První písemná zmínka o Vroutku je z roku 1227; v tu dobu tu ale už nezpochybnitelně stál románský kostel svatého Jakuba Staršího – a kostel tu jen s nepatrnými úpravami stojí dodnes
Oblast kolem Vroutku a přilehlých obcí si vyhlédli nejen turisté, ale i odborníci na jaderný odpad; v lokalitě Čertovka poblíž vyhlídky Bílý kříž mělo vyrůst trvalé podzemní úložiště jaderného odpadu; ke spokojenosti místních nakonec z této varianty sešlo
Jméno města je odvozeno od slova vrutice, které vzniklo zpodstatněním přídavného jména vruta. To znamenalo prudká, nezkrotná, divoká nebo dravá řeka.
Poprvé v kronikách narazíme na ves Vroutek (německy Rudig) v roce 1227 v souvislosti se závětí majitele města Most, Kojaty z Hrabišic. Ten ve svém testamentu odkazuje Vroutek konventu křižovníků – Strážců Božího hrobu při kostele svatých Petra a Pavla na pražském Zderaze. Už v době sepisování této závěti stál ve Vroutku románský tribunový kostel, který se dochoval téměř beze změny do dnešních dní. Ve věži kostela najdeme také nejcennější movitou památku Vroutecka – zvon ulitý v roce 1591. Mistrem zvonařem byl Hans Wildt, který měl zvonařskou dílnu v Jáchymově. Jáchymovský znak a reliéf Krista na kříži jsou také výjevy, které můžeme na 430 let starém zvonu rozeznat.
Roku 1357 Vroutek přechází do majetku benediktinského kláštera v Postoloprtech. Benediktini si ale Vroutku příliš neužijí, přichází období husitských válek, kdy je sice Vroutek povýšen na město, ale zmocní se ho hejtman Jakoubek z Vřesovic. Jenže i uvnitř husitského hnutí jsou rozpory a právě Jakoubek není příliš za dobře s Žateckými. Tato vzájemná nesnášenlivost eskaluje tím, že Žatečtí jako akt pomsty Vroutek v roce 1441 jednoduše vypálí.
Po husitských válkách se tu v rychlém sledu střídají ve vlastnictví rody Vejtmílků, Údrčských, Lobkowiczů, Vchynských a Hrobčických. Za jejich vlády potkává město velká katastrofa, když ho v roce 1599 téměř z mapy vymaže obrovský požár. Hrobčické však čeká i soukromá tragédie, když jsou jim majetky za účast ve stavovském povstání zkonfiskovány a Vroutek se tak stává majetkem císařské koruny.
Roku 1630 pak město kupuje Heřman Černín z Chudenic, který ho připojuje k petrohradskému panství.
Za třicetileté války vydrancují město švédští vojáci, to se píše rok 1645 a dopady pro Vroutek jsou tak zničující, že ještě za dalších deset let je většina domů ve městě prázdná. Pomalu je začínají obsazovat němečtí kolonizátoři.
V majetku Černínů zůstává Vroutek až do roku 1848, kdy se stává svobodným městem, které se začíná pomalu rozvíjet. Přispěje k tomu i přivedení železniční trati Praha – Žatec v roce 1873.
Nejvyššího počtu obyvatel dosáhlo město v roce 1930, kdy tu žilo 2150 lidí. Dnes jich tu napočítáte zhruba o 500 méně.
K velkému úbytku obyvatel dochází po II. světové válce, kdy bylo vysídleno německé obyvatelstvo, protože Vroutek byl součástí Sudetské říše. Samotný Vroutek se s koncem II. světové války vyrovnává jen velmi těžko a v průběhu velmi hořkého léta 1945 je tu zavražděna řada německých nevinných obyvatel včetně malých dětí.
K největšímu pogromu dochází 7. června 1945, kdy je u Valovského lesa poblíž Očihova zastřeleno na 70 Němců. Mezi mrtvými je i místní učitel, sekretář města nebo policista z Jesenice.
Jihovýchodně od města vyvěrá slabý minerální pramen s hydrogenuhličitanovou sodnovápenatohořečnatou vodou. Místo se nachází hned u silničního mostu přes Mlýnický potok, zhruba 500 metrů za přejezdem železniční trati. V suchém období je však pramen téměř bez vody.
Lokalita Čertovka ležící na dohled vyhlídky Bílý kříž byla jedním z devíti míst v České republice, kde se uvažovalo o zřízení úložiště vyhořelého jaderného odpadu. Nahrávaly k tomu stabilní geologické podmínky. V létě roku 2020 byl výběr kandidátů možné výstavby úložiště zúžen na čtyři a oblast Čertovky se do užšího výběru nedostala.
V Lubenci se 25. května 1827 narodila Barbara Nasler. Život neměla jednoduchý, byla dcerou svobodné matky, a tak musela brzy odejít do služby jako děvečka. Nastoupila do pensionu Bílý holub v Karlových Varech. Tady se časem provdala za karlovarského policistu Baiera a vzala si jeho jméno. I když se v Karlových Varech oplatky připravovaly už asi zhruba od roku 1800, byla to právě Barbara Baierová, které v hlavě dozrál nápad na zřízení pekárny oplatek. Stalo se tak v roce 1867. Faktický zlom ale nastal až v roce 1876, kdy je v lázeňském městě ochutnal příslušník pruského dvora Joseph Schneider. Po jeho odjezdu přišla z Berlína smlouva na pravidelné dodávky. Největšího rozmachu firmy se však Barbara už nedožila, zemřela 18. října 1887.
22. února 1867 se v Libyni u Lubence narodil Alfred Kohn. Tento špičkový vědec byl celkem třikrát nominován na Nobelovu cenu za lékařství. Byl přednostou Histologického ústavu lékařské fakulty Německé univerzity v Praze a dodnes jsou citovány v lékařských článcích jeho poznatky z výzkumu o příštitných tělíscích.
Znakem města Vroutek je zlatý štít. V něm stojí kněz v červené klerice a pláštíku, stříbrné rochetě, s černým kloboukem se šesti střapci na každé straně, se zlatým pektorálem na zlaté stuze na krku. Kněz (s největší pravděpodobností benediktin) stojí s pozdviženýma rukama v prázdném gotickém oblouku a v červeném sloupoví, mezi dvěma černými gotickými okny s kružbami.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Vroutkem prochází silnice II. třídy číslo 226. Vzdálenosti Vroutku z českých měst: Praha (90 km), Ústí nad Labem (88 km), Karlovy Vary (47 km), Plzeň (68 km), Liberec (187 km).
Autobus: Autobusové spojení do Vroutku je ze Žatce, Blatna, Lubence, Podbořan, Valče, Podbořanského Rohozce, Jesenice a Kolešova.
Vlak: Železnice nás do Vroutku přiveze z cílových stanic Plzeň, Most a Blatno u Jesenice.
★★★★ - Kostel svatého Jiljí v Libyni, Lubenec:
Jedná se o barokně upravený kostel gotického původu z 1. poloviny 14. století. Dnes v něm sídlí Vitrážové muzeum a jedná se o unikátní záležitost. V budoucnu by tento kostel měl mít celý vitrážový strop. Vznikají také okna, která zachycují na určitých historických dobách oblibu vitráže té dané doby a jaké materiály se tehdy k tomuto uměleckému oboru používaly.
Poloha: 50.1472986N, 13.3140031E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Lubenec, Libyně (320 m)
Vlaková zastávka: Lubenec zastávka (2,8 km)
GALERIE: MUZEUM VITRÁŽE
★★★★ - Kostel svatého Jakuba Většího, Vroutek:
Unikátní románská stavba ze 13. století. Jedná se o jednolodní stavbu s věží a apsidou, všechno je postaveno z červeného pískovce. Naproti tomu vlysy a římsy jsou postaveny z bílého pískovce. Prohlídka unikátního kostela se dá předem telefonicky domluvit. Věřte, že skutečně stojí za to.
Poloha: 50.1800750N, 13.3794647E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vroutek (180 m)
Vlaková zastávka: Vroutek (0,8 km)
GALERIE: VROUTECKÝ KOSTEL
★★★ - Rozhledna Vochlice, Vroutek:
Kamenná rozhledna je jednou z nejstarších u nás. V roce 1881 ji nechal postavit lubenecký turistický klub. Klub turistů chtěl zkopírovat věž v lubeneckém znaku, a tak byl používán i specifický materiál – čedič, křemen, cihly a červený pískovec. Rozhledna je 11 metrů vysoká a byla vybudována se středovým sloupem, do kterého bylo zapuštěno schodiště. V letech 2007-10 prošla rozhledna rekonstrukcí, protože už byla v havarijním stavu. Na rozdíl od původní podoby po rekonstrukci přibyla nad rozhlednou i střecha. Původně byla rozhledna zdobena jen ochozem s cimbuřím, ze kterého byla voda odváděna chrliči pryč. V České republice jsou jen dvě starší rozhledny – nedaleko v zámeckém parku Krásný Dvůr a v lednicko-valtickém areálu.
Poloha: 50.1523333N, 13.3169694E
Parkoviště: v obci Libyně
Autobusová zastávka: Lubenec, Libyně (1 km)
Vlaková zastávka: Lubenec zastávka (3,5 km)
★★★ - Židovský hřbitov Drahonice, Lubenec:
Prý pochází už z 15. století. To se však nepodařilo dokázat, první písemná zmínka o něm je z roku 1604. Ve svažitém terénu zde najdeme přes stovku náhrobků z let 1826-1904. K vidění je i ruina bývalé márnice.
Poloha: 50.1439342N, 13.3515586E
Parkoviště: v obci Drahonice
Autobusová zastávka: Lubenec, Drahonice (1,2 km)
Vlaková zastávka: Lubenec (4,8 km)
GALERIE: HŘBITOV DRAHONICE
★★ - Zámek Lužec, Vroutek:
Na místě stála rytířská tvrz už v roce 1447. Jejím vlastníkem byl Ojíř z Očedělic. Po Bílé hoře se však majetek stal konfiskátem. Vykoupil ho Jan Ludvík Neslinger ze Selchengrabu, jehož potomci zde začali stavět barokní zámek. V roce 1830 se stavba dostává do vlastnictví Marie Pachtové, která zakládá anglický park. Ale ani ona si stavbu příliš neužije. Další zlom přichází v roce 1868, kdy se zámek stává majetkem Josefiny Bärenreitherové. Její manžel ho nechává přestavět v historizujícím romantickém slohu, tedy neoromantismu. Pak se tu majitelé znovu střídají v rychlém sledu. Patří mezi ně například anglický konzul Frederic Quitton de Saint Quentin, Zdeněk Stopka nebo poslední majitelé – manželé Fišerovi. Po válce skončí stavba v majetku místního zemědělského družstva, což je tragédie, protože je započata zkáza. Ještěže si objekt vybere na konci 60. let pro natáčení svého filmu Adelheid František Vláčil. Budova tak projde alespoň mírnou rekonstrukcí. Na počátku 21. století získává zámek nový majitel a pomalu ho podrobuje nákladné rekonstrukci.
Poloha: 50.1592158N, 13.3512500E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vroutek, Lužec (170 m)
Vlaková zastávka: Vroutek (4,1 km)
★★ - Zámeček Kružín, Vroutek:
Jedná se o šlechtickou stavbu z 19. století. Zámeček je ukrytý v lesích a patří do soukromého vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.
Poloha: 50.1938422N, 13.3392183E
Parkoviště: v obci Kružín
Autobusová zastávka: Nepomyšl, Dvérce, Závod (1 km)
Vlaková zastávka: Vroutek (3,2 km)
★ - Zámek Skytaly, Vroutek:
Zdejší zámek a jeho historie je úzce spjatá se zámkem Mlýnce. Oba totiž měly stejné majitele a provázel je stejný osud. A to včetně poúnorového vývoje. Jediná změna je v tom, že zámek ve Skytalech se vrátil dědicům původních majitelů.
Poloha: 50.1672383N, 13.2990911E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vroutek, Skytaly (280 m)
Vlaková zastávka: Vroutek (7,6 km)
★ - Kostel svatého Jana Křtitele, Vroutek:
Kostel s přilehlým hřbitovem vytváří neopakovatelné zážitky. Objekt vznikl v roce 1726 na místě původního dřevěného kostelíka. Hřbitov byl z velké části po II. světové válce zničen. Dnes se o jeho záchranu stará zdejší okrašlovací spolek Budíček.
Poloha: 50.1794328N, 13.3798136E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vroutek (170 m)
Vlaková zastávka: Vroutek (0,8 km)
GALERIE: KRAJINA U VROUTKU
Výlet 1: Vroutecký okruh kolem Skytalského kopce (pěší)
Start: Vroutek, Turistický rozcestník Vroutek
Cíl: Vroutek, Turistický rozcestník Vroutek
Délka trasy: 3,9 km
Časová náročnost: 7:05 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Skytalský vrch je nejvyšším bodem, který budeme mít stále v zorném úhlu. Nebudeme ale šplhat na jeho vrchol. Projdeme si řadu bývalých zámků kolem Vroutku. Vrcholem pak bude prohlídka románského kostela ve městě Vroutek. Radost vám udělá i návštěva muzea vitráží v Libyni. Nejvyšší bod výletu leží ve výšce 472 metrů nad mořem a najdeme ho v blízkosti turistického rozcestníku Mlýnecký les. Nejnižším bodem je samotný začátek i konec výletu, kde se budeme pohybovat ve výšce 330 metrů nad mořem. Celkové převýšení dosahuje hodnoty 371 metru.
Vhodnost: Výlet je poměrně dlouhý. Není problém zvládnout ho, přesto doporučujeme určité rozcvičení. Zařadili jsme ho na čtvrtý náročnostní stupeň.
Zastávky:
Vroutek, Zámeček Kružín (3,8 km) – Vroutek, Zámek Skytaly (9,5 km) – Vroutek, Rozhledna Vochlice (12,4 km) – Lubenec, Kostel svatého Jiljí v Libyni (13 km) – Lubenec, Židovský hřbitov Drahonice (16,1 km) – Vroutek, Zámek Lužec (20,1 km) – Vroutek, Kostel svatého Jana Křtitele (23,6 km) – Vroutek, Kostel svatého Jakuba Staršího (23,7 km)
★★★★ - Kapucínské skály, Lubenec:
Místo oblíbené zvláště lezci a horolezci. Vrchol skal tvoří hora Kapucín, kolem které se rozprostírají žulové skalní věže, věžičky a stěny. Nejoblíbenější je štíhlá věž Sova. Samotné skály jsou z vynikající Tisské žuly, se kterou se můžeme setkat například v pražském metru, kde je z ní obložení některých stanic podzemní dráhy.
Poloha: 50.1222822N, 13.3654111E
Parkoviště: v obci Ležky
Autobusová zastávka: Lubenec, Ležky (1,2 km)
Vlaková zastávka: Ležky (1,8 km)
★★★★ - Vyhlídka Kapucín, Lubenec:
Lokalita nabízí řadu krásných výhledů jižním směrem. Vidíme odsud na Rakovnickou pahorkatinu a na úrodná pole pod sebou. Kouzlo krajiny pak podtrhují ještě zajímavé přírodní scenérie, které zprostředkovávají borovice na vrcholcích často připomínající svými zkroucenými kmeny bonsaje.
Poloha: 50.1222389N, 13.3665958E
Parkoviště: v obci Ležky
Autobusová zastávka: Lubenec, Ležky (1,5 km)
Vlaková zastávka: Ležky (2,1 km)
GALERIE: KAPUCÍNSKÉ SKÁLY
VIDEO: VÝHLED Z KAPUCÍNA
★★★ - Přírodní rezervace Blatenský svah, Blatno:
Lokalita, která je nejdéle chráněnou přírodní památkou v okrese Louny. Ochranu jí udělil v roce 1934 už hrabě E. Czernín. Jedná se o soubor tří velmi strmých strží, kde se uchovaly ještě původní stromy. Průměrné stáří zdejších dřevin je skoro 300 let, ale některé místní mohutné duby a lípy jsou mnohem starší. Odborníci se domnívají, že trojice prudkých strží vznikla kvůli zemětřesení, které zvrásnilo zdejší krajinu.
Poloha: 50.0991656N, 13.3726503E
Parkoviště: v obci Blatno
Autobusová zastávka: Blatno (1,3 km)
Vlaková zastávka: Blatno u Jesenice (1,8 km)
★★★ - Bílý kříž, Lubenec:
Místo opředené legendami. Jedna z nich vypráví, že mladý hrabě Lažanský se zamiloval do dívky, která neodpovídala jeho původu. Ani rodičové lásce nepřáli, a tak zde na tomto místě mladý hrabě skokem ze skály ukončil svůj život. Druhá pověst hovoří o tom, že hrabě Lažanský zde lovil bílého jelena, náhle však v mlze zabloudil a i se svým koněm se zřítil ze skály dolů.
Poloha: 50.1192103N, 13.3098717E
Parkoviště: na kraji komunikace
Autobusová zastávka: Lubenec, Pražská (1,8 km)
Vlaková zastávka: Lubenec zastávka (1,9 km)
GALERIE: BÍLÝ KŘÍŽ
★★ - Poutní Kostel svaté Anny v Malměřicích, Blatno:
Poutní místo s obrazem Černé Panny Marie. Jezuitský kostel byl vybudován v roce 1710, hned o tři roky později byl rozšířen a o dva roky později vysvěcen. K další přestavbě dochází už v roce 1731. Kostel se stal poutním díky milostnému obrazu Černé Matky Boží. Sláva tohoto místa byla velká na začátku 20. století, ale postupně uvadala. Dnes není kostel v příliš dobrém stavu. Mše se tu konají každý čtvrtek od 16:30.
Poloha: 50.1167156N, 13.3847478E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Blatno, Malměřice (120 m)
Vlaková zastávka: Malměřice (0,6 km)
Výlet 2: Výhledy kolem Lubence a procházka po masivu Čertovka (pěší)
Start: Lubenec, Turistický rozcestník Lubenec – Obecní úřad
Cíl: Lubenec, Turistický rozcestník Lubenec – Obecní úřad
Délka trasy: 21,7 km
Časová náročnost: 6:30 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Čertovka je místem, které budoucím generacím mohlo být zapovězeno. Mělo tu totiž vyrůst úložiště jaderného odpadu. Mezi poslední čtyři lokality se ale naštěstí toto místo nedostalo, a tak o krásné místo přírody rozhodně nepřijdeme. Bonusem procházky jsou dvě nádherné vyhlídky – Bílý kříž a Kapucín. Kromě toho nás jistě zaujme pohádkové prostředí Blatenského svahu. Jedná se o zlom, který vznikl po zemětřesení. Nejvyšším bodem je místo u rozcestníku V Lukách ve výšce 410 metrů nad mořem, nejnižší bod je pak 348 metrů nad mořem, což je výška u obce Řepany. Celkové převýšení je 410 metrů.
Vhodnost: Výlet zajímavý a nabízí krásná místa přírody. Zařazen je na čtvrtém výkonnostním stupni. Pozor na často podmáčené lokality, které na nás čekají v průběhu cesty.
Zastávky:
Lubenec, Bílý Kříž (1,8 km) – Blatno, Přírodní rezervace Blatenský svah (8,9 km) – Blatno, Poutní kostel svaté Anny v Malměřicích (12,1 km) – Lubenec, Kapucínské skály a vyhlídka Kapucín (16,8 km)
Comments