Kolem Výsluní můžeme najít nejcennější a nejméně zasažená přírodní místa Krušných hor, ať se jedná o unikátní Novodomské rašeliniště a nebo Prameniště Chomutovky
V nehostinném a drsném horském prostředí Výsluní lidé po třicetileté válce řešili, jakým způsobem si budou vydělávat na obživu; stali se mistry v pletení košíků, byli součástí velkých kapel, které hrály po světě a nebo jimi získaný led chladil sklepy až v maďarské metropoli Budapešti
Město Výsluní, které se dřív jmenovalo Suniperk (německy Sonnenberg), najdeme na náhorní plošině Krušných hor v nadmořské výšce 750 metrů nad mořem. Jméno mu dala Sluneční hora, na jejichž svazích se nachází. Dnes tu žije jen 360 obyvatel.
První zmínky jsou z let 1543-1547 a pochopitelně za vznikem osady stála těžba, tentokrát stříbra a železa. Zakladatelem byl Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Z osady se město stává v roce 1597, kdy ho povýšil císař Rudolf II. Udělal to z důvodu podpory zdejší těžby, ta ale už na konci 16. století postupně upadala. Císař se ještě pokusil oživit situaci tím, že odpustil horníkům daně, poplatky, robotu, ale i službu ve vojsku.
Výsluní stejně jako ostatní města poničila třicetiletá válka. Katastrofální bylo období mezi lety 1639-41, kdy bylo v okolí vedeno několik bitev; v březnu 1640 bylo město dokonce zcela vypáleno švédským vojskem Johana Banéra, údajně ale k tomu došlo nešťastnou náhodou.
Po třicetileté válce přišly pokusy o oživení těžby, ale bezúspěšně. Lidé si museli hledat nový způsob obživy. Zemědělství tu bylo okrajovou záležitostí, snad s výjimkou pěstování lnu, který byl pro svoji kvalitu velmi žádaný. Za zmínku stojí i pěstování čekanky, ze které se ve Výsluní dělala cikorka. Z dalších způsobů obživy jmenujme výrobu sametu a krajek, obchodování s léčivými bylinami a výrobu kobaltové barvy. Nejzajímavějším druhem výdělku obživy místních mužů bylo účinkování ve velkých kapelách, které si vydělávaly hraním v řadě zemí světa.
V poslední třetině 19. století byla do Výsluní dovedena železnice, což zvýšilo přitažlivost lokality a mnoho bohatých lidí z velkých měst českého severu si tu zařizovalo letní byty.
V roce 1940 byl v jednom velkém statku ve městě zřízen zajatecký tábor pro 25 Francouzů. O tři roky později vznikl další lágr, tentokrát pro ukrajinské vězně. Po válce dochází k odsunu německého obyvatelstva a město začíná chátrat.
To se nevyhne ani zdejšímu kostelu, který byl nejdříve několikrát vykraden a nakonec v roce 1981 vyhořel. Přesto se jedná mezi filmaři o velmi oblíbenou lokaci. Byl použitý v díle Vyznavači ohně ze seriálu 30 případů majora Zemana, točilo se tu i Zapomenuté světlo s Bolkem Polívkou. Lokalitu využily i štáby amerických filmařů, kteří tu točily film xXx s Vin Dieslem a Britové tu natáčeli scény filmu Jindřich IV. Navarrský.
Kolem Výsluní najdeme řadu zajímavých míst. Patří k nim Kýšovický potok, na kterém najdeme nejvyšší vodopád Krušných hor – Kýšovický. Jihozápadně od města je přírodní památka, ve které je největší populace chráněné a výjimečné Břízy ojcovské v Česku.
Sousední Hora Svatého Šebestiána patří mezi stará hornická sídla. Těžily se tu zejména rudy stříbra, mědi a cínu. I tady se hledaly náhradní způsoby obživy poté, co byla postupně těžba utlumena. Mnoho lidí našlo práci ve zdejších rašelinných závodech. Věhlasné bylo v Schreiberovo rašeliniště, které s mocností rašeliny 7 metrů můžeme vidět ještě dnes severně od obce na levé straně silnice I. třídy číslo 7. V Hoře Svatého Šebestiána vznikla v roce 1902 slavná košíkářská škola, která brzy získala renomé v celém světě. Svůj kredit si udržela až do druhé světové války. Mít košík právě odtud byla společenská prestiž.
Kdo ale proslavil nenápadnou horskou obec nejvíce ve světě, byli místní ledaři. Ti získávali led z okolních rybníků a prodávali ho pivovarům, hostincům a domácnostem ke chlazení sklepů. Led z Hory Svatého Šebestiána se například v roce 1910 vozil po železnici až do Berlína, Magdeburgu, Lipska a dokonce až do Budapešti.
V okolí Výsluní si přijdou na své milovníci mineralogie. Zářez silnice I. třídy číslo 7 v blízkosti nádraží v Křimově je krásným místem pro nalezení jaspisů a hematitů. Stejně tak pomohli stavitelé silnice i výš u Hory Svatého Šebestiána. Tady v zářezu silnice najdeme vzorky barytu, pyritu či sfaleritu.
Znakem města Výsluní je vodorovně polcený štít. Ve spodní modré části je v patě štítu stříbrná skála, nad kterou svítí zlaté slunce s lidským obličejem. Ve vrchní bílé části štítu je uprostřed prsní busta červeného lva, který drží v rukou hornická nářadí. Ta jsou stříbrná se zlatými topůrky. Ze znaku vyrůstá rytířská stříbrná busta se zlatým šperkem, z její levé části vycházejí červenobílá a z pravé části modrožlutá přikryvadla. Čelenka busty je převázaná modrobílou čelenkou, z busty vyrůstá jako klenot zlaté slunce s lidským obličejem.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Výsluní najdeme na hlavní silnici II. třídy číslo 223. Vzdálenosti Výsluní z českých měst: Praha (111 km), Ústí nad Labem (80 km), Karlovy Vary (54 km), Plzeň (117 km), Liberec (164 km).
Autobus: Autobusové spojení do Výsluní je s Chomutovem a Vejprty.
Vlak: Železnice i zastávka sice ve Výsluní je, provoz tu však nefunguje.
★★★★★ - Kýšovický vodopád, Výsluní:
Jde o největší vodopád celých Krušných hor. Má výšku 25 metrů a má čtyři stupně, ve kterých padá voda pod různými úhly zlomu. Vlastní výstup zezdola je poměrně velmi náročný, protože jde téměř o kolmé stoupání. Námaha ale stojí za to.
Poloha: 50.4699542N, 13.2583164E
Parkoviště: v obci Kýšovice
Autobusová zastávka: Výsluní, Kýšovice (0,7 km)
Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (8,4 km)
GALERIE: NEJVYŠŠÍ KRUŠNOHORSKÝ VODOPÁD
VIDEA: NEJVYŠŠÍ KRUŠNOHORSKÝ VODOPÁD
★★★★ - Zřícenina hradu a hradní rozhledna Hasištejn, Místo:
Rodiště významného českého aristokrata a humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Opevněné místo zde bylo už ve století dvanáctém. První zmínku o hradu pak najdeme v zákoníku Majestas Carolina ze 14. století. Hrad stál a hlídal obchodní stezku z Kadaně do německého Zwickau. Bohuslav Hasištejnský se zde narodil s největší pravděpodobností v roce 1461; tady také založil jednu z největších knihoven českého království, která byla později přestěhována do Chomutova, kde roku 1598 kompletně celá shořela. Na začátku třicetileté války byl ale Hasištejn už opuštěný. V 18. století upravil zříceninu Emanuel Karsch a vybudoval tu i hostinec, který vyhořel v roce 1976. Ještě před tím se ale objevil ve čtvrtém díle seriálu 30 případů majora Zemana Hon na lišku. Hradní rozhledna je na vrcholu věže. Ta je vysoká 25 metrů. Je z ní hezký výhled na Krušné či Doupovské hory. Našemu pohledu se pak naskytne i krásný výhled na České středohoří.
Poloha: 50.4450103N, 13.2572578E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Místo, Výchovný ústav (0,8 km)
Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (4,9 km)
GALERIE: HASIŠTEJN A OKOLÍ
★★★ - Historický most přes Prunéřovský potok, Výsluní:
Jedna z velkých otázek české historie. Někteří odborníci se domnívají, že se dokonce jedná o nejstarší český most v Česku. Měl by pocházet už z 5. století od slovanských kmenů. Národní památkový ústav se naopak domnívá, že jde s největší pravděpodobností o most z vrcholného středověku. I tak by se řadil mezi desítku nejstarších mostů v naší zemi. Rozhodující slovo v této otázce by mohl mít podrobný průzkum izotopové historie; na něj se však zatím nenašly peníze.
Poloha: 50.4561586N, 13.2476636E
Parkoviště: u hradu Hasištejn (1,4 km)
Autobusová zastávka: Místo, Výchovný ústav (1,6 km)
Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (6,2 km)
GALERIE: V ÚDOLÍ PRUNÉŘOVSKÉHO POTOKA
★★★ - Kostel svatého Václava, Výsluní:
Monumentální kostel se stal filmovou a televizní hvězdou, stále však bojuje o přežití. Na místě dřív stával dřevěný kostel, ten ale vzal své, když obec zapálila 27. března 1640 švédská vojska. Místo jako kdyby bylo prokleté. Na stejném místě totiž vyrostl v roce 1659 druhý kostel, ten ale vyhořel v roce 1843, kdy do věže uhodil blesk. Třetí kostel byl postaven v letech 1851-57 podle projektu Karla Řivnáče a stal se skutečnost dominantou města, ale i celé krajiny. Pro jeho velkolepost se mu začalo říkat Krušnohorská katedrála. Měl pět oltářů a velkolepé varhany.
Poloha: 50.4649828N, 13.2393550E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Výsluní (165 m)
Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (8,4 km)
★★★ - Sloup svaté Trojice, Místo:
Barokní sloup je datován rokem 1724. I on byl přenesen na jiné místo. Nebylo to ale zdaleka. Přesouval se jen v rámci obce Místo. Původně totiž stával v dolní části náměstí.
Poloha: 50.4460850N, 13.2676592E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Místo (100 m)
Vlaková zastávka: Kadaň - Prunéřov (5,4 km)
★★ - Lípa v Místě na hřbitově, Místo:
Mohutná a pyšná lípa je naprosto nepřehlédnutelná. Na výšku dorostla sice jen do 16 metrů, ale obvod kmene už dosáhl téměř sedmi metrů. S tímto údajem ji představujeme jako třetí největší strom okresu Chomutov.
Poloha: 50.4455889N, 13.2694414E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Místo (280 m)
Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (5,3 km)
★★ - Přírodní památka Kokrháč, Kadaň:
Skalní masiv, kde je možné si zblízka prohlédnout selektivní zvětrávání ortorul. Kromě toho se jedná o místo, kde roste Medvědice lékařská. Nedaleko můžeme naleznou ti Jeskyni rytíře Karla.
Poloha: 50.4422286N, 13.2471950E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Místo (2,9 km)
Vlaková zastávka: Kadaň Prunéřov (5,4 km)
★★ - Socha svatého Donáta, Místo:
Socha světce vznikla kolem roku 1750. Její původní místo bylo v obci Zásada. Sem byla socha převezena v rámci záchrany plastik z obcí postižených těžbou uhlí. Nachází se kousek za kamenným křížem ve směru na Blahuňov.
Poloha: 50.4456450N, 13.2979167E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Místo, Blahuňov (410 m)
Vlaková zastávka: Málkov (3,1 km)
★★ - Mariánský sloup, Místo:
I ten tu našel nové místo. I když jeho původní bylo také v těsné blízkosti hřbitovní zdi. Jednalo se ale o starý hřbitov v Račicích.
Poloha: 50.4452728N, 13.2699008E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Místo (300 m)
Vlaková zastávka: Kadaň - Prunéřov (5,2 km)
★★ - Svatý Jan Nepomucký, Místo:
Socha pochází z Ahníkova. Vznikla kolem roku 1730 a na místě se objevila v rámci záchranné akce v letech 1975-81.
Poloha: 50.4453875N, 13.2693011E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Místo (270 m)
Vlaková zastávka: Kadaň - Prunéřov (5,2 km)
★★ - Kamenný kříž před kostelem, Místo:
Našel místo před kostelem Nejsvětější Trojice. Kříž vznikl kolem roku 1730. Původně pochází z Kralup a jsem se dostal v rámci záchrany sakrálních plastik v krajině postižené těžbou uhlí.
Poloha: 50.4462019N, 13.2675103E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Místo (80 m)
Vlaková zastávka: Kadaň - Prunéřov (5,4 km)
★★ - Boží muka z Krbic, Místo:
Jedna z nejstarších přenesených kamenných plastik. Pochází z 16. století. Původně stávala v Krbicích.
Poloha: 50.4479536N, 13.2625753E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Místo, Výchovný ústav (20 m)
Vlaková zastávka: Kadaň - Prunéřov (5,5 km)
★ - Boží muka u hřbitova, Místo:
K zachráně památky došlo v rámci projektu stěhování plastik. Do obce Místo byly přesunuty plastiky a sakrální památky, které by byly těžbou uhlí a rozšiřujícími se doly zcela zničeny. Tato boží muka byla převezena k místnímu hřbitovu z cesty mezi Račicemi a Krbicemi.
Poloha: 50.4457831N, 13.2695489E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Místo (300 m)
Vlaková zastávka: Kadaň - Prunéřov (5,1 km)
★ - Kamenný kříž, Místo:
Obec Místo je lokalitou, kam se převážely v letech 1975-81 plastiky a stavební památky, které pocházely z obcí postižených nebo zničených těžbou uhlí. V Místě tak vzniklo vlastně souhrnné lapidárium převezených sakrálních památek. Kamenný kříž z doby baroka, který najdeme na silnici mezi zastávkou Blahuňov – bus a obcí Blahuňov se původně nacházel mezi obcemi Krbice a Naší.
Poloha: 50.4441175N, 13.2981175E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Málkov, Blahuňov, rozcestí (420 m)
Vlaková zastávka: Málkov (2,9 km)
★ - Socha svatého Floriána, Místo:
Sochu světce najdeme v nejzápadnější části obce. Pochází původně z první poloviny 18. století a stála v obci Kralupy.
Poloha: 50.4476581N, 13.2606533E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Místo, Výchovný ústav (170 m)
Vlaková zastávka: Kadaň - Prunéřov (5,3 km)
★ - Studánka U pily, Výsluní:
Jedna z nejkvalitnějších a nejchutnějších pitných vod v Krušných horách. Potvrdily to i hygienické rozbory vody. Místo najdete u silnice v údolí Třebíšského potoka.
Poloha: 50.4512308N, 13.2272775E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Výsluní, Třebíška, rozcestí (1,7 km)
Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (8,2 km)
Výlet 1: Hrad Hasištejn a nádhera Údolí Prunéřovského potoka a Kýšovického vodopádu (pěší)
Start: Výsluní, Turistický rozcestník Výsluní - náměstí
Cíl: Výsluní, Turistický rozcestník Výsluní - náměstí
Délka trasy: 20,9 km
Časová náročnost: 7:30 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Severočeský hnědouhelný revír zničil spoustu historicky cenných budov; řada malých historických památek se ale podařila zachránit tím, že se svezla na jedno místo do takzvaných skanzenů uměleckých děl. Jeden si projdeme v obci Místo; kromě toho ale navštívíme i krásnou lokalitu hradu Hasištejn; neméně kouzelným pak bude Údolí Prunéřovského potoka a Kýšovický vodopád. Nejvyšší bod nás čeká na samotném začátku, jde o výšku 753 metrů nad mořem; to co ale sejdeme dolů, musíme vyjít zase nahoru. V místě obratu, tedy u kamenného kříže budeme nejníže, a to ve výšce 415 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 676 metrů.
Vhodnost: Výlet je každopádně celodenní. Počítejte s tím. Prostředí je velmi atraktivní a zajímavé. Potěšující zprávou je skutečnost, že stoupání nejsou příliš strmá, ale spíše pozvolná, i tak je výlet zařazen na šestém stupni náročnosti.
Zastávky:
Výsluní, Kostel svatého Václava (0,1 km) – Výsluní, Historický most přes Prunéřovský potok (2,3 km) - Výsluní, Kýšovický vodopád (4,1 km) – Místo, Socha svatého Donáta (9,8 km) – Místo, Kamenný kříž (10 km) - Místo, Mariánský sloup (12,1 km) – Místo, Svatý Jan Nepomucký (12,2 km) – Místo, Lípa v Místě na hřbitově (12,3 km) – Místo, Boží muka u hřbitova (12,4 km) - Místo, Sloup svaté Trojice (12,5 km) - Místo, Kamenný kříž před kostelem (12,6 km) – Místo, Boží muka z Krbic (13,1 km) – Místo, Socha svatého Floriána (13,3 km) – Místo, Hradní rozhledna hradu Hasištejn (13,9 km) - Místo, Zřícenina hradu Hasištejn (14 km) – Kadaň, Přírodní památka Kokrháč (15,9 km) – Výsluní, Studánka U pily (18,9 km)
★★★★ - Přírodní památka Na Loučkách II, Výsluní:
Kouzelné místo, kde se meandry potoka zařezávají do travnatých ploch. Rašeliniště jsou napájena vodou Prunéřovského potoka. Lokalita je jedním z posledních míst, kde si zatím mává svými křídly přenádherný Žluťásek borůvkový. Část přírodní památky obývá ohrožená včela Nomada similis.
Poloha: 50.4695392N, 13.2080694E
Parkoviště: ve městě Výsluní
Autobusová zastávka: Výsluní (2,3 km)
Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (10,7 km)
★★★ - Přírodní rezervace Na Loučkách I, Výsluní:
Typické krušnohorské rašeliniště. Ceněné je hlavně kvůli výskytu vzácné borovice bažinné. Místu dominují rozsáhlé porosty kriticky ohrožené Šíchy černé.
Poloha: 50.4792525N, 13.2203031E
Parkoviště: ve městě Výsluní (cca 1,3 km)
Autobusová zastávka: Výsluní (2 km)
Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (10,5 km)
GALERIE: CHRÁNĚNÉ OBLASTI NA LOUČKÁCH I a II
★★★ - Kostel svatých Petra a Pavla ve Volyni, Výsluní:
Unikátní stavba tu byla už na konci 13. století a od té doby ji zdobí velmi cenné gotické malby. Doba budování komunismu ale nepřála ani tomuto ani jiným kostelům. V roce 1983 byl vypsán demoliční výměr. Někteří tvrdí, že pak přišel boží zásah a jiní, že zaúřadovala všude bující hloupost. Skupina dělníků se s bouracími stroji vydala k likvidaci kostela. K němu ale nevede žádná cesta; dělníci ho nenašli, a tak z demolice sešlo. Po revoluci se občanské sdružení snaží o opravu a zpřístupnění této památky.
Poloha: 50.4486764N, 13.2124558E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Výsluní, Volyně, rozcestí (2,6 km)
Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (7,7 km)
★★★ - Přírodní památka Lokalita Břízy ojcovské u Volyně, Výsluní:
Bříza ojcovská je velmi vzácný strom, který se v Česku vyskytuje jen v několika málo exemplářích. V lokalitě přírodní památky najdeme šestnáct bříz na staré pastvině, dalších pět kusů na rozhraní lesa a louky a poslední dvě najdeme na kamenitém prostranství v lese. Na podzim 2016 se objevily další tři přímo v Chomutově. Najdeme je v Podkrušnohorském zooparku ve skanzenu hned vedle větrného mlýna. I tak se jedná o pouhá dvě místa v České republice, kde se tento strom vyskytuje.
Poloha: 50.4426350N, 13.2185600E
Parkoviště: na kraji komunikace
Autobusová zastávka: Výsluní, Volyně, rozcestí (3,6 km)
Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (7,2 km)
★★ - Javor u Volyně, Výsluní:
Významný strom, který je ozdobou místní krajiny. Javor u Volyně stojí na malebném místě u polní cesty. Obvod kmene má přes 350 centimetrů a na výšku dosahuje 23 metrů. Poloha: 50.4458139N, 13.2171217E
Parkoviště: na kraji komunikace
Autobusová zastávka: Výsluní, Volyně, rozcestí (3,2 km)
Vlaková zastávka: Kadaň – Prunéřov (7,5 km)
Výlet 2: Po náhorních plošinách Krušných hor nad městem Výsluní (pěší)
Start: Výsluní, Turistický rozcestník Výsluní - náměstí
Cíl: Výsluní, Turistický rozcestník Výsluní - náměstí
Délka trasy: 19,8 km
Časová náročnost: 6:15 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Náhorní plošina nad Výsluním patří k nejtypičtějším krajinám Krušných hor. Mísí se tu podmáčená území s krásnými horskými planinami. Tato místa navštívíme během našeho výletu. Nejvyšší bod – 856 metrů nad mořem – se nachází v lokalitě větrných elektráren kolem Rusové. Nejnižším místem je pak kóta 601, která je pod obcí Třebíška. Zajímavým místem je i Lokalita břízy ojcovské u Volyně, která nás seznámí s pár jedinci mimořádně vzácného stromu v České republice.
Vhodnost: Výlet i když je celý vedený v Krušných horách není příliš složitý. Vede totiž po zmiňovaných náhorních planinách. Celkové převýšení je 410 metrů a výlet je zařazen na čtvrtém stupni náročnosti.
Zastávky:
Výsluní, Přírodní památka Na Loučkách II (0,8 km) - Výsluní, Přírodní rezervace Na Loučkách I (2 km) – Výsluní, Kostel svatých Petra a Pavla ve Volyni (14,7 km) – Výsluní, Javor u Volyně (15,2 km) – Výsluní, Přírodní památka Lokalita Břízy ojcovské u Volyně (15,6 km)
★★★★★ - Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, Hora Svatého Šebestiána:
Unikátní vrchovištní rašeliniště připomínající sibiřskou tajgu. Hloubka rašeliny zde dosahuje až sedmi metrů. Typické jsou velké porosty borovice kleče, které dokreslují typický obraz krušnohorské rašeliniště. Najdeme zde borovici blatku, ale hlavně velmi vzácnou Břízu trpasličí. Ta je typickým obyvatelem kyselých rašelinných půd. Nedívejme se ale po vysokém stromu, bříza trpasličí je jen malý keřík vysoký pár desítek centimetrů. Dnes se vyskytuje jen na pár místech v Krušných horách, na Šumavě a v Jizerských horách.
Poloha: 50.5489617N, 13.2697553E
Parkoviště: na kraji NPR
Autobusová zastávka: Kalek, Načetín (4 km)
Vlaková zastávka: Chomutov (16,4 km)
★★★★ - Přírodní rezervace Prameniště Chomutovky, Hora Svatého Šebestiána: Příhraniční chráněné území je rozdělené na dvě nezávislé části. Rezervace je obrovská, má téměř 1900 hektarů a na její ploše narazíme na tři různé typy přírodních společenstev – bučiny kyselých půd, horské louky a rašeliniště. Typickým stromem pro zdejší lokalitu je Borovice rašelinná. Najdeme tu i kriticky ohroženou Břízu trpasličí. Část pod Novoveským vrchem se může pochlubit nejhlubším rašeliništěm ve střední Evropě. Jeho mocnost dosahuje 10,5 metrů. Výjimečná je v této lokalitě jedna houba. Helmovka velkovýtrusná se objevuje v Česku jen na šesti místech, toto je jedno z nich. Ještě složitější to ovšem budeme mít s nálezem Křížitky Wenzlovy. Výskyt tohoto mechu se v České republice po roce 2010 už nepodařilo prokázat. Prameniště Chomutovky bylo jedno z posledních míst, kde na byl na konci minulého století spatřen, ale třeba budeme mít štěstí...
Poloha: 50.5092533N, 13.2143644E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Hora Svatého Šebestiána (3,1 km)
Vlaková zastávka: Chomutov (16,9 km)
GALERIE: PRAMENIŠTĚ CHOMUTOVKY
★★★★ - Vodopád Chomutovky, Hora Svatého Šebestiána:
Může se pochlubit výškou tří metrů. A je vidět přímo z asfaltové silnice, která vede kolem. Protéká jím 120 litrů za sekundu, takže se jedná o poměrně mocný vodopád. Poloha: 50.5212158N, 13.2595703E
Parkoviště: v obci Hora Svatého Šebestiána (1,3 km)
Autobusová zastávka: Hora Svatého Šebestiána (1,6 km)
Vlaková zastávka: Chomutov (15,4 km)
GALERIE: VODOPÁD CHOMUTOVKY V ZIMĚ
★★★ - Krušnohorské oko I, Hora Svatého Šebestiána:
Velká zajímavost vrcholového hřbetu Krušných hor. Původně tu byla těžební šachta. Ta byla po skončení činnosti zasypána zeminou. Podzemní voda začala vzlínat do šachty a spolu s přirozenými srážkami vznikla přírodní zajímavost – poloumělé jezírko ve tvaru téměř dokonalého kruhu – Krušnohorské oko. Nedaleko čerpací stanice v Hoře Svatého Šebesiána pak můžeme vidět i druhé Krušnohorské oko.
Poloha: 50.5037286N, 13.2484564E
Parkoviště: v obci Nová Ves (0,5 km)
Autobusová zastávka: Hora Svatého Šebestiána (1,3 km)
Vlaková zastávka: Málkov (11,4 km)
GALERIE: KRUŠNOHORSKÁ OKA
★★★ - Medvědí vodopád, Hora Svatého Šebestiána:
Poměrně obtížně přístupné vodopády. Jejich krása ale stojí za to. Skládají se ze dvou stupňů, mezi kterými se nachází vývařiště. Horní stupeň je vysoký 5,5 metrů, spodní pak tři metry.
Poloha: 50.5306606N, 13.2765731E
Parkoviště: na kraji Hory Svatého Šebestiána (3,3 km)
Autobusová zastávka: Hora Svatého Šebestiána (3,6 km)
Vlaková zastávka: Chomutov (13,6 km)
★★ - Zaniklá železniční trať Křimov – Reitzenhain, Hora Svatého Šebestiána:
Na zastávce v Křimově byla v roce 1875 zprovozněna odbočka do německého Reitzenhainu. Délka trati dosahovala 12,8 km. Původně měla jednu zastávku – Hora Svatého Šebestiána, později přibyly ještě dvě – Menhartice a Reitzenhain v Čechách. Osobní doprava ustala v roce 1948 a ještě zhruba deset let se používala pro nákladní posunovací a obslužnou přepravu. Dodnes je patrné, kudy železnice vedla v celé své délce. Milovníci železnic si mohou celou trať projít pěšky.
Poloha: rozkládá se na velké ploše
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Křimov, Nádraží (480 m) – k počátku trati
Vlaková zastávka: Chomutov (11,5 km) – k počátku trati
★ - Pašerácký dům, Hora Svatého Šebestiána:
Budovu nechal postavit Okresní výbor Chomutov v roce 1912. Původně to byla nocležna pro turisty. Později stavba sloužila částečně potřebám lesního úřadu. Dnes je tato zajímavá stavba silně poškozená.
Poloha: 50.5280083N, 13.2815672E
Parkoviště: na kraji Hory Svatého Šebestiána (3,2 km)
Autobusová zastávka: Hora Svatého Šebestiána (3,5 km)
Vlaková zastávka: Chomutov (13,4 km)
Výlet 3: Za perlami Krušnohoří horní částí Bezručova údolí (pěší)
Start: Hora Svatého Šebestiána, Turistický rozcestník Hora Svatého Šebestiána
Cíl: Hora Svatého Šebestiána, Turistický rozcestník Hora Svatého Šebestiána
Délka trasy: 21,2 km
Časová náročnost: 6:35 hodin, bez prohlídky lokalit
Popis: Bezručovo údolí je jedno z nejkrásnějších údolí v Krušných horách. Také patří k nejnavštěvovanějším. My při tomto výletu zavítáme do horní části. Naším cílem budou takové přírodní perly jako nejkrásnější Krušnohorské oko, vodopád Chomutovky či velmi zajímavé Medvědí vodopády. První část výletu vede téměř po náhorní plošině Krušných hor, kde na nás v obci Hora Svatého Šebestiána čeká nejvyšší kóta 847 metrů nad mořem. Jakmile začneme scházet do Bezručova údolí, čeká nás prudký sešup a první kroky v něm povedou k nejnižšímu bodu ve výšce 548 metrů. Celkové převýšení je 464 metrů. Vhodnost: Výlet i když patří k delším není fyzicky náročný. Stoupat budeme až totiž posledních sedm kilometrů a půjde o stoupání pozvolné. Výlet je zařazen na čtvrtém stupni náročnosti.
Zastávky:
Hora Svatého Šebestiána, Krušnohorské oko I (1,3 km) – Hora Svatého Šebestiána, Vodopád Chomutovky (4,1 km) – Hora Svatého Šebestiána, Zaniklá železniční trať Křimov – Reitznhain (4,8 km) - Hora Svatého Šebestiána, Přírodní rezervace Prameniště Chomutovky (6,1 km) – Hora Svatého Šebestiána, Národní přírodní rezervace Novodomské rašeliniště (8,3 km) – Hora Svatého Šebestiána, Pašerácký dům (16,8 km) – Hora Svatého Šebestiána, Medvědí vodopád (17,2 km)
Comments