Vidnavsko umožní prožít legendu o malých lidech z Venuše, kteří žili na Venušiných miskách; ty pro ně byly koupelnou, kuchyní nebo prádelnou; spatřit je ale směli jen ti, co byli zcela potichu a přišli v míru noční tmou
Vidnavsko je také jedna z mála oblastí, kde lze stále nacházet bludné balvany, které přinesl ve čtvrtohorách na naše území ledovec; ve Velké Kraši si můžete prohlédnout jedinou expozici bludných balvanů v České republice
Okolí Vidnavy (německy Weidenau) je nejnižším místem Jesenicka a geomorfologicky spadá do polských nížin, které se táhnou od severních svahů Jeseníků a Rychlebských hor směrem k velkým polským jezerům a toku Kladské Nisy. Koneckonců na městě je vidět dlouhodobé střetávání českého, polského, německého a slezského vlivu.
Město vzniká ve 13. století a zakládají ho vratislavští biskupové, kteří kolonizují oblast Jeseníků. Vidnava byla od začátku založena jako město, o čemž svědčí architektonický půdorys.
Biskupové z Vratislavi ji považují za výchozí bod pro další kolonizaci Jeseníků, proto je až do 15. století nejdůležitějším sídlem celé oblasti. Stop rozvoji města vystavili husité, kteří město do základů 20. března 1428 vypálili.
Třicet let bylo město zcela mrtvé, nežil tu jediný člověk, když už se začala karta konečně obracet, město znovu poškodilo vojsko Jiřího z Poděbrad a tím nastal útlum pro několik dalších desítek let.
Vidnava se začala znovu opírat o vlastní vratké nohy v průběhu 16. století, to už ale nehrála v oblasti prim, předběhl ji Jeseník, Javorník i Zlaté Hory. Situaci ještě ztížily dva velké požáry města (1574 a 1713) a epidemie neštovic.
Zle si s městem pohrál i rok 1742, kdy dochází k rozdělení Slezska a Vidnava se najednou nachází na hraniční čáře, obklopená ze třech stran hranicí. To by asi nebyl problém, ale komplikace způsobuje fakt, že hospodářské dvory, které Vidnavu vyživovaly, zůstaly na druhé straně čáry. Vidnava ale vytěžila ze situace co se dalo, stala se velmi prosperujícím hraničním městem, jehož obživu zajišťoval velký celní úřad, který tu fungoval.
Druhým oborem, který tu začal vzkvétat, bylo otevření kaolinového lomu a zřízení kaolinky. K jejich zdárnému rozvoji byla do města dovedena železnice, ale přes německou stranu, což se krutě podepsalo na událostech 20. století. Oblast se propojila hospodářsky, ekonomicky, infrastrukturálně, ale i lidsky více na Německo než na české země.
Svůj boj tu prohrály ale hlavně československé úřady. Ty na Vidnavsko zapomněly – bylo zrušeno gymnázium, úřady mizely a lidé se začali orientovat na Sudetoněmeckou stranu.
Vidnava byla obsazena Německem ještě před podpisem Mnichovského diktátu, a to 22. září 1938, takzvaným pučem freikorpsů. Za války byl v budově místního semináře zřízen zajatecký tábor pro anglické a francouzské důstojníky.
Odsun německého obyvatelstva po válce se ve Vidnavě vyznačoval násilím a oběťmi na životech. Dosídlování je problematické. Jsou sem dosazeny etničtí Slováci původem z Rumunska a Maďarska, později řečtí komunisté, kteří utekli před občanskou válkou.
Válečné útrapy odskákaly i boromejky, pro které komunistický režim zřídil ve Vidnavě deportační středisko, kde v bídných podmínkách dožívaly. Mezi sestrami vynikla tehdy svoji osobností a odvahou Marie Vojtěcha Hasmandová, která byla po válce odsouzena na 8 let za údajnou velezradu a špionáž. Ve vězení onemocněla tuberkulózou. Později se stala generální představenou celé kongregace a setkala se se dvěma papeži. Zemřela na plicní nádor 21. ledna 1988 ve Znojmě. Později byl z popudu brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho zahájen proces jejího svatořečení. V prosinci 2014 byl Marií Vojtěše Hasmandové udělen titul Ctihodná.
Oblast měla ale ještě jednoho slavného rodáka – 27. února 1906 se ve Staré Červené vodě narodil nejsilnější člověk na světě Emil Bahr, který byl znám jako Milo Barus. Poprvé zvítězil v soutěži o nejsilnějšího muže světa v roce 1930 v Paříži, pak to ještě pětkrát zopakoval v následujících ročnících v Londýně, Káhiře, Kapském Městě, Buenos Aires a v New Yorku. Právě z Argentiny pochází první filmové záběry, v nich Milo vyleze sedm metrů po žebříku s koněm na zádech, zvedne tramvaj a nebo v zubech udrží pět muzikantů i s klavírem. Na svém posledním závodě v New Yorku se ale zranil a přišel o přední zuby. Když se vrátil do Vidnavy, byl zatčen a odsouzen na pět let za vlastizradu; Barus byl totiž zapřísáhlý antifašista. V roce 1941 se vrátil z vězení a až do konce války žil pod policejním dohledem, pracoval jako brusič kamene a oženil se s místní vdovou se dvěma dětmi. Když dorazila do Vidnavy Rudá armáda, stal se členem polovojenské správy města a identifikoval nacisty. Z odsunu byl vyjmut, přesto narůstající protiněmecké tendence ve Vidnavě Baruse donutily, že s posledním odsunem odjel i on do Bavorska. Tam znovu začal trénovat a předvádět své silácké kousky, jenže místní mu nemohli zapomenout, že organizoval odsuny Němců z Vidnavska. On i jeho rodina se stali terčem útoků, a tak se znovu stěhoval, tentokrát do Německé demokratické republiky. To nemohli pochopit sovětští vojáci, a tak ho zavřeli do vězení. Naštěstí jen nakrátko, v NDR se stal celebritou, vznikl tu podle jeho životních osudů i film. V roce 1963 přišel ale infarkt a Barus začal chřadnout. V roce 1976 požádal východoněmecké orgány o vystěhování do Západního Německa. Žádost byla povolena, jenže svobody si užil pouze necelý rok, 1. října 1977 v bavorském Altöttingu zemřel.
Další krizí si region Vidnavy prošel po revoluci, kdy tu zanikly jediné dvě funkční fabriky – Moravolen a místní šamotka. Nezaměstnanost rázem vzrostla na 37 procent.
Dnes žije ve Vidnavě zhruba 1300 obyvatel. což je polovina počtu obyvatel, kteří tu žili ve 30. letech.
Znakem města Vidnava je stříbrný štít, v jehož dolní části se nachází zelený trávník, ze kterého vyrůstá vzrostlá, ale ořezaná vrba. Ta nese na svém kmeni osm letorostů, šest vzpřímených vzhůru, jeden klesající směrem dolů na levé a jeden na pravé straně.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Vidnava leží na hlavní silnici číslo 457. Vzdálenosti Vidnavy z českých měst: Praha (247 km), Olomouc (127 km), Ostrava (126 km), Zlín (194 km), Brno (202 km), Pardubice (157 km).
Autobus: Autobusové spojení do Vidnavy je z Jeseníku, Javorníku, Staré Červené Vody a Velké Kraše.
Vlak: Do Vidnavy vede sice železniční trať, ale není provozována. Nejbližší železniční stanice je tedy ve Velké Kraši.
★★★★ - Národní přírodní památka Venušiny misky, Velká Kraš:
Místo leží na vrcholku Smolného vrchu. Unikátní geologické výtvory vznikaly v době ledové chemickým působením srážkové vody, zvětráváním a následnou kulovitou odlučností místní žuly. Největší prohlubně dosahují téměř dvoumetrového průměru a hloubky skoro půl metru. Jméno dostala lokalita podle pověsti o nadpřirozených lidech, kterým se říkalo Venusleute – Venušiny lidé. Ti zde žili pod skalami a bylo je možné vidět je za tmy. Vytvořené skalní misky byly jejich koupelnami, prádelnami a nebo kuchyněmi.
Poloha: 50.3350464N, 17.1478853E
Parkoviště: u turistického rozcestníku Chata Habina (2,5 km)
Autobusová zastávka: Velká Kraš, koupaliště (4,1 km)
Vlaková zastávka: Kobylá nad Vidnávkou (4,5 km)
★★★★ - Přírodní rezervace Vidnavské mokřiny, Vidnava:
32 hektarů velká rezervace se rozkládá na místních mokřadních loukách. Rostou tu ceněné rostliny jako je Rosnatka okrouhlolistá, Tolije bahenní nebo Prstnatec bahenní. Kromě toho tu najdeme četné kolonie vodního ptactva. Nejdůležitějším úkolem ochrany ve zdejší rezervaci je ale zajištění dalšího života a reprodukce kriticky ohroženého Modráska bahenního.
Poloha: 50.3819442N, 17.2000342E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vidnava, náměstí (1,5 km)
Vlaková zastávka: Velká Kraš (6,6 km)
GALERIE: REZERVACE VIDNAVSKÉ MOKŘINY
★★★ - Zámek Vidnava, Vidnava:
Jedná se o původní gotickou tvrz, která byla postavena na přelomu 13. a 14. století. V 17. století byla přestavena na renesanční zámek, který v roce 1906 přešel do majetku města. To tu nejdříve zřídilo archiv a muzeum, dnes zde sídlí základní umělecká škola.
Poloha: 50.3704892N, 17.1845925E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vidnava, náměstí (330 m)
Vlaková zastávka: Velká Kraš (5 km)
★★★ - Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské, Vidnava:
Archeologické průzkumy prokázaly přítomnost kostela už v první polovině 13. století. Později stavba prošla ještě barokní a klasicistní přestavbou. Posledních úprav se dočkala na konci 19. století, kdy byla přistavěna věž. Ve městě je ještě kostel svatého Františka z Assisi, který dříve sloužil jako gymnaziální kostel.
Poloha: 50.3710297N, 17.1858800E
Parkoviště: v míst
Autobusová zastávka: Vidnava, náměstí (300 m)
Vlaková zastávka: Velká Kraš (5,1 km)
★★★ - Expozice bludných balvanů, Velká Kraš:
Téměř uprostřed obce je skupina 72 bludných balvanů, které tam byly svezeny z blízkého okolí. Jedná se o kameny, které byly transportovány ve čtvrtohorách kontinentálním ledovcem. Největší z kamenů váží 2 tuny. Průměrná velikost balvanů je 50 – 170 centimetrů a do podhůří Jeseníků je ledovec dopravil z Finska, Švédska, pobaltských republik a Alandského souostroví.
Poloha: 50.3642178N, 17.1654333E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Velká Kraš, koupaliště (170 m)
Vlaková zastávka: Velká Kraš (3,1 km)
★★ - Lom Štachlovice, Vidnava:
Jedná se o jedno ze tří míst, kde se doloval kaolin. Lomy už řadu let nejsou v provozu, a na místě vzniklo velmi romantické místo. Využívají ho hlavně místní pro příjemné vykoupání v horkém počasí. Nádherné prostředí, kde ale musíte dbát zvýšené opatrnosti, protože v nejhlubším místě dosahuje hloubka lomu až 22 metrů. Stejně tak je využíván ke koupání lom Kaolínka, který leží od lomu Štachlovice východním směrem.
Poloha: 50.3584717N, 17.1816958E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vidnava, Štachlovice, osada (170 m)
Vlaková zastávka: Velká Kraš (5,2 km)
★★ - Lípa U Šilhavé báby v Nové Červené Vodě, Stará Červená Voda:
Strom s poněkud zvláštním názvem najdeme poblíž silnice v Nové Červené Vodě. Pokud do Nové Červené Vody odbočíme ze silnice 456, tak zhruba 200 metrů za místní prodejnou Jednoty bude na levé straně pár metrů od silnice strom s úctyhodnými mírami. V obvodu kmene měří 694 metrů a do výšky mu odborníci naměřili 22 metrů. Je největším stromem v okrese Jeseník. Poloha: 50.3121828N, 17.1894125E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Stará Červená Voda, Nová Červená Voda (80 m)
Vlaková zastávka: Žulová (10 km)
★★ - Paukův jilm, Velká Kraš:
Patří vůbec k největším exemplářům svého druhu v České republice. Jen málokde narazíte totiž na Jilm vaz, který má v obvodu kmene 665 centimetrů. Navíc dosahuje výšky 23 metrů. Je druhým největším stromem v okrese Jeseník.
Poloha: 50.3618994N, 17.1494767E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Velká Kraš, rozcestí (0,6 km)
Vlaková zastávka: Velká Kraš (2,1 km)
★ - Pomník Viktora Dadáka, Velká Kraš:
Šlo o jednu z prvních obětí druhé světové války. Vidnavsko bylo totiž sudetoněmeckými teroristy obsazeno ještě před podpisem Mnichovské dohody, a to 22. září 1938. Viktor Dadák byl rolník z Čelčic u Prostějova a zemřel zastřelením při přepadení vlaku. Tím se snažili z Vidnavy odjet čeští státní zaměstnanci se svými rodinami. Viktor Dadák pomáhal se stěhováním manželce svého syna, protože ten byl právě na vojenském cvičení. Přepadení vlaku a zastřelení Viktora Dadáka popsala v knize Poslední vlak z Frývaldova Věra Sládková. Kniha se stala předlohou pro televizní seriál Vlak dětství a naděje.
Poloha: 50.3640792N, 17.1460772E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Velká Kraš, rozcestí (30 m)
Vlaková zastávka: Velká Kraš (1,6 km)
★ - Zámek Kobylá nad Vidnávkou, Kobylá nad Vidnávkou:
Netradiční dvoupatrová budova byla postavena Mikulášem Niemetzem v roce 1570. V následujících stoletích byl zámek ještě barokně a následně i empírově upravován. V polovině 19. století byl v okolí založen anglický park. Dnes slouží objekt jako domov pro seniory.
Poloha: 50.3390692N, 17.1210564E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Kobylá nad Vidnávkou, Kulturní dům (410 m)
Vlaková zastávka: Kobylá nad Vidnávkou (440 m)
★ - Tunel bývalé úzkorozchodné dráhy, Vidnava:
Železnice tu vznikla kvůli těžbě místního kaolínu. V provozu byla v letech 1921-1955 a svážela kaolínovou hlínu do místní zpracovatelské továrny. Dnes zůstal na místě už jen zhruba 400 metrů dlouhý tunel, kterým vlak jezdil; koleje jsou dávno vytrhány.
Poloha: 50.3636522N, 17.1829189E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vidnava, Štachlovice, osada (1,1 km)
Vlaková zastávka: Velká Kraš (4,7 km)
★ - Dub v kaolinovém lomu, Stará Červená Voda:
Dub na hraně kaolinového lomu je vysoký 31 metrů. Obvod kmene je 620 centimetrů. Jeho stáří je odhadováno na 350 let a byl tu tedy ještě před vznikem zdejšího lomu a úspěšně přežil i dobu po jeho uzavření. Je pátým největším stromem okresu Jeseník.
Poloha: 50.3614058N, 17.1897719E
Parkoviště: na kraji lokality (0,9 km)
Autobusová zastávka: Vidnava, Štachlovice, osada (1 km)
Vlaková zastávka: Velká Kraš (5,5 km)
Výlet 1: Vidnavským pohraničím po rychlebských cyklostezkách přes okouzlující lokalitu Venušiných misek (horské kolo)
Start: Vidnava, Turistický rozcestník Vidnava – náměstí, bus
Cíl: Vidnava, Turistický rozcestník Vidnava – náměstí, bus
Délka trasy: 32,6 km
Časová náročnost: 2:15 hodiny, bez prohlídky lokalit
Popis: Vidnavsko je rovinatou oblastí, a proto tento výlet nebude dosahovat velkých převýšení. Na okružním výletě překonáme jen 270 metrů celkového převýšení. Nejnižším bodem jsou Vidnavské mokřiny na hranici s Polskem, které se nacházejí v nadmořské výšce 226 metrů nad mořem. Přesto výlet obsahuje jednu opravdu vrchařskou prémii, kterou na kole nezvládne téměř nikdo. Jedná se o výstup na Venušiny misky, není dlouhý, ale extrémně strmý, proto se tu vyplatí kolo vyvléci a nebo nechat pod vrcholem. Venušiny misky jsou ve výšce 403 metrů nad mořem.
Vhodnost: Výlet je nenáročný, kromě výstupu na zmiňované Venušiny misky. Orientace v prostoru ale může být chvílemi trochu složitá. To je způsobeno Rychlebskými stezkami, které jsou značeny jako jeden celek. Proto doporučujeme na cestu použít navigaci. Výlet je zařazen ve třetí náročnostní skupině.
Zastávky:
Vidnava, Přírodní rezervace Vidnavské mokřiny (1,5 km) – Vidnava, Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (3,1 km) – Vidnava, Zámek Vidnava (3,2 km) – Vidnava, Tunel bývalé úzkorozchodné dráhy (4,6 km) – Vidnava, Lom Štachlovice (5,5 km) – Nová Červená Voda, Lípa U Šilhavé báby (12 km) – Velká Kraš, Národní přírodní památka Venušiny misky (19,8 km) – Kobylá nad Vidnávkou, Zámek Kobylá nad Vidnávkou (24,2 km) – Velká Kraš, Pomník Viktora Dadáka (28,7 km) - Velká Kraš, Paukův jilm (29,3 km) – Velká Kraš, Expozice bludných balvanů (30,7 km)
Comentários