: Třebívlice, Šepetely, Cesta (1,1 km)
Vlaková zastávka: Třebívlice (3,1 km)
★★ - Vrch Baba, Děčany:
Jedná se o vrchol vysoký 306 metrů. Abychom zažili pěkný rozhled, musíme najít v západní části kopce skalní útvar, na který vyšplháme. Z něj pak nádherně uvidíme hlavně na západní část Českého středohoří.
Poloha: 50.4426703N, 13.9049500E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Děčany, Semeč (0,8 km)
Vlaková zastávka: Třebívlice (2,9 km)
GALERIE: VRCH BABA
★ - Socha svatého Mikuláše, Třebívlice:
Světec dohlíží na dění na hlavní silnici. Kvalitně umělecky provedená socha pocházející z roku 1736 je za plotem usedlosti Granátka. V této usedlosti byl ubytovaný slavný německý cestoval Alexander von Humboldt. Jeho pobyt připomíná na zdi dnešního penzionu pamětní deska.
Poloha: 50.4650394N, 13.9033103E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Rozcestí 0.5 (320 m)
Vlaková zastávka: Třebívlice (1,5 km)
★ - Synagoga Třebívlice, Třebívlice:
Budova v novorománském slohu byla postavena v roce 1860. Svému účelu sloužila až do roku 1924, pak se dostala do rukou husitské církvi. Dnes synagoga velmi chátrá a je nevyužívaná.
Poloha: 50.4564311N, 13.9021061E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Náměstí (390 m)
Vlaková zastávka: Třebívlice (0,7 km)
★ - Lípa v Třebívlicích, Třebívlice:
Opravdu grandiozní strom s velmi rozeklaným kmenem. Ten má obvod více než 700 centimetrů a výšku kmene 18 metrů. Lípa je mnohokrát zmlazována a nejlepší léta už má bohužel za sebou. Její hledání dá trochu práce, protože je i společně s bukem skryta v zástavbě rodinných domů. Jedná se o druhý největší strom litoměřického okresu.
Poloha: 50.4576486N, 13.9034739E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Železniční stanice (390 m)
Vlaková zastávka: Třebívlice (420 m)
★ - Buk u Třebívlic, Třebívlice:
Buk lesní dosahuje výšky přes 28 metrů. Obvod kmene má 610 centimetrů. Je to však nesnadno určitelné, protože hned od země se tento velikán rozděluje do několika silných kmenů.
Poloha: 50.4575486N, 13.9029239E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Železniční stanice (400 m)
Vlaková zastávka: Třebívlice (420 m)
★ - Skalický pramen, Třebívlice:
Pramen najdeme v obci Skalice, což je nejsevernější část Třebívlic. Stavbička z bílých cihel a se sedlovou střechou chránící pramen trochu připomíná autobusovou zastávku. Interiér tvoří velkokapacitní betonová vana plná průzračné osvěžující vody. Přepad z vany je pak veden další trubkou ven mimo stavbičku.
Poloha: 50.4969644N, 13.8882850E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Skalice (190 m)
Vlaková zastávka: Třebívlice (5,4 km)
★ - Kamenná slunce u obce Staré, Třebívlice:
Opuštěný lom, ve kterém se vyskytuje zajímavý geologický úkaz kamenných sluncí. Střed sluncí tvoří hnědé sedimenty, které se dostaly do roztaveného magmatu. Postupně chladnoucí magma vytvořilo kolem těchto středů (5-30 cm) pomyslné paprsky. Na odkryté skalní stěně lomu lze nalézt několik desítek těchto unikátních přírodních kreseb. Bohužel zdejší místo, které není pod památkovou ochranou je častým terčem vandalů, kteří kamenná slunce ničí.
Poloha: 50.4826672N, 13.8916669E
Parkoviště: na blízké komunikaci
Autobusová zastávka: Třebívlice, Staré (1 km)
Vlaková zastávka: Třebívlice (4,4 km)
Výlet 1: Krajinou českých granátů a po stopách lásky Ulriky von Levetzow (pěší)
Start: Třebívlice, Turistický rozcestník Třebívlice – náměstí, bus
Cíl:Třebívlice, Turistický rozcestník Třebívlice – náměstí, bus
Délka trasy: 22,6 km
Časová náročnost: 7:05 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Třebívlice jsou místem, které jsou doslova prosyceny jménem a odkazem postavy Ulriky von Levetzow. Tato žena byla poslední láskou německého velikána Johanna Wolfganga Goetha. Tato láska však nebyla příliš šťastná a její dopady poznamenaly život obou hlavních postav této smutné lovestory. Koneckonců o tom se můžeme přesvědčit na každém kroku při procházce Třebívlicemi. V druhé řadě nás bude zajímat tento kraj z důvodu proslulosti kvůli českým granátům. Dokonce navštívíme i místo, kde se nejvíce koncentrují jejich nálezy. První část výletu se pohybuje v rovině kolem Třebívlic, pak ale začneme stoupat do kopců. Nejvyšším bodem je výstup na Oltářík do výšky 539 metrů. Poměrně náročný je ale také výstup na Blešenský vrch. Pokud se rozhodnete vystoupat na Kuzov, a že vám to kvůli skalnímu hřebeni doporučujeme, počítejte ještě s další fyzicky náročnější lokalitou. Toto místo je i poměrně nebezpečné, takže případně pozor na něj.
Vhodnost: Výlet má celkové převýšení 571 metrů. Je už pro trochu trénované osoby, proto by stálo za zvážení, zda se do něj pustíte najednou vcelku. Nemusíte se ale stresovat časem a vaše případné pocuchané nervy uzdraví každopádně zdejší krajina. Výlet jsme zařadili na náročnostní stupeň 5, pokud se ještě vydáte nahoru na Kuzov, přidejte stupeň další.
Zastávky:
Třebívlice, Zámek Třebívlice (0,1 km) – Třebívlice, Kostel svatého Václava (0,3 km) – Třebívlice, Synagoga Třebívlice (0,6 km) – Třebívlice, Lípa v Třebívlicích (0,9 km) – Třebívlice, Buk u Třebívlic (1 km) – Děčany, Vrch Kvítel (3 km) – Třebívlice, Židovský hřbitov Třebívlice (6 km) – Třebívlice, Socha svatého Mikuláše na Granátce (6,9 km) – Třebívlice, Hradiště Blešno na Blešenském vrchu a vyhlídka (9,5 km) – Podsedice, Orchidejové louky pod Solanskou horou (11,6 km) – Podsedice, Zřícenina hradu Oltářík (12,6 km) – Třebívlice, Skalický pramen (16 km) – Třebívlice, Kamenná slunce u obce Staré (17,9 km) – Třebívlice, Lokalita Granátka (19,9 km) – Třebívlice, Přírodní památka Kuzov (20,1 km)
★★★★★ - Vrch Plešivec, Vlastislav:
Zajímavý vrchol Českého středohoří. Nachází se ve výšce 477 metrů nad mořem. Vrchol je krásné vyhlídkové místo. Poskytuje naprosto velkolepý kruhový rozhled do okolí. Na překonání samotného vrchu musíme přelézt přes ohradu obory. Proto je nutné se při cestě vzhůru držet pouze vytyčených tras.
Poloha: 50.4911733N, 13.9387836E
Parkoviště: v obci Pnětluky
Autobusová zastávka: Vlastislav (2,1 km)
Vlaková zastávka: Podsedice (3,6 km)
GALERIE: VRCH PLEŠIVEC
VIDEO: VRCH PLEŠIVEC
★★★★★ - Zřícenina hradu Košťálov, Jenčice:
Z hradu zůstaly zachovány mohutné obranné zdi i zbytky stěn paláce. Hrad stojí na výrazném vrcholu Košťálu na okraji Českého středohoří, a tak zaujme již z dálky. Hrad zřejmě založili Hazmburkové ve 14. století. Opuštěn byl v 16. století, od 17. století je uváděn jako pustý. Výhled ze samotného vrcholu je naprosto omračující.
Poloha: 50.4902000N, 13.9847258E
Parkoviště: v Třebenicích
Autobusová zastávka: Třebenice, Teplá (90 m)
Vlaková zastávka: Třebenice město (1,8 km)
GALERIE: HRAD KOŠŤÁLOV
VIDEO: HRAD KOŠŤÁLOV
★★★★ - Přírodní památka Košťálov, Jenčice:
Přírodní památka byla vyhlášena na jihovýchodním svahu kopce Košťál. V oblasti vystupují na povrch čedičové skály, pod nimiž se nachází suťoviště. Zbytek je pokryt zachovalým listnatým lesem s převažujícím habrem. Na slunném svahu se daří teplomilným rostlinám a živočichům.
Poloha: 50.4894722N, 13.9662744E
Parkoviště: v Třebenicích
Autobusová zastávka: Třebenice, Teplá (90 m)
Vlaková zastávka: Třebenice město (1,8 km)
★★★★ - Oskeruše u Košťálova, Jenčice:
Košťálovská oskeruše, také známa jako Oskeruše u Košťálova, je obvodem kmene největší oskeruší v Čechách. Roste u cesty asi 330 metrů východně od kapličky v Košťálově, místní části obce Jenčice. Kmen se větví ve 2 metrech na čtyři terminály. Ty vytvářejí 13 metrů širokou korunu. Vzhledem ke stáří stromu je zdravotní stav dobrý. Obvod kmene dosahuje téměř čtyř metrů. Nedaleko od ní je památný strom Babyka u Košťálova, ta je ale bohužel už za plotem obory.
Poloha: 50.4882950N, 14.0054817E
Parkoviště: na kraji obce Jenčice
Autobusová zastávka: Jenčice (1,2 km)
Vlaková zastávka: Třebenice město (2,1 km)
GALERIE: OSKERUŠE U KOŠŤÁLOVA
★★★ - Malá kozí horka, Třebenice:
Vrch mezi Třebenicemi, Kololečí a Dlažkovicemi. Kopeček s výškou 329 metrů nad mořem nabízí, i přes svoji nízkou výšku, velmi povedené výhledy do okolí.
Poloha: 50.4714597N, 13.9722994E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dlažkovice (0,7 km)
Vlaková zastávka: Dlažkovice (0,9 km)
★★★ - Vrch Vršetín, Podsedice:
Nezvykle tvarovaný kopec. Na vině je ovšem těleso bývalého lomu, které vyhlodalo tvar Vršetínu do podoby rozeklaného zubu. V současné době dosahuje Vršetín výšky 401 metru.
Poloha: 50.4829281N, 13.9564892E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Podsedice, rozcestí (1,4 km)
Vlaková zastávka: Podsedice (2,1 km)
GALERIE: VRCH VRŠETÍN
★★★ - Vrch Třešňovka, Podsedice:
Třešňovka je omamně okouzlující kopeček ve stínu Plešivce. Svahy vrchu z velké části pokrývají pastviny. Dosahuje výšky 414 metrů nad mořem.
Poloha: 50.4899608N, 13.9445119E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Vlastislav (1,3 km)
Vlaková zastávka: Podsedice (3,8 km)
★★ - Zámek Pnětluky s památným dubem, Podsedlice:
Jednoduchá patrová budova s mansardovou střechou pochází z 1. poloviny 18. století. V nedávné minulosti sloužil zámeček jako byty zaměstnanců zemědělského podniku. V současnosti bohužel chátrá, a to i přesto, že se jedná o zajímavou lokalitu v hezkém prostředí. U zámku najdeme Pnětlucký dub. Ten je vysoký 25 metrů a obvod kmene má 430 centimetrů.
Poloha: 50.4826689N, 13.9419139E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Podsedice, Rozcestí 1.0 (1,1 km)
Vlaková zastávka: Podsedice (1,9 km)
★★ - Lípa v Třebenicích, Třebenice:
Památný strom v srdci Třebenic. Má obvod kmene 515 centimetrů. Výška stromu je 18 metrů. Značně zmlazenou lípu najdeme na místním hřbitově. Je nepřehlédnutelná.
Poloha: 50.4757322N, 13.9949242E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebenice, Váha (170 m)
Vlaková zastávka: Třebenice město (1,1 km)
★★ - Židovský hřbitov Čížkovice, Čížkovice:
Poměrně významný židovský hřbitov místní oblasti. Pohřbívali se zde totiž i židovští vojáci z Malé pevnosti v Terezíně. Hřbitov sloužil do 40. let 20. století. Založen byl v roce 1800 a nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1839.
Poloha: 50.4928625N, 14.0210147E
Parkoviště: na přilehlé komunikaci
Autobusová zastávka: Čížkovice, Hlavní silnice (450 m)
Vlaková zastávka: Sulejovice (1,5 km)
GALERIE: HŘBITOV ČÍŽKOVICE
★★ - Zámek Dlažkovice, Dlažkovice:
Zámek vyrostl na místě původní tvrze. Postaral se o to v roce 1673 František Edmund Putz, který oslovil litoměřického stavitele Giulia Broggia. Poslední změnou prošel zámek v roce 1810, kdy dostal empírovou podobu. Dnes se zde nachází dětský domov se speciálními školami. V zahradě zámku najdeme i Lípu v Dlažkovicích, která dosahuje v obvodu kmene 500 centimetrů.
Poloha: 50.4655097N, 13.9670147E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Dlažkovice (100 m)
Vlaková zastávka: Dlažkovice (260 m)
★★ - Klášter a kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Třebenice:
Kostel je součástí bývalého řádového domu a pochází z roku 1927. Na tomto místě byl již roku 1710 objeven železitý léčivý pramen a v jeho blízkosti byla postavena dřevěná kaple Navštívení Panny Marie. Postupně zde vznikly i malé lázně. Roku 1768 byla dřevěná kaple nahrazena kaplí kamennou. Poutní místo bylo vybráno řádem Oblátů Panny Marie Neposkvrněné, kteří zde za první republiky postavili klášter s kostelem. Za druhé světové války sloužil areál německým uprchlíkům a po skončení války zde sídlil dětský domov a poté pionýrská organizace. V současné době je klášterní budova přeměněna na penzion Klášter a nabízí ubytování.
Poloha: 50.4894722N, 13.9662744E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebenice, Teplá (90 m)
Vlaková zastávka: Třebenice město (1,8 km)
★ - Pramen u kapličky, Třebenice:
Železitý pramen je vyveden trubkou přímo u paty kaple Navštívení Panny Marie. Pramen byl objeven roku 1710 a byl považovaný za zázračný. Nad pramenem byla zbudována původně dřevěná kaple a Teplá se stala poutním místem. Pramen byl až do roku 1850 využívaný k léčebným koupelím.
Poloha: 50.4888000N, 13.9669000E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebenice, Teplá (30 m)
Vlaková zastávka: Třebenice město (1,7 km)
Výlet 2: Cestou po úbočí Českého středohoří krajem třebenických meruněk za vyhlídkami z Košťálova (pěší)
Start: Třebenice, Turistický rozcestník Třebenice – náměstí
Cíl: Třebenice, Turistický rozcestník Třebenice – náměstí
Délka trasy: 24,9 km
Časová náročnost: 7:55 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Dnes zdánlivě nenápadné městečko Třebenice patří k velmi historickým a v minulosti velmi důležitým sídlům. Dnes by tomu věřil opravdu jen málokdo. Důkaz důležitosti Třebenic nalezneme i v místních archívech. Kromě toho šlo o městečko pod úbočím Českého středohoří, které se proslavilo pěstováním a zpracováním meruněk. Dnes už není tato tradice tak živá, ale každopádně tu zůstala zřícenina hradu Košťálov, která je ozdobou zdejší krajiny. Z ní budeme mít nádherné rozhledy do krajiny. Vždyť je to také nejvyšší místo naší cesty s nadmořskou výškou 483 metrů. Jinak takové vrcholy, kde budeme muset při cestě trochu zabrat budeme mít čtyři. Kromě Košťálova půjde o vrch Vršetín, který je tvarově zajímavý kvůli bývalé těžbě, vrch Plešivec a posledním je hřbet před Jenčicemi. Nejnižší místo na nás čeká v Čížkovicích u hlavní silnice, kde budeme ve výšce 180 metrů nad mořem.
Vhodnost: Celkové převýšení výletu je 722 metrů. Je to tedy už trochu víc náročný výlet. Nemusím ale připomínat, že krása Českého středohoří a zdejší krajiny tu vyrovná případnou námahu. Jen několikrát silnice přetíná silnici I. třídy číslo 15 a jednou krátce po ní vede, proto není potřeba mít velkou obavu z dopravního ruchu. Počítejte ale s tím, že z pohledu náročnosti se jedná o sedmý stupeň z deseti.
Zastávky:
Třebenice, Malá kozí horka (1,8 km) – Dlažkovice, Zámek Dlažkovice (2,8 km) – Dlažkovice, Lípa v Dlažkovicích (3,2 km) – Podsedice, Vrch Vršetín (6,5 km) – Pnětluky, Zámek Pnětluky s památným dubem (9 km) – Vlastislav, Vrch Plešivec (10,6 km) – Podsedice, Vrch Třešňovka (11,4 km) – Třebenice, Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (13,5 km) – Třebenice, Pramen U Kapličky (13,6 km) – Jenčice, Přírodní památka Košťálov (15,6 km) - Jenčice, Zřícenina hradu Košťálov (15,7 km) – Čížkovice, Židovský hřbitov Čížkovice (20 km) – Jenčice, Oskeruše u Košťálova (22,6 km) – Jenčice, Babyka u Košťálova (22,7 km) – Třebeníce, Lípa v Třebenicích (24,6 km)
★★★★★ - Přírodní rezervace a vrchol Lipská hora, Třebenice:
Přírodní rezervace se ro★★★★★ - Přírodní rezervace a vrchol Lipská hora, Třebenice:
Přírodní rezervace se rozkládá na jižní straně Lipské hory. Důvodem je výskyt vzácných druhů rostlin, které se zde objevují. Na Lipské hoře velmi často dochází k sesuvům. Vrchol je ve výšce 689 metrů nad mořem a patří k nejvyšším bodům Českého středohoří. Donedávna na Lipskou horu nevedla značená cesta. V posledních letech byla zřízena slepá odbočka červené cesty.
Poloha: 50.5120311N, 13.9149164E
Parkoviště: v obci Lhota
Autobusová zastávka: Třebívlice, Medvědice (1,9 km)
Vlaková zastávka: Podsedice (7,4 km)
GALERIE: LIPSKÁ HORA
VIDEO: POHLED Z LIPSKÉ HORY
★★★★ - Zřícenina hradu Skalka, Vlastislav:
Z hradu se dochoval okrouhlý bergfrit z bílé opuky a zbytek zdiva bývalé brány. Tato věž sloužila jako vězení. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Užasnete tu nad obrovským výhled na České středohoří. Legenda říká, že pod kulatou věží je v zemi zakopán poklad.
Poloha: 50.4979647N, 13.9606389E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vlastislav (410 m)
Vlaková zastávka: Třebenice město (3,3 km)
GALERIE: HRAD SKALKA
★★★ - Vrch Vinička, Třebenice: (bez fotografie)
Jedná se o vrch o výšce 407 metrů nad mořem. V severozápadní části plochého návrší nechal svobodný pán Karel Daudlebský ze Šterneku v roce 1827 na ploše přibližně dvou hektarů vysadit jedlé kaštany.
Poloha: 50.5221881N, 13.9558267E
Parkoviště: na blízké komunikaci
Autobusová zastávka: Třebívlice, Kocourov (0,9 km)
Vlaková zastávka: Chotiměř (5,9 km)
★★ - Lípa ve Lhotě, Třebenice:
Jedna z největších lip Českého středohoří. Má obvod kmene 780 centimetrů. Výška stromu je 20 metrů.
Poloha: 50.5067894N, 13.9033508E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Mrsklesy (2,1 km)
Vlaková zastávka: Třebenice (6,1 km)
★★ - Holý vrch, Třebenice:
Místní mu říkají roztomile Holáček. Jedná se o nezalesněnou vyvýšeninou nad vsí Sutom. Z vrcholu je nádherný kruhový rozhled po Českém středohoří a do údolí potoka Modly. Při dobré viditelnosti lze pozorovat několik zřícenin hradů najednou: Košťálov, Hazmburk, Oltářík, Skalka a také Vlastislav.
Poloha: 50.5026183N, 13.9783692E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Sutom (1,1 km)
Vlaková zastávka: Třebenice město (3,4 km)
★★ - Zámek Skalka, Vlastislav:
Dvoupatrový barokní zámek byl postaven Hrzány z Harasova pravděpodobně ve 2. polovině 17. století na úpatí původního hradu, který za třicetileté války zpustošili Švédové. V polovině 19. století zámek sloužil pouze jako správní sídlo panství. Po roce 1945 zámek sloužil jako depozitář Státního oblastního archivu v Litoměřicích. V současnosti se tu nachází obrazová galerie Českého středohoří a okolních hradů.
Poloha: 50.4983375N, 13.9606094E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vlastislav (340 m)
Vlaková zastávka: Třebenice město (3,2 km)
★★ - Kaple Na Modle s pramenem, Vlastislav:
Kaple byla postavena v roce 1792. U kaple jsou postaveny chráněné letité lípy a vyvěrá zde velmi silný pramen.
Poloha: 50.5016919N, 13.9504494E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vlastislav (720 m)
Vlaková zastávka: Třebenice město (3,7 km)
★★ - Vyhlídkové místo nad Sutomí, Vlastislav: (bez fotografie)
Nabízí nádherný pohled na České středohoří. A to hlavně na jeho západní část. Místo leží zhruba ve výšce 400 metrů nad mořem u místního hřbitova.
Poloha: 50.5066506N, 13.9707572E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Třebívlice, Sutom (360 m)
Vlaková zastávka: Třebenice město (3,9 km)
GALERIE: PŘÍRODA TŘEBENICKA
GALERIE: POHLEDY Z TŘEBENICKA
Výlet 3: Túra na Lipskou horu střední částí Českého Středohoří v obklopení nejznámějších vrchů (pěší)
Start: Vlastislav, Turistický rozcestník Vlastislav
Cíl: Vlastislav, Turistický rozcestník Vlastislav
Délka trasy: 22,5 km
Časová náročnost: 7:10 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: O části Českého středohoří sevřené Milešovkou, Lovošem, Oltáříkem a Košťálovem se říká, že je nejkrásnější částí tohoto pohoří. To může být jen otázka názoru, každopádně se však jedná o místo, ze kterého se vám tyto hory naskytnou z naprosto nezvyklého úhlu a pohledu. Nás čeká cesta na jednu z nejzajímavějších hor Středohoří – Lipskou horu. Její netradiční tvar připomínající částečně žraločí ploutev si opravdu nemůžeme splést s žádnou jinou horou. Tam se také vyšplháme na nejvyšší místo celého výletu do výšky 683 metrů. Každopádně půjde o nejsložitější část dnešní cesty. Nejnižší bod je zároveň startem a cílem, v tuto chvíli se budeme nacházet v nadmořské výšce 286 metrů.
Vhodnost: Celkové převýšení výletu je 667 metrů. Tento kopec nám dá i reliéfem svého výstupu pořádně zabrat, ale věřte, že jen málo hezčích výhledů se může před námi vyskytnout, a to i na ploše celé republiky. Výlet je zařazen v šestém náročnostním koši.
Zastávky:
Vlastislav, Kaple Na Modle s pramenem (0,8 km) – Třebenice, Lípa ve Lhotě (5,5 km) – Třebenice, Přírodní památka a výhledový vrchol Lipská hora (6,8 km) – Třebenice, Vrch Klůček (9,3 km) – Třebenice, Vrch Lhota s kamenným mořem (11,1 km) – Třebenice, Vrch Vinička (14,9 km) – Vlastislav, Vrch Vinice (16,2 km) – Vlastislav, Vyhlídkové místo nad Sutomí (18,5 km) – Třebenice, Holý vrch (19,9 km) – Vlastislav, Zámek Skalka (21,9 km) – Vlastislav, Zřícenina hradu Skalka (22,1 km)
Comments