Žulová nabízí jeden z nejzajímavějších kostelů v naší republice; vyrostl na zřícenině starého hradu Frýdberk a z jeho vysoké okrouhlé věže se stala jedna z nejunikátnějších českých zvonic
Kouzlo vodopádů Stříbrného potoka nic nenahradí, jedná se o nejkrásnějších vodopády Českého Slezska; kaňonovitá soutěska nám nabídne místo pro relaxaci, odpočinek i splynutí s přírodou
Žulová (dříve Frýdberk; německy Friedberg) je město s 1 200 obyvateli a velmi členitým terénem. Rozdíl v nadmořských výškách mezi jednotlivými částmi městečka činí až 300 metrů. Historie sahá až do doby, kdy na území dnešní Žulové existovala vesnice Sestrechovice, v jejím katastru vybudoval rytíř Jan z Wüstehube kolem roku 1300 hrad, který pojmenoval Frýdberk.
Rod těchto rytířů stejně jako následující páni hradu Haugvicové patřili mezi velmi obávané plenitele zvláště církevních majetků. Klid do kraje pak přichází až po koupi hradu vratislavským biskupem Přeclavem z Pohořelé roku 1358. V majetku biskupské správy pak hrad zůstává až do poloviny 19. století.
Třicetiletá válka a dvě švédská a jedno polské vojsko stála za pobořením Žulové a místního hradu. Městečko se následně muselo vzpamatovat i z tragického požáru v roce 1657. Už od 19. století usiloval tehdejší Frýdberk o městská práva, k tomu však chybělo splnění dvou podmínek – vybudování školy a kostela. Pro školu se místo našlo a na konci 19. století měla dokonce dvě třídy, horší to bylo s kostelem.
S nápadem přišli až biskupové, kteří městu věnovali areál bývalého hradu, kde už v té době fungoval i pivovar a celou lokalitu nechali předělat na kostel sv. Josefa. Vznikl tak skutečně unikátní svatostánek v rámci celé České republiky, u kterého z hradní věže vyrůstá stavba kostelní zvonice.
Na Boží hoře, která je nejvyšším vrcholem samotného města, ale i celé Žulovské pahorkatiny, se nacházel v dřevěné kapli poutní obraz Panny Marie, který byl po Josefovských patentech předán farnímu kostelu ve Skorošicích, kde podlehl v roce 1833 zničujícímu požáru.
I samotný Frýdberk byl nehezky zkoušen ranami osudu: roku 1829 se tu přehnala povodeň, o tři roky později to byla epidemie cholery a v roce 1843 znovu úřadoval červený kohout.
Od poloviny 19. století se Frýdberk stává střediskem těžby a zpracování kamene na Jesenicku. Místní firma Hermann Franke-Prießnitz zaměstnává až 500 dělníků a stává se jednou z největších fabrik v Českém Slezsku. V meziválečném období je zdejší kraj doménou německého obyvatelstva, po Mnichovu je připojen k Říši. Po válečném odsunu je obyvatelstvo dosídleno a 5. února 1948 se mění název obce z tehdejšího Frýdberku na Žulovou. Ve stejné době se na mapě objevují i nové názvy okolních vesnic – Vápenná, Písečná, Uhelná, Travná a další. Okolí Žulové, ale i dalších obcí je známo množstvím stále činných, ale i bývalých lomů. Z mnohých se stala ideální místa pro koupání a určitě si jimi zpestříme horké dny.
V některých lokalitách zase můžeme rozšířit mineralogické sbírky, protože zdejší oblast patří k nejzajímavějším a nejperspektivnějším nalezištím různých nerostů.
Nedalekou obci Černá Voda si oblíbili cyklisté všech typů jízdních kol. Zdejší Rychlebské stezky mají pověst jako dokonalé vyžití právě pro cyklisty a v Černé Vodě je hlavní základna. Vyjet tu můžeme třeba na zříceninu hradu Kaltenštejn. Zdejší kostel si oblíbil Vrápenec malý, kulturní dům zase Netopýr brvitý a oba druhy zde mají velmi silné zimní stanoviště. V obci Skorošice, respektive v části Nýznerov, narazíme na jedny z nejkrásnějších a nejvydatnějších vodopádů celého olomouckého kraje. Jedná se o Přírodní památku Vodopády Stříbrného potoka a jde o kaňonovitou soutěsku s četnými vodními převýšeními.
Poslední zdejší obcí je Vápenná (původní název Zighartice). I tady se ve velkém rozjel průmysl těžby a zpracování nerostů, ten však ve 30. letech zasáhla silně hospodářská krize. Místní doplatili na četné nepokoje, známo je sedm obětí střelby do stávkujících dělníků. Po prohrané vzpouře se obyvatelstvo vesměs obrátilo od komunistů k Sudetoněmecké straně.
Ve Vápenné se narodila jedna z nejkontroverznějších postav české komunální politiky. 29. listopadu 1893 zde spatřil světlo světa Emil Beier. Ten, i když byl pouhým stolařským mistrem, dokázal po nacistických schodech moci vyšplhat až na post primátora Moravské Ostravy. Tím se stal 22. dubna 1940. Z hlediska dnešního pohledu se Beierovi podařilo neskutečné, Ostrava ve velmi krátké době prodělala takový pokrok, který neměl v historii obdoby; získala moderní rentgenové lékařské pracoviště, došlo k modernizaci vodovodní sítě a jatek; postaveno bylo více než 2000 bytů, zlepšila se silniční i kanalizační síť; postaven byl nový most mezi Vítkovicemi a Kunčicemi; byla prodloužena tramvajová síť a také se rozšířila síť železničních stanic ve městě. Na to všechno stačily Beierovi necelé tři roky. V roce 1943 se ale s obrácením karty na válečných frontách začala hroutit i ekonomika Ostravy a velké investiční akce se zastavily. Emil Beier stačil ještě před příchodem Rudé armády z Ostravy uniknout, a to i s celou rodinou a 50 milióny z obecní pokladny. Dostal se až do Německa, kde žil ve Wiesbadenu a později ve Fuldě, kde v roce 1985 ve věku 92 let zemřel.
Znakem Žulové je modrý štít, kde je na zeleném kopci stříbrná zřícenina hradu. Na pravé straně je hradní stavení s otevřenou bránou, opěrným pilířem vpravo, třemi okny v prvním patře a s červenou střechou se zlatým křížkem. Uprostřed je okrouhlá věž s jedním oknem, zakončená cimbuřím se třemi stínkami. Vlevo je zpola zbořená zeď s bránou. Na vrcholu věže roste zelený listnatý strom, k oběma branám vedou po pahorku cesty.
Dopravní dosažitelnost:
Auto: Žulová leží na hlavní silnici číslo 60. Kromě toho je do města dovedena ještě silnice 456. Vzdálenosti Žulové z českých měst: Praha (245 km), Olomouc (120 km), Ostrava (133 km), Zlín (187 km), Brno (194 km), Pardubice (156 km).
Autobus: Autobusové spojení do Žulové je z Jeseníku, Vlčic, Vidnavy, Javorníku a Bílé Vody.
Vlak: Železniční trať přivádí do Žulové vlaky z Lipové – lázní, Javorníku, Jeseníku a Šumperku.
★★★★ - Zřícenina hradu Frýdberk, Žulová:
Místo s velmi zajímavou historií a vývojem. Z původního hradu, který stál už od roku 1290, se zachovala jen gotická věž ze začátku 14. století. V 18. století už byl v areálu bývalého hradu pivovar, ale ani ten neměl dlouhého trvání. V roce 1810 byl zbytek hradu, respektive věž přestavěna na kostel. Vyrostla tu kostelní loď a v tělese věže vyrostla zvonice. Jedná se o naprosto unikátní stavební úpravu, kterou nenajdeme nikde jinde v celé České republiky.
Poloha: 50.3096681N, 17.1008111E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Žulová, nad železniční stanicí (260 m)
Vlaková zastávka: Žulová (360 m)
★★★★ - Poutní místo Boží hora s kostelem Panny Marie Bolestné, Žulová:
Do daleka čnící kopec s dominantní sakrální stavbou. Ta vyrostla v letech 1878-80 na místě dřívější dřevěné stavby. Jedná se o nejvyšší vrchol Žulovské pahorkatiny s poměrně zajímavým výhledem. Na vrchol se dá dojít buď strmější cestou, kterou doprovází křížová cesta z roku 1877 nebo pozvolnější cestou kolem národní přírodní památky Borový.
Poloha: 50.3104083N, 17.1118833E
Parkoviště: na kraji města Žulová (0,8 km)
Autobusová zastávka: Žulová, nad železniční stanicí (1,4 km)
Vlaková zastávka: Žulová (1,5 km)
★★★ - Národní přírodní památka Borový, Žulová:
Geologická výjimečnost lokality je naprosto unikátní. Vrch vznikl v tropickém období třetihor, kdy došlo k rozpadu místní žuly do pravidelných a specifických tvarů. Ve čtvrtohorách se z místního kopce stal nunatak, což je pro změnu kamenný vrcholek vyčnívající nad pevninským ledovcem. Zajímavostí jsou i místní skalní mísy s odtokovými žlábky. Největší z nich má rozměry 112 x 79 x 94 centimetrů. Podobné přírodní zajímavosti lze spatřit i na národní přírodní památce Venušiny misky či v přírodní památce Skalka pod Kaní horou nebo na nedaleké Boží hoře. S tou má vrch Borový shodná i naleziště minerálů jako je vesuvianit či epidot.
Poloha: 50.3148481N, 17.1161319E
Parkoviště: na kraji města Žulová (0,7 km)
Autobusová zastávka: Žulová, nad železniční stanicí (2,5 km)
Vlaková zastávka: Tomíkovice (1,7 km)
★★ - Zerav pod Kaltenštejnem, Černá Voda:
Dominantní strom o výšce 31 metrů a 311 centimetrech v obvodu. Jedná se o jeden z největších exemplářů Zeravu obrovského v České republice. Najdeme ho na přístupové cestě ke zřícenině hradu Kaltenštejn.
Poloha: 50.2965247N, 17.1558931E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Černá Voda, Kulturní dům (1,7 km)
Vlaková zastávka: Žulová (5,7 km)
★★ - Zřícenina hradu Kaltenštejn, Černá Voda:
Hrad je připomínán v písemných pramenech už v roce 1295. Už tehdy byl kamenem sváru mezi biskupy a světskou mocí. I když se jednalo o jeden z největších slezských hradů, dlouhého trvání neměl. Už na začátku 15. století je uváděn jako pobořený a opuštěný. Archeologické průzkumy dokázaly, že v blízkosti byl i větrný mlýn, pivovar a stáje. Dnes se zachovaly jen pozůstatky centrální věže a dlouhé obvodové zdi.
Poloha: 50.2952908N, 17.1522453E
Parkoviště: pod hradem (0,5 km)
Autobusová zastávka: Černá Voda, Kulturní dům (2,3 km)
Vlaková zastávka: Žulová (5,3 km)
★ - Lom Vycpálek, Žulová:
Zatopený žulový lom Jana Vycpálka by byl pohádkovým místem pro letní koupání. Jenže se ve zdejší čisté vodě objevuje kriticky ohrožený Rak říční, a tak je koupání zakázáno. Spokojit se tak můžeme jen s jedním z nejlepších světových nalezišť medového granátu. Lom najdeme východně od obce Vápenná na Jesenicku.
Poloha: 50.2896969N, 17.1217633E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vápenná, hřiště (2,8 km)
Vlaková zastávka: Vápenná (3,2 km)
Výlet 1: Za panoramatickými vyhlídkami z Boží hory a za mineralogickými lokalitami Rychlebských hor (pěší)
Start: Žulová, Turistický rozcestník Žulová – Josefské náměstí
Cíl: Žulová, Turistický rozcestník Žulová – Josefské náměstí
Délka trasy: 17,7 km
Časová náročnost: 5 hodin 30 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet prochází krajem plným mineralogických lokalit, takže musíme na ně při trase myslet. Na druhou stranu i pro ty, kteří se kameny příliš nezajímají, nabízí výlet mnoho zajímavých pohledů do krajiny a návštěva Boží hory je neopakovatelná. Nejvyšším bodem nejen celé Žulovské pahorkatiny, ale i našeho výletu je právě Boží hora a výstup na ní je náročnější. Dostaneme se do výšky 525 metrů nad mořem. Nejníže budeme 314 metrů nad mořem, a to u rybníku U Dubu. Celkově vystoupáme i sestoupíme 405 metrů. Vhodnost: Výlet je středně náročný a poskytuje zajímavé pohledy na panorama Rychlebských hor. Je sice delší, ale kromě velmi ostrého výstupu na Boží horu nenabízí žádná ostrá překvapení. Pokud si dobře rozvrhneme síly, neměl by nás výlet zaskočit. Zařazen je ve čtvrtém náročnostním koši.
Zastávky:
Žulová, Zřícenina hradu Frýdberk a kostel svatého Josefa (0,1 km) – Žulová, Poutní místo Kostel Panny Marie Bolestné na Boží hoře (1,4 km) – Žulová, Národní přírodní památka Borový vrch (2,6 km) – Černá Voda, Zerav pod Kaltenštejnem (9,8 km) – Černá Voda, Zřícenina hradu Kaltenštejn (10,3 km) – Žulová, Lom Vycpálek (13,9 km)
★★★ - Přírodní památka Vodopády Stříbrného potoka, Skorošice:
Skutečně krásný a mohutný vodopád na Stříbrném potoku. Celá soutěska je dlouhá 110 metrů a přitom nejužší místo, kudy se musí potok prodrat je široké jen dva metry. Soustava kaskád měří do výšky 14 metrů a nejvyšší vodopád má 3 metry. Velikostí nemá vodopád v celých Rychlebských horách obdoby. Vodopádu se říká také Nýznerovský.
Poloha: 50.2738794N, 17.0516919E
Parkoviště: u silnice (0,7 km)
Autobusová zastávka: Skorošice, Nýznerov, kaple (2,7 km)
Vlaková zastávka: Vápenná
(5,5 km)
★★★ - Obří dřevěný stůl a židle, Skorošice:
Na vrcholu Lánského vrchu najdeme židli a stůl. Není to ale obyčejný nábytek, svoji velikostí je vidět do daleka. Je v místě, kde tvoří výraznou dominantu krajiny. Je odsud nádherný rozhled a jde o velmi nápadité místo pro fotografy.
Poloha: 50.3264067N, 17.0718539E
Parkoviště: pod kopcem (400 m)
Autobusová zastávka: Skorošice, Sedmlánů (450 m)
Vlaková zastávka: Žulová (4,6 km)
★★ - Bývalá vápenka, Vápenná:
Kde jinde hledat tuto technickou památku, než v obci, jejiž jméno na vápencový původ přímo odkazuje. Jedná se o jednoduchou vápennou pec, která vznikla v 19. století.
Poloha: 50.2818006N, 17.0949317E
Parkoviště: na kraji lokality (200 m)
Autobusová zastávka: Vápenná, Obecní úřad (0,5 km)
Vlaková zastávka: Vápenná (0,5 km)
★ - Pomník finance Jaroslava Karbana, Vápenná:
Pomník připomíná příslušníka finanční stráže Jaroslava Karbana, který padl během henleinovského puče 25. 9. 1938. Byl zastřelen omylem vlastními lidmi z blízkého vršku, když udělal chybu a při výměně hlídky s kolegou si zapomněli sdělit hesla.
Poloha: 50.2796758N, 17.0993061E
Parkoviště: v místě
Autobusová zastávka: Vápenná, Obecní úřad (430 m)
Vlaková zastávka: Vápenná (0,7 km)
★ - Ztracený vodopád, Vápenná:
Je vysoký téměř čtyři metry a leží na Ztraceném potoce. Vyznačuje se silným průtokem a hlavně velkým převisem.
Poloha: 50.2574147N, 17.0717039E
Parkoviště: na kraji lokality (400 m)
Autobusová zastávka: Vápenná, restaurace (3,7 km)
Vlaková zastávka: Vápenná (4,4 km)
Výlet 2: Cesta za nejkrásnějšími vodopády Jesenicka a obřím dřevěným nábytkem (horské kolo)
Start: Žulová, Turistický rozcestník Žulová – Josefské náměstí
Cíl: Žulová, Turistický rozcestník Žulová – Josefské náměstí
Délka trasy: 30,2 km
Časová náročnost: 2 hodiny 30 minut, bez prohlídky lokalit
Popis: Výlet seznámí se zajímavými přírodními památkami západního Žulovska. Nabídne jedny z nejkrásnějších vodopádů v této části Českého Slezska. K nejvyššímu bodu vystoupáme po návštěvě Ztraceného vodopádu, dostaneme se do výšky 706 metrů nad mořem, nejnižším místem je cíl a start. To jsme ve výšce 356 metrů nad mořem. Celkové převýšení je 585 metrů.
Vhodnost: Výlet je klidný, středně náročný, v pátém náročnostím koši. Velkou část trasy je vedený po vedlejších komunikacích bez problémů s přemírou ostatní dopravy.
Zastávky:
Vápenná, Bývalá vápenka (4,5 km) – Vápenná, Pomník finance Jaroslava Karbana (5,5 km) - Vápenná, Ztracený vodopád (9 km) – Skorošice, Přírodní památka Nýznerovské vodopády (17,3 km) – Skorošice, Obří dřevěný stůl a židle (25,9 km)
Comments