Unhošť vlastně vznikla jako vystěhovalecká ves obyvatel Malé Strany; jejich domky šly totiž kvůli nové výstavbě k zemi a tak jim byli nabídnuty nové pozemky právě v Unhošti
Ve 30. letech 20. století však v oblasti Unhoště vznikla turisticky přitažlivá lokalita Čeperka; zde se nacházel mohutný zdroj minerální vody, kvůli kterému vznikl v oblasti i hotel s koupalištěm
Historie Unhoště (německy Unhoscht) nás zavádí do hluboké dávné historie. Samotné přírodní podmínky v místech, kde dnes město leží, jsou natolik ideální, že je využívali první zemědělci už v době kamenné.
Stopy prvního znatelného osídlení oblasti nás dovedou do období 9. století, kdy se zde rýsují počátky slovanského osídlení v podobě nalezených pozůstatků hradišť.
První písemné prameny pak pocházejí z doby krále Přemysla Otakara II. Ten daroval zdejší pozemky obyvatelům podhradí Pražského hradu. Důvod byl prostý. Jejich původní domy šly totiž k zemi při výstavbě nové pražské čtvrti Malé Strany.
Roku 1329 pak daruje zdejší farnost král Jan Lucemburský Řádu křižovníku s červenou hvězdou. O padesát let později je v obci zaznamenán vznik jedné z nejstarších českých škol.
Velké výhody pak získává Unhošť za vlády Vladislava Jagellonského. Mezi ně patří například udělení znaku. Stále se však tou dobou jedná o pouhou obec pod správou křivoklátského hejtmanství.
Z této správy se Unhošť vyváže až v roce 1510, kdy definitivně nemusí platit a odvádět na Křivoklát žádné poplatky. Budoucnost obce se mohla rozvíjet mnohem slibněji, protože Unhošť dostala svolení dokonce na vybudování městských hradeb. K tomu ale už nedošlo, protože v polovině 16. století přišel zdrcující požár, který poničil velkou část zástavby a obec byla uvržena o mnoho let zpět.
Krize pokračovala i v 17. století, kdy během třicetileté války velká část obyvatel musí prchnout do nedalekých křivoklátských lesů a tady se skrývat. Samotná obec je dvakrát zdevastována nepřátelskými vojsky – v roce 1631 tak učiní Sasové a osm let později Švédové.
Když třicetiletá válka skončila, usadilo se ve zdejším kostele literátské bratrstvo. Jejich dochovaný iluminovaný zpěvník s roráty je dodnes jedním z velmi cenných svazků české literární historie.
Jenže i 18. století bylo pro místní obyvatele ve znamení války. Nebyla sice tak zničující jako třicetiletá, ale přesto konflikt z roku 1742 velmi ovlivnil zdejší hospodářství. Jednalo se o konflikt mezi francouzským a rakouským vojskem ve válce o rakouské dědictví. K samotnému boji došlo severně od obce na vrchu Šibenec.
Druhá polovina 18. století konečně přinesla povýšení na město. I když je to událost poměrně nedávná, tak historici nejsou schopni doložit přesné datum a uvádějí, že k povýšení došlo někdy v letech 1783-1790.
V první polovině následujícího století zde působil farář Jan Jungmann, bratr slavného osvícence, další významnou osobností, která zde měla své působiště byl Josef Kajetán Tyl, který právě za zdejší volební obvod kandidoval do zemského sněmu.
To už jsme se ale dostali do revolučního roku 1848, který přinesl absolutní změnu politického systému. Zdejší panství bylo nahrazeno samosprávným unhošťským okresem. V druhé polovině 19. století dochází k překotnému rozvoji průmyslu na Kladensku, ale sousední oblast Unhoště si i nadále zachovává svůj zemědělský ráz. Ovšem i tady začaly vznikat malé průmyslové firmy. Mezi ty nejvýznamnější patřila například likérka Fasto či Urbanův pivovar.
Ve stejné době začínají objevovat kouzlo města a okolní přírody i obyvatelé metropole, a tak si tu většina bohatých Pražanů zřizuje nejen své letní domy, staví chaty, ale vznikají na začátku 20. století i první rekreační osady.
Jedním z míst kam proudily davy turistů byla Čeperka, která se nacházela v bezprostřední blízkosti západního okraje města. Tady byl totiž objeven silný a mocný pramen minerální vody. Ta se zde stáčela až do roku 1976. V letech 1930-2 tu však pod vlivem stále houstnoucích davů návštěvníků vyrostl hotel s koupalištěm.
Dnes žije ve městě necelých pět tisíc obyvatel.
Se samotným městem Unhošť jsou spojeny dvě významné osobnosti československého hokeje. 2. dubna 1944 se tu narodil František Pospíšil, který byl kapitánem našeho hokejového týmu na sklonku šedesátých a v průběhu sedmdesátých let. Druhým významným sportovcem, rodákem z tohoto města je Pavel Patera. Tento olympijský vítěz se sice narodil 6. září 1971 v kladenské porodnici, ale z Unhoště pochází.
V nedalekých Bratronicích se 7. listopadu 2007 uzavřel životní příběh českého herce Petra Haničince. Ten se sem do svého domu stáhl po roce 2001, kdy přímo při představení prodělal cévní mozkovou příhodu.
Znakem města Unhoště je modrý štít. Na něm je zelený trávník a les v přirozených barvách. Na něm je jelen v přirozených barvách a zlatým parožím, jak vyskakuje ven z lesa na pravou stranu štítu. Jelen má na krku zlatý obojek s kroužkem.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Unhošť leží okrajem svého katastru přímo na dálnici D6 a na exitu 12. Jinak najdeme v katastru města ještě silnice II. tříd číslo 101 a 201, které se tu vzájemně kříží. Vzdálenosti Unhoště z českých měst: Praha (26 km), Ústí nad Labem (82 km), Karlovy Vary (103 km), Plzeň (78 km), České Budějovice (165 km), Pardubice (129 km), Hradec Králové (134 km), Jihlava (149 km), Liberec (127 km).
Autobus: Autobusové spojení do Unhoště je Kladna, Prahy, Pavlova, Malých Kyšic, Bratronic, Stochova, Karlových Varů a Berouna.
Vlak: Do katastru města Unhošť není přivedena železniční trať. Přesto existuje železniční zastávka Unhošť. Ta ale leží poměrně daleko od samotného města v katastru obce Malé Přítočno. A na tuto zastávku se dostanete z těchto konečných stanic: Praha a Kralupy nad Vltavou.
★★★★ - Rozhledna Vysoký vrch, Malé Kyšice:
Najdeme ji na vrcholu 486 metrů vysoké hory. Samotná dřevěná konstrukce je jednoduchý jehlan, který na vrcholu vznikl v roce 2007. Vyhlídková plošina se nachází sice jen zhruba pět metrů nad zemí, ale nabízí hezké vyhlídky na reliéfy Křivoklátské a Rakovnické pahorkatiny, Brdy i na České Středohoří. Archeologické výzkumy potvrdily existenci hradiště z mladší doby bronzové, které se nacházelo na vrcholu této hory. Na vrcholu se nachází kamenná mohyla Jana Palacha. Návštěvníci rozhledny sem zezdola nosí kameny a vrší tak tuto mohylu vedle vlastní rozhledny.
Poloha: 50.0584242N, 14.0639394E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Malé Kyšice (2,4 km)
Vlaková zastávka: Unhošť (9 km)
★★★ - Každý má právo na vzdělání, Unhošť:
Jedná se o poněkud zvláštní název pomníku v centru samotného města. A také velmi zvláštní osud samotného sousoší. Umělecké dílo sochaře Josefa Klimeše vzniklo nejprve v bronzové podobě a pod názvem Zamilovaný pár pro světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu. V originální podobě šlo o sochu zamilovaného páru, který si čte společně v knize. Modelem pro sochu byla herečka Milena Glogarová a sochař Václav Frýdecký. Jenže pak nastal v Unhošti problém. Chyběla tu socha. Z pískovcového piedestalu byla odstraněna bronzová socha TGM a na prázdný sokl se muselo doplnit jiné dílo. Klimeš se proto pustil do vytesání sochy do pískovce. Socha změnila tedy nejen materiál i název – dostala jméno Každý má právo na vzdělání, což dokonale zapadalo do prostoru náměstíčka obklopeného školami.
Poloha: 50.0852758N, 14.1294589E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Unhošť, Škola (50 m)
Vlaková zastávka: Unhošť (2,9 km)
★★ - Kostel svatých Petra a Pavla, Unhošť:
Původně gotický kostel dostal postupně barokní podobu. Jistě každého zaujme celkem 42,5 metrů vysoká věž s ochozem. V tomto kostele působilo unhošťské literánské bratrstvo, po kterém se zachoval iluminovaný kancionál s roráty. Na jižní straně kostela směrem k hlavní silnici zaujme socha svatého Václava.
Poloha: 50.0854092N, 14.1316692E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Unhošť, Škola (170 m)
Vlaková zastávka: Unhošť (2,7 km)
★★ - Přírodní památka Markův mlýn, Unhošť:
Jde o dvě oddělená území, pro které je typickým biotopem skalní step. A na ní žijící rostliny patří k vzácným exemplářům. Jde o Koniklec luční český či o Křivatec český.
Poloha: 50.0546547N, 14.1113639E
Parkoviště: na kraji lokality
Autobusová zastávka: Malé Kyšice, Rozcestí (1,5 km)
Vlaková zastávka: Unhošť (6,6 km)
★★ - Markův-Bočkův mlýn, Unhošť:
Nese název po známé měšťanské rodině unhošťského písaře. Založen byl v Jiřím Markem v polovině 17. století. Od roku 1863 patřil mlýn rodině Bočků. Obilí se ve mlýně mlelo až do roku 1951. Kolem mlýna vedle také takzvaná uhelná cesta. Po ní formanské vozy zásobovaly uhlím například i odběratele v Praze. Dnes je Markův-Bočkův mlýn krásnou ukázkou zachovalé architektury.
Poloha: 50.0547914N, 14.1176225E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Malé Kyšice, Rozcestí (1,5 km)
Vlaková zastávka: Unhošť (6,8 km)
★ - Proškův mlýn, Malé Kyšice:
Jedná se o mlýn v osadě Poteplí na říčce Loděnici, který pochází už z roku 1432. Z této doby pocházejí dnešní obvodové zdi mlýna. Ve vlastnictví rodiny Prošků je však mlýn až od konce 19. století. Zachovalo se také mlýnské zařízení a několikrát do roka je mlýn otevřen veřejnosti.
Poloha: 50.0663011N, 14.0767058E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Malé Kyšice (1,4 km)
Vlaková zastávka: Unhošť (7,4 km)
Výlet 1: Návštěva Unhoště, rozhledny Vysoký vrch a cesta kolem mlýnů v údolí Černého potoka a Loděnice (pěší)
Start: Unhošť, Turistický rozcestník Unhošť - náměstí
Cíl: Unhošť, Turistický rozcestník Unhošť - náměstí
Délka trasy: 16,5 km
Časová náročnost: 5 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Řekněme si na rovinu, že Unhošť rozhodně není město, o které se budou turistické kanceláře rvát a které najdete jako cíl poznávacích zájezdů. Ve vlastním městě toho moc nenajdeme a i okolí je na památky docela hodně skoupé. Na druhou stranu, pokud budeme chtít jen vyčistit si hlavu a ujít pár kilometrů a třeba si po cestě krásným údolím dát někde orosené pivo, tak je to výlet přesně pro vás. Jeho vrcholem, jak z hlediska fyzických sil, tak i z hlediska zážitků bude jistě výstup na rozhlednu Vysoký vrch.
Vhodnost: Z Unhoště, kde výlet začneme nás povedou kroky mírně dolů, až u Markova mlýnu dosáhneme nejnižšího bodu – 305 metrů. Naše další kroky povedou následně do kopce, z části i značně ostrého a dostaneme se do výšky 481 metrů nad mořem, což je kota rozhledny na Vysokém vrchu. To je nejvyšší bod. Na řadě už bude jen sestupná cesta do údolí a návrat do Unhoště. Celkové převýšení je 345 metrů a výlet je zařazen ve čtvrté náročnostní skupině.
Zastávky:
Unhošť, Kostel svatých Petra a Pavla (0,1 km) – Unhošť, Socha Každý má právo na vzdělání (0,3 km) – Unhošť, Přírodní památka Markův mlýn (5,4 km) – Unhošť, Markův-Bočkův mlýn (5,6 km) – Malé Kyšice, Rozhledna Vysoký vrch (10 km) – Malé Kyšice, Proškův mlýn (11,7 km)